Kronika
zpět1980
- Kronika obce Velká Losenice
- 3.3.2022
1980
zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník
Mezinárodní situace
Vývoj událostí ve světě neskýtá mnoho důvodů k radosti, spíš naopak. Imperialistické, válečnické kruhy se všemožně snaží zabránit pronikání pokrokových myšlenek a snah do života národů Země a každé jejich vítězství se snaží v zárodku zardousit. Podporují fašistické režimy a rozvratnické bandy a ve svých „demokraciích“ jsou nápadně shovívaví k řádění rasistických, fašistických a teroristických band, skupin a organisací.
Děje se tak v zemích latinské Ameriky (Chile – Nicaragua – Salvador), v Africe ( JAR), v arabském světě i v Asii. Náramně jim vyhovuje udržovat národy v temnotě a nevzdělanosti, aby jimi mohli snadno manipulovat. Záplavou všelijak pokroucených i vysloveně lživých informací a strašáků ovlivňují maloměšťácké dušičky ve svých zemích a bohužel i v zemích socialismu.
Internacionální pomoc SSSR Afganistánu je jim trnem v očích, ale že jejich špinavé a krvavé spáry v podobě válečných základen obklopují celý socialistický svět hrozivým kruhem, to by mělo být dobré. A ještě je to pro ně málo, ještě se stupňují zbrojení a nutí svoje vasaly v atlantickém seskupení ke stále vyšším výdajům na zbrojení. Dlouholeté jednání o odzbrojení ve Vídni se stává fraškou jejich vinou a na jednání evropských národů v Madridu, každý konstruktivní návrh maří hned v zárodku, nesmyslně protahují jednání, takže nelze očekávat valný positivní výsledek. Hegemonistické choutky Číny se jim náramně hodí do krámu, jásají nad potížemi v Polsku, na jejichž vzniku mají jistě lví podíl jejich kořistnické drápy.
Samozřejmě, že události ve světě jsou našimi občany sledovány, někým více, někým méně a podle toho se také utvářejí názory. Kdo dlouhodobě a pozorně sleduje vývoj ve světě a posuzuje události z třídního hlediska, ten si tvoří závěry tomu odpovídající. Jsou však takoví, kteří v tisku sledují jen zadní stránku, tzn.sportovní události a ostatní přijímají jen z „druhé huby“, třeba u piva, nebo v pracovních přestávkách. Jejich názory jsou pak ovšem také tomu odpovídající.
Počasí
Zemědělská výroba, převážně určující charakter obce je do značné míry ovlivňována počasím a to nebylo v tomto roce vždy příznivé. Měsíc leden nebyl příliš ledový, mírně mrzlo, největší mráz byl zaznamenán okolo –16°C. Po celý měsíc se udržela souvislá sněhová pokrývka, která se začala narušovat v únoru, konec února byl už bez sněhu. Sníh se objevil znovu počátkem března a od 20.-22.3.
V prvním týdnu dubna, což byl týden velikonoční, silně sněžilo, takže velikonoce byly bílé, sněhové přeháňky trvaly až do 11.4. Od 22. do 27. byla zem zasypána novou dávkou sněhu. Květen byl poměrně příznivý, obávané mrazy nepřišly, ale v následujícím červnu a červenci se nedostavilo ani pravé letní teplo. Bylo spíš chladněji s častými dešti, takže jsme listovali v kalendáři a počítali, že už si Medard nějaký den nad 40 přidává, ačkoliv na svůj svátek u nás nekrápal.
Léto tedy bylo chladné. Naděje na pěkný podzim, které vzbudilo pár teplejších dnů v říjnu, smazal nastoupivší listopad se sněhem, který sice ještě roztál, ale prosinec sněhovou a mrazovou vlnou na počátku, dával oprávněnost předpovědím, že snad letos o vánocích bude předpisová zima. Jenže se ještě oteplilo a vánoce a konec roku byly opět bez sněhu.
Zemědělství
Nepřízeň počasí nedovolila našim zemědělcům včas připravit půdu k jarnímu setí. A tak, když konečně bylo možno vyjet do polí, i v noci bylo slyšet traktory, zpracovávající půdu, aby jařiny byly zasety v co nejkratší době. Pozdní zasetí a málo teplých dnů prodloužily dobu vegetace, takže žně začínaly dosti pozdě. V důsledku častých dešťů se předpokládalo, že sklizené zrno bude značně vlhké a že bude značně náročné upravit ho do takových hodnot, aby se mohlo předávat skladům.
