Kronika

1979

zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník

Pozor však! Na prahu jen vlasti pravé stojíme; není dobojováno.
Jsou ještě všude temné síly dravé,
ostnatých drátů k cíli nastláno.

                                              S.K.Neuman

Ohlas mezinár. událostí
       Věru nebyl chudý na události tento rok. A i když se dály v částech světa od nás velmi vzdálených, přece jsme cítili, že odtud vane nebezpečí i pro nás. Tak agrese Číny vůči socialistickému Vietnamu dala podnět ke vzrušeným debatám, že takhle nějak začínala druhá světová válka. Hrot hitlerovské expanze směřoval tehdy proti nám. Nyní obdobná situace vznikla na druhém konci světa. Jenže poměr sil se od té doby změnil, Vietnam není osamocen a síly míru vytváří mohutnou hráz proti podněcovatelům války. Ano, snad každý cítil, že tam daleko se děje cosi, co by mohlo ohrozit i nás. Podivně proto působily hlasy ozývající se proti akcím na pomoc Vietnamu. Až stydno bylo poslouchat nejapné pomluvy Vietnamců. Stydno proto, že odpůrci utrácí jistě daleko větší částky než 1% měsíčního platu za pochybné požitky a věci zcela zbytečné. Jak možno odepřít pomoc lidu, který po desítky let hrdinně bránil svou zem, proti cizím interventům, jehož země byla deptána tunami bomb a život ubíjen otravnými látkami a necitelnými zabijáky.

       Jak zaplesalo srdce všech mírumilovných lidí při vídeňské schůzce představitelů dvou určujících mocností USA a SSSR. Podepsání dohody o omezení strategických útočných zbraní presidentem Carterem a L.I.Brežněvem vzbudilo naději, že snad už konečně řídící síly světa dojdou k rozumu a místo nesmyslného zbrojení budou stavět školy, nemocnice, stánky kultury a vědy, budou zavodňovat pouště a zúrodňovat pustiny, že nebudou plýtvat energetickými surovinami na ničení života, ale že jich budou užívat k jeho podpoře, tak, aby všude bylo teplo a krásně.
      Jenže…jsou ještě všude temné síly dravé…a ty brání, aby smlouva byla v USA ratifikována. Naopak tyto síly způsobily, že byl dán souhlas k rozmístění nových raket s jadernou náloží na území západoevropských států, sdružených v Atlantickém paktu. Nelze nevidět a popřít, že je to Sovětský svaz, který stojí v čele úsilí za mírové soužití národů, který trpělivě a neúnavně vede boj za omezení zbrojení až k úplnému odzbrojení. Dění ve světě nedává důvod k přílišnému optimismu, ovšem také ne k rezignaci a vzdání se boje za rozumný svět.

Počasí
       Průběh počasí v tomto roce: V prvním lednovém týdnu mrzlo, největší mráz –20°C byl 7.1. Pak napadl sníh, souvislá sněhová pokrývka se začala porušovat až koncem února, koncem první březnové dekády se ještě obnovila. Březen-duben, počasí bez výkyvů s dostatkem vláhy a tepla. Máj byl chladnější v prvním týdnu, načež došlo k oteplování a 19. a 20.5. dosáhla teplota 30°, v červnu pak dosahovala až 32°C. V této době také nezapršelo, až od poloviny června spadly vydatnější srážky. Léto proběhlo bez zvláštních výkyvů, září, říjen počasí příznivé a v listopadu, prosinec poměrně teplý, časté srážky, většinou dešťové.

Potíže v energetice
      Náhlá změna počasí na počátku roku byla jednou z hlavních příčin energetické krize k jejímuž zmírnění a odstranění byla podniknuta různá opatření. Pracujícím pouze v ranních směnách byl posunut začátek pracovní doby o hodinu déle.  Autobusy dopravující osoby na 6tou hodinu jezdily skoro prázdné a autobusy  dalších spojů nestačily zase pobrat nával cestujících, takže bylo nutné přidat ještě jeden spoj ráno i odpoledne. Od 1.dubna pak do 30.září byl zaveden letní čas, to znamená, že čas byl posunut o 1 hodinu dopředu.

