Kronika
zpět1976
- Kronika obce Velká Losenice
- 1.3.2022
1976
zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník
V tomto roce se sešel XV. sjezd KSČ, který naznačil další cestu všestranného rozvoje našich národů a vůli lidu jíti touto cestou potvrdily pak podzimní volby do zastupitelských orgánů. Šestým pětiletým plánem pak byly stanoveny cíle této cesty.
Počasí
Ve vývoji počasí došlo v tomto roce ke značným výkyvům. Hned na počátku roku od 2. do 4. ledna vál silný, bouřlivý vítr, který způsobil škody na lesních porostech. K odstraňování vývratů a polomů byly pak organizovány pracovní skupiny z členů a zaměstnanců JZD, které pak v okolních lesích likvidovaly škody až do jarních měsíců.
Dne 22.1. byla bouře v ranních hodinách, což je úkaz v zimním období ojedinělý. Celý den byl mokrý, pršelo nebo padal mokrý sníh, teploty neklesly pod bod mrazu. Teprve koncem ledna začalo mrznout. Sněhu bylo málo, celistvá sněhová pokrývka vydržela jen několik málo dnů v polovině února. Zem se pokryla sněhem ještě v březnu z 19. na 20.
Sucho
Tento sníh, jak už se v předjarním období očekává, zmizel po několika dnech. Katastrofální sucho, které ovlivnilo zemědělskou výrobu v celé západní Evropě zasáhlo i nás. Už jarní měsíce byly chudé na srážky, v dubnu bylo jen málo dešťových a sněhových přeháněk, v květnu pak vydatněji pršelo ve dnech 21. a 22.
Staré přísloví praví, že kdy máj vláhy nedá – červen se předá. Letos to však s touhle zkušeností nějak nevyšlo. Červen se ukázal na vláhu skoupější než květen. Poslední vydatnější dešťové přeháňky byly 3. června a pak až do 19. července. Několik bezvýznamných kapek, které sotva stačily skropit prach na zemi, spadlo 13tého, 16tého a 17tého června. Tento nepříznivý vývoj počasí sledovali s obavami nejen zemědělci a hospodáři JZD, ale všichni občané.
Věru, že byly důvody k znepokojení při pohledu na vyprahlá pole, kde po skosení zelené píce se zeleň více neukázala a bramborová nať, tak slibně rozkošatělá, začala podesychat. A při zprávách, že v západním Německu, ve Francii dosáhlo už sucho do katastrofálních následků, že zemědělci jsou nuceni prodávat dobytek, protože nemají čím krmit a že bude několik let trvat než se z následků sucha vzpamatují, vyvstala tu veliká otázka: Jak bude u nás?
A všichni jsme toužebně vyhlíželi, zda se na vycíděné obloze zjeví slibný mráček, abychom si mnohokrát zklamaně řekli: zase nic. Zemědělci ovšem nesledovali tento vývoj jenom nečinně. Voda se rozvážela cisternovými vozy na pole. Ovšemže zavlažit všechno, co vláhy potřebovalo, bylo nemožné, ale zachraňovalo se, co se dalo. Poblíž vodních toků bylo vidět hadice požárníků, kteří čerpali vodu na vyprahlá pole. zahrádkáři se starali, kde vzít vodu na zalévání svých zahrádek, když samozřejmě byl vydán zákaz používat k tomuto účelu vodu z veřejného vodovodu.
Houbaři, ti už zklamaně dělali kříž nad letošní houbařskou sezónou. A ovšemže, lidé by ani lidmi nebyly, kdyby hned nepamatovali na „zadní kolečka“. Ti „prozíraví a opatrní“ začali nakupovat zásoby mouky, cukru, ale nebylo jich patrně mnoho, protože obchod, až snad na nepatrné zakolísání, stačil zvýšenou poptávku stále vykrývat.
Následky sucha
Obavy, které samozřejmě vyvolával vývoj počasí, se v pozdějších měsících ukázaly být liché. I když byly určité ztráty v pícninách, při sklizni obilovin se ukázalo, že vzhledem ke stávajícím povětrnostním podmínkám, byly výnosy překvapivě vysoké. Vliv letního sucha se projevil ve výnosu raných brambor, ale výnos pozdějších odrůd se ukázal být normální.
