Kronika
zpět1982
- Kronika obce Velká Losenice
- 3.3.2022
1982
zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník
Když končí rok a nastane období vánoc, tu snad každého se zmocní jakási zvláštní nálada. Lidé se potkávají a přejí si navzájem, známí i neznámí, štěstí, zdraví a spokojený život. Žel, že ani o těch svátcích míru nelze zapomenout na nebezpečí, které právě tomuto životu hrozí. Denně oznamují zpravodajové z celého světa, jak se všude zvyšují výdaje na zbrojení, že počet zbraní a prostředků na vyhubení lidstva dosahuje fantastických rozměrů. Jak žít v takové atmosféře, strachu, kdy každou minutou, třeba chybou nějakého počítače se může na Zemi rozpoutat peklo? Nedá se jinak, než žít normálně a očekávat, že některého rána, až se probudíme a zmáčkneme knoflík rozhlasového přijímače, ozvou se slavnostní fanfáry a hlasatel oznámí, že právě skončilo valné zasedání OSN, které rozhodlo, že s okamžitou platností budou zničeny, rozebrány, přetaveny a přefiltrovány všechny zbraně na věčné časy. Budou ponechány jen kuchyňské nože na krájení cibule a paličky k naklepávání řízků. Pak bych tento rok a den zapsal perem, namočeným do zlata. Žel, zatím je to jen černý humor. I ten pomáhá přetrvat tuto neutěšenou dobu spolu s vědomím, že mírové úsilí natolik zmohutní, že střízlivý rozum nabude převahy a váleční paliči se neodváží zažehnout strašlivý požár.
Zemědělství
Dále tedy plyne a rozvíjí se život, tvoří se hodnoty z darů země a lidské práce, aby byl stále bohatý stůl a v domovech teplo. A tak se naši zemědělci radují, že jim tento rok vyšel zase velmi dobře a to jistě v důsledku velmi příznivého počasí. Od samého jara, kdy nebyly problémy s včasným zasetím, a zasázení brambor, ke sklizni pícnin, kdy bylo sklizeno proti předchozímu roku o 30 vagonů více sena a o 160 vagonů více senáže. Kukuřice bylo sklizeno méně, zato kvalitnější s vyšším obsahem živin. Žně byly zvládnuty za 12 pracovních dnů a sklízelo 23 kombajnů, což je v místním družstvu zatím nejvyšší počet. Obilí se nemuselo dosoušet a tak se ušetřily pohonné hmoty. Průměrný výnos u obilí byl 46,3 q. Větší výměra než obvykle byla oseta ovsem odrůdou Flamingson, která dala vyšší průměrný výnos než ječmen. Tento oves je pěstován jako osivo. Bylo sklizeno i dostatečné množství slámy, která se stala nepostradatelnou složkou zemědělské výroby, ať jako komponent krmných směsí, nebo jako základní surovina organického hnojení. Příznivé počasí trvalo i při sklizni brambor, která byla ukončena ve V. Losenice 6. X. a na ostatních farmách 10.X.
Průmerný výnos u brambor byl 303q/ha, což je nejvyšší průměr v celé ČSSR. Za tento úspěch se dostalo losenickým družstevníkům uznání a ocenění od vyšší stranických a správních orgánů. Tyto příznivé výsledky však stále narušují virové choroby brambor, které způsobují značné ztráty. Aby se jim zabránilo, moří se bramborová sadba chemickými přípravky a do skladu brambor se zavádí ventilace k jejich provzdušnění. Na některé pole po vzejítí sadby nebyl radostný pohled, neboť na brázdách byly značné mezery, což vzbuzovalo dojem, že se přes pole přehnala nějaká smršť. Mimo velkovýrobu se brambory pěstují i na větších a středních zahradách. Při zjišťování výnosu na vlastní zahradě mi vychází 5 kg z 1 m2, bez přihnojování minerálními hnojivy. Při tomto drobném pěstování, protože se brambory sázejí stále na stejné místo, vzniká další vážné nebezpečí a to napadení haďátkem bramborovým, které dokáže úplně zničit bramborou sadbu a udržuje se v půdě řadu let. Podezření z této choroby se u některých pěstitelů objevilo.
Doklad č.1/82
Mimořádně vysoký výnos byl také u krmné řepy (1000q/ha). Bulvy o váze 7 kg i více, nebyly zvláštností. Řepa byla uložena do krechtů.
Z výstavby: Byla zkolaudována suška na obilí a ÚOS, což je údržbářsko-ošetřovatelská stanice, kde byl zahájen provoz. Dále byla postavena a zřízena pila, t.zř.katr na pořez kulatiny do průměru 45 cm, pro potřeby družstva. Byla zahájena výstavba teletníku mezi kravíny pro 430 telat a výstavba traktorových garáží. To vše na farmě Velká Losenice. Podrobnosti o hospodaření v příloze: Rozbor hospodaření JZD Rovnost – za r. 1982.
Protože využití veškerého půdního fondu je problémem velice naléhavým, byla při komisi pro zemědělství ustavena zvláštní 4členná komise. Jejími členy jsou Josef Bureš, ing.Jaroslav Benc, Jan Uttendorfský a Josef Novotný. Komise prověřovala pozemky v obvodu losenického N.V. a zjistila: V České Mezi louka o výměře 3,78 ha. 2 ha bude využito pěstiteli býků při JZD Nížkov, zbytek silně zamokřený se navrhuje k vyjmutí ze ZPF. V Nových Dvorech louka „Horteň, výměra 0,30 ha, je v ochraném pásmu vodního zdroje, nelze ji využívat. Ve Velké Losenici louka „farská“, silně zamokřená, uvažuje se zřídit skládku pevného domovního odpadu. „Helízova stráň“, 0,69 ha porostlé břízou z náletu, 1 ha předán smluvně organizaci chovatelů drob. hosp. zvířectva. Louka „Šiškotajch“ (0,49 ha) a „nad Branty“ (0,30 ha) doporučeny k melioraci a užívání JZD. Ve Vepřové nezjištěny řádné nevyužité plochy. Vše je využito chovateli DHZ.
V obvodu N.V. možno napočítat zhruba 100 km silničních příkopů. Zdá se, že zájem o píci z příkopů klesá. Ona také přestává být vhodná ke krmení, protože následkem zvýšeného provozu na silnicích nese stopy výfukových plynů. Vysíkaní je obtížné, protože po zimních posypech zůstane v příkopech plno škváry a to sekáče nepotěší. Nepotěšilo je ani zvýšení cen kos, u některých až o 100%. Je prý to divná podpora chovatelům, když se od nich žádá, aby vysíkali trávu z nepřístupných ploch. I když výzvy k využívání těchto ploch se stále opakují, najde se stále ještě dost koutů, kde neroste nic užitečného a které jsou semeništi bodláků. A na nevysíkaných příkopech se uchytí různé křoviny, kopřivy a všelijaké ošklivé bejlí.