V průběhu žní se však počasí natolik ustálilo, že žňové práce mohly být prováděny téměř plynule. K 26.9. byly žně v podstatě ukončeny včetně sběru slámy. Zbývalo ještě z 33 ha sklízet oves, který nebyl ještě zralý. Žitem bylo oseto 147 ha a jeho výnos se udává přes 40 q z 1 ha. Celkový výnos obilí se odhaduje okolo 40 q po hektaru. Přesná čísla jsou k nalezení v přiloženém rozboru hospodaření JZD.
Družstvo má zajištěn dostatek objemového krmiva, více než v předchozím roce, ale u kukuřice se letos nedosáhlo potřebných kvalit, aby mohla být silážována. Nejvíce zklamala úroda brambor u kterých nebylo dosaženo předpokládaného a plánovaného výnosu pro tento rok. Také při sklizni řepy příchod mrazů a sněhu způsobil určité ztráty. V družstvu byly zkoušeny nové mechanismy na sběr brambor a sběr kamení. Výsledky nebyly uspokojivé, ukázalo se, že pro zdejším půdním složení jsou tyto mechanismy nevhodné.
Jednotné zemědělské družstvo není jen výrobní jednotkou, ale významnou mírou se podílí i na výstavbě obce, na její vnitřní i vnější úpravě, je i významným činitelem politickým – závodní organisace KSČ čítá 41 členů, počet členů organisace SSM se pohybuje okolo dvaceti. Má také svoji sportovní organisaci a organisační i hmotnou podporou se podílí i na kulturním využití svých členů.
K 35.výročí osvobození naší vlasti sovětskou armádou, byl slavnostně vyhlášen socialistický závazek. Všechny body závazku jsou splněny, vyjma bodu týkajícího se zvýšení výroby brambor, kde vlivem nepřízně počasí nebylo možno dosáhnout předpokládaného výsledku. Opis tohoto závazku je založen v příloze.
Výročí osvobození (reminiscence)
Výročí osvobození bylo vzpomenuto malou slavností, lampionovým průvodem k hrobu rudoarmějců a ohňostrojem. Už 35 roků uplynulo od oněch slavných chvil, kterým předcházely chvíle plné úzkosti a obav co s námi bude, neboť před příchodem RA proudily naší obcí od východu na západ motorisované oddíly německého vojska. Celou noc hučely motory různé vojenské techniky a ráno znovu, ale opačným směrem.
Měli jsme svázané uzlíky s nějakým jídlem připraveni ukrýt se snad ve sklepích, snad prchnout do lesů. Ale Němci zřejmě už neměli čas provádět své ukrutnosti. Jistě mezi nimi byli i dobří lidé, nebo na poslední chvíli chtěli ukázat vlídnější tvář. Vzpomínám, že z jednoho auta shodili bedýnku, kterou sebral jeden soused a našel v ní samé masové konzervy. A pak všechno utichlo.
Němci se někam ztratili a vesnicí se rozletěla zpráva, že od Žďáru přijedou ONJ, naši osvoboditelé. Jak toužebně a s jakou radostí jsme očekávali. Po letech fašistického otroctví a tyranie, přinášeli opět svobodu a naději, že teď lid převezme vládu do svých rukou. U Machovy pily byla postavena slavobrána, sešli se muzikanti. A když se objevili první koníčci, zapřažení do ruských povozek, tu jsme s hudbou a jásotem vítali v povozkách se vezoucí sovětské děti, chlapce ošlehané bojem, slavné bohatýry vezoucí nám svobodu a mír. V nepřetržitém proudu zaplavili zakrátko zem široko daleko.
A to bylo dobře, to bylo moc dobře, protože už jsme se nemuseli bát fašistických vrahů. I teď ještě po létech je stále živý onen nevýslovný pocit uvolnění, radosti a vděku, pocit, jaký má snad jen motýl, když se z temné kukly probouzí do jarního slunce. Lidé si sovětské vojáky zvali domů, hostili vším, co bylo právě po ruce a více srdcem, než ústy se s nimi dorozumívali o daleké zemi sovětů, pro nás dosud málo známé, podivné a tajemné.
