Kronika

1977

zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník

Svět je v neustálém pohybu a vývoji, stále se něco děje, co se nějakým způsobem dotýká každého, byť bydlel i v té nejodlehlejší samotě. Lidstvo se obohacuje stále novými poznatky a objevy vědy, stále více využívá přírodního bohatství. A stále častěji se ozývají hlasy, aby se těchto objevů a bohatství využívalo s rozvahou dobrých hospodářů, neboť prudký rozvoj průmyslu, ať hutního, strojírenského, chemického, energetiky, dopravy – dává člověku nejen věci dobré a užitečné, ale také množství různého odpadu a látek ohrožujících životní prostředí i život sám.

CHARTA 77
     Lidé nikdy nebyli jednotni  otázce uspořádání světa. Není tomu jinak ani dnes. Jistě velká většina lidí chce žít v míru a pokojně navzájem řešit otázky své existence. Je však i hodně těch, kteří tyto otázky chtějí řešit na úkor druhých a představují tak reálné nebezpečí pro lidstvo. Vymýšlejí stále strašnější a rafinovanější zbraně a vrcholně cynicky o nich prohlašují, že jsou humánní. 
     A protože se k otevřenému útoku neodvažují, snaží se zmást mysli lidí našeho světa ideologickou diverzí, demagogií a špinavými pomluvami. Tak si vymysleli „Chartu lidských práv“. Prvním bojovníkem za lidská práva je americký prezident Carter, ale kupodivu, nebojuje za práva lidu své vlastní země, ale v zemích socialistického společenství a my, kteří se naprosto necítíme být ošizeni o nějaká lidská práva, se musíme jen divit, jaká to vlastně práva nám chce ten americký prezident vybojovat. 
     Skupina disidentů v zahraničí a několik domácích si patrně myslila, že tou svou „chartou“ způsobí v Československu převrat. Jenže se přepočítali. Naši lidé už dávno pochopili jaké jistoty jim dává socialistické zřízení a nemíní se propůjčovat pro nekalé záměry všelijakých živlů.

60 let od VŘSR
     Při letošních oslavách Velké říjnové socialistické revoluce, jejího 60tého výročí, si jistě i mnohý náš občan uvědomil, že i my za svoje svobody, práva a jistoty vděčíme Velikému říjnu, neboť to je počátek realizace idejí za spravedlivé rozdělení světa. Ba, že lidu sovětů vděčíme i za samotnou svoji existenci. 60 let, toť jen malý úsek v dějinách lidstva a jaké převratné změny se v něm udály. K jakým změnám došlo i na naší vesnici. 
     Socialistické výrobní vztahy zde plně zvítězily, způsob život se změnil od samého základu. Zmizely hrkotavé povozy, z velké části tažené kravkami po prašných cestách a místo pobídek vozků je slyšet rachot traktorů, prohánějících se i v lánech bez mezí. Zmizely husopasky a pasáčkové koz – co všechno zmizelo. 
     Bylo idylické, prosté, víc spjaté s přírodou, ale co v tom bylo bídy a dřiny, co rozdílů majetkových, společenských. Dnes není podstatných rozdílů, všichni se máme dobře, životní úroveň je vysoká pro všechny. Dnes už nikdo neobrací korunu v dlani, aby se rozmýšlel, má-li ji vydat na chleba, na boty, či na spravení chalupy, nebo na uplacení dluhu. Dnes se občané spíš dívají do vkladních knížek, kolik jim přibylo a rozhodují se, zda si pořídí nějakou technickou novinku do domácnosti, nebo věci kulturního charakteru, či nějaký předmět dekorační pro ozdobu a pro radost. 
     Krátce – rozdíl mezi dneškem a včerejškem před několika málo desítkami let je příliš patrný a hmatatelný, než aby se lidé nechali oklamat pozlátkem blýskajícím za naší západní hranicí.

