Kronika
zpět1984
- Kronika obce Velká Losenice
- 3.3.2022
1984
zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník
Úvod
Nemáme zpravidla možnost usazovat ve svém okolí sousedy, kteří by nám vyhovovali shodností zájmů, tužeb a životních cílů. A tak ve svém okolí nacházíme sousedy různé. U nás na vesnici společným zájmem bývá půda. Je to radost, sejít se se sousedem, pohovořit,……. “tak jak ti vzešla pšenice, co zaseješ na horní lán, a to máme dneska hezký den a přijď si pro sadbu, mám dobrou…..“ žít v dobrém sousedství, toť radost.
Dobrý soused pošle výslužku ze zabíjačky, přižene zatoulanou slepici, přijde připít, když se ti narodí syn. Dobré sousedství, toť požehnání života. Jenže,… sousedy si zpravidla nevybíráme. ale když máme souseda, který nám chce diktovat jaký způsob života si máme zvolit, který nám otevřeně vyhrožuje, že nás zničí, pakliže nezvolíte jeho způsob, který hromadí prostředky k našemu zničení, který obluzuje naše děti pomluvami a jidášským penízem se je snaží získat proti svému domovu, který na svém dvoře chová dogy jménem Naci, Faši, KKK, aby rvaly každého, kdo s dobrým úmyslem přichází do jejich domu, věru s takovým sousedem žít není radostné a nebýt víry ve vítězství dobra a dobrého, střízlivého rozumu, pak by snad i sám takový život pozbýval smyslu.
Není radostné orat s flintou na zádech a být ve střehu, hlídat setbu, aby zlý soused nepřisel do pšenice koukolu, hlídat stodolu, aby požár zapálený nenávistí nestrávil úrodu. Ne, není to radostný život a přece žijem, odměřujem čas, dny, měsíce, roky, žijem a užíváme výsledků své práce, sytíme se dobrými věcmi, které urodila dobrá zem, zažíváme díla umělecké tvorby, jež nás povznáší, obveselují i zarmucují a nutí k zamýšlení, rodíme děti a vychováváme je, chceme, aby byly lepší než my a aby byly vytvořily lepší svět. Stokrát, tisíckrát, milionkrát říkáme a podepisujeme, že nechceme válku a přece nám v mozku vrtá otázka, zda je to co platné, když nemáme možnost urazit ruku, která drží prst na spoušti ke konci světa.
Zemědělství
Nelze jednoznačně říci, že tento rok byl pro zemědělskou výrobu příznivý. Pokud budeme hodnotit podle výnosů plodin, pěstovaných v místním JZD, ty byly velmi dobré. U obilí to bylo 4,8 tuny z hektaru, u brambor 36 tun po hektaru. To byl průměr vypočítaný z celkové sklizně. Na některých polích dosahoval výnos obilí i přes 5 t (příloha 1/84 a 19, 20, 22). Rozdíly způsobuje zajisté různá bonita půdy, ale také vlivy počasí.
Dvakrát za vegetační období poškodily obilní porosty kroupy a to nejvíce v okolí M. Losenice a Vepřové. Nepřízeň počasí se projevila už v jarním období, kdy nemohlo být včas zaseto pro přílišnou vlhkost půdy a poslední brambory se vysázely až 17.5. Také sklizeň píce byla ovlivněna nepřízní počasí, takže nemohla být sklizena v potřebné kvalitě. Ale nejvíce potíží a ztrát bylo způsobeno počasím při sklizni obilí.
Sklizeň začala 15. srpna a počasí v této době bylo velmi příznivé, což opravňovalo k naději, že sklizeň proběhne bez velkých problémů. Jenže proti loňskému létu, bylo to letošní poměrně chladné, zrání obilí se tím prodlužovalo a když se k tomu přidalo ještě stálé vlhko, které nebývá obvyklé v měsíci září, pak řešení sklizně se stávalo stále složitější a obtížnější. Organisátoři žní využívali každé chvilky, aby poslali kombajny do polí, nakonec bylo nutné sklízet i při značné vlhkosti obilí, což způsobovalo další potíže na sklízecích mechanismech (ucpávání atd).