Za těch 35 roků se mnoho událo a mnoho změnilo. Naše zem rozkvetla a zkrásněla tvořivou prací, mění se den ze dne a my nikdy nesmíme zapomínat, že jedině ve spojenectví s bratrskou zemí sovětů je záruka její existence vůbec i jejího zdravého vývoje sociálního, kulturního i hospodářského. Pokud o tomhle někteří nejsou přesvědčeni, nechť nezaujatě sledují vývoj celých našich dějin, nechť si vzpomenou na mnichovskou zradu a na hitlerovské plány likvidace českého živlu v prostoru „Böhmen und Mähren“, který měl první padnout za oběť německé rozpínavosti. Nikdy proto nesmíme zapomenout.
Integrace NV
Významnou událostí byla změna v organisaci lidosprávy a to přidružením dalších obcí: Sázavy (s osadami Česká Mez, Rosička, Kopaniny), Malé Losenice a Vepřové k Velké Losenici. Slučovací schůze byla 27.3., kdy byla provedena volba nových orgánů.
Předseda: Ondra Jiří (ML)
Tajemník: Dvořáková Jiřina (Sáz.)
Místopředseda: Petrů Karel (V.L.) předseda školské a kult.komise
Členové rady:
Čejka Emerich (Poř)
Čermák Jaroslav (ND) předseda komise veř.pořádku
Kasal Jiří (VL) předseda komise zemědělské a ochrany živ.prostředí
Lancmanová Olga (VL) předseda komise sociální
Špinar Jaroslav (VL) předseda komise pro výstavbu
Marek Bohumil (ND)
Jaroš Jaromír (ML)
Doležal Jan (Vep)
Novotný Josef (Vep)
Augustin Josef (Sáz)
Důvody, které vedou ke slučování vysvětluje zástupce vyššího orgánu potřebou vyšší formy řízení, soustředěním služeb, kultury atd. do střediskové obce. Všichni poslanci se sloučením souhlasili, ale o užitečnosti jeho patrně nejsou všichni zcela přesvědčeni, soudě z poznámek před a po schůzi. Mimo jiné, co prý se teď projezdí benzínu. Plenární schůze se konají v jídelně JZD a opravdu, venku je vždycky aut jak na brněnském veletrhu.
Na další schůzi byla 22.5., bylo schváleno a odhlasováno rozdělení funkcionářů do jednotlivých komisí. Na této schůzi bylo také uděleno čestné uznání některým dlouholetým funkcionářům, čestné uznání obci Velká Losenice a čestný název: Obec 35.výročí osvobození.
Výstavba
Změny, které lze v obci nejsnáze pozorovat, jsou ve výstavbě a úpravě obce. Jistě největší úsilí a aktivita byly soustředěny na výstavbě mateřské školy. Pohled zvenčí ujišťuje, že škola je dokončena, ale není tomu tak. Koncem roku zbývalo ještě dokončit vrchní úpravu střechy, okapy, svody, některé vnitřní omítky, obklady, podlahy, instalace výtahů, topení. Vyjádřeno finančně, bylo na mateřské škole prostavěno 427 000 Kčs. Bylo odpracováno zhruba 6 000 hodin placených a 7 000 hodin neplacených.
Také na výstavbě ZDŠ je vidět pokrok. Prostavěno bylo 6 mil. Kčs. Prostřednictvím JZD a NV zde pracuje 8 osob jako stálí zaměstnanci. V souvislosti se stavbou školy se provádí také vyrovnání oblouku silnice před školou a úprava terénu.
Také vedlejší silnice v obci byla opatřena novým asfaltovým povrchem. Na financování této úpravy se podílí JZD společně s N.V. Povrch nově upravené vozovky je teď ideálně rovný, ale na horní část obce tzv. Maršálovice, se už nedostalo a občané zde bydlící nadále nadávají na díry v silnici.
Z další výstavby je zde nový dům o 4 bytech vedle mateřské školy. Tuto stavbu provádí stavební skupina JZD, jakož i výstavbu pohostinství na parcele zbořeného domu č.47.
