Kronika

1978

zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník

30 let od vítězného února
       Jsou data, která svým významem ovlivňují život člověka a obrací ho do jiného směru. Nejinak je tomu i v životě celých národů a států. Takovým významným mezníkem v historii našeho národa byl nesporně 25. únor 1948, jehož 30tileté výročí letos vzpomínáme. Byly to jistě vzrušené chvíle, kdy představitelé buržoazie se snažili obrátit směr vývoje našich národů zpět ke kapitalismu.
       Díky státnické moudrosti a prozíravosti a dovednosti dělnického vůdce Klementa Gottwalda a jednotě dělnické třídy, se jim tento zvrat nepodařilo uskutečnit, naopak, byla to třída dělníků a rolníků, která zde dobyla svého vítězství a od tohoto data začala plně uskutečňovat velkolepý program přestavby společnosti na společnost socialistickou. V historii lidstva a národů je 30 let jen nepatrný úsek, ale co všechno se podařilo v našem státě uskutečnit za toto krátké období, to vzbuzuje přímo žas. Stačí se jen rozhlédnout okolo sebe v naší obci, porovnat vzhled našeho okresního města Žďáru se stavem před nemnoha lety a kamkoli se rozhlédneme po naší krásné vlasti, všude je vidět kypící výstavba a budování.
       Ve všech sférách společenského života je vidět pokrok. Ať je to zdravotnictví, školství, sport, umění, věda, všude je možno zaznamenat vzestup k vyšší úrovni. Tuto skutečnost může nevidět jen slepý, nebo hlupák ovlivněný nepřátelskou propagandou. Jsou tací, kterým v jejich vysokém standartu nechybí vůbec nic, spíš přebývá. Jediné slušné manko by se dalo zjistit v jejich vědomostech a v šíři jejich životního obzoru. Těmto je všechno špatné, počínaje vládu a konče mistrem v dílně. Zeptejme se jich, jak oni by si představovali řízení a rozvoj naší společnosti, odpoví nesmyslem, hodným rakouského následníka trůnu.
       Není snad úkolem kronikáře zkoumat příčiny těchto „názorových rozdílů“, nelze však pominout skutečnost, že zde jsou a že zatím co jedni s pocitem vděčnosti, s úctou a obdivem sledují vývoj naší společnosti, druzí škarohlídsky a škodolibě komentují a provázejí, mírně řečeno, naivními vtípky každý sebemenší nedostatek, bez kterých není zdaleka jimi obdivovaná kapitalistická společnost. Opatření, které podniká vláda ke zmírnění vnějších vlivů na naše hospodářství, jsou pro ně znamením úplného národního úpadku a krachu. Neuvědomují si, že snaha těžit ze všeho jen pro sebe, lhostejný a neodpovědný poměr ke svěřeným hodnotám, jsou právě příčinou mnoha nedostatků.

Počasí
        V málokterém roce jistě, lze hodnotit počasí jako ideální, takové, aby vyhovovalo všem. Zemědělcům, rekreantům, všem lidským potřebám a přáním. Určitý normál však meteorologové vypočítali a odchylky od tohoto normálu byly letos značné.
        Tak leden, od kterého se očekává pořádná zima, mrazy, sníh, byl poměrně teplý. Nejnižší teplota ranní mnou zaznamenaná byla 10. a 28. ledna a to –4°C. Říkávalo se, když nedrží leden, nedrží ani jeden. Toto pravidlo však únor porušuje, neboť je daleko chladnější než leden. Dvakrát klesla teplota na –18°C a to 19. a 20.února.
       Také Mikuláš v prosinci přinesl ve své nůši mrazy do -16 °C. I sněhu před tím napadlo až do 40 cm, takže se začalo usuzovat, že nám tentokrát vydrží pořádná zima i o vánocích. Leč nebylo tomu tak a vydatné deště po vánocích smyly i poslední zbytky sněhu a poslední den v roce byl jako jarní, slunečný, teplý s 10°C. Souvislá sněhová pokrývka byla v lednu i v únoru a pak od konce listopadu přes první prosincovou dekádu. Také 13.dubna napadl sníh a udržel se 2 dny. V jarních měsících nebyly zaznamenány mrazy a léto bylo spíš chladnější s častějšími dešti.