Zemědělství
       Zemědělská výroba v JZD Rovnost pokračuje úspěšně ve svém vývoji. Jistě ne vždy a na všech úsecích je docíleno očekávaných výsledků, naopak zase jindy a na jiném úseku je dosaženo výsledků nad čekávání dobrých a vynikajících. Jestliže jarní práce byly zvládnuty včas dle termínů moderní agrotechniky, pak v dalším období vznikly obavy, zda výsledný efekt u některých plodin nebude ohrožen a zda se podaří včas a kvalitně sklidit, co na polích narostlo. V jarním období ke 193 ha ozimů bylo zaseto 840 ha jařin a35 ha kukuřice. Tato je určena částečně ke zkrmení na zeleno, část na senáž.
      Zkouší se nový způsob pěstování jařin bez podsevu a jetel se vysévá jako čistá kultůra. Brambory byly zasázeny do 16.5. při čemž nebyla pominuta stará zásada, že brambory se mají začít sázet už v dubnu, aspoň jeden den. Tropická vedra a sucho v dekádách květen-červen velmi ovlivnily vzrůst píce, první seč jetele byla velmi slabá, řiďounké porosty velmi rychle mizely z polí, zem byla utvrdlá jako beton, že ani vidle nebylo možno do ní zarazit. Další dny naštěstí však přece přinesly očekávanou a tolik potřebnou vláhu, takže druhá seč byla daleko vydatnější než první. Zvlášť pak u kukuřice se vyzdvihuje její vysoká kvalita a krmná hodnota. Díky tomu byl plán senáže překročen o 100 vagónů.

       Při dodržování osevního plánu dochází k tomu, že se seje obilí po obilí. Aby se půda takto příliš nevyčerpala, byl použit způsob zeleného hnojení. Do obilí před pokosením byla letecky zaseta řepka, která po podmítce měla vzejít. Výsledek tohoto experimentu nebyl zřejmě dosti uspokojivý, protože selhal klimatický faktor, to jest, potřebná vláha se nedostavila v pravý čas.

Zemědělství
        Jarním suchem byl postižen zejména ječmen. Nejenže nedosáhl normálního vzrůstu, ale začal odnožovat až později, než a normálního počasí, což se nepříznivě projevilo při sklizni. Zatím co první klasy žloutly a zrály, přisazená stébla byla zelená, takže letos byl postup přim sklizni opačný. Ječmen místo první se sklízel až naposled. O sklizni obilí lze říci, že je zcela mechanisována.
        Pracuje zde 9 kombajnů vlastních, 9 z kooperace. Sběr slámy se provádí sběrnými, velkoprostorovými vozy, nebo se sláma lisuje do balíků. Potřeba ruční lidské práce odpadá buď zcela, nebo se omezuje jen na malé procento. Ovšem z řad starších pamětníků nezřídka je slyšet poznámku, že o každých žní je vyhlašováno heslo: ani zrno nazmar a když se přejde po strništi, našlo by se spousta zrn, která nazmar přijdou. Na příklad tam, kde obilí bylo polehlé, najdou se plochy neusečených klasů, přitisklých k zemi, nebo nepozorný kombajnér, či traktorista usypou z plného zásobníku, nebo traktorového přívěsu hromádku zrna. Veškeré ztráty ovšem nelze přičítat na vrub lidskému lajdáctví a lhostejnosti.
        Při vysokých nákladech na strojovou a lidskou práci, nelze se vracet pro každý zapomenutý klásek a hledat každé utroušené zrníčko. I toto však dokumentuje onu výraznou změnu v sociálním složení lidu. Kdyby byli chudí, nádeníci a podruzi jako dříve, pak by jejich děti po sklizni vyhnali hejna hus a tak by opravdu nepřišlo nazmar snad ani zrníčko. Snad v budoucnu se i tenhle problém vyřeší, snad projeví zájem myslivci, nebo chovatelé drobného zvířectva.