Přehled počasí
Do 6. ledna bylo stále teplo nad nulou, 6tého ráno +7 °C. Občas pršelo, takže souvislá sněhová pokrývka přestala být souvislou. Od 7.1. začalo mrznout, největší mráz 10.a 13.1. ,
-17 °C. Mrazivé počasí bylo přerušeno krátce poslední 2 lednové dny, kdy ráno bylo nad nulou 3-4 °. V tomto období znovu připadl sníh, takže sněhová pokrývka se znovu zacelila. V únoru mírné mrazy do 6tého, pak mírné oteplení, sníh začal utíkat, pak teploty okolo nuly až 20.-22.2. mrazy ráno až –12, až –13 °C., pak pokles mrazů, začátek března oteplení, sněhové přeháňky, déšť, opět sníh, v polovině března sníh mizí, otepluje se, 27.3. odpoledne +18 °C. Začátek dubna slunečný, teplý, od 7mého dešťové přeháňky, pak sněhové, pokles teplot ráno okolo nuly, odpoledne 10-15 °C. Tento ráz počasí se drží až k 1.5. načež dochází k výraznému oteplení a zlepšení, 5.5. odpoledne 22°., 17tého 27 °, 28mého 29°C. Mrazy v květnu nebyly, srážek spíš méně než mnoho. Červen, první týden slunečno, teplo až přes 30°, pak vydatnější deště a v polovině měsíce výrazné ochlazení, od 20tého dosahují teploty opět letních hodnot, poslední 4 dny pak zase chladněji a prší. Červenec vcelku velmi teplý, byly i srážky, bouřky a takový byl i srpen. Září až do 20tého stále slunečno, teploty v letních hodnotách, pak trochu dešťů a mírné ochlazení. V říjnu není zaznamenán ranní mráz, počasí suché, skoro beze srážek. První ranní mrazy se dostavily až od 6.11.. V těchto dnech bylo také velmi větrno. Listopad teplotně nevykazuje žádné výkyvy, ale srážky nebyly skoro žádné. I v prosinci klesla teplota jen několikrát ráno málo pod nulu, zato se dostavily srážky už velmi potřebné v podobě sněhu a deště. Vánoce byly bílé jen zpola.
Vodní hospodářství
Zemědělci, zahrádkáři, turisti a rekreanti a podobná branže, ti všichni si letošní léto a podzim velmi chválili. Ne tak už vodohospodáři. Po suchých dnech léta a podzimu se začal citelně projevovat nedostatek vody, zejména v domácnostech vše položených. Protože už po několik let, po posílení vodovodního řádu z pramenu v obci, nebyl nedostatek vody zaznamenán, působil nyní velmi překvapivě, neboť po skončení prací na přivaděči vody ze Žďáru, ustálilo se v obci přesvědčení, že vodní problém je definitivně vyřešen. Nedostatek se projevoval nejvíce o sobotách při koupání, kdy po otevření kohoutku se ozval jen syčivý zvuk vzduchu vnikajícího do potrubí. Bylo nutno vodu hlídat a v době, kdy přestal odběr a hladina vody se zase zvedla, což bylo až v hodinách nočních, nebo časně ráno, naplnit vodou kdejakou nádobu a zásobit se tak pro nejnutnější potřebu. Když tento stav trval už nějaký týden a postižení občané rozhořčeně žádali na MNV nápravu, bylo zjišťováno, co je příčinou nedostatku a jak to odstranit a napravit. Byla objevena porucha v síti, prasklé potrubí poblíž zahradnictví, největší překvapení však způsobilo zjištění, že přivaděč ze Žďáru není dosud v provozu, protože potrubí z umělé hmoty nevydrží nárazový tlak a praská. Ovšemže se tohle neobešlo bez uštěpačných řečí mezi občany, jaké že to máme technické kádry, když nedovedou vypočítat potřebné parametry a dohlédnout na to, aby se práce provedla kvalitně. Podle osvědčené praxe se budou hledat a nacházet objektivní příčiny, ale osoba odpovědná, ta se nenajde. A peníze (mluví se o 2 miliónech) jsou doslova hozené do vody. Podobně jako před několika roky, kdy se sondážemi hledaly prameny pitné vody v lese za rybárnou. I tehdy se mluvilo o miliónech také bezvýsledně utopených. Ale návrhy místních občanů, aby se hledaly prameny v oblasti Peperka, kde je pravděpodobnost jejich výskytu, jsou opomíjeny.
Na veřejné plenární schůzi MNV dne 21.10. po naléhavých připomínkách a stížnosti žen a dalších občanů, nejvíce postižených nedostatkem vody bylo rozhodnuto takto: Hned druhý den zajede předseda ještě s jedním občanem za ředitelem vodovodů do Žďáru s důraznou žádostí o nápravu. Stalo se a po tomto zásahu, hned se na vsi objevila cisterna s pitnou vodou, za přispění JZD byla odstraněna porucha u zahradnictví a nadále byla dovážena voda cisternami ze Žďáru. I když se tímto opatřením zásobování vodou vylepšilo, stále ještě se v odběrových špičkách ozývalo z kohoutků rozčilující zabublání, mizející vody. Pozorně se sledovaly předpovědi počasí, které stále neslibovaly žádné srážky a vzrůstaly obavy, že s příchodem mrazů a zimy se situace ještě zhorší. V prosinci však přece přišly deště a sníh, který roztál, takže koncem roku byl už vody dostatek, k plné spokojenosti.
Nedostatek pitné vody se neprojevil jen ve střediskové obci, ale i v ostatních přidružených obcích a osadách, snad s výjimkou Vepřové, kde byla provedena pozoruhodná a úctyzasluhující akce. Byly zachyceny a přivedeny do zásobníku nové prameny ze směru od Radostína, provedla se rekonstrukce části vodovodní sítě a další úpravy. Hodnota tohoto díla je 1031000 Kčs a vepřovští odpracovali 9037 hodin.
V Sázavě se uvažuje se zřízením veřejného vodovodu. Prameny by měly být zachyceny v prostoru nad vojenským koupalištěm. Zatím používají sázavští již dříve zřízené soukromé a skupinové vodovody a studně. Majitelé novostaveb jsou nuceni také hledat zdroje pitné vody a zřizovat soukromé studně a vodovody jistě se značnými náklady a překážkami, jako je skála, řeka, mlýnský náhon, silnice. Obdobná je situace v osadách: České Mezi a dalších.