Zemědělství
       Počasí může ovlivňovat leckterý obor lidské činnosti jako třeba dopravu, energetiku, stavebnictví a podobně. Na počasí přímo závislá je výroba zemědělská. Pro zemědělskou výrobu nelze letošní rok hodnotit jako zcela nepříznivý. Vysoké výnosy zemědělských plodin, dosažené v letošním roce, nejsou jistě jen výsledkem lidského umu a dovednosti a uplatněním dlouholetých zkušeností, ale podstatným činitelem je zde počasí. Po uplynulé zimě každý hospodář hodnotí stav svého hospodářství. Tak v našem JZD zjišťují, že porosty ozimů jsou průměrné, místy se vyskytla sněžná plíseň, jetele byly značně požrány od myší, na 1 ha bylo napočítáno 600 myší průměrně.
       Na jarní práce bylo družstvo náležitě připraveno jak strojním parkem, tak vybraným osivem obilí a bramborovou sadbou a dostatkem hnojiv. I zásoby krmiv jsou dostatečné, je možnost prodeje a zůstává rezerva pro případ neúrody pícnin. Proti jiným rokům je změna v osevním plánu, seje se více jařin a to hlavně ječmen, jako základní obilovina. Osévá se jím 70% obilních ploch.

       Do nejvypjatějšího období zemědělského roku, do období žní, zasáhla nepřízeň počasí opravdu citelně. Nedostatkem slunečných, teplých dnů, prodlužovalo se zrání obilí, takže žně začaly opožděně a časté deště prodlužovaly žňové práce, takže konec žní byl až 19.9. To znamenalo konec kosení obilí. Další práce, jako úklid slámy se protáhly až do října. To už se žňové práce překrývaly se sklizní brambor, kde vydatnou a nezbytnou pomoc poskytují žáci škol vyšších stupňů, zejména učňovských.
      Značné plochy brambor se sklízí pomocí kombajnů. Při této sklizni však dochází k poškození určitého množství hlíz, což je příčinou stížností spotřebitelů, kteří prostřednictvím obchodní organizace odebírají brambory ke konzumu. Při celkovém hodnocení roku lze říci, že pro výnosy plodin byl příznivý. Nepříznivě byla ovlivněna sklizeň. U obilí bylo dosaženo výnosu 48,3 q/ha, což je proti loňsku opět zvýšení. U ječmene na některých honech byl výnos přes 60 q/ha. Obilí se sklízelo značně vlhké, procento vlhkosti se pohybovalo okolo 20%. Průměrný výnos se počítá z obilí suchého se 14% vlhkosti. Kapacitou sušičky se zvládl i tento vysoký stupeň vlhkosti obilí. Mimořádného výsledku bylo dosaženo i ve výnosu brambor a to 390 q/ ha.
     Za tento výsledek dostalo JZD Rovnost vyznamenání od KV KSČ.  V živočišné výrobě dosahuje družstvo pozoruhodných výsledků. Výroba mléka se proti loňsku zlepšila a na závěr roku je předpoklad, že družstvo splní své výrobní úkoly i v sektoru živočišné výroby. Plán zisku byl 5 258 000 Kčs a dosáhlo se 7 758 000 Kčs, což znamená zvýšení rentability o 24,4%. Průměrný zisk z 1 ha činí 3 100 Kčs. Od Okresní zemědělské správy dostává družstvo diplomy za zvýšení výroby obilovin, za I.místo v ČSSR vůbec v dosažení výnosu brambor za r. 1978 a za zvýšení výroby brambor, dále za II.místo za skupinové nasazení sklízecích kombajnů bramborových, za I.místo ve zlepšovatelství. Dále čestné uznání vlády a ÚV Svazu družstevních rolníků k 60.výročí VŘSR.