Změny životního stylu
     Rozdíl je patrný i na přeměně bývalých hospodářských budov. Větší hospodářské usedlosti byly situovány tak, že štítem byly obráceny na náves, vedle byla vrata- průjezd do dvora dost rozsáhlého, aby bylo možno se na něm otočit s vozem. V čelní části budovy byly (a dosud jsou) obývací místnosti. Za nimi pak byly stáje, chlévy, proti nim přes dvůr kolny pro vozy a nářadí a dvůr uzavírala stodola, kterou se projíždělo za humna, kde byla ještě zahrada a dále vedla cesta vedle lánu pole až ke hranicím katastru obce, nebo a to bylo na straně severní a severozápadní, uzavíral pás polí ještě les. Byly tedy lesy okolo obce selské a za nimi směrem k Račínu, Polničce, Hamrům, lesy panské. Hranice mezi nimi, příkop, je dosud v těchto lesích patrná.

     Jak se tedy mění tato hospodářská tavení. Chlévy, kolny, stodoly se staly nepotřebnými a tak se nich stávají garáže, koupelny, další obývací místnosti. Podél obytného stavení a chlévů bylo zpravidla zápraží kamenné, později z betonu a za ním, naproti chlévům, veliké hnojiště, které samozřejmě nemohlo na selském dvoře chybět. Ale teď už mnohde chybí a místo něho zdobí dvůr záhony květin. A na zápraží stojí veranda samé sklo a přírodní dřevo, samé květiny. Podlaha z keramických dlaždic a dále vstupovat je vhodné jen v domácí obuvi.

Soukromí zemědělci
     Přes naprosté vítězství nového způsobu života, přežívají některé jevy, které pro současnou naší obec už vůbec nejsou typické, jsou to výjimky stávající se raritami odsouzenými časem k úplnému zániku. Tak například soukromí zemědělci. Bylo jich v posledních letech ještě několik, ale jeden po druhém pomalu zanikají. 
     Jeden velice dobrý hospodář, podnikavý, iniciativní, v létě hravě obdělal svá pole, v zimě chodil na práci do lesa, nebo do některého podniku, zkrátka, jak se u nás říká: ras na práci. Nevedlo se mu špatně, dokonce se o něm soudilo, že strčí do kapsy celé družstvo. Ale jak léta běží, jeho 4 dcery pomalu dospívají a vytrácejí se z domu. 
     Nejstarší vystudovala zemědělskou školu a pracuje v kterémsi JZD, další také odcházejí do zaměstnání a tak uznal bezvýchodnost své situace a přešel do družstva. Další, který už v družstvu byl, ale vystoupil, je také obdařen více dětmi, také si vedl a dosud vede statečně, provedl rozsáhlou přestavbu domu, ale i jemu se děti vytrácejí a žádné nemá zájem pokračovat v soukromém hospodaření. Ale i jeho samého už nebaví zdolávat všelijaké ty obtíže, říká si však, že už to do důchodu musí nějak vydržet, protože by si těžko zvykal na práci v kolektivu. 
     Podobně jako další velmi schopný hospodář. Tento je naopak sám se ženou na dosti velkém hospodářství. Je zvyklý dělat pořádnou, poctivou práci. Pořídil si pár mechanizmů, ve špičkových pracech mu pomůže někdo z přízně, nebo ze sousedů na oplátku za jinou službu. Jistě se mu nevede špatně, ale kdyby se ženou jinde odpracovali tolik hodin jako na svém, pak by jejich příjmy podstatně vzrostly. On je si toho sice vědom, ale říká, že už by si na stará kolena jinde těžko zvykal – má už také pár let do důchodu.

Zvláštní jevy sociální
     Kuriózní byl případ staré už manželské dvojice, která také hospodařila soukromě. Neměli mnoho polí a bylo možno je vídat jak se pomalu plouží za vozíkem taženým kravkou. Dědeček věčně v gumových holínkách, ona ve starodávných šarcích, byli zjevem opravdu ojedinělým. Ona proklínala komunisty, nemohla jim přijít na jméno v utkvělé domněnce, že ji připravili o jakési jmění. Po její smrti se děda zbavil břemene hospodaření, pobírá důchod a žije si spokojeně.