V Malé Losenici část občanů užívá vodovodu zemědělského družstva, ostatní soukromých studní. Podobně je tomu v Pořežíně, ani v Nových Dvorech nejsou všichni občané napojeni na veřejný vodovod, na kterém se v poslední době také prováděly úpravy ke zlepšení zásobování pitnou vodou. Dá-li se ovšem upravovaná voda nazývat ještě pitnou, neboť pach chlóru, v některých dnech silně znatelný po otevření kohoutku, odradí každého, aby se vody napil.
Problém zásobování pitnou vodou se odráží i v žádosti o opravy veřejných studní v Nových Dvorech u č. 23, ve Vepřové u č. 46,42 a 14, v Pořežíně u č. 21.
Životní prostředí
A tak se nám ta chemie míchá do života na každém kroku. Jdeš do polí a potkáš ceduli s lebkou a kříženými hnáty a výstrahou: Pozor, ošetřeno chemicky. S podobnými výstrahami se setkáváme v lese, že v okruhu x metrů ošetřeno chemicky a platí až do podzima zákaz vstupu. Od kravínů ze silážních jam se šíří nevábné pachy, v novinách uveřejňují obrázky jak v blízkosti velkovýkrmen hynou lesy. V senoseči, kdy se krajinou šířila vůně sena se teď šíří něco, co nikterak nelze nazvat vůní. Víc než senem to páchne po spálené kůži, mazadle a čertví po čem ještě. Při pátrání odkud tento „libý“ pach přichází, se zjišťuje, že to je ze senážních věží. A tak se střetávají zájmy ochránců přírody, nejen s průmyslovou, ale i zemědělskou výrobou, což se zdá být paradoxní. Zemědělští odborníci tvrdí, že bez chemizace nelze zvyšovat zemědělskou výrobu a když prý už máme zemřít, tak ať s plným žaludkem. Jen aby nám, pane bóže, nezbyla nakonec k naplnění žaludku jen granulovaná močovina.
Myslivost
Je pak možno mezi lidem slýchat sarkastické poznámky, že teď po zajících a bažantech přijdem na řadu my, lidi. Když myslivci potřebovali na poslední leč do tomboly bažanta, obešli těch lečí v revíru několik a bažanta nebylo. Zajíců bylo střeleno ve dvou honech 18. V plánovaném odstřelu bylo ještě složeno 9 srnců a 9 srnčat. Po 20ti letech byl letos zase střelen jelen a 3 laně. Místy se v lese objeví rozrytá zem, stopy to po černé zvěři, ale odstřel této zvěře není hlášen.
Vzteklina
Pozornost vzbudila zpráva, že se v okolí rozšířila vzteklina u lišek. 1.4. byla střelena liška u které veterinární služba tuto nemoc zjistila. Na obranu proti šíření této nebezpečné choroby, bylo v měsíci květnu prováděno plynování liščích nor. Vyhláškou byli občané upozorněni na výskyt této choroby a byl vyhlášen zákaz vypouštění psů a koček na volná, veřejná prostranství. Očkování psů proti vzteklině se provádí každoročně. Po vyhlášení kontumace byl tento nějaký čas dodržován, ale do konce roku, ačkoliv zákaz nebyl dosud odvolán, nedodržuje se a volně pobíhajících psů je po vsi dost. Zdá se, že nahradili drůbež, která se už na ves nevypouští. Že myslivci pečují o zvěř, dokazuje řada krmelců po lesích, do nichž se v zimním období zakládá krmivo. Největší nebezpečí pro mláďata lovné zvěře je zemědělská mechanizace. Mnoho jich skončí v zubech žacích lišt při sklizni zelené píce. Postřiky proti škodlivému hmyzu hubí i hmyz užitečný a tak se porušuje rovnováha v přírodě.
Ovocnářství
Také pěstitelé ovocnáři budou letošní rok chválit, neboť tak bohatá úroda ovoce, jaká byla letos, to se už dlouho nepamatuje. Pěstitelé se zaměřili hlavně na jabloně, hrušní je podstatně méně a peckoviny, zdá sej, jsou už na vymření. Ještě nějaká třešeň se najde, ale švestkám se u nás nedaří. Kdysi byly vysázeny švestky u silnic k Pořežínu a Sázavě. Nyní jsou to už vzrostlé stromy, některý rok i dost obalené ovocem, ale plné zralosti málokdy dosahují. Najdou se po zahradách ještě různé slívy, ryngle, ale velkou převahu mají jabloně a potom bobuloviny: rybíz, angrešt a také jahody. Také v lese se letos objevilo dost borůvek, které se stávají stále vzácnější.
Protože výkup a zpracovatelské závody nestačily zvládnout tak obrovskou nabídku jablek, byl výkup na čas zastaven. Také cena z 1 Kčs za kilogram, byla snížena na polovinu, poději opět zvýšena na 0,70 Kčs. Pěstitelé byli vyzváni v tisku, aby jablka uskladnili, že v zimním období budou vykoupena za podstatně vyšší ceny. Jenže z pěstitelů je málokdo zařízen na skladování tak velkého množství ovoce a tak část úrody byla i zkrmována, něco propadlo i hnilobě. Značné množství se také zpracovalo v moštárnách, nejblíže ve Žďáru, zřízené oraganisací zahrádkářského svazu. Kdejaký prostor v Jednotě byl zarovnán pytli s jablky. A nebyly to vždy jen nějaké padavky, ale krásná jablka,pěkně vybarvená, celá Jednota i s okolím tonula ve vůni jablek. Nejen pytle, ale celý traktorový přívěs, dovezený k výkupu, bylo možno spatřit před Jednotou.