Při těchto obtížích byly žně skončeny až 10. října při spotřebě 50ti pracovních dní. Ztráty způsobené těmito okolnostmi byly značné. Žito na lánech u M. Losenice a Vepřové bylo pěkně vzrostlé, porosty husté klasy bohaté, ale vlivem stálé vlhkosti došlo k částečnému naklíčení zrna, což ve výkupním podniku bylo příčinou nepřiznání příplatku na kvalitu. Lán od Sázavské silnice k Peperku byl oset ovsem. Bylo radost pohledět na bohaté klasy na pevných stéblech, tento oves byl určen jako osivo a s pýchou na něm mohlo spočinout oko hospodáře. Leč při sklizni už pohled na tento lán nebyl tak radostný. Stébla místy polehlá, zcuchaná, klasy černající a v nich ztěžka se pohybující sklízecí mlátičky.
Prodlužující se sklizeň obilí způsobila kumulaci prací, neboť nastala sklizeň brambor a byly obavy, aby i tato nebyla příliš narušena nepřízní počasí. Tyto obavy byly rozptýleny zlepšením počasí v říjnu, takže všechny potřebné práce byly provedeny včas před příchodem zimy. Poslední ze sklízených plodin, krmná řepa zvaná burka, dala také velmi uspokojivý výnos. A tak při bilancování výsledků letošního hospodaření družstva Rovnost se dochází k závěrům, že přes všechny obtíže a nenadálé překážky je celkové hospodaření družstva aktivní, a že bylo dosaženo více než milion korun zisku proti původnímu plánu.
Dobré výsledky jsou i v živočišné výrobě, kde dlouho zaostávající průměrná dojivost byla letos proti plánu mírně překročena. V družstvu je několik BSP a dá se říci, že tento způsob socialistické soutěže přináší dobré výsledky. Družstvo tím, že je nejvýznamnější hospodářskou veličinou v obci, je zároveň i činitelem politickým, neboť zájmy obce i družstva bývají totožné a na pomoc k JZD se obracejí MNV, škola, školka a další složky a organizace veřejného života.
Družstvo nezapomíná ani na svoje členy, kteří jsou už na odpočinku. Každoročně je zve na setkání, kde je někdo z představenstva seznámí s tím, co se za celý rok v životě družstva událo, co je nového, dostanou malé dárky a pohoštění spojené s kulturním programem. Letos se toto setkání konalo v kulturním domě ve Velké Losenici. Hráli přitom naši muzikanti, vystoupil divadelní kroužek PO při ZŠ a děti z Vepřové. Hlavním zábavním programem bylo vystoupení souboru dechové hudby „Podorličan“ z Dobrušky a zpěvačky Zorky Kohoutové.
Životní prostředí
V současné době, kdy ochrana životního prostředí se stává prvořadou záležitostí všech občanů, bývá tento problém předmětem jednání různých schůzí, školení a porad. Bez chemických prostředků, ať jsou používány na ochranu rostlin proti živočišným škůdcům, houbám a plevelům, nebo jako hnojiva, nelze ve spolehlivé míře zajišťovat vysoké výnosy zemědělské výroby, potřebné k výživě národa. A tak se stává, že se střetávají zájmy ochránců přírody a životního prostředí, myslivců a milovníků přírody se zájmy výrobců v zemědělství a nemusí to být právě různé osoby.
Tak také nerovnoměrné dávkování chlóru do pitné vody, silný zápach jaký se časem projeví, budí odpor k používání této vody a otázku, zda takto upravená voda je opravdu zdravotně nezávadná. Vodu pro kojence si maminky opatřují v družstevním kravíně, neboť dobytek pije vodu zdravější než lidé. Rovněž stále se zvyšující spotřeba uhlí, neboť stále více občanů si zařizuje ústřední topení, nepřispívá k tvorbě příjemného a zdravého životního prostředí. Když se v zimním období valí z komína každého domku dým, jak z fabriky a vítr ho tlačí k zemi, pak věru procházka po vesnici není nikterak příjemná a člověk si říká, nemají-li lépe ve městě, kde nemusí obstarávat dovoz uhlí a odvoz popela, fabrika jim natlačí teplíčko až do bytu, takže mohou doma chodit jak v létě na pláži u moře a ještě trochu tepla pustit oknem pánubohu do oblak, aby se taky trochu ohřál. A fabrický komín vyfoukne exhaláty až někam do lesů a dusí jimi chudinky smrčky a jedličky.