Zemědělství
       Podíl ruční práce při moderní zemědělské výrobě je tedy nepatrný. Malé skupiny žen je vidět na poli při okopávání, pletí a jednocení řepy, při její sklizni a při sklizni brambor. Ale i se ve stále větší míře uplatňují sklízecí stroje. Výkon jednoho bramborového kombajnu se počítá na 700 metráků za den. Tímto způsobem se sklízí brambory průmyslové, neb zde dochází k poškozování hlíz a přimíšen hlíny, kamení a různé nečistoty do sebraných brambor. Konzumní brambory se sklízejí starým způsobem pomocí vyoravačů tzv. TEK. Na pomoc přicházejí brigády mládeže. Jejich výkony se rok od roku snižují a zdejší mechanizátor si stěžuje, že se tyto brigády snad ani nevyplatí za stravu jimi požadovanou. Vedení družstva nechalo vyhlásit výzvu k občanům. Za pomoc při sběru brambor nabízí možnost levného nákupu brambor a povolení ke sběru brambor po přeorávce. Tato výzva se setkala u občanů s dobrým ohlasem a přispěla tak k včasnému ukončení bramborové sklizně.

       Úspěchy 30tiletého hospodaření našich JZD zhodnotil IX. sjezd JZD, na který za družstvo Rovnost byl delegován jeho předseda Ing. Francálek.

       Stále se stupňující exploatace energetických zdrojů a zvyšující se obtížnost jejich získávání, zejména ropy, nutí hospodáře, aby činili opatření k jejich hospodárnému využívání. A když nadřízené orgány hrozí krácením přídělu nafty, působí to vedení družstva značné starosti, neboť dnešní zemědělská výroba je bez pohonných hmot a dodávek energie nemyslitelná.

       Nepříznivé klimatické podmínky nezůstaly bez vlivu na výnosy plodin. U obilí je to 43,4 q á ha, u brambor 326 q. Podrobnější údaje viz v přiloženém rozboru hospodaření.

Školy
       Nemalé starosti funkcionářům a poslancům N.V. působila stavba mateřské školy. Občas byly problémy s organisováním práce, někdy nebyl potřebný materiál, někdy byly potíže s dopravou.  Poslanci zajišťovali pracovní síly každý ve svém obvodu. Otcové dětí, žádající o jejich přijetí do školky, byli povinni zúčastnit se na její výstavbě, jinak by jejich žádosti nebylo vyhověno. V hrubé stavbě byla školka během roku dokončena. Prostavělo se 360 tisíc a odpracováno bylo 7 156 hodin v akci Z.

       Neméně starostí, problémů a jednání bylo okolo stavby základní devítileté školy. Stavbu sice provádí dodavatelsky Okresní stavební podnik, který však požaduje od MNV zajištění určitého počtu pracovníků. Ze strany M.N.V. byla projevena snaha tyto pracovníky zajistit, ovšem vyšla naprázdno, protože platové podmínky u OSP nejsou přitažlivé. Na stavbě se ovšem pracuje, byly provedeny zemní a základové práce. A pohybující se rameno stavebního jeřábu, vztyčeného na stavbě vprostřed léta, zdaleka ujišťuje pozorovatele, že stavba není mrtvá. Zblízka pak je vidět část betonového skeletu, zvedajícího se od země. Příjezdová cesta je obrovnána spoustou betonových dílců, stropních panelů i mohutných nosníků. Voda na stavbu je přiváděna ze zachyceného pramene v blízkosti stavby.

       Krátce po zahájení nového školního roku 7.9., zemřel náhle dosavadní ředitel ZDŠ Laštovička. Na jeho místo přišel Čestmír Vrzáček, 31letý, původem z Měřína, dosavadní působiště Křižanov.