Bytový fond
Také soukromá výstavba rodinných domků stále pokračuje. Staví se na nových parcelách, ale také na starých, buď zcela novou výstavbou, nebo přestavbou a nástavbou do poschodí. V posledních 10-15ti létech byly takto upraveny domy č.6 (patro), č.7(patro) č.10 (přízemní úprava), č.11.(patro), č.13(úprava přízemí),č16.(nový poschoďový dům vedle), č20.(nový vedle),č22.(zcela přestavěn do poschodí), č23.(ve výstavbě ze stodoly), č.31.(část zcela přestavěna), č33.(přestavěno do poschodí), č39.,40.(přestavěno do poschodí), č.49.(nový na zahradě vedle), č.52(přestavěn do poschodí + nový vedle), č60.(úprava), č.62.(úprava-rozšíření),č70.(přístavba), č.72.(úprava), č.74.(úprava), č84.(přestavba ze stodoly), č.87.(nový poschoďový na zahradě), č.88.(úprava do poschodí), č100.(přístavba), č102.(přestavba), č105.(nový poschoďový), č.108.(do poschodí), č109.(nový vedle), č116.(přestavba do poschodí), č.139.(úprava), č.146.(přestavba do poschodí), č154.,156.,157.(přestavba do poschodí), č.169.(nový na zahradě), č.176.(přestavba nový vedle), č.185.(do poschodí), č.190.(do poschodí), č.195.(rozšířen) č.199.a 203.(rozšíření) č.204.(přestavba, poschodí).
Bytový fond se tedy stále rozšiřuje a obnovuje. Údaje vzešlé ze sčítacích archů při podzimním sčítání lidu napovídají, že domů postavených před rokem 1900 je v obci 30. V době mezi válkami je nově postavených a obnovených 80, po roce 1946, je obnovených a nově postavených 110. Celkem má Velká Losenice 247 domů.
Kuriósní případ výstavby rodinného domku je případ Václava Sedláka na č.48. Tento občan postupně zboural starý původní domek u kterého mimo obytné prostory byly i nevelké stavby sloužící zemědělské výrobě malého rolníka a začal stavět nový domek. A to už bude dobrých 15 let. Za ta léta stihl přivést stavbu do tzv. „glajchy“ a nadále zatím stagnuje. V jeho sousedství v krátké době vyrostl nový dům, č.247 manželů Jarošových, ale jeho stavba je stále jenom torzem a kuriozitou 60tiletého svobodného pána.
Komunikace
K akcím investičního charakteru patří také stavba, nebo úprava cesty z V. Losenice do Vepřové. Tato původní tzv. vozová cesta má být upravena, aby vyhovovala potřebám současných dopravních prostředků a nemuselo se jezdit přes Malou Losenici, což je trasa značně delší. K financování této akce se sdružily podniky: JZD Rovnost, Státní rybářství a Státní lesy. Zatím byl mechanismy pro úpravu terénu připraven silniční spodek tak, že byl rozšířen do potřebné míry a v místech příkrého stoupání byla zemina vyhrnuta pod svah a tak trasa vyrovnána. Znamenalo to, že cesta byla vyloučena z provozu i pro pěší, protože po deštích by v mazlavém jílu ztratil boty. Začal se také navážet štěrk, prý až z Ořechova. Proč to namůže být z blízkého lomu v Polničce, to by se asi nechalo vysvětlit objektivními příčinami.
Finance
Finance, kterými disponoval N.V. představuje částka 2 474 907 Kčs. Jsou to vlastní příjmy, včetně dotací z O.N.V. Výdaje činí 2 244 022 Kčs.
Významná výročí v životě občanů bedlivě sleduje výbor pro občanské záležitosti a připravuje gratulace a malé pozornosti, jakož i vítání nových občánků.
Společenské organisace
Společenské zájmové organisace pomáhají plnit úkoly v akci Z a projevují se činností, vyplývající z jejich specifických zájmů. ČSČK např. získává dobrovolné dárce krve, kterých bylo letos ve V. Losenici 11, v N. Dvorech 4., z Pořežína 2.
SSM se projevuje při sběru kovového šrotu, při úklidu obce, čištění lesa, při vedení pionýrů a ovšem v organisování mládežnických zábav.
Nejznámější a nejpopulárnější akcí požárníků byl ples 1.2., na kterém vyhrávala populární dechovka „Lučanka“ z Luk nad Jihlavou.
Tělovýchovná jednota Sokol se realizuje ve hře stolního tenisu, ke kterým se schází několik zájemců, což je vzhledem k velikosti obce aktivita nepatrná. Kluziště zbudované jistě nemalým úsilím, opatřené mantinely a umělým osvětlením se nevyužívá není udržováno – prý nevyhovuje. Hráči hokeje, kteří měli reprezentovat Rovnost jsou roztrpčení, že prý si družstvo „koupilo“ hráče ze Žďáru a činitelé z Rovnosti nepopírají, že přibrali zájemce odjinud, když domácí někteří neměli zájem a museli je před utkáním pomalu vytahovat z postele.