Ký div, že my, dříve narození tak rádi vzpomínáme na časy, kdy nám byl vzácný chleba a rohlík a jedním pomerančem se o vánocích podělila celá rodina. Ale vzduch byl čistý, nezamořený výfukovými plyny, z komínů stoupal úzký proužek dýmu vonícího lesem a smolou. A bez obav bylo možno se napít z každé studánky v lesích a lukách. A na zavátých silnicích jen koně zapřažení v saních zvonili rolničkami. Dnes s hrůzou posloucháme, co všechno se najde v popelnicích po vánočních svátcích a trneme nad tím, jak dlouho bude možno takto hospodařit. A líto je nám, když v některých úsecích lesa není možno projít přes polámané, ale i lidskou rukou pokácené a nevyklizené stromy, když vandalskou rukou smrček zbavený vršku v předvánoční chamtivosti žaluje na lidskou bezohlednost.
A je nám veseleji, když cestou od Vepřové uvidíme řadu čerstvě vysázených listnáčů, když před domy se objevuje zeleň, protkaná květinami a keři růží. Roztrpčí nás, když pracovníci Energetických závodů zohyzdí koruny stromů, když jejich nutnou prořezávku bylo možno provést daleko citlivěji.
Myslivost
Hranice pozemků patřících JZD Rovnost jsou také hranicí rajónu, kde hospodaří myslivecké sdružení. Sázavští myslivci patří tedy do rajónu nížkovského JZD. Letos si myslivci pořídili 300 bažantních kuřat, 6 dní starých po 7mi korunách za kus. Zřídili pro ně ohradu při vepříně v Pyšlíku, kde je pěstovali až do doby odstřelu. Během této doby jich 30 uhynulo, po vypuštění do volné přírody na podzim bylo pak 75 kohoutů odstřeleno.
Zbylé hejno se rozbíhá do širokého okolí a dost jich padne za oběť dravcům, protože nejsou zvyklí na život ve volné přírodě. Z lovné zvěře bylo dále odstřeleno 76 zajíců, srnců 13 a 24 kusů kůzlat s kozami a 4 kusy vysoké zvěře jelení. Jednoho divočáka o váze 80 kg střelil Luncar z Malé Losenice. Myslivecký sport není nikterak lacinou záležitostí, proto se také počet členů snížil o několik osob. Není to také jen odstřel zvěře a zábava a vzrušení při lovu, ale celoroční práce a péče. Prostředky k uhrazení nákladů na svou činnost získávají myslivci různě. Pomocí v zemědělském závodě, nebo z vlastních pozemků získají krmivo pro zimní období, peníze mají z členských příspěvků a co jim zbude z pořádaných zábav.
Ale k jejich pořádání se stále méně dostává chuti, protože bývá nesnadné udržet v mezích slušnosti někdy příliš „rozveselenou společnost“. A tak myslivci upustili od pořádání tradičních Silvestrů a letos měli jenom poslední leč.
Výstava ručních prací Vepřová
Ve dnech 22. a 23. dubna uspořádala místní organisace svazu žen ve Vepřové výstavu (příloha č. 8 a 9/84) ručních prací zdejších občanů, či spíše občanek, neboť zde převládaly práce ženských rukou. Zasedací místnost v budově OV (občanského výboru) byla přeplněna pestrou směsicí věcí háčkovaných, pletených, vyšívaných. Bylo zde několik kousků provedených technikou drhání, soupravy prostírání, různé pokrývky háčkované, vyšívané, vyšívané zástěrky, polštáře. V jednom rohu místnosti upoutává pozornost větrný mlýn, lepený z dřívek, na stolech jsou dvě vázy umně složené a slepené ze špejlí od mražených krémů (ledňáčků), dále se vystavuje několik vykládaných dřevěných kazet.
Je tu obraz lepený ze stromové kůry a šupin smrkových šišek, jsou tu i 3 obrazy malované. Svoje místo zde má i dětská tvorba. Na talířích, na ubrusech jsou zdobené perníčky. Tato spousta různých věcí přináší na jazyk otázku, zda to jsou všechno práce vepřovských občanů. Odpověď zní: „ano, to všechno vytvořily ruce vepřovských žen, členek ČSŽ a jejich rodinných příslušníků. Takže snad v každé domácnosti se někdo zabývá pracemi, které se zde vystavují. Škoda jen, že výstava je anonymní, jména se neuvádí, i když tvůrci těchto krásných věcí se věru nemají za co stydět. Návštěvnost je značná. Počet návštěvníků 370, počet vystavovatelů 30.