Bohatství úrody se projevilo i na výstavě ovoce uspořádané organisací zahrádkářského svazu ve Vepřové v neděli 17. října v místnosti občanského výboru. Už před vstupem vítala návštěvníky lahodná vůně ovoce a při vstupu se oči nemohly nasytit nádhernou proměnou barev od temněrudé k citronově žluté, doplňované ještě kyticemi pestrých květin ve vázách. Je až překvapující, že ve Vepřové, kde jsou podmínky přece jen o stupínek drsnější, je možno vypěstovat tolik překrásných druhů ovoce. Byly zde vystaveny i odrůdy, kterým se v místních podmínkách příliš nedaří, jako na příklad Jonatan, nebo James Griev, zde středně veliké, krásně vybarvené, pěstitel Slaný Jaroslav a další. Značné zastoupení zde měla odrůda Princ Albrecht, velkého plodu, pěstitelů Kůpy Josefa, Němce Jiřího, Zycha Oldřicha, Ondráčka Fr., Wasserbauera. Pozornost vzbuzoval „Řehtáč soudkovitý, překrásně žíhaný, pěstitele Bořila Fr., od téhož Boskoopské červené, Gravštýnské Ondráčka, Groncelské žluté – Štefa Václav, Weatky – Stránský Fr. Různými odrůdami jsou zde zastoupeny i hrušky Odrůda Křivice pěstitele Němce Josefa středně velká, překrásně vybarvená, žlutá, přecházející do růžova, dále Šampión Zycha Jaroslava od Peřiny Jana Starkink Delicious a od téhož obrovské žluté plody odrůdy Kongresovka. I vlašský ořech je zde zastoupen od Zycha Jaroslava a líska velkoplodá Stránského Václava. Tento zde vystavuje i zvláštní, zde dosud nevídaný druh ovoce, podobné našim ostružinám, tvořící válcovitý hrozen. Je to plod keře původem ze severní Ameriky, latinské jméno je Pitolaca. Pozornost zaslouží i vystavená zelenina. Dýně o váze 22 kg, krmná řepa (burka) 7 kg, jsou zde rajčata, pastinák, zelí, celer, červená řepa atd., celkem 26 vzorků zeleniny a 270 vzorků ovoce různých odrůd. Na výstavu jsou pozvány školy z okolí: Velké Losenice, Borové a Polničky, pro které je prohlídka spojena s odborným slovním doprovodem. Tyto výstavy se pořádají každým rokem. Po skončení výstavy se ovoce předá mateřské škole ke spotřebě. Počet členů místní organizace ČZS se pohybuje okolo 60ti. Současným předsedou je Holcman Jan.
Výstavy
Okresní kulturní středisko Žďár – střediskové pracoviště Velká Losenice spolu s MNV, uspořádali výstavu s názvem: Lidová tvořivost v současné době. Výstava byla instalována v zasedací místnosti NV a trvala od 16.-20.4. a byla výrazným dokumentem, že i v dnešní tak zvané „spěchané době“, si najdou lidé čas, aby šikovnýma rukama realizovali svůj smysl pro krásu, ladnost, barevnou pestrost, že tento svůj smysl dovedou vtělit do užitkových předmětů a vytvářet tak pro sebe a své blízké kouzlo domova. Těžko zde dávat přednost jednomu dílu před druhým. Jistě upoutají početně značně zastoupená díla Josefa Růžičky z Nových Dvorů, který způsobem sobě vlastním, to je vypalování do dřeva, zdobí předměty jako jsou samorostlé rámy zrcadel, věšáky, hodinové ciferníky, vázy, talíře, kořenky i samostatné obrazy ve dřevě. Používá motivů přírodních, mysliveckých, přizdobených a zvýrazněných ornamentálně. Bez povšimnutí nemůže zůstat ani velice vtipně a umně řešená likérová souprava ze samorostů Josefa Novotného. Neméně obdivu zaslouží další výrobky ze dřeva. Hodinové ciferníky vyřezávané Havlíka Josefa, Dejmala Fr. Z M.Losenice. Tento zde má i několik sošek vpravdě umělecky ztvárněných ve dřevě. Jsou zde z překližky vyřezávané a lepení ozdobné košíčky, misky na ovoce od výrobce Martinů, intarsie Sobotky (Pořežín) a další. K těmto se ještě řadí výrobky z proutí, koše Emila Ondry, košík na brambory ze štípaných kořenů Fr. Kohouta, vyznačující se poctivou solidností starých řemeslnických mistrů. To jsou práce ruk mužských. Ženy používají jiné materiály a jsou to ponejvíce látky, plátna, různé příze a vlákna. Bělost a pastel prostíracích souprav zdobí vkusné a umné výšivky citlivě volených a laděných barev. Vystavují je z V.Losenice Němcová Františka, Veselá Matylda, Fišarová Františka, Martinů, Šmahelová, Hana Němcová z N.Dvorů, Píbilová Věra z M. Losenice. Jsou zde předměty vyráběné technikou drhání ze sisálu od Píbilové a Nedělkové z M.Losenice, různé dečky zde mají Rosecká, Veselá, Němcová, koberečky z umělého vlákna chemlonu s květinovými a figurálními vzory od Strašilové a Rezlerové (M.L.) Dále jsou zde síťkované dečky Němcové Fr. (V.L.) a Kubíčkové (M.L.) a neobvykle prošívané péřové přikrývky Zachové Aleny (V.L.) I když většina vystavovaných věcí pochází od občanů v tzv. důchodovém věku, je tu i několik jmen z mladší generace, která dokazují, že i v aktivním věku lze najít čas pro dobrou zábavu a různou zájmovou činnost. Snad i z těch mladých a nejmladších našel někdo na výstavě inspiraci k tomu jak vkusně, účelně a radostně vyplnit volný čas. Výstavu si prohlédlo 700 návštěvníků.
Týmž pořadatelem na témže místě byla realizována výstava obrazů a grafiky jejichž autory jsou členové výtvarné skupiny AKVA při JKP ve Žďáře. Byla zde díla jistě pozoruhodná i dva obrazy malované v tzv. kubistickém směru. I u těch bylo možno zaslechnout, že „je to hezký“, i když člověk nepoučený těžko uhodne co to má představovat a co tím autor chtěl říci. Výstava byla otevřena od 29.4. do 4.5. a navštívilo ji 263 občanů.
Rok úcty ke stáří
Letošní rok byl vyhlášen rokem úcty ke stáří a proto ve všech obcích našeho obvodu byla organisována setkání s důchodci. V Sázavě (s osadami) a Malé Losenici proběhlo toto setkání už během léta, ve Vepřové 10.10. ve Velké Losenice (s osadami) 21.11. a 5.12. tuto akci provádělo JZD pro své bývalé členy. Všechna tato setkání proběhla v přátelském ovzduší, vzpomínání, byla zpestřena vystoupením školní mládeže s recitací, zpěvy a tanečky, účinkovala hudba místních hudebních skupin. bylo podáváno malé občerstvení.
Ke společenskému vyžití patří i taneční zábavy a plesy, kterých bylo během roku hlášeno u MNV celkem 30 včetně plesů, kterých bylo 5. Na plese ČSPO vyhrávala oblíbená Lučanka z Luk nad Jihlavou. 15.5. v neděli předváděli svoje umění provazochodci v prostoru u kostela.