Myslivecké sdružení má členy ve všech osadách obce a je jich okolo 50ti. Scházejí se a dle vyjádření jednoho z nich, tvoří družný kolektiv. Přesto, že z členství není žádný hmotný prospěch, ale naopak, tento koníček je náročný na čas i finance, členů neubývá. Pro nedostatek zvěře nebyly pořádány žádné hony, jen na zábavy: poslední leč a Silvestra bylo střeleno pár kusů zajíců a bažantů do tomboly. Příčinou nízkých stavů zvěře je chemisace a mechanisace v zemědělstsví.
Domácnosti - zájmy
Chovatelé drobného zvířectva byli po jaru upozorněni vyhláškou na výskyt slepičího pseudomoru. Byli seznámeni s příznaky této nemoci a vyzváni, aby případný výskyt této nemoci hlásili na M.N.V. Později byla chovatelům rozdána očkovací vakcína, která se podávala drůbeži rozpuštěná ve vodě k napájení. Případ onemocnění drůbeže nebyl hlášen.
Také proti nebezpečné a zhoubné nemoci králíků – myxomatóze, bylo provedeno očkování členy svazu chovatelů. Výskyt této nemoci v obci také není znám. Krmení pro svoje zvířectvo získávají chovatelé částečně z přídělu organisace, jinak většinou někdo z rodiny pracuje v zemědělství a tak dostávají příděl z naturálií.
A je zajímavé pohledět, jak i do tohoto drobného hospodaření proniká mechanisace. Na přidělených dílech píce už zřídka uvidíš sekáče s kosou, ale otáčí se tu traktor s žací lištou, pak zapřáhne jakási rozmetadla, obraceče, shrnovače, takže přes nedostatek pohonných hmot se mechanisace využívá i na záhumencích. Nebo lze vidět i jiný případ. Na políčku o ploše pár m², vklíněném mezi trať a cestu, dobývají lidé po starodávnu zemáky motykami. Ale, pardon, nejsou to žádní chudáci, neboť k odvozu úrody zde stojí osobní automobil. I na některých větších zahradách se otáčí traktor, nebo stále vzácnější koňské spřežení.
S rozvojem průmyslu přibylo i profesí jako strojní zámečník, elektrikář apod. A tak šikovní lidé si sami vyrobí různé mašiny jako např. kotoučové pily, hoblovky, míchačky na maltu, nebo všelijaké tahače. Nebo si je pořídí v obchodě, kde, mimo posledních, bývají tyto věci občas k mání.
Jejich pomocí si pak usnadňují práci a vyrábějí různé pozoruhodnosti k vylepšení a zkrášlení svého bydlení jako jsou např.různé ploty, brány a dvírka, kované závěsy, vykládané dveře, obkládané stěny, lustry, květinové stoly apod. Velký zájem v domácnostech je také o šicí stroje, kterých před časem bylo na trhu dost. Byly to stroje výroby polské značky Lucznik a německé (z NDR) zn.Veritas. Obojí jsou nyní úzkoprofilovým zbožím, v obchodě se prakticky ani neobjeví, protože je zájemci odebírají ihned po dodání. Hodně žen si také pořizuje pletací stroje, tuzemské i zahraniční výroby a vyrábějí na nich vkusné svetry umných vzorů.
Kultura
Lidé mají rádi pěkné věci, obklopují se jimi, mají jistě dost smyslu pro kulturní dění a život. Pro místní knihovnu byl získán knihovník, lidé čtou, sledují televizi, mládež si občas vyjede na nějaký „tahák“ do kina do Žďáru, nebo Přibyslavi, ale aktivní kulturní činnost se rovná téměř nule, pokud do kulturní činnosti nezahrneme nějaký bál a tancovačku. Už ani požárníci neprovádějí o masopustu svoje legrácky, protože prý je lidé pomlouvají, že chodí jako po žebrotě. A na tohle jsou loseničtí náramně citlivý, protože na různých pomluvách ztroskotala už leckterá dobrá iniciativa.