     Zatím co elektřina byl zavedena i na vzdálené samoty (Bambouch, Pranty), najdou se v obci dvě, tři osoby, které nejsou připojeny na elektrickou, ani vodovodní síť. Nedostatek prostředků jistě nebyl příčinou, že zde nebyla zařízena vodo a elektroinstalace. Snad to byla pohodlnost, či lhostejnost, nebo odpor ke všem novotám – těžko soudit. Faktem zůstává, že tyto osoby svým způsobem života zůstaly kdesi daleko vzadu. Zvlášť jedna z nich je opravdu kuriózní. 
     Již dávno překročila věkovou hranici, kdy se odchází do důchodu. Důchod ovšem pobírá, ale na jejím zjevu se nic nemění. Je stále stejná. Není slyšet, že by někdy byla nemocná. Stále si ještě drží záhumenku a možno je vidět, jak na starodávném trakaři s okovaným kolečkem převáží na pole hnůj a z pole krmení. Jak bydlí, nikdo neví, protože do svého příbytku nikoho nepustí. Tyto případy nejsou zde uváděny s úmyslem tyto osoby zlehčovat, ale proto, že zde jsou a že uprostřed všeobecného vývoje zůstávají nějak stranou, něčím se liší a to z příčin známých jen jim.
     Společnost o nich ví a nezapomíná na ně. Komise sociální a zdravotní je má v patrnosti a snaží se, aby netrpěli nedostatkem. Na doplnění nízkých důchodů je z rozpočtu MNV vyčleněno 14 000 Kčs. Pro dva občany je zajištěna pečovatelská služba. Nejstarším občanem je p. Lodín, který překročil devadesátku. Při té příležitosti mu s blahopřáním byl věnován dárkový koš.

Pošta, důchody
     V okrsku zdejší počty se vyplácí měsíčně 532 tisíc korun a to 640ti důchodcům. Proti stavu před dvěma roky vzrostl počet důchodců o 33 a průměrný důchod vzrostl z 716ti na 831 korun a to včetně důchodů sociálních. Mírně vzrostl počet televisních koncesí a to na 562 (+13), rozhlasových na 620 (+5).

Obchod
     Na vzrůst životní úrovně lze soudit z maloobchodního obratu v našich prodejnách a z poptávky po zboží zvyšujícím úroveň bydlení. Tak obrat oddělení průmyslového zboží byl přes 3,5 mil. Kčs. Zájem je o automatické pračky a pračky vůbec, vysavače, mixéry, roboty, dále radiátory a kotle ústředního topení, nabízejí se chladničky, elektrické a plynové sporáky. 
     Obrat v textilu představuje 1/3 celkové tržby. Potěšitelné je, že i za knihy se utržilo 15 000 Kčs. I když knihy jsou jen vedlejším artiklem a občané je nakupují jistě i jinde, přece jenom je to důkazem, že lidé nepovažují vydání za knihy za zbytečné a hlavně že mohou ze svého rodinného rozpočtu uvolnit část na předměty kulturní spotřeby.

     V oddělení potravin vzrostl maloobchodní obrat na 4 035 337 Kčs. V měsíci prosinci bylo prodáno:

Másla  531 kg, mléka  7 610 l, chleba  4 460 kg
rohlíků  36 900 ks, jablek  780 kg,  pomerančů  949 kg
banánů  400 kg,  masa   1 167 kg, drůbeže  317 kg
masných výrobků a uzenin  912 kg.

V pohostinství byl obrat 594 tisíc Kčs

Vykoupeno bylo v Jednotě:
vajec  16 800 ks,   medu  21 kg,    angreštu   56 kg
rybíz červený 1620 kg, jablka padaná  2518 kg, šípky  218 kg
rybíz černý   30 kg, králík domácí  22 kg, srnčí  43 kg (4 kusy)
jelen  120 kg (2 kusy),   zajíc 119 kg (35 ks)

      Rušivým jevem v oblasti obchodu se staly každou středu ráno fronty na maso odpoledne na uzeniny. Není to důkaz nějakého nedostatku, spíš naopak. Mezi lidmi je peněz dost a tak kdo má čas a náladu stát ve frontě, přichází už před pátou hodinou ráno a čeká, aby dostal zboží opravdu nedostatkové jako jsou na příklad játra.
     Bývají to většinou důchodci (důchodkyně), kterým nic neuteče, do práce nemusí a ve frontě mohou zatím rozebrat politickou situaci a zhodnotit proč a kdy se která bude vdávat, nebo rozvádět. Po desáté hodině je obchod už skoro prázdný, frontoví bojovníci se nasytili a masa zbývá ještě v dostatečném výběru. A kdyby ne, je druhý den dostatek kuřat, někdy i kachny, takže každý může být uspokojen. Podle slov vedoucího, nejsou příděly masa zkráceny a kuřat je možno dostat libovolné množství, jen příděl uzeni je poněkud zkrácen. Podle prodeje masa nelze ovšem soudit na jeho celkovou spotřebu, protože tato je doplňována stále ještě značným počtem domácích porážek vepřů a chovem drobného zvířectva.