Problém odpadu
      Často diskutovanou otázkou je také určení místa pro skládku odpadu z domácností. Ukazuje se, že řešení tohoto problému není už vůbec záležitostí jednoduchou. Zabrat k tomuto účelu zemědělskou půdu, to odporuje zákonu. Aby nebyla způsobena škoda a nebylo ohroženo životní prostředí, to střeží pracovník hygienicko-epidemiologické stanice. Aby skládka mohla vejít v užívání, musí předcházet hydrogeologický průzkum a vypracován projekt. Přesto, že poslední není dosud provedeno, skládka se začala užívat. Je to místo v bývalých zákrutech silnice k Pořežínu. Vzniká však otázka, jak zabránit, by neodpovědní občané vyváželi na skládku odpad sem neurčený (dřevo apod.) a aby neukládali odpad chaoticky, bez smyslu pro pořádek a postupné zaplňování skládky.

       Také místní komunikace zejména vedlejší cesta středem obce, volá po opravě. Následkem jarního podmočení půdy je silniční svršek značně narušen. I tímto se rada MNV zabývala a byl získán příslib k provedení opravy.

Bytový fond
       Místní bytový fond se zvětšilo o 2 rodinné domky. Jsou to č.244 Rosecký Josef a č.245 Chromý Oldřich. Byla provedena demolice domku č.92 a domek č.111 koupili manželé Nevrklovi z Kuřimi k rekreačním účelům. Vedle nové mateřské školy byla také zahájena stavba 4bytového domu v režii JZD:

Pohostinství
        Také ke stavbě budoucího pohostinství byl učiněn první krok. Byla provedena přeložka kanalisace, zřízen septik. Tyto zemní práce provádí místní JZD jako subdodavatel. Hlavním dodavatelem je podnik TOZ potraviny Brno, investorem stavby je spotřební družstvo Jednota se sídlem ve Velkém Meziříčí.

Obchod
       Běžné potřeby občanů zajišťuje místní obchodní středisko a lze říci bez nadsázky a objektivně, že celkem spolehlivě. Nelze ovšem na každý den přesně odhadnout jaká bude poptávka po nejběžnějších druzích potravin jako je chléb, pečivo, mléko, ovoce, zelenina.
Někdy se odhad kryje s poptávkou, někdy zboží zbývá, jindy se nedostane, což ale není pravidlem, je to však příčinou k projevům nespokojenosti a slovním útokům proti vedení místní Jednoty. Tyto rozpory a nesrovnalosti řeší dohlížecí výbor spolu s M.N.V. V dostatečném výběru každodenně jsou výrobky průmyslu mlékárenského, konzervárenského, mlýnského. Je tu výběr nápojů (mimo alkoholické) trvanlivého pečiva atd. K menšímu výkyvu došlo v letní době, kdy po zvýšení cen uhlí, elektřiny a dalších, se rozšířila fáma, že teď dojde na potraviny. Někteří příliš starostliví začali nakupovat mouky aj., takže v regálech s moukami se začala objevovat „bílá místa“, ale v krátké době se opět zaplnila. Také „octová kalamita“ se zde projevila, což ale nebyl zjev jenom místní.

      Tvrzení některých občanů, že v Losenici „není nic k dostání“, nelze brát za pravdivé, protože sortiment zboží je zde opravdu široký, ať je to zboží domácí potřeby, textil, obuv, drogistické zboží, různé nářadí pro kutily, zahrádkáře, stavebníky atd. Že je obchod dobře vybaven, o tom svědčí zájem kupujících z širokého okolí i ze samotného Žďáru.

V tomto roce bylo prodáno:
masa  18 717 kg
uzenin  8 909 kg

Jižního ovoce v prosinci bylo prodáno: 
pomerančů   754 kg        banánů    310 kg
citronů     151 kg             grapefruity  78 kg

       vykoupeno bylo v tomto roce:
vajec                13152 ks             angrešt              345 kg
zajíc polní               38 g               rybíz černý        642 kg
kůzlat                     33 kg             rybíz červený   3021 kg
králík domácí         55 kg             jablka padaná  9684 k
med včelí            7,90 kg             maliny               243 kg
                                                   šípky                 103 kg

        Obrat v oddělení potravin činil zhruba 4 ½ miliónu Kčs, v oddělení průmyslového zboží rovněž přes 4 milióny.

       Vklady u místní pobočky státní spořitelny se pohybují okolo 7 miliónů Kčs.