A tak zůstávají takřka jen ty taneční zábavy, jejichž úroveň, styl a ráz je různá s růzností hudebních skupin, které zde účinkují. Mládež se nerada „šněruje“ do společenského oblečení, nejlépe jí vyhovují „džíny“, ony prý více vydrží, když někdy dojde k ručnímu vyřizování vzniklých sporů. Soudě podle názvů hudebních skupin, účinkujících na tanečních zábavách, zdá se, že s odcházejícím pokolením zmizí i staré, dobré dechovky, ty roztomilé vesnické kapely, které dovedly rozkurážit a vzít za srdce. Kam se poděly ty staré dobré zvyky, provázející každé roční období, každou významnou událost v životě člověka.
Byla v nich vyjádřena sounáležitost k přírodě, obrážel se v nich charakter lidu, jeho moudrost a smysl pro krásu a harmonii i humor. Ještě dobře, že se dosud najdou umělci, kteří obnovují tyto staré zvyky, písně, muziky a nádherné kroje a zaznamenávají je na filmový pásek, abychom se jimi mohli aspoň někdy potěšit prostřednictvím televizních obrazovek.
V přehledu o tanečních zábavách, pořádaných ve sloučené obci se nachází jen 4 hudební soubory, ze kterých je patrno, že jsou naše, z našeho kraje a nám blízké. Jsou to Herálka z Herálce, dechovka závodního klubu Chotěbořských strojíren, Lučanka z Luk nad Jihlavou a Slavkověnka ze Slavkovic.
A co říkají názvy ostatních hudebních souborů? Čiší z nich cizota a chlad, připomínají cizí holotu na panských zámcích, které byl pro smích dobrý a poctivý český lid, jeho řeč, jeho zvyky a mrav. Prosím, zde jsou, pěkně v řadě za sebou: Benny, RTG, Akord, Gravitace, Reflex, Time, Verze 5, Start, Echo, Meloryt, Mercury, Sarensis. Mají tyto názvy vyjadřovat snad světovost, či učenost, nebo dokonce pokrokovost? Kronikářské regule mi nedovolují posekat tato jména šavlí satiry, ale snad by si jejich tvůrci měli uvědomit, že nejvíc světoví budeme, když nebudeme zrazovat naše národní tradice a budeme sami svoji a učení budeme, když se poučíme z moudrosti a zkušenosti starých a pokrokoví, když budeme umět rozeznat zdravé od zhnilého.
Polomy v lesích
Těžký, mokrý sníh, který napadl už k jaru, způsobil značné škody na lesních porostech, Tam, kde jsou stromy asi tak středního vzrůstu, bylo žalno pohledět. Ulámané vrchy, ležící na zemi, bránily průchodu touto spouští. Roztříštěné pahýly kmenů bez korun, žalovaly k nebi svou bolest. Smutný to byl pohled, dokumentují to snímky v příloze.
Ale pro občany to byla vítaná příležitost k zásobení se dřevem. Okolo chalup přibylo rázů palivového dříví, ale vybralo se i dříví na užitek, použitelné po zpracování na řezivo, k různým účelům v domácnostech a na stavbách. Nejhůře bylo v místech těžko přístupných, tam, kde podmočená půda a cesty nedovolovaly odsunout kalamitní dřevo. Na takových místech je dřevo odsouzeno ke shnití, což je velká škoda.
Vůbec, když chodíme po tom našem kraji a díváme se kolem sebe očima hospodářů, je nám někdy smutno. V lesích v některých místech není možné projít pro zbytky klestu ponechaného z těžby, nebo pro nezpracované vrchy z polomů. Tu a tam se najde zapomenutá hnijící kláda, nebo hromada tyčoviny obrůstající mechem. Jinde kupa klád, vytahaných z lesa, zabírá půdu, brání jejímu obdělání, kusy se skoro ztrácejí v trávě a protože nejsou odkorněné, pomalu hnijí. Bývaly doby, kdy se z lesa odvezla každá větévka, každá kůrka po těžbě, ba i jehličí, opadané z klestu, se zužitkovalo, nemluvě o pařezech, které se už dávno přestaly dobývat.
Krajina
Také na zemědělské půdě se najdou všelijaké bolesti. Do meliorací byly vloženy jistě značné finanční prostředky. Snad, že meliorace nebyly provedeny kvalitně, či jsou porušeny těžkou mechanizací, ale najdou se místa v polích, která jsou viditelně podmočená, rozbrázděná koly těžkých traktorů.