    Další episodou v oblasti obchodu byla snad v celé vlasti rozšířená panika o nedostatku koření. Za normální situace byla zásoba koření na prodejně dostačující na 3 měsíce. Jakmile se rozkřiklo, že koření nebude, byla zásoba vyprodána během týdne. Protože balírny obchodu nestačily svou kapacitu zvládnout tento náhlý nápor, bylo koření dodáváno do obchodů nebalené a zde rozvažováno. 
    Jisté je, že někdo bude muset jíst jídla hodně pepřená a paprikovaná, aby svou zásobu spotřeboval. Také se solí začali lidé panikařit, ale ukázalo se, že i v tomto artiklu se není třeba obávat nedostatku. Rovněž pudinkový prášek několik týdnů chyběl na pultě.

Měnící se charakter obce
     Ze zprávy komise pro veřejný pořádek se uvádí, že nevhodné a výtržnické chování mládeže se snížilo. Zatím nebyl projednáván žádný případ porušování pořádku. Také dlouho probojovávaný požadavek, aby občané nevypouštěli drůbež na veřejná prostranství a komunikace, je konečně dodržován. Jen ojediněle lze na vsi spatřit slípku a rybníček, neboli požární nádrž ve středu obce osiřel. 
    Už se v něm neráchají hejna hus, už tu nepokřikují, nepotápí se, už svými křídly nerozkřikují perlivou vodu po hebkém, bělostném peří. Snad je tu proto i trochu smutněji. V městských parcích oživují umělá jezírka labutěmi. Ovšem, požární nádrž ve středu obce, kde se stále zvyšuje dopravní ruch, to není městský park a tak nelze než přivyknout novým poměrům a přizpůsobit se. Lze jistě počítat s tím, že vzhled obce se budou do budoucna stále více přibližovat charakteru města.

Pořežín
      A kdo si chce užít přírody a připomenout si starodávnou romantiku, nechť si vyjde podle potoka směrem k Pořežínu. Vede tudy žlutě značená turistická stezka, která už dlouhá léta vodí turisty od Dářka přes Račín, Losenici, Pořežín, Nížkov až do Polné, nebo naopak. Samozřejmě, že tohoto krásného koutu si nemohli nevšimnout chataři.
      A jak se voda proplétá kamenitým korytem mezi olšemi, omílá balvany stojící v cestě, zavede nás k pořežínské Tvrzi, starodávnému stavení, kdysi s mlýnem. As už je tady Kšicův domek pod strání s mohutnou třešní v týlu a cesta, pod níž se vine stružka údolím, tu a tam křovisko, stromy, kopřivy, lopuch. Zde mohou slípky nerušeně hrabat a kohouti blýskat svým peřím. Zde příchozího ovane kouzlo Ladových obrázků a na mysl přichází otázka, zda by se neuváženou úpravou těchto rozkošných malých hnízd nepokazilo více než napravilo. 
      Ač Pořežín v mnohém připomíná časy starodávné, lidé, jako všude jinde se přizpůsobují modernímu způsobu života. Zařizují a vybavují si domácnosti, opravují domy, upravují okolí. Do nedávna snad částečnou izolaci Pořežína odstranilo rozšíření autobusových spojů. Na ranní směnu jezdí teď přes Losenici 2 autobusy. Jeden z Pořežína, zastavuje v Trenku a ve středu obce a pak jede přímo až do Žďáru. Druhý z Přibyslavi přes Nové Dvory, staví na horním konci obce a potom v Hamrech. Obdobně zastavují potom při zpáteční cestě po skončení ranní směny. Oba tyto autobusy jsou v zimních měsících přeplněné a na koho se nedostane sedadlo, ten jistě nebude tvrdit, že cestuje do práce pohodlně. 
     Jinak je síť autobusových linek dosti hustá. Na Žďár odjíždí v pracovních dnech 8× autobus, na Přibyslav 6× na M. Losenici 4×, do Pořežína 4×. V sobotu nejede nic, v neděli na Žďár 2×, na M. Losenici 2×. Přibývá také majitelů osobních automobilů. Jejich počet přesáhl v Losenici šedesátku.

