Kronika

1987

zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník

Úvod  

Motto:  Wolker: Balada o snu
……… ve světel barevném kolotoči mu narůstaly bolavé oči, které vše skutečně viděly a do světa krutě křičely……….          
Po světě bez bídy, bez chamtivosti,
chodili lidé chlapecky prostí,
stateční jako montéři, moudří jako inženýři,
co stavějí mosty z básní a tónů
a hlavně z železobetonu,
aby spojili se zemí zem a srdce se srdcem.

     Vidět vše skutečně je jistě úkolem kronikáře. A jaký je ten svět skutečně viděný? Bude to možná trochu beletristické vyprávění a tvrzení, že svět je krásný, se nebude vždy shodovat s tím, co oči skutečně viděly. A přece je dosud krásná ta naše živá planeta, úžasně krásná, i když ji my lidé drásáme stále víc a zasazujeme jí rány, které už nezhojí ani čas.
     Jak dlouho tedy může být ještě krásná? Ptají se odborníci ekologové, ochránci přírody a všichni, kterým není lhostejný její osud a osud příštích lidských pokolení. A může někdo zůstat lhostejný, když slyší, že řeka Rýn je mrtvá řeka, že Středozemní moře nepřežije rok 2000, že tu a tam z obřích tankerů unikají miliony tun ropy do světových moří a dusí v nich život, že ropné deriváty a jiná svinstva z fabrik umrtvují světové řeky? Že to je daleko od nás a Losenice se to netýká?
     Ba, všechno se nás týká. Však i u nás jsou nemalé problémy kam s odpadem i u nás shánějí mámy pro kojence nezávadnou vodu, však i náš potok Losenička je víc mrtvý než živý, už dávno se v něm neblýskají stříbrné a duhové rybky a po racích ani potuchy. To spíš se z něj může vylovit nějaká pneumatika, sporák, motocyklové a jiné šasi. A v zimním období, kdy se ze všech komínů vyvalí oblaka dýmu, si Losenice nezadá s Los Angelisem.

    A obrovské materielní hodnoty vyplýtvané na nesmyslné zbrojení, i to se nás týká. Až rozum zůstává stát, jak hrůzné prostředky dovede člověk vymyslet ke svému zničení. Dohoda mezi USA a SSSR o likvidaci raket krátkého a středního doletu, podepsané s takovým halasem a slávou v prosinci, by mohla vzbudit naději, že snad už se blýská na časy. Ovšem tuto naději vzápětí brzdí údaje, že toto je jen několik málo procent z celkové strašlivé výzbroje a že v USA se rozvíjí kampaň proti ratifikaci smlouvy a že odstraněné zbraně mají být nahrazeny „modernějšími“.

Přestavba
      Denně nás naše sdělovací prostředky informují o přestavbě hospodářského mechanismu. Zdůrazňuje se po třeba nového myšlení, ale lidé sotva vědí o co vlastně jde a kolují mezi nimi různé vtipy, svědčící o tom, že mnoho důvěry v tuto reformu není. Že není vše, jak by mělo být a že náprava je nutná, to uznává jak ten, kdo nikdy nebyl přítelem socialismu, tak nejuvědomělejší člen KSČ. Ale odkud začít a jak by náprava měla vypadat, to je jasné asi málokomu. Že je nutné poctivě pracovat, to uznává každý, ale to snad platilo i dříve a vždy.
     Jedni tvrdí, že je nutné začít odshora, jiní hlásají, že je třeba podpořit iniciativu pracujících. Pracující křičí, že mají malé platy, před vánocemi si pro mandarinky museli zajet až do Prahy a v Jednotě se na ně nedostaly buráčky a při výjezdu do zahraničí dostanou málo valut, aby se mohli nakoupit co srdce a hrdlo ráčí. A je to jako v té baladě o snu. Jedni staví a zařizují přepychové chaty, počítají u kterého moře ještě nebyli, druzí  počítají, že z 3000 Kč měsíčního platu nemohou uživit rodinu. ŽĎAS zveřejňuje ve svých novinách, že u nich je průměrný plat skoro 4 tisícovky. Ti, co jsou pod tímto průměrem, musí být spokojeni, co jsou nad, ti mají málo a křičí, že rovnostářství se musí odbourat.

    Nejlepší prý se mají na západě. Všecko levné, barevný televizor za pakatel, auto za dva (pakately) a za rok prý je možno si koupit hotel. A proč prý lidi neutíkají odtud k nám, když tam je bída a nezaměstnanost a u nás je všude lidí nedostatek a práce nad hlavu. Tak agitují ti „zkušení“ a  „vševědoucí“ a nedbají svědectví ztroskotanců, kteří okusili „slasti“ západní demokracie a rádi  se vrátili domů.

    Po světě bez bídy ……… tož, bídy opravdu u nás není, zmizeli žebráci, nuzní a hladoví, zmizela bída, ta fyzická, viditelná a ta morální a citová, na tu těžko najít měřítka i když: rozvodovost stoupá, kriminalita mládeže je povážlivá, kouření a alkoholismus žen matek ohrožují děti, násilné činy, vandalismus, narkomanie, to vše se objevuje, o  tom všem informují sdělovací prostředky. Snad je to móda, snad i v tomhle se musíme rovnat světovému „trendu“?