Služby
       Stav služeb v obci je následující: U nár. výboru jsou hlášeni 2 zedníci, 1 tesař, 2 švadleny a zahradnictví. Tito provozují svoje práce jako vedlejší zaměstnání. Dále při M.N.V. pracuje pí Dohnalová, která v nově zařízené oficině ve vlastním domku zušlechťuje hlavy občanů místních i z okolí, zejmena pak hlavy občanek. Porouchané televizory, chladničky, přijedou opravit ze Žďáru. Ostatní porouchané elektrospotřebiče si do Žďáru musí občan dopravit sám, nebo si sehnat šikovného meloucháře. Občas je třeba něco v domě natřít, zasklít. Těchto služeb v obci není. Pokud jde o nátěry, ty si občané vesměs provádějí sami. Rozbité okno se musí zavést do Žďáru, nebo si odtud dovést uříznuté sklo a zasklít si je sám. Do Žďáru se vozí také oděvy k čištění, obuv k opravám, ale komíny si musí každý čistit sám, kominík pro Losenici není. Kominické štětky však bývají k mání v obchodě.

Státní rybářství
       Ve státním rybářství byly napuštěny nově zbudované rybníky. Podle projektu náklad na jejich výstavbu činí 1 000 000 Kčs. Voda v nich zachycená je dobrá, čelům rybích líhní vyhovující.

Nár. výbor
       Během roku došlo ke změně ve složení nár. výboru. Na funkci poslance rezignoval Kajuk Vlastimil. Vytlačil Vladimír se odstěhoval, místo něho byl na funkci člena rady N.V. doplněn poslanec Marek Bohumil. Funkci předsedy Národní fronty převzal Matoušek Miroslav, státní zaměstnanec. Funkce ředitele Osvětové besedy zůstává neobsazena, půjčovat knihy v místní knihovně dojíždí kulturní pracovník vždy ve středu dopoledne i odpoledne

       O plánované integraci národních výborů bylo během roku několikrát diskutováno jak v radě, tak v plénu N.V. Ke stávajícímu správnímu útvaru Velká Losenice by se měly připojit obce Sázava s osadami Česká Mez, Rosička, Kopaniny, pak Malá Losenice a Vepřová. Soudí se, že Sázava inklinuje spíš k Nížkovu, vzhledem k tomu, že je součástí této zemědělské výrobní jednotky, ale při jednání o této záležitosti byl ve všech zmíněných obcích dán souhlas ke sloučení s Velkou Losenicí. Takto by byl vytvořen správní celek převyšující počet 2 ½  tisíce obyvatel, čímž by byl dán předpoklad k rozšíření správního aparátu na dva uvolněné funkcionáře. Ovšem vyvstává zde otázka jakým způsobem organisovat  jednání poslanců z tohoto celku fyzicky de facto rozdrobeného, respektive, jak je dopravovat do jednoho střediska, když příkaz doby zní: přísně šetřit pohonné hmoty.

V obci se narodilo celkem 26 dětí:
Velká Losenice 17
N. Dvory  5
Přežín   4

Zemřelo celkem 15 osob:
Velká Losenice  11
N. Dvory  4

Sňatků bylo celkem 20 a celkový stav obyvatel koncem roku 1227.

Organizace politické a zájmové
       Organizace politické a zájmové sdružené v Národní frontě mají své zastoupení v národním výboru a tím je dán předpoklad k jejich vzájemné spolupráci. Vedle vedoucí strany komunistické je zde Čs strana lidová, mající 42 členů, velmi aktivní ve spolupráci je Svaz požární ochrany, tento má svůj dorost, se kterým podnik různé cvičební akce. Dále je to Svaz žen, Červený kříž, Sokol, myslivci, Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva, Svaz socialistické mládeže.