Škola
     V činnosti a životě M.N.V. i celé obce zůstává stále otevřeným problémem stavba školy. Přes téměř závazné sliby vyšších funkcionářů že v r. 78 se začne se stavbou, došlo opět ke změně. Vyšla nějaká nová směrnice, podle které výstavba nových škol má mít reprezentační charakter. Takto ovšem se původně uvažovaná a schválená částka 14 miliónů zvedla na 20 miliónů a to schválit, se na krajské N.V. trošičku vzpěčují. 
     Výsledek dalších usilovných jednání je ten, že celková suma se rozdělí na část provedenou dodavatelským způsobem a část se provede v akci Z. A tak je naděje, že se v r.78 opravdu začne stavět. Na radu jednoho soudruha z okresu se na realizaci stavby začínáme dívat „mírně optimisticky“.

     Zatím po začátku nového školního roku bylo zjištěno, že stav budovy, resp. stropů ve škole na Palouku je tak kritický, že bez obav z vážného nebezpečí, nelze zde dále pokračovat ve vyučování. Bylo třeba rozhodnout, zda se v obci najdou náhradní místnosti, nebo přistoupit na návrh okresu, aby děti byly dováženy do některé ze sousedních obcí, čímž by mohla vzniknout i možnost, že stavba nové školy bude také přesunuta do jiné obce. Takovou možnost ovšem nebylo lze připustit. 
     Proto po poradě stranické organizace a nár. výboru  bylo rozhodnuto uvolnit pro vyučování zasedací místnost N.V. a v kulturním domě malý sál a knihovnu. Také v deváté třídě ZDŠ bylo potřeba provést opravy. Za tím účelem byli svoláni loseničtí zedníci, bylo jich 24 a projednána s nimi oprava. Rozdělili se do tří skupin, jedna provedla shození starého, dřevěného stropu, neseného dřevěnými trámy, druhá do ocelových nosníků uložila stropní díly tzv. hurdisky a třetí skupina strp omítla.

    Ve škole došlo také k personálním změnám. Dosavadní ředitel zůstává jako učitel. Funkcí ředitele byl pověřen s. Laštovička z Vepřové, zástupkyní je s. Helena Čejková. Do jiného zaměstnání přešel s. Zažímal.

Škola mateřská
       Ve zdejší školce je umístěno 28 dětí. Byly zde požadavky na umístění dalších dětí. Nedostatek míst ve školce se vyřešil tak, že 6 dětí dojíždí autobusem do N. Dvorů, kde v současné době byla místa volná. Doprovází je vždy některý z rodičů, nebo prarodičů. Obědy se vaří ve zdejší školce pro všechny děti, včetně novodvorských a dopravují se společně s obědy z kuchyně JZD. V r.78 se má začít se stavbou nové školky nákladem 2 mil. korun.

Stavba obřadní síně
       Dne 2.4. byla stržena stará márnice u hřbitova, stavěná v r.1904. Tento letopočet byl vysekán v trámu vížky spolu se jménem Milfait č. 120. Poté bylo započato se stavbou márnice nové, neboli obřadní síně. Na stavbě se pracovalo v jarních měsících skoro denně, byly nějaké potíže s přísunem materiálu, ale do konce roku stojí zde zastřešená hrubá stavba.

Kanalisace, cesta
       Uložením kanálových rour se připojili na kanalizační síť občané z domku čp. 212, 225, 226, což bylo provedeno během týdne. Další akce a to zřízení a úprava cesty k domkům čp. 223, 224, 236, 239, 235 už neproběhla tak hladce a trvala celkem 4 měsíce. Bylo to zaviněno liknavostí podniku pro stavby silnic, se sídlem v Havlíčkově Brodě.
       Občané z těchto domků prováděli práce od nich požadované ihned. Byla to úprava terénu, vyměřování, zakopání a uložení kabelu, dovoz písku, cementu, obrubníků, jejich uložení, stavba ochranné zídky, uložení roštů na kanálové šachty. Pracovalo se ve volném čase, o sobotách i v neděli. Po vyhrnutí a odvezení hlíny byl navezen štěrk a rozhrnut. Pak byl navezen další, ale to už začaly trampoty.
       Na cestě navezené hromady štěrku, ničím se nedalo jezdit a pěší vyhýbali kudy se dalo a klopýtali po štěrku. Samozřejmě, že na adresu viníků skutečných i domnělých létala slova nepříliš lichotivá. Když konečně po mnoha urgencích přijeli z Brodu štěrk rozhrnout, čekalo se zase na vyměření a vykolíkování trasy pro obrubníky. Krátce před příchodem prvního sněhu byla úprava cesty přece dokončena, ale zlé krve bylo okolo toho dost.