Otvírání studánek
Otvírání studánek, tento starý zvyk udržující se kdysi na Vysočině je nyní obnovován z popudu okresních orgánů. Organisováním této akce se ujala s. Ilona Lancmanová, vedoucí pionýrské skupiny v losenické škole (příloha č. 7/84). Akce byla určena na den 6.5.. Ve 14 hodin odešel nepříliš početný průvod od kulturního domu k podniku Státního rybářství, do míst, kde loni měli tábor pionýři z Rudého Letova.
Zde u studánky pod lesem se odbývala tato malá slavnost. S úvodním projevem, jako představitel KSČ a akce vystoupil s. Josef Bureš. Uvedl, že tato akce je součástí obnovování starých zvyků, které tak výrazně a typicky vyjadřovaly charakter lidu, připomněl důležitost zachovávání čistoty vodních zdrojů, zvlášť v současné době, kdy jsou tyto ohrožovány rozsáhlou chemizací v zemědělské výrobě, uvedl, že na celém žďárském okrese je jen několik málo pramenů pitné vody, která je vhodná k použití pro kojence.
Dále mluvil o důležitosti ochrany přírody, zejména vody, jakožto jedné ze zdrojů života, o nutnosti udržovat zdravé životní prostředí o což se musíme přičiňovat všichni. Jeho projev byl jistě pobídkou a výzvou k tomu, aby bylo zachováno všechno krásné a dobré a aby to přecházelo do všech příštích generací.
Poté se okolo studánky seskupily do kruhu děti s věnečky na hlavách a přednesly velmi vhodné, pěkné a dojemné pásmo básniček, vytvořených autory právě k této příležitosti.
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam rostě tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen.
Ti ptáci za dne bílého
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest
tu nebesa i studánka
jsou plný zlatých hvězd.
Počasí bylo velmi příznivé. Teplo, slunečno, všechno přímo vybízelo k tomu zúčastnit se procházky do přírody. Ale mimo účinkujících dětí bylo přítomno jen několik učitelek a nemnoho rodičů účinkujících dětí.
Plnění volebního programu
V Nových Dvorech se v tomto roce začalo s rekonstrukcí vodovodní sítě. Dosavadní, 40 roků stará, nevyhovuje. Z celkové délky 1500 m byla letos obnovena třetina. Nedostatek vody se stále projevuje od října bylo nutno znovu dovážet vodu cisternami. Mimo tohoto bylo ještě pořízeno 200 m kanalizace, provedly se některé opravy v kulturním domě a byly vysazeny keře na veřejném prostranství.
Pro sport jsou 2 volejbalová hřiště. Jedno z nich bylo upraveno na místě bývalé skládky pod obcí, podle cesty vedoucí k Pořežínu. Tato cesta byla zpevněna štěrkem a asfaltem, vedla přes potok, pak do značně strmého kopce a do Pořežína se po ní přijde od západu. Pořízeno bylo na náklad JZD. Novodvorští požárníci byli vybaveni také novou stříkačkou s označením PPS 12. Značné úsilí vyvíjené k tomu, aby byla povolena stavba prodejny, dosáhlo konečně úspěchu, takže v r. 1985 bude vybráno místo a v r. 1986 se začne se stavbou.
V Malé Losenici nejvíce práce měli se stavební úpravou domu, ve kterém se nachází požární zbrojnice, a kde se schází a úřaduje občanský výbor. Byl upraven prostor před čekárnou ČSAD. Na těchto pracích se podílí organizace NF, ponejvíce sami požárníci, spolehliví jsou i členové SSM a další.
Ve Velké Losenici největší akcí bylo vybudování nové hráze okolo požární nádrže ve středu obce (příloha č. 12 a 13/84). Hráz se buduje vedle staré, rozpadající se, takže plocha nádrže se zmenšuje a prostor okolo ní se zvětší a bude možno ho využít k osázení nějakou dřevinou a přispět tak k ozelenění obce. Ke stavbě se používá bednění, které zhotovují tesaři místního podniku bytového družstva Zelená hora, kámen je použit z rozebraného zdiva bývalé továrny a zalévá se betonem.
Na stavbě je použito míchačky betonu o obsahu 500 l, která je majetkem MNV. Vydatnou pomocí je mohutný nakladač z JZD, zvaný Fadroma, kterým se naváží beton i kámen do hráze. Poslanci NV měli někdy dost problémy s přesvědčováním občanů, aby se účastnili prací na této akci.