Proto také značný rozruch mezi občany vyvolalo zvýšení ceny konzumních brambor na dvojnásobek proti loňskému roku to je 160 Kčs za 1 q. Bylo to zdůvodňováno tím, že občané nakupují zbytečné množství brambor na zimní zásobu a ty jim pak při nevhodném uskladnění shnijí. Mají tedy občané nakupovat brambor jen tolik, kolik stačí spotřebovat a zásoby státního obchodu stačí krýt celoroční poptávku. Také v poměru k jiným zemím v Evropě byla u nás cena brambor i několikrát nižší.
Zemědělství – JZD
V jednotném zemědělském družstvu Rovnost byl na výroční schůzi v únoru zvolen nový předseda inženýr František Francálek. Pochází ze Stránecké Zhoře, narozen 11.12.1945, absolvent vysoké školy zemědělské v Brně, větev agronomie. Pracoval v plemenářském podniku Žďár, na farmě Matějov.
Proces zintenzivňování zemědělské výroby stále pokračuje. Pořizují se stále nové výkonnější a modernější mechanismy, zavádějí se nové technologie a pokrokové metody práce. Ovšem vlivy počasí nelze v zemědělské výrobě dosud vyloučit. Proto také vážné obavy zbudilo dlouhotrvající sucho. Z obavy před nedostatkem píce a také na výzvu vládních činitelů, byla na sobotu 17.7. vyhlášena výzva občanům, kteří ovládají sečení kosou, aby pomohli vysíkat trávu v místech nepřístupných strojům. Této brigády se zúčastnilo asi 30 sekáčů.
Jak vyplývá ze zprávy JZD, podávané 7.10. nár. výboru, odhaduje se průměrný výnos brambor na 250 q/ha. Potíže jsou s odbytem jedlých konzumních brambor, 25 vagónů čekána dispozice. Ve sklizni brambor byly organizovány nedělní brigády. Účastnili se jich členové společenských organizací a to KSČ, myslivci, požárníci, Sokol, ČSČK.
Úsilí pracovníků JZD o zvýšení efektivnosti zemědělské výroby se projevuje i ve formě socialistické soutěže. Byla ustavena komplexní racionalizační brigáda v počtu celkem 68 členů. Cílem této brigády je dosáhnout trvalého průměrného výnosu brambor 250 metráků z hektaru a do konce r.1981 stabilizovat výnos na 260 q/ha. Podrobné údaje o hospodaření JZD obsahuje výroční zpráva, která se jako příloha ke kronice zakládá do desek.
MNV
Začátkem března se přestěhoval úřad MNV do nové budovy, kde vyplňují celé horní podlaží nad požární zbrojnicí. Chodba odděluje místnost 1.) administrativního aparátu, 2.) předsedy a úřadujícího tajemníka, od zasedací síně. Místnosti jsou vybaveny novým nábytkem a topnými tělesy napájenými elektrickým proudem.
Škola
Největším a snad ústředním problémem v činnosti M.N.V. je výstavba nové školy. Snad na každé schůzi je tento problém diskutován. Na začátku roku byl poslán dopis Ústřední plánovací komisi, kde se znovu zdůrazňuje havarijní stav školních budov. Bylo zjištěno, že na projektu se nepokračuje, stavebnímu podniku nevyhovuje na Palouku, protože místo je trochu stranou a vyvýšeno nad hlavní silnici, že prý tam není přístup pro stavební mechanizmy.
Tyto výmluvy jsou v místě chápány jako taktizování, aby se stavba oddalovala. Předseda s komisí navštívil 2 obce jihomoravského kraje, které žádají výstavbu nových škol, aby porovnali stav jejich škol se stavem školy naší. Zjistili, že v jedné z těchto obcí je škola docela zachovalá, ale už se zde staví nová, aniž by byla schválena K.N.V. Na dotaz, jak je to možné, bylo odpovězeno, že se Loseničtí málo starají.
Školní problém byl znovu nejvíce rozvířen v předvolebním období, neboť výstavba nové ZDŠ byla ve volebním programu odstupujícího národního výboru. Do programy nově voleného N.V. již tento bod nebyl dán, neboť tato věc postoupila výše: do volebního programu O.N.V. Dokonce v reportáži Rudého práva bylo možno číst, že předseda ONV, O. Pospíšil, počítá výstavbu školy ve Velké Losenici mezi prvořadé úkoly. I na předvolební schůzi byli občané ujištěni předsedou místní organizace KSČ, že s výstavbou školy lze už tentokrát vážně počítat v r.1978. Potvrdil to i navrhovaný kandidát na poslance do KNV. s. Hájek. Ve své řeči apeloval, aby občané sami co nejvíce pomáhali, neboť, pokud by se akce zvládla dříve, je naděje na získání nových prostředků na další akce. Pokud ovšem občané nestačí, mohou být prostředky přesunuty jinam. Záleží tedy jenom na aktivitě občanů.
