Chráněné dílny slouží postiženým

Datum: 13.10.2005
Autor: PETRA MARKOVÁ
Zdroj: Mladá fronta DNES
Strana: 03
Lidem se zdravotním handicapem pomáhají pracoviště, jež mají podporu i od úřadů práce

Vysočina - Člověk se zdravotním postižením má na trhu práce nesporně komplikovanější situaci. Šance na uplatnění nejsou zrovna velké, a když už zdravotně znevýhodněný uchazeč práci najde, nemusí u ní také z nejrůznějších důvodů vydržet. Příležitostí a startovacím řešením pro zapracování bývají takzvané chráněné dílny či chráněná pracoviště. Postiženým nabízejí adekvátní práci a podmínky.
Například v Bystřici nad Pernštejnem funguje asi čtyři roky chráněná dílna zaměřená na třídění odpadů, hlavně plastových lahví. „Pod křídly ji mají naše technické služby. Zaměstnává asi osm lidí z Bystřicka se změněnou pracovní schopností. Součástí je sběrný dvůr,“ sdělil starosta Bystřice Karel Pačiska.
Město hodlá chráněné pracoviště přestěhovat na důstojnější místo. „Chceme prostředí zkulturnit a pak i zlepšit systém práce,“ dodal Pačiska. Chráněná pracoviště mohou dostat i finanční podporu od úřadů práce, pokud ovšem projekt splní požadovaná kritéria. „Kromě jiného by podnikatel měl deklarovat, že jeho plán je po stránce ekonomické životaschopný. My si po určitých zkušenostech necháváme dělat odborný posudek, byť zákon nám to neukládá,“ vysvětlil analytik Ivan Mužík z Úřadu práce v Třebíči.
„Šlo by o minimální mzdu plus sociální a zdravotní pojištění, tedy zhruba deset tisíc korun na jedno místo,“ popsal výši příspěvku ke mzdě, jež by do chráněné dílny mohla putovat, ředitel žďárského úřadu práce Václav Pavlosek. Na vytvoření chráněného místa činí příspěvek až sto třicet tisíc korun. Ještě lze čerpat příspěvek na provoz.
Úřad práce může podpořit i vytváření takzvaných společensky účelných pracovních míst. „ Ve Žďáru je to pět tisíc korun měsíčně na jedno místo, podle situace na trhu práce,“ dodal Pavlosek.
Žďárská cukrárna Srdce, nově vytvořená chráněná dílna, se zatím s finančními příspěvky trochu potýká. Zaměstnává tři zdravotně znevýhodněné pracovníky, ovšem dostává zatím jen jeden pětitisícový příspěvek. „Musíme zlepšit projekt, s nímž se lze o podporu ucházet,“ vysvětluje Taťána Višková, jež s manželem chráněné pracoviště rozjela. „Cukrárna je pozitivní vlaštovka. Věřím, že do budoucna může být podpora větší,“ řekl Pavlosek.
Podporu může cukrárna získat i od města. „Rada doporučila zastupitelům schválit dvacet tisíc korun v rámci rozpočtových opatření,“ řekl starosta Jaromír Brychta.
Viškovi chtějí chráněnou dílnu i ve Velké Losenici na Žďársku, celkem pro třináct lidí. „Nabídli jsme opuštěnou mateřskou školu za symbolické nájemné,“ řekl starosta Miloslav Černý.
O keramickou a šicí dílnu se už zajímají lidé místní i z okolí.
Velkou zkušenost s chráněnými dílnami má havlíčkobrodské sdružení Fokus Vysočina, jež má kromě Brodu střediska i v Pelhřimově, Chotěboři a Hlinsku. V oblasti působí od roku 1992 a soustřeďuje se na péči o duševně nemocné.
„Hlavním smyslem je sociální rehabilitace naší klientely a chráněné dílny jsou jen její částí, byť důležitou,“ přiblížil ředitel Miloš Havlík. Sedm dílen zaměstnává 51 klientů. Dvě keramické, dvě šicí, truhlářská, opravárenská a lesní četa. Po jedné chystá sdružení v Chotěboři a Hlinsku, vzniknout může prádelna a kuchyň. „Dílny mají smysl jako nastartování po hospitalizaci. Pak se snažíme o to, aby člověk šel do nechráněné práce, pokud může,“ vysvětlil Havlík. Sdružení na to právě připravuje grantový projekt. Agentura podporovaného zaměstnávání dá vzniknout dvěma pracovištím v Brodě a Pelhřimově. Ta klienty připraví tak, aby uměli žádat o práci, napsat životopis, komunikovat se zaměstnavateli. „Proškolí“ i zaměstnavatele, třeba ohledně finančních výhod spjatých s místy pro zdravotně postižené. Agentura poskytne klientům načas i podporu, pomůže v potížích. „Ideální stav bude ten, kdy vlastně klienta ztratíme a kdy nás už nebude potřebovat,“ dodal Havlík.