       V družstvu se také rozvíjí socialistická soutěž. Do soutěže o získání titulu BSP se přihlásil kolektiv opravářské dílny ve Vepřové a kolektiv z kravínů ve Velké Losenici. Z některých investic: Byla provedena hospodářsko technická úprava odchovny mladého dobytka v M. Losenici (pro 400 ks), v místě zde se pokračuje ve výstavbě boxů pro traktory, byla pořízena 4 sila k uskladnění obilí. Obsah jednoho je 200 tun a je to výrobek Vítkovických železáren. Významným příspěvkem k operativnímu řízení je instalace radiového spojení, jehož pomocí lze z centrály řídit práce kdekoliv v terénu. Žádná vyspělá výroba se neobejde bez technických kádrů. V družstvu v současné době pracuje 7 inženýrů, řada osob má vzdělání středoškolské a k obsluze výrobních prostředků jsou vyučení odborníci ze zemědělských odborných učilišť.

Obchod
       Následující přehled obratu zboží v místním potravinářském obchodě nasvědčuje tomu, že i našim zahrádkářům a ovocnářům byl rok příznivý. Celková tržba v oddělení potravin činí 4 326 444 Kčs. Ze základních potravin bylo prodáno za rok 1978: 17 473 kg masa, 8 400 kg uzenin, 2 860 kg drůbeže. Nedostatkovým zbožím se stalo kakao. Před vánoci ho bylo prodáno 90 kg.
Vykoupeno bylo toto zboží:

Srnčí  8 kg              Vejce   11 236 ks                     Rybíz černý  573 kg
Zajíc  197 kg           Králík dom. 24,5 kg                          červený 3 093 kg
Bažant  3,80 kg       Angrešt  196 kg                       Jeřabiny  421 kg
Med    86,5 kg                                                        Jablka padaná  55 072 kg

Zahrádkáři
       Z uvedeného je zřejmé, že úroda bobulovin byla dobrá a mimořádně bohatá byla úroda ovoce. Jednota platí za 1 kg jablek 1 Kčs. Organizace zahrádkářů ve Žďáře zřídila pro své členy moštárnu, kterou využívají i ovocnáři z okolí, pokud kapacita stačí. Mošt z padaných jablek vyrábějí někteří sadaři i po domácku. Úroda jablek byla tehdy bohatá, ale nedostatek slunce byl příčinou, že ovoce nebylo patřičně vyzrálé a tím nedosáhlo požadovaných kvalit a vlastností chuťových.

       Zahrádkaření je jistě dosti významná složka společenského života, zejména pokud jde o využití volného času. Je to doplňující a vyrovnávající činnost k někdy jednotvárné a nepoutavé práci v zaměstnání. I když v obci není organizace zahrádkářů, přesto lze vidět, že se zahrádkami někteří občané dosti intenzivně zabývají. I před některými domy na volném prostranství se začínají objevovat záhony květin, skalky, což výrazně přispívá ke zlepšení vzhledu obce. V místní Jednotě lze nakoupit semena a minerálních hnojiv v dostatečném množství a výběru. Sazenice zeleniny, květin se nakoupí v místním zahradnictví.

Státní rybářství
       Doplňující a ne nevýznamnou složkou potravy jsou ryby. Mimo tradičních kaprů na vánoce a posvícení jsou trvale v prodeji výrobky rybného průmyslu ať domácího: zavináče, uzenáče a různě upravené mořské ryby, nebo zahraničního: norské mražené makrely, rybí konzervy sovětské, z obou německých republik, polské, rumunské, jugoslávské, olejovky ze Španěl a jiných přímořských zemí.