Vegetace kulturních plodin zde skomírá a uchycuje se zde mech a všelijaký plevel. Také v místech v podlesí, kde bývala dříve pole, či louky i když chudé, ale přece užitečné, se najde tráva jen spoře. Buď je to suchopár, nebo mokřina zarůstající různými druhy mechů, nad kterými se týčí všelijaké sítí a bejlí a hlavně bodláky, které jak majáky převyšují ostatní porost a jejichž potomstvo vítr rozsévá daleko široko po kraji.
Tu a tam se uchytí nějaké křovisko, na mokřinách olší, jinde jíva i smrček, borovička, pokud je nezadusí divoký plevel. Zájem o využití těchto ploch není ani mezi chovateli drobného zvířectva. Kdo by se plahočil po mokřinách a suchopárech, když k nim ani není přístup a když většinou někdo z rodiny pracuje v JZD a dostane svoje naturálie. Ani příkopy u silnic už nikdo nevysíká, zarůstají bodláky, kopřivami a všelijakou divočinou. Když on je také problém sehnat kosiště a kosu a ničit je pak v příkopech plných škváry ze zimních posypů silnic, to už se nikomu nechce.
Vodovod
Také zřizovaná přípojka na žďárskou vodovodní síť nepřispívá k radostnému pohledu do kraje. Trasa obchází Peperek a od železniční trati po úpatí Peperku vede vzhůru k vodojemu. Odtud je vedena přípojka el.proudu zemí na sloup pod Bambouchem. Stopy po mechanizaci, jejíž pomocí se tyto práce provádějí, jsou patrné všude okolo. Lze jen doufat, že budou zahlazeny s ukončením této akce.
Obchod
V obchodě se letos projevil citelný nedostatek jistých druhů textilií. Jsou to zejména: flanel a výrobky z něho, lůžkoviny, rukavice, teplé ponožky a podkolenky, ručníky, utěrky, pánské spodky, trička. Dodávky tohoto zboží zdaleka nestačily krýt poptávku a tak uspokojen byl jen ten, kdo měl chuť a čas stát ve frontě, když přišlo zboží a čekat, zdali se na něj dostane. Obrat se tím nesnížil. V odd.průmyslového zboží je roční tržba 4 200 000 Kč, v odd. potravin 4 350 000 Kč.
Roční prodej:
maso výsekové 18 907 kg
uzeniny 8 089 kg
drůbež 4 439 kg
Za měsíc prosinec bylo prodáno: pomerančů 780 kg, másla 610 kg
Zájem o jižní ovoce je veliký. Ananasy v prodejně neshnijí, pomeranče, grapefruity je vidět dosti často, citrony se objevují po celý rok. Domácí, levná jablka však na odbyt nejdou. Ony ty cizí vitamíny jsou holt chutnější než třeba domácí šípky.
Vykoupeno bylo v tomto roce:
Vajec 9 230 ks padaná jablka 53 171 kg
Angrešt 222 kg jeřabiny jedlé 743 kg
Rybíz černý 291 kg rybíz červený 3 053 kg
Pošta
Budova zdejší pošty zůstává beze změn z r. 1915. Je zde zaměstnáno 7 osob, 2 u přepážky, 5 doručovatelů (-lek). Měsíčně se vyplácí zhruba 590 000 Kčs důchodů pro 600 důchodců. Počet účastníků televizních, rozhlasových i telefonních má vzrůstající tendenci, rovněž i počet odběratelů novin a časopisů.
Účastníků televize je 593, rozhlasu 658. Z celkového počtu 553 denníků je odběratelů Zemědělských novin 267, Rudého práva se odebírá 118 výtisků. Z časopisů nejvíc odběratelů má Vlasta, Mladý svět, Naše rodina, rovněž okresní noviny Vysočina jsou dost populární.
Nejvyšší výhra ve Sportce, která byla v tomto roce vyplacena zdejší poštou je 9 000 Kčs.
Přílohy:
Ke kronice se zakládají tyto přílohy:
1. Rozbor hospodaření JZD Rovnost
2. Soc. závazek JZD Rovnost k 35. výročí osvobození
3. Snímky 1-3 z vystavby ZDŠ
4. Snímky 4-6 z výstavby ZDŠ, mateř.školy, pohostinství
5. Snímky 7-9 úprava cesty k Vepřové
6. Snímky 10-16 lesní kalamita
Místní národní výbor
592 11 Velká Losenice
okres Žďár nad Sázavou