V rámci akcí organizovaných k XV. sjezdu KSČ byla v sobotu 3.4. vyhlášena národní změna. V této akci byl proveden úklid obce a byl rozebrán domek č.47, bývalého majitele Musila, říkalo se zde „U kovářů“. Na zahradě náležející tomuto domku bylo zřízeno hřiště pro děti z mateřské školy. Této akce se zúčastnili hlavně pracovníci JZD, občané zaměstnaní mimo obec, pracovali ve svých závodech.
Kanalizace
Ve výstavbě kanalizace byl letos položen úsek hlavní větve, do které se zachytil dosud volně vrchem tekoucí potůček mezi zahradami domů těchto čísel: 87,88,82,103,161,173,178,194,184. Úsek začal u č. 139 (Ptáček), skončil proti č. 84 (Jonák). Tento potůček pramenící v lukách východně od obce napájí dosud dvě vodní nádrže.
Rybník zvaný Horní, podle horní části oce, dále požární nádrž ve středu obce, zvanou obecně „Limlák“, podle blízkosti bývalého hostince u Limlů. Mezi těmito byl ještě třetí rybník a sice hned pod hrází rybníka Horního. Toto místo je nyní zastavěno byty družstevní výstavby. Potůček končí v Olšinách jako přítok Loseničky.
Vodní režim
Při popisování zásahů do vodního režimu bude vhodné vzpomenout, jak se s vodou hospodařilo dříve. Ještě před mnoha lety než došlo ke zcelování pozemků bylo možno na různých místech v okolí obce najít zbytky hrází, pozůstatky bývalých rybníků. Tak např. ve Žlabech, západně od obce, byla hráz na potůčku tekoucím směrem od Brantů, končící u pořežínské Tvrze v Loseničce.
Jiná hráz byla v místech, kde se říkalo u „Vlčích jam“ od obce směrem severozápadním. Tento pramen byl zachycen do meliorační sítě a ústí do rybníka státního rybářství, který byl také obnoven na původní staré hrázi na potoku severně od Olšin. Na potůčcích, pramenících v blízkosti Bamboucha, z nichž jeden ústí opět v sádkách státního rybářství, druhý na opačné straně v Sázavě, bylo také několik hrází. Dva z těchto rybníčků jsou zde dosud.
Jede přímo u cesty k Račínu, druhý nedaleko nad ním. K těmto rybníčkům se váží jména: Rotajch, Šiškotajch, svědčící o bývalém osídlení této krajiny německými kolonisty. Z těchto zbytků je zřejmé, že pěstování ryb bylo v dřívějších letech ve značné oblibě. Ještě dnes pamětníci mohou vzpomínat, jak hospodáři, mající dostačující pramen, neb průtok vody zahradou, pěstovali zde ryby v sádkách.
Vliv zástavby
Chceme-li si představit a vzpomenout si na dřívější vzhled naší obce, pak zjistíme, že byl velmi zajímavý. Odmyslíme-li si baráčky a všechny stavby srovnané v podivném skladu ve středu obce, vidíme veliký prostor, obestavěný selskými usedlostmi. Poslední kousek tohoto prostoru zabralo obchodní středisko. Zbývá ještě prostranství před kostelem a bývalou rychtou a před nyní správní budovou JZD. Zde se udržuje pár posledních Mohykánů, listnatých stromů, zbytek to bohatého stromového porostu, vroubícího celý rozsáhlý střed obce.
Před každou usedlostí bylo i několik stromů o čemž svědčí dosud ne zcela ztrouchnivělé pařezy. V posledních zhruba 50ti letech bylo ve středu obce postaveno ještě 8 domů včetně obchodního střediska budovy MNV. Před 50ti léty měla obec asi 170 čísel. Nyní dosahuje počet 240. Přírůstek se projevil v prodloužení obce oběma směry: k Sázavě a k Pořežínu a M. Losenici.