A takto vypadá finanční vyjádření akcí na úpravu obce:
Náklady na cestu, mimo odpracovaných hodin    111 541 Kčs
kanalizace 558 tisíc, oprava ZDŠ 56 tisíc
márnice 45 tisíc, rozšíření mat. školy 20 tis.
úprava pruhu cesty pro zast. autobusu v Trenku 7 tis.
požární nádrž v N. Dvorech 394 tisíc.

Populace                            

                             Velká Losenice            N. Dvory       Pořežín          Celkem
Narození                    16                                    6                1                     23
Úmrtí                         10                                     2                0                    12
Sňatků                       15 celkem

       Sbor pro občanské záležitosti zakládá svoji kroniku kde zaznamenává vítaní nových občánků, předání obč. průkazu 15tiletým a podobně.

Zemědělství
       JZD Rovnost vykazuje stále dobré výsledky hospodaření. Lze říci, že způsob výroby se zde zcela vyrovná výrobě v průmyslu. Zůstává jen málo prací, které by nebyly mechanizovány. V letošním roce byla dána do provozu granulační linka na využití slámy ke krmným účelům. Výrobkem této linky jsou výlisky (granule), hlavní surovinou je krmná sláma, která se rozdrtí a s přísadou cukrovarnické melasy, šrot a některých minerálií vznikne hodnotné krmivo, které se stává významnou složkou krmných fondů.
       Dále zde byl pořízen naftový agregát pro výrobu elektrické energie a to pro případ výpadku energie dodávané do sítě. Agregát stačí vytvořit elektřinu po všechny objekty v areálu JZD, včetně kuchyně a správní budovy. Provádí se také kabelizace elektrického vedení a začalo se s výstavbou boxů, nebo garáží pro traktory. Služba zde má být organizována tak, že traktoristé po skončené práci odevzdají zde traktor četě, která překontroluje jeho stav, doplní pohonné hmoty, provede případné opravy, aby stroje byly stále v pohotovosti.

      Hojnost vláhy v letošním roce příznivě ovlivnila vzrůst píce, takže o zelené krmení nebyla nouze a senážní jámy byly bohatě neplněny. Pro krmné účely bylo také zaseto 11 ha bobu. Brambory na 365 ha byly kvalitně zasázeny během 9ti pracovních dnů. Během jarních měsíců se prováděla kultivace brambor, chemické ošetření obilnin proti plevelům a poléhání, dělaly se přípravy na žně. Tyto byly letos ztíženy deštivým počasím, ale přesto bylo obilí sklizeno včas a kvalitně. Jakpak by se asi divili naši dědové, kdyby viděli tu invazi obilních kombajnů, jak se zakousnou do širokého lánu a za  půl dne zůstane tu jen sláma a zrno je odvezeno do skladů. Bez kosy, bez stavění panáků, takřka bez dotyku lidské ruky.
      A při pohledu na tuto mírovou invazi obilních kombajnů si člověk maně pomyslí, jak by bylo dobře, kdyby se na světě přestaly vyrábět stroje pro invaze vojenské, kdyby všechny armády světa se obrátily jen na dobývání chleba a věcí potřebných pro život. Přijde někdy čas, že člověk překová meče v pluhy, aby Vučetičova socha v budově OSN nezůstala jen pouhým symbolem?