Vodovod Sázava
Největší a nejvýznamnější akcí v Sázavě bylo zřizování veřejného vodovodu. Hned v lednu byly vyhloubeny základy k vodojemu. K vodojemu byla provedena přípojka elektřiny v délce 250 m. Projektová dokumentace pro vodovod byla připravena jen pro I. etapu, to jest: úprava prameniště, vodojem a rozvod v horní části obce.
Protože v r. 1985 se má upravovat povrch silnice přes Sázavu, rozhodli se Sázavští položit hlavní větev vodovodu přes celou obec podél silnice i s přípojkami, aby se tak vyhnuli příkladu z jiných míst, kde čerstvě upravený povrch vozovky je vzápětí porušen nějakým výkopem. I když tento postup je jistě rozumný, vzbudili tím sázavští přinejmenším nelibost u vyšších správních orgánů. A tak byla celá Sázava rozkopaná.
Od Žďáru se obcí nedalo projet, objížďka byla po silnici okolo nádraží. Hlavní větev vodovodu byla položena přes celou obec v délce 1560 m, na což byl proveden i projekt. Silnice byla 16x překopána, byly provedeny 2 odstřely skály (před Jednotou), bylo navrtáno 336 děr a odpáleno tolikéž ran. Namontovány hydranty a 36 přípojek. Bylo proinvestováno 516 tisíc korun a odpracováno zdarma 4015 hodin.
Mimo tuto hlavní akci bylo provedeno oplocení školního hřiště (260 hodin), úprava prostoru u kulturního domu (50 hodin) zeleň a úprava obce (180 hodin), dalších 182 hodin se odpracovalo při úpravách v kulturním domě, na veřejném osvětlení a přemístění místního rozhlasu do kulturního domu.
200 let trvání sázavského evangelického sboru
Dne 1.7. oslavoval sázavský evangelický sbor 200 let svého trvání ( příloha č. 14/84 a 5/84). Sešlo se zde velké množství lidí, takže nebylo místečka volného ani na přistavených židlích v kdejakém volném prostoru kostela. Sešli se lidé z okolí blízkého i vzdáleného, tak jak je život rozmístil do různých koutů vlasti, lidé, které k tomuto krásnému koutu naší Vysočiny váže kus života zde stráveného i zde získávaná víra v ušlechtilé a vznešené ideály a jistě i vzpomínky na dětství a mládí, které se s přibývajícím věkem vracejí ve stále krásnějších barvách.
Bylo těch šedivých a prošedivělých hlav převládající množství. Přišli v předpokladu, že se sejdou se známými tvářemi, ruce postiskají a upevní se v tom, co je spojuje. Společně zavzpomínají na těžké začátky sázavského sboru na celou tu slavnou i těžkou dobu reformace a protireformace, na úsvit tolerančního patentu, kdy po těžké době temna paprsek pravdy opět zazářil a přinášel naději, že pradávná touha lidstva po spravedlivém a mravném životě se bude naplňovat. Jistě se zde sešlo mnoho těch, které vychoval, též jako oběť nacismu vzpomínaný farář – senior Emil Pokorný, který společně se svou manželkou věnoval značné úsilí rozkvětu sázavského sboru, což se jim v plné míře dařilo.
V odpoledním programu upoutala posluchače obsáhlá přednáška prof. dr. Boženy Komárkové z Brna, která toleranční patent označila jako výsledek a součást osvícenského proudu přicházejícího ze západních zemí, její pohled na historické skutečnosti byl samozřejmě podmíněn náboženským přesvědčením a nebylo nesnadné uhodnout, z které světové strany fouká vítr do jejích plachet. Její přednáška postrádala přiznání, že teprve současné naše zřízení se plně přiznává ke všemu, co bylo pokrokové v hnutí reformačním, osvícenském, demokratizačním a sociálním. Přednáška byla hlavní část odpoledního programu, který byl ještě doplněn několika písněmi v provedení pěveckého souboru a pozdravy a vzpomínkami farařů a činitelů sázavského sboru.