       Velmi rozšířená zájmová činnost v obci je zahrádkaření, činnost aktivní a jistě úspěšná i prospěšná, ale zahrádkáři organizováni nejsou. Dále je zde 8 včelařů, vlastnících celkem 40 včelstev. Tito jsou členy okresní organizace. Letošní léto nebylo pro včely příznivé, snůška medu byla velmi slabá. Svou organizaci mají chovatelé drobného zvířectva. Členů je 35, což ovšem zdaleka nejsou všichni chovatelé, neboť drobné zvířectvo se pěstuje skoro v každém domku v Losenici, vyjma družstevní bytovky. Organizovaní chovatelé mají úspěchy zejména v chovu koz, které prodávají na aukčních trzích a v tomto oboru získali i některé přední ocenění v okresním měřítku. Organizovali zájezd na výstavu drobného zvířectva v Žírči spojený s návštěvou známého safari ve Dvoře Královém nad Labem.

       Nikoli nevýznamná a z hlediska perspektivního velice důležitá je organizace Svazu socialistické mládež. Cca 20 členů má závodní organisace při místním JZD. Družstvo jim poskytuje určitou finanční pomoc, za což na oplátku svazáci odpracují hodiny při špičkových pracech v zemědělství. Dále organizují svazáci sběr kovového odpadu, pěstují turistiku, 3.6. uspořádali sportovní odpoledne, pořádají zábavy spojené s tancem jako odpolední čaje apod. Svoji klubovnu si zařizují v objektu bývalého lihovaru. O pionýry pečují 3 pionýrské vedoucí.

Nešvary doby
       Generační problém je zřejmě tak starý jako lidstvo samo. Už prý staří Egypťané vytesali svým písmem někde do skály, že s tou mládeží není k vydržení, že jsou ti mladí zkažení a nevěstili jim nic dobrého. A mladí asi vždy tvrdili, že po staru se nedá žít, že co bylo dříve dnes už není a že je jiná doba. Pokud by tedy šlo o progresivní myšlení v ekonomice, v politice, kultuře, životním stylu atd., nic proti tomu. I ti staří jsou ještě schopni adaptace i když ne tak rychle a ne všichni. Jenže mládež ve svém někdy zcestném radikalismu, nedovede vždy přesně rozlišit co skutečně pokrokové je a co je jen nástrojem narušovatelů míru a nepřátel socialismu, kteří se neštítí užívat nejšpinavějších metod k získání mládeže, protože dobře vědí, jak důležitý je to činitel při vytváření spravedlivé a mírumilovné společnosti.
        Při rozvinutých stycích s kapitalistickým světem, nelze dost dobře zabránit, aby k nám nepronikaly škodlivé vlivy narušující morálku nejen mládeže. A protože zřejmě většině lidí k jejich životnímu standartu stačí mít „svůj chléb a svoje hry“, pak ani neuvažují o podstatě rozdílu mezi socialismem a kapitalismem. Z našich sdělovacích prostředků se dovídáme jak je  na Západě rozšířena narkomanie. Žel, že podobné zjevy lze zaznamenat i u nás. Proslýchá se, že někteří jednotlivci, či skupinky z řad mládeže požívají různých prostředků např. směs analgetik s pivem, nebo některé čistící prostředky vyráběné na bázi alkoholu, nebo čichající  nějaká ředidla. Pro tyto nešťastníky se mezi lidem ujal název „hašišáci“. Pohříchu bývá takto nazýván každý mladík s dlouhými vlasy. Také pitomoučká móda, ty dlouhé chlapské vlasy. Jestli to snad sluší zpěvákům, pak působí velmi směšně, když se v zaprášeném fabrickém povozu pohybuje stvoření podobné vychrtlému vodnímu mužíčkovi a za ušima mu vlaje pár sporých chlupů. I s Rasputinem je možno se setkat, když si některý k rozcuchané čupřině nechá narůst ještě fousy.