Zemědělství
     Stěžejním faktorem v naší obci zůstává zemědělství. Za léta společného  hospodaření se naše JZD Rovnost vypracovalo a svými výsledky se řadí na přední místa v okrese, ba čestné místo získává i v průměru celostátním. Že si družstvo nevede špatně, svědčí i kádr stálých pracovníků i příliv nových, vysoce kvalifikovaných a specialisovaných sil, které nahrazují členy odcházející na odpočinek a nacházejí v družstvu dobré uplatnění a přijatelné existenční podmínky.
     Je to řada sociálních výhod, výstavba bytů družstevních i podpora staveb soukromých rodinných domků. Ovšem tento dobrý hospodářský stav družstva neznamená, že zde nejsou problémy. Udržet vysoké výnosy plodin vyžaduje stále vyšší náklady. Ceny hnojiv se zvyšují a rovněž chemická ochrana rostlin je stále nákladnější, neboť rostliny jsou stále více napadány různými chorobami původu virového, různými plísněmi a hmyzími škůdci.  Je to snad průvodní zjev zemědělství velkovýroby,  neboť  na velkých plochách a skladových prostorách se nákaza šíří lavinovitě.
     Jestliže ještě před několika lety některé druhy obilí (ječmen) nevyžadovaly vůbec chemického ošetření, dnes je nutné je postřikovat i několikrát. Největší starosti dělá pěstitelům udržet vysoké výnosy brambor a nejen výnosy, ale také potřebnou kvalitu. Jestliže se ve výroční zprávě družstva uvádí, že kvalita brambor  se zlepšila, pak zkušenosti spotřebitelů naturálním brambor toto nepotvrzují. Vedoucí Jednoty však udává, že reklamace konzumních brambor tento rok nebyly. V družstvu se zkouší různé metody, jak uchránit hlízy před nákazou, záležející v přípravě půdy, chemické ochraně, způsobu skladování. Jestliže se v některém případě tyto metody osvědčí, v jiném opět selžou.
     Odborníci hledají radu a pomoc i v zahraničí, kde se podařilo vypěstovat brambory odolné vůči chorobám. Že tento bramborový problém netrápí jen naše družstevníky, o tom svědčí články v tisku (příloha 1/87 a 4/87). Na setkání bramborářů žďárského okresu se uvádí zjištění, že výroba brambor v měřítku okresu je stále víc ztrátová. Jako příklad se uvádí, že v roce 84 byla rentabilita brambor +14,9 %, v roce 86 však – 4,3 % a za tento rok – 11,6 %. Jsou ovšem výjimky a k těm patří i naše družstvo, neboť zde mají spočítáno, že největší podíl na zisku je  právě z výroby brambor. Brambory k průmyslovému zpracování se dodávají do škrobáren v Ronově a jejich letošní vysoké procento škrobnatosti, zvýšilo i jejich výkupní cenu, takže dodavatelé jsou spokojeni. Nespokojenost se projevuje u odběratelů, žádají, aby brambory byly dodávány čisté, bez příměsi rostlinných zbytků, hlíny a kamení. K tomu účelu byl také na poli zkoušen prototyp rozdružovače, který skutečně dokázal oddělit brambory od hlíny a kamení, ovšem přehnat veškerou úrodu přes tuto mašinu by bylo značně zdlouhavé a jeví se jako nemožné.
     A potom – chudáci brambůrky otloukané ve sklízecím kombajnu, pak v rozdružovači, v třídírně, kolikrát přesypávané, potom všelijaká nákaza snadno najde cestu do takto „ošetřovaných“ hlíz. Však není nesnadné zjistit, že kvalita brambor se začala zhoršovat, když se skončilo s ručním sběrem. Ovšem, ke starým způsobům se nelze vracet a ty nové se zatím nejeví vždy dobré a optimální a tak je stále co vymýšlet, zkoušet a zlepšovat.

     Bramborářství má také značný podíl na erozi půdy. Zvláště při deštivém počasí, jaké bylo i letos, ulpívá hlína na hlízách a ve škrobárnách se pak nenávratně odplaví.  A když přijdou prudší deště, voda na svažitých polích zpřetrhá brázdy a odplavuje s ornicí tolik potřebný humus. A to se letos opakovalo několikrát. Až do obce se dostaly vodou vyplavené brambory, ucpávaly se kanály a voda vnikala do sklepů. Na polích pak, v korytech kudy se valí voda, zůstává jen písek a každým rokem pečlivě sbírané kameny se vždy znovu objevují. Už i některé učené hlavy se zabývají tímto problémem, doporučují pěstovat brambory na méně svažitých pozemcích, ale takových se u nás najde jen málo. Průměrný výnos u brambor byl letos 245 q/ha.

    U obilovin dosahuje družstvo velmi pěkných výnosů. Celkový průměr =  47q/ha, z toho u žita 38 q/ha, u pšenice více než 60 q/ha. I pěstování obilí vyžaduje stále více péče a ošetřování, což není kompenzováno výkupními cenami, takže pěstování obilí se podílí na zisku jen menším procentem. Vyšší ceny dosáhlo družstvo u ovsa, který byl dodán jako osivo. Tento oves byl také příčinou opoždění žní, neboť byly skončeny k 1.10., ale ještě za týden zbývalo uklidit 17 ha slámy. Sklizeň brambor probíhala dost obtížně, k 8.10. bylo sklizeno 68 % ploch. V místech, kam se ze svahů stáhla voda tím tedy více zamokřených, se  sklízecí stroje obtížně pohybovaly, takže nebylo možno kvalitně vyorávat a tak docházelo ke střetům mezi vedením družstva a obsluhou strojů. K radostné náladě nepřispěl ani vážný úraz chlapce, brigádníka z učiliště, který spadl pod kombajn.

    Po sklizni kombajnem zůstává ještě dost brambor na poli. Tyto bylo dovoleno volně posbírat komukoliv. Však se také někteří činili a vozili domů pytle brambor, až jednoho dne hlásil místní rozhlas, že pro neukázněnost některých občanů, se zakazuje sběr po sklizni. Inu, dovolili si někteří zabrousit do ještě nevybraných brázd. „Po světě bez bídy, bez….. „, tedy bez toho druhého ještě řada lidí po světě nechodí.

