Aktuality

V dubnovém čísle jsme si prostřednictvím zápisů v obecní kronice připomněli události konce druhé světové války v naší obci. Dnes se posuneme kousek dál do roku 1950, abychom si přiblížili život našich předků před sedmdesáti lety. Rok 1950 byl na události bohatý a je zajímavý tím, že se jednalo o jeden z prvních roků komunistického režimu nastoleného v únoru 1948. Velké změny v životě lidí, které s sebou tento režim nesl, v této době teprve začínají, ale v zápisech kroniky už se ozývají předzvěsti budoucích jevů, jako jsou úplná likvidace živnostenského podnikání, likvidace stávajících družstev a nejrůznější formy zestátňování, nucená kolektivizace zemědělství, perzekuce církví a celých vybraných vrstev společnosti. Rok 1950 tak byl jedním z přelomových let.

Na čelném místě ročního zápisu uvádí kronika provedené sčítání lidu, domů a bytů. Uskutečnilo se po dvaceti letech, poslední předválečné sčítání bylo v roce 1930, sčítání plánované na rok 1940 se nekonalo kvůli mimořádným válečným poměrům. Ve Velké Losenici bylo při sčítání v roce 1950 zjištěno 208 domů a 878 obyvatel, z toho bylo 851 vyznání římskokatolického a 27 evangelického. Sčítání organizoval Okresní národní výbor ve Žďáru nad Sázavou, k němuž Velká Losenice připadla v roce 1949 (do té doby byla součástí okresu Chotěboř). Pro Velkou Losenici byli ustanoveni tři sčítací komisaři: správce lihovaru Václav Tesař, ředitel školy Richard Hladík a učitelka Anna Kratochvílová. Jako sčítací revizor byl ONV jmenován stavitel Jaroslav Mach. 

Současně proběhlo sčítání zemědělských závodů v obci. Z celkové výměry katastru 1 205 ha bylo orné půdy 650 ha. V naší obci bylo celkem 141 zemědělců – majitelů hospodářství. V kategorii drobných zemědělců s výměrou půdy do 2 ha jich bylo 29, s výměrou 2–5 ha to bylo 48 zemědělců, s výměrou 5–10 ha 37 zemědělců, s výměrou 10–15 ha 22 zemědělců, s výměrou 15–20 ha 1 zemědělec a s výměrou nad 20 ha 4 zemědělci. Kromě toho se pořizovaly také soupisy zvířectva, stromů, keřů, průmyslových a živnostenských závodů a strojů.

Obec v této době řídil místní národní výbor, který převzal pravomoci bývalých obecních zastupitelstev. V roce 1950 došlo k jedné z mnoha jeho reorganizací. Místní národní výbor byl doplněn na 20 členů a rozdělen na tzv. referáty podle jednotlivých oborů činnosti. Referát bezpečnostní a plánovací vedl Antonín Sedláček, referát zemědělský měl na starosti Josef Sedláček, referát školský, osvěty a tělesné výchovy byl svěřen Dobroslavu Svobodovi, předsedou sociálního a zdravotního referátu byl Jan Veselý, referát průmyslu, řemesel, dopravy a techniky připadl Josefu Králíčkovi, referát výživy a vnitřního obchodu řídil Alois Půža a konečně referát finanční spravoval Vladimír Liml. Každý předseda referátu měl přidělen určitý počet členů MNV, kteří mu měli v jeho práci pomáhat. K zabezpečení jarních polních prací, což byl v době poválečného nedostatku důležitý úkol, byla ustanovena zvláštní šestičlenná komise, zmocněncem pro jarní práce byl ustanoven Josef Pleva. Zmocněncem pro svoz a výmlat obilí se stal Rudolf Pátek.

Podstatnou změnou v práci místního národního výboru bylo i to, že právě v roce 1950 převzal vedení matrik. Bylo to celostátní opatření směřující k postátnění nejrůznějších oblastí života společnosti. Do té doby vedly matriky jednotlivé církve pro svoje členy, stát vedl matriky pouze pro osoby bez vyznání. Místní národní výbor převzal všechny matriční knihy od farních úřadů působících v jeho obvodu. Začátky činnosti matričního úřadu popsal kronikář takto:

„Matriky předány byly matričnímu úřadu při MNV, který zahájil činnost dnem 1. ledna 1950 a umístěn v 1. poschodí č. p. 126 (Antonína Bratršovského) ve dvou místnostech: v přední umístěn matriční archiv, v druhé místnosti byla oddávací síň. Oddávací obřady vykonával předseda MNV Antonín Sedláček, matrikářem byl ředitel Svoboda a náhradníkem učitelka Svobodová. Užíván státní výsostný odznak reliéf českého lva zavěšený na stuze ve státních barvách. Matriční úřad byl od 1. 4. 1951 přestěhován do č. p. 198 (Limlova vila). V oddávací místnosti umístěna busta presidenta Gottwalda a zavěšen plastický reliéf českého lva. Matriční obvod se skládá ze sedmi obcí. V roce 1950 oddáno 25 snoubenců, z nichž velká většina pak se dala oddati ještě církevně.“

Kromě MNV byl dalším orgánem ovlivňujícím život v obci tzv. Místní akční výbor Národní fronty. Tyto výbory vznikly během únorového převratu a jejich úkolem byla „očista“ všech důležitých institucí od tzv. „reakčních živlů“. Měly pravomoc prověřovat různé instituce od samospráv a úřadů přes družstva až po spolky, odvolávat jejich řádně zvolené či jmenované funkcionáře, u nichž věděli o jejich negativním postoji ke komunistickému režimu, a tyto lidi nahrazovat o své vůli osobami s kladným poměrem k novému zřízení. Místní akční výbor ve Velké Losenici měl zpočátku 15 členů, později jejich počet klesl na 7. Prvním předsedou byl Václav Pešek. V roce 1950 mu předsedal Emanuel Štefl. Činnost výboru, která měla pro řadu jednotlivců dalekosáhlé důsledky, shrnul kronikář takto: „Činnost se jevila v koordinaci oslav a podávání posudků o jednotlivcích a jejich postoji k lidově demokratické republice.“ 

Vzhledem k nadcházející kolektivizaci zemědělství zaujme čtenáře v kronice také tento záznam: „ Přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva byl ustaven v obci ke konci roku 1950. Čítá 30 členů, z nich 5 zemědělců. Předsedou zvolen Emanuel Štefl, místopředsedou Josef Ptáček, jednatelem prof. Václav Nováček. Činnost omezovala se na příděly krmiv, pracovní síly placeny přes JZD.“

(pokračování)