       Že se odstranil rozdíl mezi městem  vesnicí ve způsobu výroby, je dobré. Že konzumní způsob života, snobství a maloměšťáctví přechází i na vesnici, je špatné. Dříve, když děvče sloužící ve městě přijelo domů a mělo přibarvené rty, soudilo se o ní, že tam asi dělá lehkou holku. Dnes ovšem i vesnická děvčata potřebují nějaký ten „make up“, protože študujou, pohybují se ve společnosti a nemohou přece vypadat jako nějaké vesnické „Nány“. Že má některá více „hodnot“ na očních víčkách a řasách a na nehtech, než v hlavě, to by se nemuselo nijak zvlášť dokazovat. A protože bontón je bontón, nehodí se při různých oslavách v kolektivu, nebo společenských událostech sedět jen tak naprázdno. Je třeba si zapálit dobrou cigaretu, elegantně odklepávat popel a občas s gustem „ukousnout“ dávku „lahodného“ čoudu. A tak staromódní občan zjišťuje s úžasem, ba s hrůzou, kolik žen se tomuto pochybnému požitku oddává. Marné je vysvětlování lékařů, docentů, profesorů, marná veškerá zdravotnická osvěta. Kouří lékaři, zdravotní sestry, učitelky; proč by se to neměli naučit i děti? Jestliže se dnes ještě potají as mravním opovržením šušká: „Slyšels! Támhleten školák, (nebo školačka) prej kouří?“ pak zakrátko snad bude běžné, že máma do kočárku nemluvněti místo dudlíka vrazí zapálené cigáro.

       Je až s podivem, kolik lidí dokáže otročit požadavkům módy v odívání, byť byly sebenesmyslnější. Před časem to byly minisukně, které ovládly ženstvo celého světa i když našim ženám v zimě mrzly nohy od kolen až tam, kde končí záda. Teď zase už řadu let jsou v módě kalhoty amerických hochů od krav. Říká se jim texasky,džínsy, rifle a snad ještě jinak. On se ten hovězí mrav i jinak projevuje. Např. oslovováním „vole“ v každé větě nejméně jednou. Nebo také usilovnou prací čelistí při žvýkání všelijakých těch „bublegumů a shewinggumů“. Jak známo, přežvykování je „výsadním právem“ hovězího a podobného dobytka. Není ovšem v dějinách případ ojedinělý, že nějaká kolosální blbost dokázala ovládnout davy lidí rozumu zbavené. A běda tomu, kdo by se postavil proti. Je opravdu milý pohled na hochy a zvláště dívky, které své objemnější zadní proporce vtěsnají do prkenných kalhot, že se jim při chůzi látka až zařezává do masa, švy praskají a rozkrok se posunuje až do nejzazších mezí. Kdo je útlejší, pak si tímto způsobem jen zvýrazní pavoučí či komáří profil svého zadečku a nožek. Snad tyhle gatě začal nosit nějaký „mudřec“, který tím chtěl demonstrovat svůj prozápadní „světový názor“. A ejhle, ujalo se. Mládí, které má svou hlavu, je rádo originální, rádo obdivuje nové, najednou šněruje do uniformy nejen svá těla, ale i své mozky. Neplatí to ovšem paušálně o veškeré mládeži, ale i těch několik a ono to vcelku není málo, stačí k tomu, aby to bylo příčinou k zamyšlení, zda jsme nějak neuhnuli od racionálních výchovných metod.

       Příčiny těchto společenských jevů lze hledat v materielní základě a že vědomí za touto základnou jaksi zaostává, na to přišli vědci zkoumající tento obor, už před časem. S jídlem roste chuť, se říká. A tak jestliže jsme např. dříve vystačili s desetinou toho, co máme dnes, dnes je nám málo i ten desetinásobek. Po zvýšení cen benzínu, elektřiny atd., bylo možno uslyšet i hlas, že teď s tím platem „absolutně není možno vyjít“.  Že se tato úprava cen dotkla všech, někoho více, jiného méně, to je faktum. Ale nějaké „absolutní“ a podstatné snížení životní úrovně není nikde vidět. Po silnicích stále tekou proudy aut, z obchodů mizí předměty vysloveně přepychové, skupuje se zlato a šperky, z fabrik proudí lidé oblečení jakby vystřižení ze žurnálu a děti jsou jak princátka, že v starých zlatých časech nebylo tak vybavené ani děcko největšího sedláka ve vsi. Je s podivem, že si po těchto časech zasteskne ten, kdo je ani pořádně nepoznal. Však prý za první republiky taky nikdo hladem  nechcíp. Inu, takový už je ten náš lid.