    Všichni pracující v JZD jsou členy Svazu družstevních rolníků (SDR), neboť členský příspěvek odvádí družstvo vcelku. Je zde utvořeno 11 BSP. 3 z nich mají čestné názvy. Je to BSP československo-sovětského přátelství, opravna ve Vepřové nese název Svazu protifašistických bojovníků a v kravíně I. V. Losenice BSP Mír.
     Všechny brigády pracují dobře, jako nejlepší byla vyhodnocena BSP stavební skupiny. Brigády si vedou svoje kroniky, ve kterých zachycují významné události ze svého společného života. Jednou ročně se pořádá družstevní aktiv brigád, kde je hodnocena jejich činnost a společně se všichni pobaví. Každoročně společně s OKS, jsou organisovány soutěžní večery několika JZD, kde vybraná skupina osvědčuje své znalosti v kulturně výchovných testech a šikovnost a dovednost ve sportovně zábavných hrách. Následná  zábava pomáhá navazovat a utužovat přátelské vztahy mezi družstvy.
     Organisují se zájezdy do divadel. Letos to byla návštěva divadla v Brně na operetu Mamzel Nitouch, dále jsou to zájezdy po republice, návštěva kulturních a historických památek, 30 členů s rodinnými příslušníky byli na rekreaci v tuzemsku, 11 v zahraničí SSSR a Bulharsku, jeden ve Vietnamu. Na setkání důchodců, na výroční  schůzi JZD, vystupují různé varietní a kabaretní soubory, známé i méně známé po republice, které jsou finančně dotovány družstvem. Místní kroužek divadelní, muzikanti, mají v družstvu spolehlivého patrona.

    Nejsou to jen výrobní  problémy, které je nutno řešit, je tu řada problémů sociálních, např. jak zařadit dlouholeté pracovníky, kteří v důsledku stáří a nemoci pozbývají své zařazení do vyšších tříd mzdového tarifu.
    JZD je také spolehlivým partnerem při zajišťování různých akcí MNV, škol a dalších organisací.

Chovatelé drobného zvířectva
     Vedle zemědělské velkovýroby jsou zde chovatelé drobného zvířectva. Jejich podíl v zásobování potravinami není zanedbatelný. Na obvodu jsou 2 základní organisace chovatelů.  Ve Velké Losenici, mají 34 členů, v Sázavě 12. Obě vykazují aktivní činnost. V Sázavě měli výstavu při jezdeckých závodech, loseničtí o pouti, tj. 26.7. (příloha 3/87). Navštívilo ji asi 400 osob. Bylo zde vystaveno: 114 králíků, 19 voliér drůbeže a 11 voliér holubů. Bylo zde uděleno 5 čestných cen.
     Počet chovných zvířat ve Velké Losenici: 258 slepic velkých, 20 zakrslých, 106 králíků, 10 angorských , 52 okrasných holubů, 21 koz v kontrole užitkovosti, 15 ovcí, 10 kachen, 4 husy, 2 krůty, 30 ks okrasného ptactva. Toto jsou ovšem zvířata chovná, evidovaná  v organisaci chovatelů. Mimo organisaci se chovatelstvím zabývá velká většina občanů a počet vypěstovaných a spotřebovaných králíků, slepic, kachen, kuřat, hus, by daleko převýšil uvedená čísla. Počet 40, 50 i více králíků za rok u jednotlivců není žádnou výjimkou. Rovněž kachen a kuřat se vypěstují hejna. Toto množství masa se vypěstuje z naturálních dávek, které dostávají členové JZD. Píce se získává na různých útržcích půdy, ze zahrad, u cest a na svazích. Naturální dávky jetele byly v družstvu zrušeny.

    Členové organisace chovatelů dostávají proti odevzdané hodnotě produktů dávky krmiv a mají k disposici a obdělávají 1,37 ha půdy. Do výkupu odvedli: 635 ks vajec, 33 kg králičího masa, 65 ks králičích kožek, 22 kozlečích, 10,6 kg angorské vlny, 46 kg vlny ovčí. Ani tato čísla nedávají představu o skutečném počtu vypěstovaných produktů. Na příklad králičích kožek se vykoupí daleko více. Sběrač navštíví obec několikrát do roka a vždy odváží plné dodávkové auto kožek.

    Loseničtí zakoupili letos další traktor vyřazený z JZD a dostali k používání jednu třídu ve staré škole.  V kritickém období byla prováděna vakcinace králíků proti myxomatóze a pravděpodobně díky tomuto opatření, nebyl výskyt této nemoci zaznamenán. Mimo domácí půdu vystavovali ještě v Přibyslavi, Bohdalově, Žďáře, Novém Městě, Děčíně, Havlíčkově Brodě.
    Obě organisace mají svou mládež. V Sázavě je v kroužku chovatelů 10 dětí, 3 jsou králíkáři, 1 akvarista, 1 chovatel exotů. Vede je s. Ladislav Lopour, důchodce, dlouholetý a zkušený chovatel. Schází se 14ti denně, navštěvují výstavy a účastní se soutěží. Ve V. Losenici jsou mladí 4, významného úspěchu dosáhl mladý Václav Nedělka, který se zabývá chovem poštovních holubů, zvítězil v okresní soutěži, postoupil do národního kola a za odměnu byl vybrán ÚV ČSCH k návštěvě výstavy zvířectva v Lipsku.

Myslivci
     Myslivecká společnost čítá 41 členů a že tu jsou, o tom svědčí nejen odpracované hodiny v zemědělství, v akci Z atd., ale je to řada sroubených posedů na okrajích lesů, další řada krmelců, výsadba lesních stromků (4450 ks). Mají i kroužek mládeže (5 dětí), které se zůčastnili okresní soutěže o zlatou srnčí trofej. Myslivci mají mezi sebou 5 dobrovolných dárců krve.
     Ulovené zvěře vykazují: 2 jeleny, 36 srnčí, 10 černé zvěře (většinou selata), 19 zajíců, 165 bažantů – 60 z odchovu na prodej, 107 kachen, 1 králík. Bažant ve volné přírodě se těžko uvidí. Myslivci si je pěstují v ohradách. Když dospějí, vypustí se do volné přírody, jenže tam se tito po domácku vypěstovaní ptáci kamsi poztrácí, patrně se stanou obětí dravců a při lovu je pak výsledek žalostný.
     Po těchto zkušenostech vypustili novodvorští bažanty až v den lovu, proto je výsledek takový, jaký se vykazuje. Bylo by možno namítnout, že by bylo levnější je zaříznout přímo v oboře, byli by aspoň bez  broků. Jenže to by nebylo myslivecké. Vykázaný úlovek černé zvěře svědčí o tom, že se tato stále vyskytuje v našem okolí, i když při toulkách po lese ji sotva kdo uvidí. Také přítomnost lišek je patrná. V tisku se objevují články ochranářů, mluvící pro zachování vzácných druhů dravců. Ale čím se budou živit, když se hmyz, drobní hlodavci a ptactvo otráví chemicky?