Výnosy obilí byly i letos překvapivě vysoké
pšenice                    41,7 q/ha             žito                40 q/ha
ječmen  jarní            51,7 q/ha             oves              31 q/ha
obiloviny celkem      45,5 q/ha             brambory    301 q/ha

       Ve výrobě brambor se družstvo umístilo jako druhé v ČSR. Brambory se v JZD Rovnost pěstují na 18,5% orné půdy. K zajištění stabilizace jejich výroby uzavřelo družstvo závazek na počest 60. výročí VŘSR. Zároveň vyzývá ostatní zemědělské závody k následování.
       Podobně jako v minulých letech i letos byla družstvu udělena řada čestných uznání orgány Svazu družstevních rolníků a nadřízenými organizacemi. Čestná uznání sou spojena i s příslušnou finanční částkou a podobně jsou odměněny i někteří jednotlivci.

Drobné domácí zvířectvo
       Při soupisu domácího užitkového zvířectva, provedeného v prosinci byl občany nahlášen tento počet: Koní 8, skotu 104, prasat 239, koz 118, ovcí 19 a drůbeže celkem 2 483 ks. Tyto výsledky jsou celkové včetně osad.
       Tato čísla pravděpodobně nejsou úplná, protože někteří občané se neobtěžují, aby hlásili pár slepic, nebo neslyší výzvy místního rozhlasu k povinnému hlášení. Přesto i z těchto čísel lze vyčíst, že velká část občanů do značné míry není závislá, na zásobování masem, vejci, mlékem, obchodní organizací. Pěstuje se také značný počet králíků, kteří se neevidují, ale našlo by se jen málo obydlí, kde se králíci nepěstují. Z tohoto a z obratu v obchodě lze soudit, že „žaludek obce“ má kapacitu dosti značnou.

Počasí
       Počasí i v tomto roce mělo svoje zvláštnosti.tak leden nebyl příliš ledový. Nejnižší teplota –9°C byla 9. ledna. 1. února bylo –17° a 3. února –20°, to byl nejstudenější týden. Teplé počasí v druhé polovině března lákalo všechny obdělavatele půdy k jarním pracem, ale jak už to bývá, zima se ještě vrátila a 9.4. právě o velikonocích přišla Bílá sobota, opravdu bílá se sněhem, celý týden byly sněhové přeháňky a sníh se ztratil docela až koncem týdne.
       Nejtepleji bylo v červnu, kdy teplota několikrát vystoupila na 30° i nad 30°. Pak následovalo poměrně chladné léto s dost častými srážkami. Koncem října a začátek listopadu se zase oteplilo. Známé pořekadlo: Kateřina (25.11.) na ledě, vánoce na blátě a naopak, se letos nepotvrdilo. Na Kateřinu led nebyl, ale o vánocích také ne, i když začátek prosince ukazoval na slibnou zimu. A tak vánoce ani letos nebyly opravdu vánoční a pořádně zasněženou krajinu jsme viděli jen na obrazovkách televizorů.

Kultura
       Z kulturních akcí: 1.5. hostovalo u nás Horácké divadlo z Jihlavy s Tylovou hrou Paní Marjánka, matka pluku. Dne 12.6. uspořádali místní požárníci sportovní odpoledne. Za areálem JZD na poli po sklizené píci bylo upraveno hřiště, hudba byla reprodukovaná, podávalo se občerstvení.
      Akce měla ráz zábavně – sportovní, např. závodilo se v pytlích apod. Hlavním bodem programu byl zápas v kopané a to ženáči proti svobodným. Soupeř, přes legrační charakter hry, bojovali tak urputně a vehementně, že došlo ke dvěma zraněním.

      V srpnu, třináctého uspořádal zde svou produkci mistr neboli kapitán Berousek s rodinou. Vybral si místo na hřišti na Palouku. Předvedl cvičení na 40 m vysokém stožáru a se svou skupinou některé prvky provazochodeckého a žonglérského umění.
       V říjnu 23., účinkoval zde již známý soubor Morava z Brna.
       Kulturní vystoupení v místním rozhlase bylo uskutečněno našimi žáky na počest VŘSR.

Ke kronice se zakládají tyto přílohy:

1. Pět kusů pamětních listů, které sbor pro občanské záležitosti posílá občanům k jejich významným výročím.
2. 14 kusů fotografií z úpravy cest, kanalizace, z výstavby márnice a z objektů JZD.
3. Č 1. a 2. Zpravodaje
4. Závazek a výzvu JZD
5. Komplexní rozbor hospodaření JZD.
6. Snímky provizorních školních budov 11 ks.

                                                                         Potvrzeno místním národním výborem Velká Losenice