Staré zvyky
Zbytky starých zvyků a obyčejů lze dosud pozorovat i když v „moderní“ úpravě, která se dá těžko srovnat s dřívějším folklórem. Tak o velikonocích se stále ještě barví vejce a dostávají je mládenci co ještě zdaleka nejsou dospělí, když přijdou vyšlehat ženské. K tomu účelu se prodávají i vejce čokoládová. Ta slepičí je pak možno uvidět rozpláclá na plotě, rozšlapaná na cestě, když některého kluka napadne použít jich jako munice v šarvátce s protivníkem. My starší pak říkáme co to je za mládež, když si neváží statků pozemských. Také je záhadou, kde stále ještě nachází jalovce, když daleko – široko na jalovec nenarazíš. A bývalo jich u Sázavy v „Hubáčkové stráni“, okolo Pořežína a jinde. Ale kluci nešetří ani ten poslední zbytek. Ti, co už si říkají dospělí, ti vejce za vyšlehání neberou. Pro ty mají dívky a ženy připraveno něco ostřejšího k pití. Když pak druhý den hodnotí průběh velikonočního pondělí je možno slyšet „kolik toho snesli“ a „co to s nimi udělalo“.
Také o vánocích nesmí nikde chybět stromek a přestože v Jednotě je za pár korun prodávají a je stíháno nedovolené řezání stromků v lese, najdou se stále ještě odvážlivci a nenechavci, kterým nic není svaté a dovedou zničit krasavce, kterého se vyhlédli už v létě, protože: přece si ON nekoupí nějakého „mrzáka“ z Jednoty. A tak se mnohdy v naturálních požitcích ztrácí ta pravá poezie vánoc a jejich kouzlo, které nám snad už jen jako kulisu k našemu blahobytu, dovede tak skvěle inscenovat naše televize.
Masopustní průvod maškar pořádají v Malé Losenice. Máje se už nestaví a nekácí, dožínky se nedělají. Jen pouti a posvícení se ještě drží a 30. Dubna kluci „pálí čarodějnice“.
Pionýrský tábor doklad š. 2/82 c a 8/82
Již druhým rokem hostují v naší obci pionýři z Prahy-Letova. Svůj stanový tábor rozložili na svahu skloněnému k severovýchodu k pranteckému potoku za rybárnou při cestě k Vepřové. Ve třech turnusech se zde vystřídá 120 dětí, aby užily zdejší přírody. Mají zde ideální podmínky. Pramen pitné vody ve studánce pod lesem, dříví dost na topení pod kotlem a na táboráky, potok a dovolené koupání v rybníce Státního rybářství. V místech, kde byla sklizena píce, po svolení soukromě hospodařícího rolníka p. Wasserbauera, mají dost prostoru pro své hry a skotačení. Pod dozorem odborných vychovatelů jsou děti vedeny k samostatnosti a odvaze, což osvědčují ve stanech vzdálených od tábora. Jejich čas je vyplněn nejen hrami a sportem, ale učí se také pracovat při budování, údržbě a úklidu tábora a také pomáhají v lese při úklidu kleští po těžbě. Že by působily nějakou škodu – nejsou stížnosti i když zcela beze stop jejich přítomnost nezůstane.
Stanice ČSD – doklad č. 6/82 č.1
K výrazné změně došlo ve stanice ČSD zvané Sázava u Žďáru. V nové nádražní budově byl zahájen provoz 10.12.1981. Ale celý rok zde ještě pracují zaměstnanci železničního stavitelství z Brna na vnějších i vnitřních úpravách, které mají být ukončeny k 15.1.83. Projekt ke stavbě budovy dodala projekční kancelář SUDOP z Brna. Náklad na budovu, bez vnitřního zařízení, úpravy přístupových cest a okolí a bez vodovodního řádu činí 2 600 000 Kčs. Zvlášť je vybudována úpravna vody, protože pramen zachycený nedaleko budovy, není zdravotně nezávadný. Úpravna stojí ve směru ke Žďáru. V nádražní hale proti vchodu je instalován reliéf z keramického materiálu, znázorňující rozzářenou tvář slunce. Autorem tohoto díla je výtvarnice Ševčíková, podle návrhu Nekudové. Z nádražní haly v suterénu se vchází podchodem na nástupiště, zvlášť je zde čekárna, záchody, panel, který ukazuje, jak se pohybují vlaky v daném úseku. Provoz na trati je nyní zcela automatizován. Podle slov náčelníka ne tento systém naprosto spolehlivý a vylučuje možnost havárií. Havárie mohou způsobit jen závady na vlakových soupravách, jako např. vadná ložiska u vozu apod. V suterénu jsou ještě místnosti pro personál, sociální zařízení, umývárna, šatna. Nahoře v poschodí se nachází nákladné relíové zařízení a jsou zde 2 byty. Pro náčelníka a údržbáře. Nádražním rozhlasem jsou hlášeny příjezdy vlaků pro cestující a pokyny pro obsluhu nákladních vlaků. Ve stanici je zaměstnáno celkem 11 osob, všichni jsou zapojeni do soc. soutěže v BSP, nositelé stříbrného odznaku a očekávají, že brzy dostanou odznak zlatý. Život a události v brigádě jsou zaznamenány v její kronice spolu s fotografickými snímky. Zaměstnanci mají zajištěna i teplá jídla, obědy jim posílají z JZD v Olešence. Potíže tu mají s neukázněnými cestujícími, zejména z řad vojáků a mládeže vracející se od zábav. Už několikrát musely být vyměněny rozbité skleněné výplně u dveří, ztrácejí se vodovodní uzávěry aj. Proto se také ani neotvírá čekárna a záchody pro cestující. V prvním týdnu února došlo zde k tragické smrti sázavského občana Wasserbauera, který spěchal k večernímu vlaku od Žďáru a na nechráněném přechodu byl zachycen projíždějícím rychlíkem.
Obchod
V obchodní organisaci Jednotě ve V.Losenici byl maloobchodní obrat v oddělení průmyslového zboží 4,5 miliónu Kčs. Zlepšilo se zásobování některými druhy textilního zboží, jako jsou lůžkoviny, není plně uspokojována poptávka po některých druzích nářadí.