Životní prostředí
     A tak jestliže na jedné straně zemědělská výroba zajišťuje potraviny potřebné k životu, na straně druhé má veliký podíl na znečišťování a poškozování životního prostředí. Zbytky používaných strojených hnojiv se objevují ve vodě a tak použitelnost vody z pramenů se měří obsahem dusičnanů v ní obsažených. Prameniště vod veřejných vodovodů je ohraničeno výstražnými tabulemi se zákazem vstupu do těchto míst. 
     I  když manipulace s prostředky je usměrňována bezpečnostními předpisy, přece  jen jejich používání nezůstává bez vlivu na životní prostředí. Neboť jestliže se chemicky zničí hmyz škodlivý, zničí se zároveň i užitečný. Ba zdá se, že ten škodlivý si na jedy zvyká, neboť různí motýli a hmyzožraví ptáci, oživující přírodu svou pestrostí, ti jsou stále vzácnější, ale každé léto se vyrojí hejna bělásků a jejich žravé housenky dokáží, spolu s mšicemi pěkně poničit zeleninu na zahradách.
     Vynaložených více než 1 milion korun v našem družstvu na prostředky chemické ochrany rostlin vzbuzují otázku, zda tolik jedů vpravených do přírody, nebude ovlivňovat její rovnovážný vývoj. Zemědělští odborníci však tvrdí, že vysoké výnosy plodin jinak zajišťovat nelze. Otázkami a problémy rovnovážného  vývoje v přírodě se zabývá ekologie, věda dosud mladá, avšak pro přetrvání lidského rodu a života vůbec, velmi potřebná. A ekologové a nejen oni tvrdí, že přírodu nelze beztrestně dobývat a pokořovat, ale že je třeba žít v souladu s přírodou, neboť člověk je její součástí. Ovšem,, vážná varování, přicházející od těchto odborníků, zdá se, že nejsou brána příliš seriozně jak ze strany vládních a řídících orgánů, tak lidem samým.

     Současný životní standard nenutí lidi příliš uvažovat o tom, odkud se berou a jak se získávají hodnoty  a prostředky potřebné k životu. Všichni chceme mít v bytech teplo, spotřebovávat stále více elektřiny, papíru, plastů atd., ale sotva si uvědomujeme, že i tím přispíváme ke znečišťování životního prostředí. Chceme jezdit autem, autobusy, ale že výfukové plyny a chemické posypy ničí stromy u silnic a kulturní vegetaci, to nás nechává lhostejnými, nebo vinu hledáme v někom jiném. Všichni chceme mít dostatek vody, k pití už sotva, ale na to kafe a na umývání a praní, na mytí aut a zalévání zahrádek. Platíme paušálně 80 haléřů za kubík a že někde dosahují náklady na výrobu 1 m³  pitné vody až 10 Kč, to nás  nevzrušuje.
     Ale když přestane voda téct, hned svoláváme hromy a blesky na všechny představitele lidové moci, počínají předsedou MNV až po presidenta. Že by se nemělo plýtvat vodou a všemi spotřebními prostředky? Nesmysl! Máme přece socialismus, aby nám zajistil blahobyt. Haha, ty časy Němcové Babičky jsou už dávno za námi. Dneska si hospodyňka skočí raději do Jednoty pro cigarety.

     Naše nároky na spotřebu rostou. A ze spotřebovaného a použitého vzniká různý odpad. Kam s ním, to je problém celosvětový, ani naše obec ho není ušetřena. Tak z Vepřové se ozývají hlasy, že je třeba urychleně vytypovat novou skládku PDO, což je v největší  míře popel z uhlí. Skládka u Pořežína ještě nějaký rok bude sloužit ale už se hledá místo pro skládku novou. Bylo uvažováno o místě směrem k Sázavě, poblíž železniční trati, také o bývalých farských lukách při horním toku. potoka. U hřbitova je vyhrazeno a ohraničeno zídkou místo pro staré věnce a  kytice. Naproti hřbitovu v lese zvaném Pyšlík však přetrvává tzv. divoká skládka a ta byla příčinou stížnosti vedoucího lesního závodu v Račíně zaslané MNV. 
     V Malé Losenici zase vytéká močůvka  z objektu JZD, občané si stěžují, vedení družstva slibuje nápravu. V Pořežíně  bylo zjištěno znečištění rybníka olejem, předáno k vyšetření VB. V Nových Dvorech stížnost na okresní správu silnic, že posyp solí poškozuje studny a zahrádky v blízkosti silnice. Hosté v losenickém pohostinství žádají úpravu svahu proti hospodě, neboť prý pohled z okna na ten svinčík jim  ubírá chuť k jídlu. Komise pro pořádek projednává a řeší stížnosti na volně pobíhající psy a drůbež, což jest vyhláškou MNV zakázáno.

     Opatření ke zlepšení životního prostředí se podnikají. Ovšem, zda tato opatření budou kompenzovat faktory životního prostředí zhoršující, není zcela  jisté. Svědčí o tom zpráva v okresním tisku, že voda nebude už nikdy tak čistá jako před 100 a 200 lety. Zjištění jistě ne zrovna potěšující. Jedním z těchto ozdravujících opatření je i uvedení do zkušebního provozu čističky odpadních vod ve Velké Losenici. Je to dále každoročně organisovaný jarní úklid, v jehož rámci se provádí i sběr kovového odpadu.
    V této činnosti se aktivně projevují složky  NF, zejména ČSŽ, ČČK, mládež aj. Od jara až do podzimu kvetou pak květiny nejen za ploty zahrádek, ale i na veřejných prostranstvích před domy i na svazích u cest. V Rosičce – České Mezi zajišťují dřeviny k osázení veřejných prostranství, svazáci v Malé Losenici natírají zábradlí u rybníka a plot u mateřské školy. Za každý strom, který je nutno odstranit, buď že uschl, nebo překáží, vysazují se stromy nové a na to dohlíží komise pro ochranu životního prostředí. Chráněný přírodní útvar byl vyčleněn v lokalitě Branty, neboť se tam nachází vzácný druh vstavačů, zvaných kukačky.