Výstava drobného zvířectva v Sázavě
Že se v Sázavě stále něco děje, toho důkazem jsou další akce uskutečněné o týden později 8.7. Byly to již známé a každým rokem se opakující jezdecké závody v popsaném již areálu. Letos k nim přibyla ještě další akce a sice výstava drobného zvířectva, pořádaná místní organisací chovatelů. Organisace má cca 20 členů, kousek loučky u mostu k nádraží na dolním konci obce, při pravém břehu řeky, je v jejím vlastnictví a zde se letos poprvé uskutečnila výstava.
Po mimořádně studeném prvním červencovém týdnu se vyloupla neděle jako malovaná. Z V. Losenice k nádraží vede cesta pořízená a udržovaná z prostředků MNV. Byla s obou stran osázená topoly, které nyní již dosahují značného vzrůstu, v příkopech u cesty se uchytilo všelijaké křoví, jívy, břízy, kopřivy apod. – takže alej, zvaná topolovka, tvoří skoro neprůhledný tunel. Ještě než se vkročí do této aleje po pravé straně silnice hned za pilou dýchá chlebovou vůní lán rozkvetlé pšenice. Pohoda letního dne přímo svádí k procházce a tak tedy vzhůru, topolovkou k nádraží, do Sázavy na výstavu.
Návštěvníky tu vítá reprodukovaná hudba (elektřinu sem přivádějí kabelem) z cesty už je vidět řadu klecí s králíky, holuby, drůbeží. Zakoupený katalog (příloha č. 4/84, 15 a 16/84) u vchodu seznamuje návštěvníky s různými plemeny vystavovaných zvířat, mimo toho jsou zde ještě 2 kolekce nutrií a v ohrádce 1 poník a 1 oslík. Králíků je zde přes 80 klecí od 13ti plemen, holubů 20 klecí a 5 voliér od 8mi druhů, drůbeže 10 voliér s 8mi druhy a několik klecí okrasného ptactva. Vystavovatelů je 27 ze Sázavy a okolí.
Výstava dobře poslouží k poznání různých plemen drobného hospodářského zvířectva k výměně zkušeností, poslouží i jako vhodná součást rekreace a kulturního vyžití. Návštěvníci mohou zde posedět u sroubených stolů a posilnit se domácí klobásou, výborné chuti, z králičího a vepřového masa, vyrobenou Václavem Němcem z Velkém Losenice. K ní přijde k chuti i pivo, pro děti limonáda a nějaké to cucání. Že uspořádání této výstavy si vyžádalo určité množství práce, je patrné. A na ní se podílel většinou štáb pořadatelů. K uskladnění klecí, které jsou majetkem spolku, mají zde vyřazený železniční vagón, v úmyslu mají postavit zde zděný objekt k uskladnění spolkového majetku.
A krásný lán pšenice, který tak omamně voněl před týdnem je teď připlácnutý k zemi lijákem , který se přehnal v noci 12.7.
V tomoto roce se narodilo:
|
Dívek |
Chlapců |
Celkem |
Velká Losenice |
10 |
2 |
12 |
Sázava |
7 |
2 |
9 |
Malá Losenice |
2 |
1 |
3 |
Vepřová |
2 |
5 |
7 |
Nové Dvory |
1 |
1 |
2 |
Pořežín |
0 |
1 |
1 |
Celkem |
22 |
12 |
34 |
Zemřeli v tomto roce:
|
Mužů |
Žen |
Celkem |
Velká Losenice |
9 |
5 |
14 |
Malá Losenice |
1 |
3 |
4 |
Sázava |
2 |
4 |
6 |
Vepřová |
4 |
1 |
5 |
Nové Dvory |
2 |
0 |
2 |
Pořežín |
0 |
0 |
0 |
Celkem |
18 |
13 |
31 |
Bytový fond se rozšířil o tyto byty:
ve Velké Losenici :
Václav Lodín č. 105, novostavba 2 bytové jednotky
v Sázavě:
Blanka a Jindřich Ptáčkovi č. 160, novostavba 1 b.j.
Milada a Adolf Mrázikovi č. 169, novostavba 1 b.j.
Ivana a Miroslav Stehnovi, č. 167, novostavba 1 b.j.
Anna a Pavel Topinkovi č. 150, novostavba 1 b.j.
Bohumila a Pavel Kindrovi č. 168, novostavba 1 b.j.
ve Vepřové:
Josef a Dana Konfrštovi č. 49, přest. a nást. 1 b.j.