      Na produkci ryb se podílí i místní farma státního rybářství. Její produkce ovšem není určena pro losenický trh. Pstruha duhového, který se zde vypěstuje do tržní velikosti (je to 80 q ročně) odebírají reprezentační podniky hromadného stravování a pak zahraniční zákazníci zejména z NSR a Itálie. Hlavní výrobní náplní zdejšího rybářství však je pěstování rybího plůdku, tzv. generační ryby.
     Od rybího plodu, získávaného z matečných ryb se odchovávají ryby do půl až jednoho roku a tato rybí násada se pak převáží do jiných farem – Žďáru, Křižanova, Náměště, kde dorůstá do tržní velikosti. Této rybí násady se pěstuje ročně: 8 mil. ks marény, 4 mil. ks peledě a 800 tisíc ks pstruha. Toto rybí hospodářství obsluhuje 7 lidí včetně vedoucího p. Soškoly, který zde nastoupil 1.7. 1977.
     Ryby se krmí tak zvanými konfiskáty z jatek, což jsou vnitřnosti: plíce, játra apod., které musí být naprosto nezávadné. Měsíčně jich ryby zkonzumují 30 metráků. Další složkou krmiva jsou granule složené z komponentů původu živočišného i rostlinného s různými přísadami minerálií. Tyto granule se dováží od výrobců tuzemských, ale i z Dánska, kde se musí dosti draho platit. Je vypočteno, že na 1 kg přírůstku se zkrmí 2,60 kg směsí. Výroba ve Státním rybářství má stále vzestupnou tendenci i když plán výroby v ČSR se splnit nepodařilo.
      Zdejší farma zabírá přibližně 20 ha plochy. Nad stávajícím hospodářstvím, proti proudu potoka od Prantů, vedle cesty k Vepřové se buduje další rybník o rozloze cca 5,5 ha (opraveno na 1 ha, od Št.) a pod ním 2 malé rybníčky asi dvacetiarové. Toto nové zařízení má sloužit jako rezervár čisté vody pro líhně. Další rybí hospodářství se buduje v Ujčově, které spolu s losenickým budou tvořit jedno středisko, pod jedním vedením.

Zdravotní středisko
       O zdraví občanů pečuje zdejší středisko OÚNZ. Ordinační hodiny praktického lékaře dr. Macúna, jsou v pondělí, středu a pátek dopoledne. Ostatní dny ordinuje v Nížkově. Mimo praktického lékaře je zde ordinace zubní v pondělí a čtvrtek, dále dětská 2× v týdnu, gynekolog ordinuje 1× za 14 dnů v úterý odpoledne.
      Vybavení střediska odpovídá nejnovějším normám. Pacientům na celém obvodě, včetně Nížkova je asi 4 tisíce. Jsou to většinou pracující v zemědělství, důchodci, děti. Období nejvyšší nemocnosti bývá na podzim a v předjaří, kdy vlivem klimatických změn se zvyšuje onemocnění horních cest dýchacích. Z dalších chorob, které sužují zdejší obyvatele je to astma, kterým trpí poměrně dosti pacientů, dále diabetis a choroby moderní doby projevující se zhoubným bujením. Značný je počet úrazů tak zvaných „domácích“.
      Při pohotovostní službě ve Žďáře je 1/3 případů jen z těchto úrazů. V rámci preventivních opatření se provádí obvyklé očkování proti různým nemocem epidemickým, provádí se vyšetření srdce (tzv. kardiovaskulární program) sleduje se výskyt cukrovky aj. Velice dobrá je spolupráce s místním JZD, které pomáhá při stavební úpravě a opravách budovy, dopravou apod. Potíže jsou se získáváním dobrovolných dárců krve. I když na celém obvodě je jich dost, přímo v Losenici jsou jen 3. To vede k závěrům, že loseničtí mužové i ženy jsou buď málo stateční, nebo jsou pod vlivem nesprávných předsudků.

