Obce i města mohou vydělat na turistice

Datum: 18.02.2002
Autor: PETRA MARKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 03
Čtyři obce usilují o bezplatný převod hotelu Sázava, který chtějí provozovat. Inspiraci našly ve Žďáru

Téma DNES

Obce a města coby úspěšní podnikatelé v cestovním ruchu? Hotel, za který by se nemusela stydět kdejaká evropská metropole, v majetku malé vesničky, zapadlé kdesi uprostřed zalesněné Vysočiny? Nic nepředstavitelného.

Vysočina - Podnikání v odpadovém či lesním hospodářství není dnes pro obce a města nic výjimečného. Některé provozují skládku, jiné se jako součást lesních společenství snaží vytěžit ze svých lesů co nejvíce a dřevo následně zpeněžit. Ovšem obce, které se daly na podnikání v cestovním ruchu, jsou podle všeho zatím spíše jen popelkami. Leckteré oslovené radnice potvrdily, že tuto oblast přenechávají raději soukromníkům.

Bude Sázava ráj cyklistů?

Příkladem může být snaha čtyř obcí, které se sdružují v Mikroregionu Pod Peperkem. Sázava, Velká Losenice, Hamry nad Sázavou a Nové Dvory usilují o bezplatný převod hotelu Sázava, který nyní prodává ministerstvo dopravy. Žádost předali představitelé obcí ministerským úředníkům dokonce osobně. "O převodu je zatím předčasné hovořit, návštěva na ministerstvu byla neohlášená, zatím jsme jen doručili žádost. Záměr mikroregionu je však jednoznačný. Chceme jeho rozvoj, a to především v cestovním ruchu, protože ten je pro Vysočinu jedním z nejdůležitějších. Jenže turisté sem nepřijdou, pokud tu nebudou mít podmínky," míní starosta Velké Losenice Miloslav Černý. Mikroregion Pod Peperkem se proto rozhodl, že zázemí budoucím návštěvníkům vytvoří. "Hotel Sázava má kapacitu padesáti lůžek, ovšem vedle jsou chatky, které nabízejí dvě stě míst na spaní. A protože sem po cyklostezce Posázaví jezdí hlavně cyklisté, předpokládáme, že takové levné ubytování přivítají. Cyklisti nemusí mít tříhvězdičkové hotely," vysvětlil Černý důvod, proč se čtyři obce rozhodly podnikat v cestovním ruchu.

V hotelu ubytování, a ne třeba výroba ponožek

"Chci zdůraznit, že obce tu nejsou od toho, aby podnikaly. Ale zřejmě nejlépe zaručí, že podobné objekty, které jsou dnes na prodej, budou složit svým původním účelům. V tomto případě tedy cestovnímu ruchu. Taky by se totiž mohl najít zájemce, který by hotel koupil za bůhvíjakým účelem. Areál by pak třeba přestal sloužit individuální rekreaci," podotkl Černý. Stejný názor má jeho profesní kolega, starosta sousedních Hamrů nad Sázavou Hubert Křesťan. "Záměr s hotelem Sázava nás napadl, protože starosta Sázavy František Ledvinka získal hned vedle koupaliště. A protože turismu fandíme, chceme, aby se areál zachoval pro cestovní ruch. Ne aby tam někdo třeba dělal ponožky," řekl Křesťan. "Musíme ale založit sdružení obcí, aby na nás mohl přejít majetek," podotkl Křesťan. Starosta Velké Losenice zdůraznil, že mikroregion by rád hotel koupil za symbolickou cenu či jej do svého vlastnictví převedl bezplatně. "Je tam jedna podmínka, jakési věcné břemeno. Hotel slouží jako záložní pracoviště pro ministerstvo dopravy, to by však nemělo být na překážku," věří starosta, že mikroregion hotel získá. O tom, že se obce pod Peperkem snaží, svědčí i jejich záměr založit kompostárnu v Sázavě, určenou i okolním obcím k uskladnění biologického odpadu. "To je ale spíš služba obcím, nebral bych to jako podnikání. Ale samozřejmě na tom nebudeme chtít prodělat," poznamenal Černý. "Sdružení obcí by kompostárnu provozovalo, a pokud by tam chtěl kdokoli vozit bioodpad, umožníme mu to. Už se s námi spojila firma Odas ze Žďáru, která nám nabídla pronajímat stroj, jenž by odpad jednou za dva týdny překopával. Za kolik budou moci obce kompostárnu využívat, ještě nevíme, náklady na její vybudování by se však měly pohybovat kolem čtyř a půl milionu korun," vysvětlil Křesťan.

Žďárští v turistice podnikají už pátým rokem

Pro inspiraci nemusel Mikroregion Pod Peperkem chodit daleko. Stačilo se poohlédnout po podnikatelských aktivitách okresního Žďáru nad Sázavou, jehož úspěchy na poli cestovního ruchu odstartoval právě bezúplatný převod do té doby zchátralého objektu Tálského mlýna. "To se nám povedlo asi před pěti lety. Město vlastní také hotel Morava, autokempink Táborky, pláž kolem Pilské nádrže a deset chatek kolem Tálského mlýna. Vše spravuje naše příspěvková organizace Cerum založená v roce 1997," vysvětlil starosta Žďáru Jaromír Brychta. "Podnikáme a zisky jsou dnes vyšší, než jsme předpokládali. Do těch areálů jsme ale investovali miliony korun, dvanáct jich spolkl Tálský mlýn, tři miliony Táborky. Dnes mají tato zařízení evropský standard a postupně je vylepšujeme," dodal Brychta. "Jsme tu vlastně v nájmu a musíme si na to vydělat svou činností. Ta zatím nese ovoce," řekl Vladimír Kovařík, ředitel příspěvkové organizace Cerum, která zmíněné objekty a areály provozuje a zajišťuje jejich údržbu. Jaké jsou zisky z provozovaných zařízení města, Kovařík prozradit nechtěl s tím, že je to součást obchodního tajemství. "Mohu pouze říci, že třeba obsazenost Tálského mlýna je padesát procent, o deset procent více má hotel Morava. Určitě si na sebe vydělají," ujišťuje ředitel. "Dříve byly Morava a autokempink Pilák také v majetku města, ovšem spravovaly je různé odbory na městském úřadě. To ale nefungovalo, nemělo to zkrátka svého pána," podotýká Kovařík. Žďár investoval do svých rekreačních zařízení necelých 16 milionů korun, Cerum má do deseti let povinnost splatit 6,6 milionu. "Je to určitě dobrý trend. Mohu potvrdit, že návštěvy jsou vesměs překvapené, že to podnikání města takto dobře funguje," dodal Kovařík.