V potravinách byl obrat 4 539 593 Kčs. Masa bylo prodáno 14699 kg, uzenin 7702 kg, drůbeže 2872 kg. Za měsíc prosinec pomerančů 520 kg, banánů 300 kg. Cukrářských měkkých výrobků se prodalo za rok za 21500 Kčs, rumu 1886 litrů. Vykoupeno bylo:
Rybíz černý 344 kg vejce 5165 ks
Rybíz červený 3072 kg domácí králík živý 329 kg
Maliny 27 kg (112 ks)
Jeřabiny jedlé 2030 kg zajíc 15 kg
Šípky 177 kg laň 2 ks 133 kg
Jablka padaná 60816 kg srnčí 3 ks 43,5 kg
Med včelí 105 kg
Během roku se vyskytly stížnosti na špatný rozvoz chleba v Sázavě, M.Losenici, Vepřové a v Nových Dvorech. V České Mezi a Rosičce říkají, že je pojízdná prodejna zásobuje pravidelně tvrdým chlebem a potravinářským zbožím běžné potřeby. Mívají i některé druhy uzenin. Pojízdná prodejna masa do těchto osad nejezdí. Ta zásobuje masem Vepřovou, kde je nová prodejna se zbožím běžné denní potřeby. Byly zde stížnosti, že občané musí dlouho čekat na nákup, proto byl dáván návrh na přibrání jedné pracovní síly na půl úvazku. Pak byla jinak rozvržena pracovní doba.
Problémem č. 1 je prodejna v Nových Dvorech. Už asi 15 roků je umístěna provizorně. Občané prostřednictvím svých zástupců v lidosprávě usilují, aby vedení spotřebního družstva zřídilo v místě novou prodejnu, která by vyhovovala potřebám občanů. V původní prodejně byl obrat za 1 rok 1 milion korun, nyní pro nedostatek prostoru a proto s menším sortimentem zboží se obrat snížil. Návrh, aby prodejna byla umístěna ve škole, podaný zástupci ředitelství Jednoty, nebyl občanským výborem přijat, protože škola slouží jiným účelům. Byl tu i návrh, aby si občané postavili prodejnu sami v akci Z, protože v Jednotě prý pro tuto investici nemají finanční krytí. Nyní je rozhodnuto jednat až s ústředními orgány v Praze, aby se výstavba prodejny dostala do plánů pro příští pětiletku. )
Před vánocemi bylo do všech rodin rozděleno zboží tzv. „vánoční“, což je kakao, kokos, rozinky, oříšky. Jen arašídů bylo málo, že se nedostalo pro všecky a tak se některá panička musela rozčílit, protože veškeré vánoční štěstí a spokojenost vězely právě jen v tom balíčku arašídů. Byly také připomínky na nedostatek jižního ovoce. Naše myšlení není ještě (nebo už není?) dost ekonomické, abychom si uvědomili, že při letošní nadúrodě ovoce, máme co konzumovat z vlastních zdrojů a že potřebné vitamíny jsou bohatě obsaženy v černém rybízu, šípkách, bramborách atd., což všechno máme doma a nemusíme to draho platit v zahraničí.
Služby
Budova staré školy ve V.Losenici byla předána Okresnímu podniku služeb. O tom, že se ve střediskové obci Velké Losenici zřizuje dům služeb, byla relace i v televizi. Zatím jsou využity jen dvě místnosti. V bývalé sborovně je dílna krejčovská, vybavená dvěma stroji a dalším příslušenstvím, vytápěná el. akumulátorovými kamny. Pracuje zde pí Kasalová, zakázek je dostatek, uplatnila by se ještě jedna pracovní síla na poloviční úvazek. Měsíční odvod činí v průměru 2500 Kčs. V bývalé ředitelně je sběrna prádla, šatstva k čištění, obuvi a elektrospotřebičů k opravám. Ve sběrně je služba v pondělí dopoledne. Zájem o tuto službu kolísá. Čistírna vyměňuje zakázky pravidelně, ale obuv a elektrospotřebiče se odváží. Až se jich sebere dostatečné množství, aby jejich přeprava nebyla neekonomická. Místnost je vytápěna kamny na uhlí. V další místnosti, bývalé třídě 9. Je sklad OPS. V této místnosti by mělo být zřízeno kadeřnictví. K tomuto se vedení OPS staví dost liknavě, zřejmě zvažuje výši investicí, které by si vyžádala adaptace třídy na kadeřnickou provozovnu a její následnou rentabilnost.
Ostatní 3 bývalé třídy jsou nevyužité a pracuje na nich zub času.
Výstavba dokl. Č. 7/82
Ve výstavbě pohostinství ve Velké Losenici se pokračuje. Staví se nové a provádí adaptace starých rodinných domků. Zkolaudovány byly v tomto roce domy:
V Sázavě č. 146 Ladislav a Vlasta Chlubnovi
Č. 151 Zdeňka a Petr Lopourovi
Č. 147 Danuše a Jaroslav Jarošovi
Ve V.Losenici č. 250 Hana a Josef Roseckých
Č. 247 Marie a Jaroslav Jarošovi
Č. 254 Zdenka a Miloslav Jonákovi
Č. 253 Blanka a Josef Kamarádovi
V M. Losenici č. 21 Emilie a Josef Peňázovi
V nové škole se musela opravovat střecha, neboť tam zatékalo.
V komisi pro výstavbu byl vydán souhlas ke zřízení topení etážového 2 žadatelům a čtyřem ke zřízení vytápění ústředního. Dále byly povoleny několika žadatelům stavby kůlen, zařízení pro chovná zvířata, přestavby komínů, zřízení plotů, studen.
Novým živičným povrchem byla opatřena silnice Sázava – Velká Losenice až přes celou obec. Při té příležitosti se tímto povrchem pokrylo i prostranství před budovou N.V.
Pohyb obyvatel
Počet narozených: a zemřelých
Velká Losenice 20 13
Nové Dvory 2 2
Pořežín 2 2
Malá Losenice 7 8
Sázava 9 8
Vepřová 10 1
Celkem 28 dívek, 22 chlapců - 13 žen, 21 mužů
Z komisí
Komise pro ochranu veřejného pořádku provádí kontroly akcí SSM, aby se nepodával alkohol mladistvým do 18ti let, projednává přestupky občanů. V Malé Losenici se jednalo o porušování zákazu vypouštění drůbeže na veřejná prostranství a do polí, ve Velké Losenici přestupek proti majetku v socialistickém vlastnictví, konkrétně se jednalo o škodu způsobenou několika mladíky Státnímu rybářství. Museli nahradit škodu a zaplatit pokutu. Pokutu zaplatili 2 občané v Sázavě, kteří se vzájemně napadli při cestě z hostince. Bylo jednáno o porušení zákazu prodeje lahvového piva vojákům v sázavském hostinci. Pokuty byly uděleny: 1x150, 1x100 a 3x50 Kčs.