Kosmický výzkum
       Dne 2.3. vzrušila naši veřejnost zpráva, že na kosmické lodi, vypuštěné ze sovětského střediska, společně se sovětským, létá i náš čs kosmonaut Vladimír Remek. Celý týden jsme na obrazovkách televizorů se zájmem sledovali jeho let a poslouchali, co nám říká o svých dojmech a práci v kosmu. Vyskytují se ovšem názory, zda velmi nákladný kosmický výzkum přináší nějaký užitek a zejména v souvislosti s výkyvy počasí se ozývají hlasy že: „Kdyby tam pořád nelítaly ty družice a tryskáče a nehejbaly s tím tam navrchu, bylo by počasí normální.“ Na tyto názory odpovídají vědci ve sdělovacích prostředcích. Říkají, že řada poznatků, získaných kosmickým výzkumem, se již využívá v praxi, takže lze mluvit o návratnosti prostředků, vložených do tohoto výzkumu. A pokud jde o počasí i my, z vyprávění našich předků i z vlastních vzpomínek víme, že nebylo vždy stálé a ideální. Je známo z vyprávění, že kterýsi rok v květnu, napadlo tolik sněhu, že na klášterský pout (Žďár II), se jelo od nás na saních. A naopak zase vypravují, že na sv.Josefa (19.3.) se už chodívalo bosky, nebo jindy zase před vánocemi se pásávaly kozy na vzrostlém ozimu.

30.4. starý zvyk
       Jeden starodávný zvyk se v Losenici ještě udržuje. Je to pálení čarodějnic posledního dubna. Snad je to přitažlivá, fascinující moc ohně, která láká mládež, aby se účastnila těchto akcí. I tady však je vidět vliv moderní výroby. Zatím co dříve sháněli mladící po lese soušky, aby z nich vyrovnali hranici, dnes ke spálení hodí ojeté pneumatiky a jiné hořlaviny. Dolní konec má svůj oheň na skále nad potokem, horňáci na návrší směrem k Bambouchu. Dlouho do noci šlehají plameny i několik metrů vysoko a ohniště žhne ještě i další večer. Po tomto aktu obvykle šli mládenci stavět ozdobenou máj ve středu obce. Toto se však už po několik let neděje.

Změny v přírodě
       I když výkyvy počasí nelze jednoznačně přisuzovat tomu, co člověk provádí v kosmu a v plynném obalu Země, přesto vědátoři zjišťují, že růst průmyslových exhalací, tuhých a tekutých odpadů, chemizace v zemědělství a lesnictví apod., má vliv jak na změny klimatu, tak zejména na rovnováhu v přírodě. Ekologové mají starosti jak tuto rovnováhu udržet, když už nelze navrátit původní stav. Zjišťuje se, že mnoho živočišných i rostlinných druhů je na vyhynutí a dělají se opatření, aby k tomu nedošlo. O tom, že lesy, tento přirozený filtr a plíce krajiny, zachycují velké množství všelijakých těch exhalací, je možno se přesvědčit pouhým omakem větví.

Houby
       Zdá se, že i druhy hub se mění. U nás nejvíce sbíraný a oblíbený hřib smrkový a borový, jakož i křemenáče se stávají vzácností. Rovněž tak liška obecná, u nás zvaná kuřátka, kterých bývalo v lese nastláno. Lidé vlivem houbařské osvěty, se naučili znát více druhů hub, takže dnes sbírají všelijaké ty „prašivky“, do kterých dříve kopali. Je to zejména hřib hnědý, který roste hojně snad všude v lese, mylně nazývaný podhříbkem, či suchohřibem. Sbírají se klouzky, hřib strakoš (koželužka), sluky, některé holubinky, jedlé ryzce pravé jsou též vzácné, zato odporných ryzců ryšavých bývá naseto. Hojně se vyskytuje i hořký hřib žlučník, který svou podobou s hřibem pravým, dokáže na první pohled omýlit a „pohnout žlučí“ i zkušenému houbaři. Oblíbená je muchomůrka růžovka, jejíž výskyt je časem dosti hojný. Letošní rok houbařům příliš nepřál, a v pozdním létě nosili lidé plné tašky hub, zejména zmíněných „podhříbků“.