     Jsou místa v okolí obce, která nelákají k pobytu. Zamokřené louky v okolí Peperka a jinde, nebo vyprahlý, kamenitý úhor, zarostlé všelijakým neřádem, přímo volají po lidské ruce, která by zde vysadila vhodné stromy, či postavila hráz a nasadila ryby. Rovněž příkopy u silnic odpuzují svým vzhledem. Seno z nich přestalo být vhodné ke krmení, neboť je otráveno výfukovými plyny a těžko by se našel sekáč, který by chtěl ničit kosy ve škváře shrnuté do příkopů  po zimním posypu. A tak se zde šíří ponejvíce kopřivy a všelijaká žoužel.

Vodní hospodářství
     Odběr pitné vody nebyl v tomto roce omezován. Peperské prameny stačily k zásobení obce a ani nemusely být posilovány ze studny u „Mistrových“. Co se však dělo s přivaděčem vody ze Žďáru? Na trase kudy vedl se objevily kupy hlíny, zem rozrytá a tu a tam se povalují kusy potrhaných rour.  Co se to zde vlastně děje?
     Hodnověrná ústa sdělují, že přivaděč nebyl ještě vůbec v provozu, že dosavadní provoz byl jenom zkušební, dílčí, neboť při  uvedení do plného provozu se potrubí vždy potrhá. A tak se znovu rýpe a kope a převrací půda a ničí cesty a plýtvá se prostředky. Hlasy signalizující nedostatky v zásobování pitnou vodou, utichly z Vepřové a Nových Dvorů. Ozývá se však Malá Losenice a Pořežín, kde má být do r. 1990 proveden průzkum zdrojů  pitné vody. Při vydatných deštích mají starosti s vodou v České Mezi, neboť jílovité podloží brání vsakování vody do půdy a její odvádění, takže voda vniká do sklepů.

     V Sázavě byla dokončena I. etapa výstavby vodovodu. Bylo položeno 3,5 km potrubí, zřízen vodojem o obsahu 300 m³ , napájený ze 4 studní. Vodojem postaven  z panelů sestává z úpravny vody, armaturní komory a nádrže vodojemu. Hlavní vedení protaženo po celé obci s 36 přípojkami k rodinným domkům. Ve druhé etapě se bude pokračovat se zřizováním přípojek. K odběru se přihlásilo 158 rodin, 14 o přípojku nežádá. Bylo vypočteno, že během celé stavby je třeba, aby každá rodina odpracovala 110 hodin zdarma. Zatím co někteří občané tento limit již splnili, jiní váhají. 22 jich odpracovalo méně než 50 hodin, 28 méně než 100 hodin.
     Ne všichni občané chápou tedy nutnost pracovat na společném díle. Jak si kdo plní své povinnosti bylo zveřejněno na vývěsce a vystaveno veřejné kritice. Problémy se zajišťováním lidí na práce při stavbě vodovodu byly předmětem rozboru a hodnocení občanského výboru na zasedání dne 11.12.t.r. Poukazuje se, že někteří občané odmítají pracovat, jiní slíbí a nepřijdou a za okny se vysmívají. Navrhuje se těmto zabránit, aby si mohli později přípojku pořídit, aby tak nebyla znehodnocena politická práce v obci.

Extempore
     Na výročních členských schůzích organisací se podávají zprávy o činnosti.  Většinou se zde objevuje počet hodin odpracovaných: při jarním a podzimním úklidu, na pomoc zemědělství, na akcích Z apod.  Tyto hodiny sečteny a podtrženy opravňují k domněnce, že snad občané nemají ani pravidelné zaměstnání a pracují jen na brigádách. Nebo nemohou mít čas sednout k televizi, přečíst knihu, zajít do hospody, či milovat se a plodit děti.
     Dává to vzniknout domněnce, že se různé ty hodiny evidují podobně jako účast na přednášce o vědeckém světovém názoru a to podle následujícího příkladu: Za chovatele, včelaře, akvaristy, rybáře, zahrádkáře, kaktusáře, holubáře, myslivce, koníčkáře – Kohoutek František = 9 osob. Za ČSŽ, ČSČK, svaz matek, dárce krve, SPOZ, JZD, ČSL, ochránce přírody – Marie Slepičková = 8 osob. Za fotbalisty, hokejisty, tenisty, turisty, Sokol, aerobisty, svazarmovce, modeláře, hasiče, motoristy – Josef Přeskočbrk = 10 osob. Za SRPŠ, ROH, SDR,  SSM, SČSP – Pavel Všestačil = 5 osob. Za politické strany (3), za církev tu a onu, za mírové hnutí, za pacem in terris – Annastázie Pobožná = 7 osob. Podtrženo a sečteno = 39 osob. Účast povzbuzující, dostaneme od socialistické akademie pochvalné uznání. Jenže ty nešťastné bolavé oči, co všechno skutečně vidí, křičí, že těch osob bylo jen 5.

     Za pomoc zemědělství se považuje přesčasová práce členů JZD. Pracovat více hodin, než je zákonem stanovená pracovní doba sotva kdo odmítá i v jiných oborech, nejen v zemědělství, neboť za to jsou příplatky, což zvyšuje mzdový průměr, který se projeví v náhradě za dovolenou i ve výměru důchodu. A tak na jedné straně narůstá potřeba přesčasové práce, na straně druhé se vymýšlí všelijaká přidružená výroba, aby lidi měli co dělat.