V komisi sociální dbají zejména o občany staré a osamělé, objedná se jim otop na zimu, pro 3 osoby je sjednána pečovatelská služba. Finanční výpomoc těmto občanům v částce 30 tisíc, byla rozdělena takto: Velká Losenice 15 tisíc, Sázava a Malá Losenice po 15,5 tisíci a Vepřová 4 tisíce Kčs.
Dávky uhlí jsou pro domácnosti s lokálním topením 25q, s ústřením 45q na rok. K dodávkám uhlí nebyly stížnosti.
Z rozpočtu národního výboru:
Celkový příjem : 2 637 000 Kčs, z toho dotace nadřízeného orgánu 1 768 000, vlastní příjmy 869 000 Kčs. Vydání celkem: 2 558 000 Kčs – největší na Z.Š. Velká Losenice 391 000 Kčs.
Státní rybářství
Ve státním rybářství bylo vypěstováno v tomto roce 50q pstruha pro trh, jehož cena je pro spotřebitele 40 Kčs za 1 kg. Rybího plůdku mareny bylo vypěstováno 1 600 000 ks a 8 500 000 peledě a 250 000 ks pstruha duhového. Zisk po odečtení všech nákladů činí 262 000 Kčs. Mimo jateční odpad se zde zkrmuje granulovaná směs, jejíž základní složkou jsou bílkoviny živočišného původu. Za 1q z dovozu (NSR) se platí 1045 Kčs, z tuzemska pro malé ryby 771, pro větší 661 Kčs za 1q. Na výrobu těchto granulí byl podán zlepšovací návrh ve výzkumu v Havlíčkově Brodě. Krmivo by se získávalo z odpadních vod při městských biologických čistírnách. K výrobě však je třeba zakoupit odstředivku vyráběnou v NSR, což se na vyšších místech zamítá. Zhoubná viróza se u ryb neobjevuje, škodu působí jen občas ojedinělá volavka, někdy rackové. Také ondatry provrtávají hráze, které se musí stále opravovat a ondatry lovit. Ale i pytláci dostanou někdy zálusk ulovit si rybu. Jsou stíháni, několik přistižených mladíků bylo potrestáno. Legálním způsobem lze ryby odkoupit. Ryby po výtěru a po splnění stanovených úkolů jsou nabídnuty občanům. Zaměstnáni jsou zde 4 muži, včetně vedoucího Jiřího Molíka.
Sport
V měsíci říjnu začali pravidelně cvičit muži a ženy tělocvičné jednoty Sokol v tělocvičně nové školy. Na cvičení se scházejí 2xtýdně. Hokejový oddíl hájí losenické barvy v okresním přeboru. Lásku k lehké atletice projevuje běžec Fr. Hromádka, který pravidelně trénuje a běhá trasy několik km dlouhé. Zúčastňuje se i soutěží v tomto sportovním odvětví. Oddíl mladých požárníků podnikl 3 denní turistiku střením posázavím, spojenou s tábořením.
L.I. Brežněv
Dne 10.11. obletěla celý svět zpráva o úmrtí neúnavného bojovníka za mír, soudruha Leonida Iljiče Brežněva, nejvyššího představitele národů SSSR. V zasedací místnosti národního výboru byl umístěn jeho obraz ve smutečním zarámování. Od 12 do 15. listopadu byla místnost přístupná veřejnosti od 8 do 16 hodin. Občané přicházeli, aby svým podpisem vyjádřili svou soustrast nad úmrtím vzácného člověka. Po skončení smuteční tryzny bylo odesláno 13 archů s cca 600 podpisy.
Sázava
Dokl. Č. 6/82 a 10/82
Obec Sázava. Předseda občanského výboru Josef Augustin, zároveň předsedou VOKSČ. Předsedové: SSM Fr. Fišar, ČSŽ Jitka Sobotková, ČSČK Jana Vácová, SČSP a chovatelů Bohuslav Drdla. Organizace NF vykazují značnou aktivitu, která se projevuje zejména v pomoci při zvelebování a úpravě obce. Pracovalo se na kulturním domě, při úpravě jeho okolí, Část byla zatravněna a prostor před kulturním domem byl pokryt štěrkem a živičným povrchem. Byla položena izolace a beton ve sklepech v celkové ploše 270 m2. Dále se pracovalo na kanalizaci. Roury Ø 30 cm byly položeny v Dolní Sázavě v délce 70 m. Do výkopu byly zároveň položeny roury hlavního přívodu vody v délce 400 m, které již slouží jako přívod vody pro družstevní byty. Další 2 úseky kanalizace byly položeny od domků Bukáčka a Ločárkové v délce 100 m spolu s úpravou vozovky a 130 m přes silnici s vodovodní přípojkou. Celkem na těchto akcích bylo odpracováno 1690 hodin. Dalších 320 hodin bylo odpracováno v základní škole na úpravě a přestavbě. Chloubou sázavských je jistě nový kulturní dům. S jeho výstavbou se začalo v roce 1975 a již několik roků souží svému účelu. Dále se upravuje, je připraveno dříví na obložení stěn a v podsklepení se uvažuje se zřízením šatny a klubovny pro mládež. V místnosti nad kuchyní je poradna pro matky a děti.
Společenský život se realizuje v akcích pořádaných organizacemi národní fronty. Tak svaz žen a červený kříž pořádají v zimě pro děti párkové závody, různé přednášky pro dospěle a mládež, požárníci a SRPŠ dětský karneval, SSM letní dny dětí. Před 9.5. se pořádají lampiónové průvody přes celou obec k pomníku padlým, kterých se účastní složky NF, uniformovaní požárníci, příslušníci vojenského útvaru, jezdecký oddíl na koních, svazáci a pionýři, kteří pak u pomníku skládají slib. Průvod doprovází dechová hudba a účast občanů je spontánní. V obci je silná základní organizace SSM, čítá 40 členů a její jezdecký oddíl má 25 členů, Koně jsou ustájeni v Hudském dvoře, kde dosud bydlí p. Jindra a svazáci tu mají klubovnu, kde se schází ke společenským hrám. Koně jsou využívání pouze k jezdeckému sportu, náklady na chov jsou kryty přírůstkem mláďat a jejich prodejem. Oddíl pořádá každoročně jezdecký den v Sázavě a účastní se jezdeckých soutěží. V kategorii I., v krajské soutěži dorostu jihomoravského kraje v Moravské Nové Vsi se umístil Zdeněk Jindra na koni Galina.