Lid (charakter)
      Ano, když si člověk vybaví defilé občanů losenického světa, co je tu různých postav a postaviček. Hle, moudří hospodáři a rozšafné hospodyně, lidé šikovní a obratní, takříkajíc všeumělové, jiní váhaví a snad i lhostejní, někteří sebevědomí až nadmíru, jiní tiší a pokorní, lidé schopní popřemýšlet nad během věcí pozemských i rozveselit se v dobré společnosti. Jsou hluboko vrostlí do té půdy zde, z ní čerpají svou životní mízu, rostou, kvetou dodávají plody až se nakonec smísí s prachem svých předků tam na svatém poli pod Pyšlíkem. Tam už odešli losenický básník Josef Kamarád i bývalý stolař a také muzikant, sadař a včelař Alois Wasserbauer. Jiní svou prací, svou činností se zapisují do obecného povědomí. Je to řídící učitel v N. Dvorech Josef Růžička, nyní v důchodu malíř a básník, houbař, povaha lyrická, zabývající se nyní umělým zpracováním dřeva. Podobnou činností se zabývá i bývalý hajný, předčasně v důchodu Josef Novotný, který také vycpává ptáky a drobná zvířata. Je tu kronikář JZD, bibliofil Jan Uttendorfský a další a další. To je tedy po Nerudovsku viděný: „náš lid

má duši zvláštní, trochu drsná zdá se,
však kvete po svém v osobité kráse.
Ach, přibliž k tomu lidu hled
a přitiskneš svůj k němu ret
a neodtrhneš více.“ 

Kultura
      Aktivita v kulturní oblasti je velmi slabá. Představuje ji několik relací žáků ZDŠ v místním rozhlase u příležitosti zvláštních svátků a výročí VŘSR. Pak plesy požárníků, Sokolů, myslivců, dětský karneval. Celkem bylo 20 tanečních zábav, včetně N. Dvorů. Pokud se týká pasivní konzumace kulturních hodnot, je to jiné. K tomu největším dílem přispívá televize, která dovede zaujmout diváky méně náročné a těm náročnějším připravit hluboké zážitky. Časem je ovšem slyšet hlas „v té televizi nic není“.  To jsou hlasy těch, kteří jsou buď přesyceni, nebo si nedovedou vybrat, nebo sledují jen přenosy sportovních utkání a to ostatní je pro ně „nic“. Občané se zúčastňují také kulturních akcí výrobních organisací ve kterých pracují. Jsou to zájezdy k návštěvě kulturních a historických památek naší vlasti i zahraničí, návštěvy výstav jako je Flora Olomouc, Jablonec, Ex Plzeň, Země živitelka České Budějovice apod. Není pochyb, že by s v obci našlo dost osob schopných i ochotných aktivně se angažovat v oblasti kulturní. Není však toho, kdo by stmelil a řídil.

Začátkem července byl dán do provozu televizní zesilovač na Peperku. Po průzkumu mezi občany se zjišťuje, že se příjem zlepšil.

Sport
Sportovní organisace TJ Sokol má v obci 40 členů. Předseda Jaroslav Mach. Její aktivita se projevuje v ledním hokeji, stolním tenisu, 4 členové pěstují lehkou atletiku. Finančně je podporuje JZD, za což se členové zúčastňují brigád ve špičkových pracech. O spartakiádní cvičení u dospělých není zájem, ZDŠ nemá podmínky. Kulturní dům se nevytápí, nejsou šatny a další podmínky hygienické.

Jako příloha kroniky se zakládá:
1.)    Komplexní rozbor hospodaření JZD Rovnost
2.)    Článek z okresních novin Vysočina
3.)    Snímky z výstavby ZDŠ a mateřské školy 3 ks
4.)    Snímky zřizování nových rybníků při státním rybářství 4 ks

                                                                                   Potvrzeno místním národním výborem Velká Losenice