Pohyb obyvatel
     Ale že si lidé najdou čas i na jiné věci než na práci, svědčí následující výkaz o přírůstku obyvatel:

Rok 1986                                              

	narozených		zemřelých
	chlapců	děvčat	mužů	žen
Velká Losenice	8	10	4	5
Sázava	2	2	2	1
Malá Losenice	2	2	0	1
Vepřová	4	2	1	1
Nové Dvory	0	1	0	2
Pořežín	0	1	0	1
Celkem	16	18	7	11

Rok 1987 

	narozených		zemřelých
	chlapců	děvčat	mužů	žen
Velká Losenice	8	8	10	1
Sázava	7	2	4	3
Malá Losenice	4	2	1	3
Vepřová	4	4	5	2
Nové Dvory	3	1	2	0
Pořežín	0	0	5	1
Celkem	26	17	27	10

Výstavba
     Jsou ovšem také hodiny a jsou jich tisíce, které se nikde neevidují. Je to na příklad na  stavbě rodinných domků. Že to je soukromá záležitost? Ano, ale což se tím z velké části neřeší bytový problém? I když je soukromá výstavba podporována i finančními dotacemi, přesto každý stavebník potvrdí, že stavět není žádná legrace.
     Začne to už pořizováním povolení ke stavbě, kdy ubohý stavebník běhá od čerta k ďáblu, pendluje mezi různými ouřady a institucemi a shání různá povolení a výpisy a zápisy a schválení a souhlasy a když se raduje, že už má všechno, tak ho ještě pošlou semhle a tamhle a tohle ještě chybí a tamhleto nemáte a není divu, že stavebník je pak zralý na infarkt. Přesto se staví. Staví se na místě zlikvidovaných domů starých i na „zeleném drně“, jak je ve zvyku říkat novým parcelám. A protože zemědělská půda je stále vzácnější, jsou nové stavby situovány do míst nevhodných k zemědělské výrobě.
     Ve Velké Losenici je to svah na pravém břehu potoka v dolní části obce, zvaný dříve „Minářova stráň“. Nyní se tam říká a platí to pro obě strany potoka: „v Díře“.  Také na pozemku po zbourané části bývalé továrny jsou vyměřeny 3 parcely. V Sázavě zmizela proluka mezi dřívější Horní a Dolní Sázavou a  domky vyrůstají rovněž na stárni při pravém břehu řeky v dolní části obce a na opačném konci na svahu při silnici ke Žďáru. Za 2 roky přibylo do bytového fondu v celé sdružené obci: 14 novostaveb, 4 přestavby, 2  nástavby.

    Staví se i byty družstevní a objekty zemědělské  výroby. O stavebním ruchu svědčí i 3 stavební jeřáby, které se tyčí nad V. Losenicí. V Nových Dvorech je veškeré úsilí soustředěno na stavbu prodejny. Bylo odhlasováno odpracovat na této stavbě 50 hodin z každé rodiny.

    Nové domky, nové byty, noví obyvatelé nárokují přívod vody, elektřiny, cesty, kanalisace. A tak stále něco přibývá i když se mnohdy vypočítavá, co všechno není: není materiál, nejsou náhradní díly, všude si stěžují na špatné dodavatelsko-odběratelské vztahy – nejsou lidi. Přesto lidí stále přibývá a přibývá i nároků na životní úroveň. Kdoví, snad se jednou dojde i k poznání, že lidí už je dost, ale že není půda,  není voda, není vzduch. Snad to bude tehdy, až celá země bude zastavěná a žito a pomeranče se budou pěstovat na střechách věžáků.

OBCHOD – JEDNOTA
     Ale co a jak bude, to nás nemusí trápit. Spíš nás rozčiluje, že to ti naši hokejisti zase prohráli a že v Jednotě měli zas mlíko a chleba včerejší a to se musí na výroční členské schůzi pořádně rozmáznout a  provětrat, aby už konečně byl v téhle věci pořádek. Marné je vysvětlování zástupkyně vedení Jednoty, že chleba má delší trvanlivost než 1 den, že jsme všichni členové tohoto spotřebního družstva a že bychom se měli cítit také zodpovědní za jeho hospodaření.
     Co je nám do toho. My v zaměstnání máme své problémy a proto chceme každý den čerstvý chleba a mlíko. A běda, kdyby se některý den na někoho nedostalo! A když zbude? Co sním, nás nezajímá. Ať si ho dá Pátek třeba za klobouk! Do místní Jednoty se dodává každý týden cukrářské zboží v hodnotě cca 400 Kčs, což představuje 100 pecnů chleba. Toto zboží málokdy zůstane do druhého dne. Jen se po něm zapráší. Inu, máme na to, máme i na drahé jižní ovoce (banány 1 kg = 17 Kč), prodejna je dostane několikrát do roka a v mžiku jsou prodány. Nemůžeme přece dětem odepřít vzácné vitamíny. A jak to, že před vánoci není dost pomerančů? (Později jich bylo tolik, že i zájem o ně opadl). A arašídy! Jak to, že tamhleta dostala a já ne? To jsou nějaké vánoce bez arašídů? Na pytlíku zatuchlých buráčků stojí a padá svět. „Po světě bez bídy, bez chamtivosti……….“, ba ne, tenhleten archaismus pořád ještě přetrvává.

    Pro ozdravění životního prostředí je vyhlášena akce: šance pro 3 miliony. Jedná se o 3 miliony dětí, které se v ČSSR narodí do roku 2000 a kterým by jejich rodičové dali šanci žít zdravěji tím, že přestanou, nebo se nenaučí kouřit. V Jednotě zatím nepozorují, že by se snížil prodej kuřiva. Za rok se prodalo cigaret  719 600 ks, vyjádřeno v korunách je to cca 252 000 Kčs. Byl by za to domek, ale to ještě nedává přesnou představu o tom, kolik se skutečně prokouří, neboť kuřáci nenakupují své zboží jen v místní Jednotě.