V Sázavě je dosud v provozu pila na pořez kulatiny, kterou spravuje lesní závod Přibyslav. V zimním období zde pracovaly ženy, které přes léto pracovaly v lese. Vyrábí se zde řezivo různých profilů, částečně pro podniky stavební, pro expedice Žďasu, pro vlastní potřebu aj., část se zpracovává většinou na dřevěné palety a podobné výrobky. Pila je poháněna turbinou na vodní náhon, regulovanou el.motorem. Bývalý majitel mlýna a pily si stěžoval, že mu voda z náhonu podmáčí obydlí a vodu zastavoval ke škodě 4 občanů, kteří z náhonu odebírali užitkovou vodu. Bylo tedy provedeno opatření, že se voda před obydlím vracela zpět do řeky a pila se poháněla elektřinou ze sítě. V současné době, kdy se vyhledávají zdroje i malé energie, nabídl p. Rymeš turbinu k výrobě elektřiny. Na základě toho bylo mnoho jednání mezi podniky a protože podnik v Blansku, vyrábějící malé elektrárny, slibuje tuto dodat až za 5 let, je zatím nadále turbina využívána jen k pořezu dřeva. Hráz náhonu, kde voda prosakovala, byla zpevněna betonem a voda od hnacího stroje bylo odvedena betonovými rourami. Toto opatření se vyžádalo značné náklady.
Vepřová
Obec Vepřová, předseda občanského výboru Jan Doležal. Nejhlavnější akci, jak již psáno na str. 178, bylo posílení vodovodu. Podíleli se na ní všichni občané a organizace, zejména se vyzdvihuje mimořádné úsilí předsedy Doležala při zajišťování této akce. Rada MNV rozhodla udělit čestné uznání organizacím: z.o. SSM, JZD Rovnost, a jednotlivcům: Jaroslavu Slanému, Josefovi Kůpovi, Josefu Sodomkovi a Václavu Němcovi. Spolupráce se složkami je zde velmi dobrá, mládež má zřízenou klubovnu za humny, kde se schází. Ve středu obce jsou skříňky organizací pro názornou agitaci, udržované a obměňované, jsou pořádány hovory s mládeží, drobné kulturní akce (při oslavách apod.) zajišťuje škola, požárníci se zúčastnili cvičení v rámci okresu. Aby byly stabilizovány pracovní síly v zemědělství, jedná se o výstavbě nových bytů. Při kontrole cesty do V. Losenice se zjišťuje, že byla poškozena při těžbě dřeva. V obci se dále vede samostatná kronika vedená
- Jindřichem Roseckým.
Nové Dvory
Osada Nové Dvory, předseda občanského výboru Josef Sobotka. O problému prodejny se píše ve stati o obchodě. Dalším problémem je škola. Nedávno se v ní prováděly dosti nákladné úpravy, nyní pro nedostatek dětí se jednalo o to, jak školu využít. Děti do základní školy jezdí do Velké Losenice, odtud zase nějaký čas jezdily děti do mateřské školy v Nových Dvorech. Když se počet dětí v Losenici snížil natolik, že toto dojíždění odpadlo, vyvstal v Nových Dvorech problém co se školou, protože vlastních dětí bylo málo. Škola byla také nabídnuta jako škola v přírodě pro děti z Mostecka. V této záležitosti bylo jednáno, ale nebylo realizováno. Poté bylo dohodnuto, že na doplnění stavu v mateřské škole, budou přibrány děti z Přibyslavi respektive z Ronova. Což se uskutečnilo a nyní učitelka z Nových Dvorů si ráno děti přiveze, přibyslavská je odpoledne odveze. Ve škole je pak dále umístěna knihovna, která má být jako vzorová. Knihovnice Růžičková. V místě je silná organizace požárníků (60 členů) o činnosti jiných organizací není nic známo.
Osady
Osady: Česká Mez, předseda OV Jan Čermák (zemřel), Rosička, předseda OV Jan Poul, Pořežín – předseda OV Bohumil Wasserbauer.
Mají shodné body v plánu práce: boj proti alkoholismu, jedná se o mládež a protože je mládeže málo, nevyskytují se problémy. V Rosičce 5, v Pořežíně 8 chlapců mají možnost se scházet v místnostech OV, pokud se budou slušně chovat. V občanských výborech se jedná o oslavách na výročí památných dnů a účast na nich, zajišťuje se protipožární opatření a pomoc při sklizních v zemědělství. V České Mezi vyslovují uspokojení nad dobrým výsledkem taneční zábavy, pořádané o tradiční a v širokém okolí známé „babínské pouti“. Česká Mez je totiž oficielní název, ale „Babín“ je název běžně používaný. V Pořežíně soustavně upozorňují na špatný stav silnice v osadě a mostu ke Tvrzi, žádají o zlepšení autobusového spojení v ranních hodinách.
Malá Losenice
Obec Malá Losenice, předseda občanského výboru Jiří Mokrý. V obci se objevila nová autobusová čekárna, ve středu obce u rybníka, stylově řešená, pracovalo se na kanalizaci, jsou zřizovány chodníky podél silnice, procházející obcí. Na těchto akcích se odpracovalo 1585 hodin. Spolupráce se složkami Národní fronty je dobrá, několik občanů bylo navrženo radě narodního výboru k vyznamenání. Aktivní jsou svazáci, předsedkyní je Jana Lemperová. Ženy pod organizací Sokol, chodí cvičit do školy tzv. džezgymnastiku. Mladí tu hrají stolní tenis.
PŘÍLOHY:
Koncept zápisu schválen ŠKK dne 9.8.83.
- Rozbor hospodaření JZD Rovnost
- 4 čísla Losenického zpravodaje
3.-5. Výstřižky z okresních novin Vysočina
- Snímek č. 1. Provizórium stanice ČSD
snímek č. 2.-4. Sázavské dostihy
- Snímek č. 5-6 z výstavby pohostinství
snímek č. 7 a 8 soukromá výstavba v „Minářově stráni“
- Snímek č. 9 žně soukromé a č. 10 družstevní
snímek č. 11 a 12 pionýrský tábor za rybárnou
- Snímek č. 13-15 losenická pouť.
- Plakát jezdeckých závodů v Sázavě
- Lučanka – dechová hudba
- Pozvánka na ples požárníků.
Tímto se končí třetí svazek kroniky obce Velká Losenice. Obsahuje zápisy od r. 1967 do r. 1982, tj. za období 16ti let. Do kroniky je vlepen abecední rejstřík slov a příjmení.
Kronikář: Štěrba Vladimír Místní národní výbor
592 11 Velká Losenice
okres Žďár nad Sázavou