Alena a Josef Ondráčkovi č. 7, nástavba 1 byt
Marie a Petr Škarvadovi č. 93, novostavba 1 b.j.
v Malé Losenici:
Marta a Josef Štíbalovi č. 47, novostavba 1 b.j.
Obchod
V Jednotě, obchodní organisaci ve Velké Losenici byl maloobchodní obrat následující. V oddělení průmyslového zboží celoroční tržba činila 4 520 tisíc Kč. Není v plné míře vykryta poptávka na šicí stroje, mrazničky, jízdní kola a barevné televizory. V oddělení potravin byla celoroční tržba 4 712 919 Kč.
Prodej některých potravin za rok:
maso 10125 kg uzeniny 10186 kg
drůbež 3180 kg máslo 6 843 kg
Vykoupeno bylo:
Vejce 13745 ks, rybíz červený 2527 kg,
med včelí 543 kg, rybíz černý 255 kg,
vysoká jelení 116 kg = 2 ks, jablka padaná 61928 kg,
srnčí 94 kg = 7 ks, angrešt 274 kg,
králík živý dom. 98 kg = 32 ks, jeřabiny jedlé 276 kg,
šípky 40 kg.
Divadelní činnost
Mimo některých akcí již popsaných (otvírání studánek, výstavy), je třeba se zmínit o činnosti našich divadelníků. Kroužek dospělých, existující pod patronací JZD při Osvětové besedě vystoupil letos s hrou J. Sypala Napoleon z Doubku. Premiéra byla ve Velké Losenici 4.3. reprisa 1.4. Na premiéru přišlo 317 diváků, na reprisu 100. Hra byla provedena ještě 16.3. v Nížkově, 18.3. v Sázavě a 25.3. v Malé Losenici. Celkový počet diváků 744.
Děj hry je situován do současné vesnice, sdružení v JZD a pranýřuje velice humorným způsobem některé negativní vlastnosti lidských povah. Bylo potom zajímavé slyšet ohlasy diváků na tuto hru. Většina snad byla spokojena, ale bylo slyšet i hlasy jako, že to byla kultůra za korunu a podobně. Ano, někteří diváci, když nevidí v místním divadle časté střídání pestrých kulis, pestré starodávné a pohádkové kostýmy a správce ze zámku a dráby, kněžnu a mlynáře a starou lípu a kříž u potoka – pak je to kultůra za korunu.
Pracovnicí okresního kulturního střediska bylo provedení hry hodnoceno docela kladně a soubor se měl zúčastnit okresní přehlídky. Z toho však sešlo pro onemocnění představitele hlavní role. V prosinci se začala zkoušet Moliérova hra: Chudák manžel, která, doufejme, uspokojí „náročné“ diváky.
Dětský soubor existující jako pionýrský oddíl pionýrské skupiny „Mistra Jana Husa“, nazvané tak po partyzánském oddílu působícím ve válce ve zdejším rajónu, oddíl při ZŠ ve Velké Losenice se letos představil hrou Jiřího Beneše“ Honza a princezna Zlatovláska (přílohy č. 6., 10., 17. a 18/84). Soubor sestával většinou z dívek osmého ročníku, chlapci tu byli jen dva. Takže dívkami bylo nutné obsadit i „mužské“ role (král, princové, sluhové, čaroděj).
Hra byla uvedena k MDD 1.6., odpoledne se hrálo pro školu, přítomno bylo 210 dětí, večer pak bylo představení pro dospělé s účastí 83 diváků v neděli pak 3.6. opět večer přítomno 53 osob. Děti byly rozladěny malou návštěvou dospělých, neboť přípravě hry věnovaly maximum svých schopností a dovednosti a malou návštěvu si vyložily jako nedostatečné ocenění jejich snah. Mimo divadelní činnost bylo při schůzkách na děti působeno výchovně ve smyslu světonázorovém, morálně-etickém a k socialistickému vlastenectví.
Pionýrská organisace
S členkami tohoto oddílu pionýrů byly podniknuty také 3 turistické akce k upevnění zdraví a k poznání krás naší vlasti. V květnu to bylo do Posázaví: Kácov – Český Šternberk, o prázdninách - Velký Pěčín – Telč a Veselý kopec u Hlinska, kde je skanzen - muzeum lidové architektury na Horácku. Společně s dalšími oddíly zdejší školy, byl absolvován zájezd autobusem do Prahy s prohlídkou památných míst, letiště, projížďkou po Vltavě a návštěvou Lidic.
