Investory se snaží přilákat města, i malé obce

Datum: 24.09.2002
Autor: (ČTK)
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 01

Vysočina - Nejen velká města, ale i menší obce v kraji chtějí přilákat do svých katastrů investory, kteří by zde vybudovali nové provozy a dali práci zdejším obyvatelům. Jedním z nejpoužívanějších lákadel jsou při námluvách s firmami připravené a zasíťované pozemky, soustředěné do takzvaných průmyslových zón. Výstavbu zóny za 2,2 milionu korun tak nedávno dokončila například Velká Losenice na Žďársku. Za přípravu čtyř hektarů pozemků zaplatila z rozpočtu 1,4 milionu a osm set padesát tisíc korun činila státní dotace. Obec s jedním tisícem obyvatel je nejmenší v kraji, která dokázala průmyslovou zónu vybudovat. „Velká Losenice prodala téměř čtyřicet parcel na výstavbu rodinných domů, v obci je škola a máme i čističku odpadních vod. Jsme spádovým územím pro tři tisíce lidí,“ zdůvodnil potřebu přípravy nových pracovních míst starosta obce Miloslav Černý. Budování menších průmyslových podniků v místě podle něj pomůže rozvoji celého regionu. O podnikání ve velkolosenické průmyslové zóně už projevily zájem tři firmy. Jednou z nich je nizozemská společnost Wamafil zabývající se spřádáním vláken. Ta již v obci v pronajatých prostorách zaměstnává na 60 lidí a má zájem vystavět tu nový areál. Pozemky v zóně se budou prodávat do 100 korun za metr čtvereční. Průmyslovou zónu o rozloze 2,7 hektaru připravuje i obec Dolní Cerekev na Jihlavsku. Příprava území si vyžádá investici maximálně do pěti milionů korun z provozních prostředků obce. „Do roku 2004 by zde mohlo vzniknout téměř sto nových pracovních míst,“ řekl starosta obce Zdeněk Jirsa. S průmyslovou zónou ve východní části obce na podmáčeném a jinak nevyužitelném pozemku počítal už koncept územního plánu obce z roku 1993. V lokalitě už jsou umístěna dvě truhlářství. Podle Jirsy je zde místo ještě pro tři další podniky. Obec už teď registruje několik nabídek investorů z Česka i zahraničí. „Mohlo by jít o drobnou průmyslovou výrobu, montáž elektroniky a podobné obory,“ přibližuje druh nabídek starosta Jirsa.
Pokračování na str. D3

Pokračování ze str. D1
Do lokality budoucí průmyslové zóny Dolní Cerekev už vloni s přispěním evropského fondu Phare CBS přivedla plyn. Pozemek by měl být kompletně vybaven sítěmi během příštího roku. V těchto dnech se provlhlý pozemek zaváží zeminou ze stavby obchvatu Jihlavy. Zemní práce v hodnotě kolem 25 milionů korun by měly být hotovy do dvou měsíců, podle Jirsy však přímé náklady obce kvůli dohodě s dodavatelem stavby obchvatu Jihlavy nepřekročí 100 tisíc korun. Doba příchodu velkých investorů do země podle starosty už skončila a zájem se proto více soustřeďuje na střední a malé průmyslové zóny. Ty proto mohou vznikat jako v případě Dolní Cerekve i v obcích s necelými 1200 obyvatel. Přípravu infrastruktury v třiatřicetihektarové zóně dokončí letos město Jihlava. Stavba si vyžádala investiční náklady 111 milionů korun. „Pozemky se budou prodávat od příštího roku za cenu kolem 350 korun za metr čtvereční,“ řekla dnes vedoucí odboru rozvoje Alena Kottová. Průměrná cena v kraji se pohybuje kolem 220 korun. „Vzhledem k současné míře nezaměstnanosti nejsou počty nově vzniklých míst tím nejdůležitějším požadavkem,“ uvedla Kottová. Podle ní bude město usilovat o podnikatele s vysokou technologií. Nepřípustná budou odvětví zaměřená na prvotní zpracování, jako jsou betonárky či obalovny štěrku. Neuvažuje se ani o skladech či obchodních střediscích. Jihlava buduje průmyslový park D1 od roku 2000. Za výkup pozemků zaplatila 31,7 milionu korun a za výstavbu téměř 80 milionů. Stát poskytl dotaci celkem 34 milionů korun. Od roku 2000 budoval zónu i Žďár nad Sázavou. Příprava 22 hektarů byla ukončena v těchto dnech. Na celkových nákladech 55 milionů korun se stát podílel 20 miliony. O pozemky projevilo zájem pět investorů, jednání ale zatím nejsou uzavřena, řekl ČTK Petr Fuksa z odboru rozvoje města. Cena za metr čtvereční bude od 110 do 250 korun. V kraji Vysočina je ve 24 průmyslových zónách 303 hektarů pozemků. Firmy dosud obsadily zhruba pětinu plochy a zaměstnaly zde 1340 lidí. Vybudování zón stát zatím podpořil dotacemi v objemu 83 milionů korun. Z celkové rozlohy je 112 hektarů v soukromém a 17 hektarů ve státním vlastnictví. Největší rozlohu mají se 140 hektary průmyslové zóny na Žďársku, následuje Pelhřimovsko s 63,1 hektaru, Jihlavsko s 35 hektary, Třebíč s 33,4 hektaru a Havlíčkobrodsko s 31,5 hektaru.