Škola
       Následující kapitola by měla být do kroniky zapsána zlatým písmem, neboť ejhle, byl uskutečněn první krok k výstavbě nové školy. Všechna ta dosavadní jednání, zásahy, intervence, rozčilování, slibování a couvání lze přirovnat k válce třicetileté. Neboť viz zápis v kronice v knize I. str.101 z r.1946, kde se píše komisionelním řízení k výstavbě nové školy.
       Po 32 letech tedy dochází konečně k realizaci tohoto záměru. Zatím, v podzimním čase, byly provedeny jen pozemní úpravy. Těžké dálniční stroje změnily prostranství k nepoznání. Z původní budovy (na Palouku) byla už v jarních měsících stržena střecha, teď zde zůstaly jen pobořené zdi a za nimi se týčí kopce hlíny vyhrnuté z budoucího staveniště. Pod vrchní vrstvou se objevil skalnatý spodek a v něm i pramen vody. Stavbu bude provádět Okresní stavební podnik (OSP). Aby se z kapacity tohoto podniku neodčerpalo příliš mnoho pracovních sil, byla dojednána následující organizace: Obce spadající do obvodu budoucí školy mají na stavbu dodat své pracovníky a to: Nížkov 3, V. Losenice 4, M. Losenice 1, Vepřová 1.
      Nížkov chce splnit tento úkol tím, že se zavazuje dopravit na stavbu veškerý materiál. O tom, jak získat ostatní pracovníky, se jedná. JZD slibuje uvolnit na stavbu 8 lidí po dobu 3 zimních měsíců. Problém výstavby školy odčerpával také značnou část aktivity organizace KSČ. Došlo i k intervenci na ÚV KSČ a České plánovací komisi. Šetření těchto orgánů vzbudilo sice určitou nelibost orgánů okresních a krajských, ale jak vidno, nebylo bezvýsledné.

KSČ
       Vesnická organizace KSČ je svou účastí v lidosprávě řídícím prvkem v obci. Její členskou základnu tvoří 25 členů, dalších 67 členů je registrováno, to jsou ti, co v obci bydlí, ale mají své základní organizace na závodech. K těm patří i členové závodní organizace JZD, která čítá 35 členů a zahrnuje všechny členy ze všech farem JZD Rovnost.

Škola mateřská
        V tomto roce byla také zahájena stavba školy mateřské v loukách po levé straně silnice k Pořežínu. Finanční náklad této stavby dotují podniky, ve kterých jsou zaměstnáni rodiče dětí. Podílejí se těmito částkami: ŽĎAS 550 tisíc, TOKOZ 500 tisíc, ZSS (Zemědělské stavební sdružení) 150 tisíc, Státní lesy 90 tisíc, Spoje 80 tisíc, ONV 34 tisíce, což vše sečteno činí 1 404 000 Kčs.
       Plánovaná hodnota stavby je 1 976 000 Kčs. Rozdíl mezi touto částkou a dotacemi má pokrýt hodnota práce občanů. Nárůst pracovních sil v nové školce se zavazuje hradit JZD. V tomto roce byly postaveny základy. V bahnitém terénu se pracovalo obtížně a odpracováno bylo celkem 3 765 brigádnických hodin. Ve staré školce se odpracovalo 329 hodin. Byla provedena rekonstrukce elektroinstalace, z bývalého bytu zřízena třída. Na tyto úpravy = 60 000 Kčs.

ZDŠ
      Náklad 40 000 Kčs si vyžádaly opravy na budově ZDŠ. Byla zde vyměněna okna, proveden jejich nátěr, opravovala se střecha a komíny. Vadný komín byl příčinou vzniku požáru, který byl včas objeven a uhašen, takže nedošlo ke škodě, jen děti nějaký den zůstaly doma, než se komín opravil.