     Aby v prodejnách a provozovnách Jednoty všechno klapalo, na to dohlíží několik institucí. Jsou to dohlížecí výbory, spotřebitelská rada, státní obchodní dozor, komise pro obchod a cestovní ruch. Kontrolami nejsou většinou zjišťovány závady až na nedostatky v obsluze a vzhledu v pohostinství v Malé Losenici a v Sázavě. Nedostatky v zásobování ovocem a zeleninou.
     V knize přání a stížností ve Velké Losenici je poslední zápis z roku 86 to pochvalný. Kontrola asi přehlédla nebo to nepovažuje za závadu, že někteří občané než si  vyberou chleba, jich několik ohmatají a když se jim nezdá dost měkký, nevezmou žádný. I když je chleba označen dnem výroby, to jim nestačí, musí si do něj otisknout palec. Kdyby kriminalisti potřebovali otisky, mohou je spolehlivě snímat v Losenici s chleba.

     Aby se vyhovělo nespokojencům, zkoušeli v Sázavě zavést prodej chleba a mléka na objednávku, ale tento způsob se neosvědčil. V Sázavě mají 126 členů a účast na výročních schůzích, které jsou 2x do roka se udává 60 %. Ve Velké Losenici je členů 224 a účast na schůzích je stále slabší. Ani to zdarma podané občerstvení lidi neláká, říkají si asi, že je zbytečný tam chodit, když si tam nemůžeme vybojovat, aby byl každej den čerstvej chleba a mlíko.
     V Sázavě se nedaří plnit plán obratu a zdůvodňují to nedostatkem zboží. Mají tam starosti s hostincem, kde je potřeba vyměnit okna. V obvodu NV je celkem 5 hostinců a provozní dobu mají přizpůsobenou návštěvnosti. Za poledne a pak navečer a v sobotu a neděli. Také ve Vepřové zjišťují, že u nich hospoda chátrá, spolu se sálem, kde se ještě odbude hasičský bál a nějaká zábava. Zamýšlené opravy a úpravy se setkávají s nezájmem a odporem současného majitele objektu. Ve Velké Losenici se kromě pondělí otvírá v hostinci o 9 hod. a provoz je po celý den, až do hodin večerních. Je zde výběr jídel teplých: 2 polévky + 5 druhů dalších jídel, několik studených. Odbývají se zde svatby, setkání rodáků, výroční schůze, návštěvníci si chválí dobré pivo a mají pravdu.

   Obrat ve Velké Losenici v oddělení průmyslového zboží = 5 550 000 Kčs.  O zlaté a stříbrné neděli se tržilo 10 – 12 tisíc. Mrazničky, barevné televizory, automatické pračky jsou artikly, kterými není poptávka uspokojována. Také toaletní papír vždy nebývá a lidé z toho odvozují, že je to s tou přestavbou nějaké levé. V potravinách obrat = 4 959 140 Kč.

Vykoupilo se:                                     Prodalo se za rok (výběr některých druhů zboží):
vajec                       3451 ks                maso                      7269 kg 
angrešt                     170 kg                 uzeniny                 12080 kg
rybíz  černý              212 kg                drůbež                     3029 kg  
rybíz červený         2369 kg                 máslo                      6743 kg   
šípky                          14 kg                uzeniny drůbeží         281 kg 
srnčí 7 ks                   87 kg     
jelen  1 ks                149 kg           

Zábavy
      Nemalý podíl na obchodním obratu má jistě i prodej lihovin. I v naší obci se najde několik osob o kterých je známo, že se rády napijí. V protialkoholním léčení byly 2. Ovšem, kdyby se hledali lidé, o kterých je známo, že se nenapijí rádi, čili naprostí abstinenti, našlo by se jich asi málo. Aby konzumace alkoholu nepřesahovala rozumnou míru, aby se dodržovaly zákonné předpisy, na to dbá a zabývá se tím řada orgánů.
     Boj proti alkoholismu mají v plánu práce občanské výbory i jednotlivé komise. Provádí se kontroly tanečních zábav a přestupky jsou postihovány. Přesto se vyskytne otázka, kdo spraví polámané stoly  a židle v kulturních zařízeních, což svědčí o tom, že kulturnost zábav nedosahuje vždy žádoucí úrovně. Zábavy pořádají různé organisace, v období plesů jsou tradiční plesy požárníků všude, kde mají sál. Ples má ČSL a  SRPŠ a opět v každém sále se také už tradičně pořádá dětský karneval, na kterém se uplatňuje fantasie, nápaditost a šikovnost většinou maminek dětí, ve zhotovování různých masek. Myslivci mívají poslední leč, Silvestr, velikonoce, pouti, kateřinskou aj. obsahují různé organisace.

SSM v Sázavě
     V Sázavě dost zábav pořádají svazáci. Jsou zde 2 skupiny SSM. Jedna při JZD Nížkov, to jsou tak zvaní koníčkáři, druhá skupina je v obci.  Mimo zábav se jejich aktivita projevuje i jinak. Podíleli se na uspořádání dětského karneval, obnovili stavění a poté kácení máje, při kterém uspořádali různé zábavné atrakce, což spojili s oslavou MDD.
     Účastní se oslav 1. máje, 9. května, společně navštěvují kino Vysočina ve Žďáře. Velký zájem o filmová představení je přivedl k myšlence zřídit vlastní kino, což se jim podařilo, přes počáteční neochotu se strany NV i OV. Promítají teď v klubovně každou neděli pro děti i dospělé. Pro pionýry uspořádali 3. ročník Sázavského draka, Mikuláše, turnaj ve stolním tenise, jeden člen pracuje jako pionýrský vedoucí. Členové se účastní brigád na pomoc zemědělství, při zřizování vodovodu, při jarním úklidu a na různých opravách a údržbách v obci.