Členky tohoto kroužku vystupovaly také s recitací a ukázkami ze své činnosti divadelní na schůzích Jednoty v dubnu a listopadu, na výroční schůzi JZD a při setkání důchodců JZD, na veřejné schůzi KSČ při příležitosti oslav VŘSR (přílohy č. 7., 11., 10., 17., 18., 21/84).
Další divadelní akcí bylo vystoupení členky Horáckého divadla z Jihlavy ve hře G. B. Showa: Noc Jany. Sál, kde je asi 120 míst byl plný, představení organisovala ČSL v Malé Losenici. Při hodnocení hry odpovídali diváci jaksi váhavě a rozpačitě a místní ochotníci byli dost překvapeni, že se divadlo nechá dělat také jen s jednou osobou na jevišti a s minimem rekvizit.
Počasí
Leden byl velmi mírný, bez silných mrazů, které nepřesáhly –10 oC a většinou se pohybovaly pod –10 oC. Největší mráz byl zaznamenán v únoru 17tého a to –18 o . Ještě v březnu je mráz –10 oC a to 19tého a pak 30tého napadlo ještě dosti sněhu, že vytvořil skoro souvislou vrstvu. Před tím dva dny je zaznamenáno výraznější oteplení přes den až do + 17 oC.
Nejteplejší dny v dubnu 15. a 16tého, + 20 oC. Osm dní v tomto měsíci byla ranní teplota okolo nuly. V květnu mrazy nebyly žádné, červen byl poměrně dost chladný, rovněž červenec po několika dnech v první polovině, kdy teploty dosáhly až přes 30 oC. Dvakrát přešlo přes území naší obce krupobití a způsobilo místní škody. Silný liják s kroupami a větrem 28.6., poškodil starou lípu před domem č. 138 (Krejčí) natolik, že musela být zlikvidována.
Chladno, deštivo a vlhko bylo pak v září, což značně ovlivnilo průběh obilní sklizně. V říjnu pak četné mlhy po ránu, přes den pak podzim ukazoval jak dovede zazářit v pestrých barvách. Listopad, příznivý svými mlhami ani tentokrát nic nezměnil na své pověsti, ale přidal k tomu ještě dost větrných dnů, které nakonec vyvrcholily do prudkých větrných poryvů, což mělo za následek škody v lesích, vývratě, polomy, ale byly poškozeny i některé střechy s taškovou krytinou, nějaký chatrný plot apod.
Zima v prosinci byla velmi mírná, vánoce byly letos bílé i když vrstva sněhu byla jen slabá a k lyžování to nebylo, až v posledních dnech v roce ještě připadlo nemnoho sněhu, což stačilo milovníkům zimních sportů, aby mohli zahájit svou činnost.
S tímto zápisem byla seznámena ŠKK dne 29.4.1985. Schváleno bez připomínek.
Jako přílohy ke kronice se zakládají:
1/84 |
Rozbor hospodaření JZD Rovnost |
2/84 a - d |
Velkolosenický zpravodaj |
3/84 |
Vyhláška MNV k udržování čistoty a pořádku v obci |
4/84 |
Katalog z výstavy chovatelů drob. hosp. zvířectva v Sázavě |
5/84 |
Pozvánka na 200leté trvání evang. sboru v Sázavě |
6/84 |
Plakát divadelního souboru |
7/84 |
Snímky z otvírání studánek 4 ks |
8/84 a 9/84 |
Snímky z výstavy ručních prací ve Vepřové 8 ks |
10/84 |
Snímky z dětského divadelního představení 4 ks |
11/84 |
Snímky 1. partie před školou, 2. z pionýrské pouti, 3,4, nádražní budova |
12/84 |
Snímky ze stavby požární nádrže 4 ks |
13/84 |
Snímky 1 a 2 likvid. býv. továrny, 3 likvid. staré lípy, 4 nový hostinec |
14/84 |
Kostel v Sázavě – oslavy 200 let, 3 snímky |
15/84 a 16/84 |
Snímky z chovatelské výstavy v Sázavě 7 ks |
17/84 a 18/84 |
Snímky z představení dětského divadelního kroužku 8 ks |
19/84, 20/84 a 21/84 |
Výstřižky z okresních novin Vysočina |
22/84 |
Písně složené a použité k různým příležitostem přikládá se jako ilustrace |