Obř. síň
       V podstatě dokončena byla stavba obřadní síně u místního hřbitova. Zbývá zasklení oken, schody, připojení na elektrickou síť. Místnost má být vybavena chladícím pultem, uvažuje se, že by se zde odbývaly občanské pohřby. Odpracováno zde bylo v tomto roce 1739 brigádnických hodin.

Přírůstek bytů
       V soukromé bytové výstavbě se zaznamenává přírůstek 4 rodinných domků. Jsou to č.240 Herynek Jan, č.241 Landsman Zdeněk, č.242 Bratršovský Pavel, č.243 Škarvada Jaroslav.     

Přírůstek občanů
A přírůstek občanů je následující:
                        V. Losenice   N. Dvory   Pořežín    celkem
Narození               12                    2               3             17
Úmrtí                      7                    1               Ø              8
Sňatky ……………………………………………… 21
Celkový počet obyvatel k 31.12. je 1226.

       Z akcí sboru pro občanské záležitosti: Noví občánkové se vítali 2×, předání občanských průkazů a rozloučení se žáky 9.třídy bylo slavnostně provedeno, rovněž zahájení nového školního roku, pak beseda s branci a rozesláno bylo 72 blahopřání k výročí.

       Z kulturně společenských událostí se zaznamenává: v únoru ples požárníků a dětský karneval, koncem roku myslivecká poslední leč a Silvestr. V březnu sehráli žáci ZDŠ hru J. Vaňátka: Jak květiny přezimovaly, se kterou se k MDŽ ukázali i v M. Losenici. V prosinci zde hostoval soubor ze Žďáru s hrou pro děti: Pohádka o líných strašidlech. Byl uspořádán průvod k výročí VŘSR. Několik pracovníků JZD navštívilo Kubu.

Na nedaleké trati ČSD se zavádí automatizace. V důsledku toho bylo započato se stavbou nádražní budovy.

Pila
       Místní pila Okresního výstavbového bytového družstva měla letos zvláštní zakázku. Bylo to veliké dřevěné mlýnské kolo pro bývalý Brdíčkův mlýn pod Rozštípenou skálou. Tento mlýn obnovují památkáři jako upomínku na dobu ještě ne tak docela dávnou. Při pořezu kulatiny se přišlo na střepinu granátu, velkou jako dětská pěst, zarostlou v kládě. Pozůstatek z II.světové války.

Zásobování palivy
       Zásobování domácností uhlím i v letošním roce vázlo. Dodávky byly vykrývány se značným zpožděním, po četných urgencích. Naopak Lesní závod nabízí k odběru palivové dříví z probírek a odpad z těžby. Tento druh paliva je sice levný, ale prodražuje se dopravou, která se ještě k tomu nesnadno obstarává. Proto o něj není dostatečný zájem.

Sport
       Zdejší tělovýchovná organizace je nejaktivnější  v zimním období, kdy pořádá hokejová utkání s týmy okolních organizací.

Nejčastější příjmení v obci podle majitelů domů: Rosecký 17, Wasserbauer 9, Sedlák 8, Mach 7, Zach 6, Němec 6, Pátek 6.

Dokumentace
Ke kronice jako příloha se zakládá:
I.  Snímky: 1. Školní provizorium před úplnou likvidací
                 2-9. Úprava terénu ke stavbě ZDŠ
                10-13. Z počátku výstavby nové mateřské školy,…
                14. Mateřská škola vyzdobená k 1. máji
                16.17. Zbytky Limlova hostince, který býval kdysi střediskem a dějištěm kulturních akcí v obci. Nynější majitel jej od základů přestavuje na obytný dům.

1. Komplexní rozbor hospodaření JZD Rovnost za rok 1978

                                                                    Potvrzeno místním národním výborem Velká Losenice