Péče o staré
     Vedle mladých žijí v obci i staří. Aby ani oni nezůstávali stranou společenského života, o to pečuje SPOZ, ROH, SDR. SPOZ vede v patrnosti všechny občany v důchodovém věku, posílá blahopřání ke kulatému výročí a těm nejstarším i malý dárek. Vždy po 5ti letech pořádá setkání s důchodci, kde připraví pohoštění s hudbou a kulturním programem. A to bylo uskutečněno právě letos ve Velké Losenici spolu s Novými Dvory a Pořežínem a v Sázavě, Malé Losenici a Vepřové.
     Také podniky nezapomínají na své bývalé zaměstnance. Bývalí Žďasáci byli pozváni do nového kulturního domu ve Žďáře, kde se mohou setkat několikrát do roka, ke kulatému výročí dostanou blahopřání spolu s knižním darem, každý rok v květnu se pořádají zájezdy k některým pamětihodnostem a mají možnost využít podnikových rekreačních zařízení. Obdobně o důchodce pečuje JZD a jiné podniky.

     Komise sociální rozdělila letos sociálně potřebným 47 tis. Kčs. Je jich 138, z toho 40 starších 80ti let. Uvedená částka byla rozdělena takto: Velká Losenice, Nové Dvory, Pořežín  = 16 200 Kčs pro 54 osob, Sázava  9300 Kčs pro 29 osob, Malá Losenice  8900 Kčs pro 27 osob, Vepřová 6900 pro 22 osob. Čtyřem se připlácí 5 Kčs na obědy, osamoceným se objednává topivo.

   Komise pro péči o rodinu a mládež, mimo kontrol tanečních zábav, provádí osobní návštěvy ve sledovaných rodinách a to jsou rodiny s  více dětmi a problémové, svobodné matky, děti z rozvedených manželství, zabývá se záškoláctvím. V obvodu je 21 rodin se 4mi a více dětmi.

Kultura
     Z kulturních akcí lze uvést různá drobná vystoupení dětí ZŠ a MŠ při různých oslavách jako MDŽ, výroční schůze apod. K 70. výročí VŘSR byl uspořádán lampiónový průvod od kulturního domu k pomníku padlým, kde po projevu ředitele školy a slibu Jisker, po internacionále, kterou zahrála místní kapela, byl za doprovodu hudby průvod ukončen před místním pohostinstvím.

    Kapela dědičně řízená F. Roseckým, účinkuje nejvíc při pohřbech a různých oslavách. Mimo domácí je v ní i několik přespolních muzikantů. Při menších oslavách rodinných, svatbách apod., účinkuje otec Pospíchal a synové, s nimi Láďa Koubek harmonikář z Malé Losenice. A protože oblíbenými písničkami, kterým se někdy česky říká evergreeny, dovedou rozparádit lidi, jsou zváni, aby tak činili.
     Na zábavy jsou zvány různé skupiny rockové s exotickými jmény tak jako exotická je jejich hudba. Na plesech bývá i solidnější muzika dechová, v Nových Dvorech si potrpí na Lučanku, JZďáci si pozvali na setkání s důchodci a na výroční schůzi jihočeskou Veselku.

     Také divadelní kroužek při JZD se opět projevil. Vystupovali v krátkých scénách při různých příležitostech a s celovečerním programem vystoupili v březnu. Byla to hra F.F. Šamberka: Blázinec v prvním poschodí a v první polovině programu různé scénky zpívání a balet. S tímto programem pak navštívili Malou Losenici, Sázavu, Jámy, Řečici, Bohdalov, Nížkov, doma vystoupili 3x. Vedení se ujal mladý Jan Němec a celá skupina je mladá.

      Stav knihoven: V Sázavě byla přemístěna knihovna do kulturního domu a knihovnicí je s. Černá. V Nových  Dvorech s. Růžičková sklízí pochvalná uznání za vzorné vedení knihovny.

Sport
     Také tělovýchova a sport se pěstuje. Sázava a Malá Losenice se objevují v tabulkách okresního přeboru ve stolním tenisu. Na hokej se jezdí do Žďáru nejen se koukat, ale i hrát, skupinka žen v Sázavě pěstuje aerobic a stretshing a v zimě, když je sníh, tak se pěstuje sáňking a lyžing a pro děti se pořádají párkové závody. Nelze zapomenout na příznivce jezdeckého sportu v Sázavě, kteří i letos, pořádali parkúrový závod na známém místě u řeky. Najdou se i pěší turisté, účast je prokázána na masovém pochodu z Havlíčkova Brodu na Lipnici na každoroční festival humoru a satiry.

Přehled počasí
     Zima nás letos dost trápila. Mrazy sice nebyly kruté, ale zato vytrvalé. 13. ledna ráno – 22 ^oC, přes den  - 16 ^o = teplota nejnižší, ale ještě 12. března ráno – 17 ^oC a mrazy se zmírnily až do druhé poloviny března. Také sněhová pokrývka přetrvávala s občasným přerušením až do 1.4., kdy zmizely poslední zbytky sněhu.
     Duben byl celkem příznivý, 9. a 25. teplota odpolední = 20^o. První máj byl jasný, teplý, 24 ^o, pak bylo počasí bouřkové, kdy lijáky  vyplavovaly brambory s pole a voda vnikala do sklepů, zmrzlí bratři však letos zmrzlí nebyli.
     V červnu teploměr ukázal 3 x 25 ^oC a 3 x  více než 25 ^o. V červenci 4 x 30 ^o i více, srpen byl trochu chladnější, v září teplo, 17 dní nad 20 ^o, 14.9. 27 ^oC. V říjnu, kdy bývají už ráno mrazíky bylo po 17 dní ráno 10 i více stupňů. Slabý přímrazek okolo 0 ^o byl až poslední 2 dny v říjnu a několikrát v listopadu. Mírné mrazy až do –12 ^o byly v prosinci 10 x. Sníh až do konce roku se neobjevil. Vláhy bylo dostatek, odběr vody nebyl omezován, vegetace netrpěla suchem.   

Přílohy:

1/87	Rozbor hospodaření JZD Rovnost
2 a + b/87	Velkolosenický zpravodaj
3/87	Katalog z výstavy zvířectva
4/87	Výstřižky z novin  Vysočina