Když si tedy představíme naši obec o nějakou stovku let zpátky, kdy široký a dlouhý střed obce byl obestavěn jen nějakými padesáti domy, u rybníků živých rybami a hejny hus se napájel dobytek, pod košatými stromy si hráli děti a na trávníku se popásala všelijaká havěť domácí – snad těm našim předkům musíme i trochu závidět, že i při té robotě a všelijakých trablech s pány, měli více prostoru, více toho „vobecního“, ať už to byla ta rozsáhlá náves, nebo všelijaké divoké kouty v okolí obce.
Snad je nám i trochu líto, že my přes veškeré pohodlí, kterým se obklopujeme, se tísníme stále víc, že se připravujeme o nenahraditelné přírodní krásy a šněrujeme se do norem spotřební společnosti. Zájmy výroby a spotřeby ukusují nám stále více prostoru a přírody. I z těch Olšin zůstalo jen torzo, když větší část tohoto zajímavého koutu musela už před lety ustoupit sklepům tehdejšího družstevního lihovaru.
Návrh architektů
Této neutěšené situace a skutečnosti v chaotické zástavbě obce si všimla i skupina architektů a výtvarníků vyslaná podnikem zvaným DÍLO. Je to podnik českého fondu výtvarných umění, který vypsal úkolovou akci pro výtvarně-architektonické řešení tří střediskových obcí v jihomoravském kraji.
Tito odborníci prostudovali celou obec, pořídili řadu fotografií a studii, jak v budoucnu obec upravit. Přihlížejí k zachování starých památek, navrhují postupně likvidovat domky ve středu obce a přiblížit se tak původnímu tvaru návsi. Novou výstavbu pak situovat směrem jihozápadním, tedy nikoliv už do délky, ale do šířky. S tímto návrhem však nesouhlasí okresní hygienik. Co z této akce Losenice vytěží, ukáže budoucnost.
Akce geologů
Geologové v naší obci mají stále co dělat. Tak Uranové doly se zajímaly o geologický průzkum v katastru obcí V. Losenice a N. Dvorů. Dále pak za rybárnou byly prováděny vrty k získání nových pramenů pitné vody. Zatím se nepodařilo najít prameny dostačující síly i když na průzkum bylo vynaloženo půl miliónu korun, což je neuvěřitelné.
Byly upravovány přístupové cesty pro vrtné soupravy, zpevňovány štěrkem, průzkum však požaduje ještě důkladnější zpevnění, aby mohl použít těžší mechanismy. Při těchto výzkumech se také zjišťuje, že voda vůbec na celé Vysočině je značně agresivní a že se nehodí do betonu. Ubozí stavebníci aby schli strachem, že se jim baráčky rozpadnou. Budou asi nuceni zároveň s labským pískem dovážet i labskou vodu.
Zatím však na návrh vzešlý ze stranické organizace KSČ, byl vodohospodářskou správou přezkoušen pramen nacházející se v blízkosti domu č. 120 (u Mistrů). Bylo zjištěno, že pramen je dostatečně silný a voda nezávadná. Zamýšlí se tedy zřídit v tomto místě čerpací stanici, která by v čas potřeby doplňovala vodu do sítě. Odpadlo by tak nákladné dovážení vody auty. V budoucnu však prý se stejně počítá s tím, že losenická vodovodní síť bude připojena na Žďárskou. Hamerští už tuto vodu konzumují.
Pohostinství, obchod
Věru, že s tou vodou je více starostí než s pivem, které u Augustinů teče v dostatečné míře a dobré, bez bacilů, nemusí se chlórovat. Teče dost, přesto, že hostinec u Limlů byl zrušen. Avšak z obavy, aby i tento pramen nevyschl, vzešel návrh, aby se uvažovalo o stavbě nového pohostinského podniku v místech po zbořeném domku č.47. Za tímto účelem bylo vyvoláno jednání s ředitelstvím Jednoty. Protože na tomto místě dosud stojí vzrostlý kaštan, hned mezi lidmi vznikl název nové hospody „u Kaštanu“.
V obchodním středisku v oddělení průmyslového zboží je od 1.4. vedoucím p. Vladimír Rosecký. Dojíždí ze Žďáru.
Osvětová beseda
Z kulturních a vzdělávacích akcí Osvětové besedy:
1.10. by uspořádán ples, na kterém vyhrávala hudba „Start“ z Bohdalova
20.1. byla beseda o vyhlášce č.100, týkající se předpisů v silniční dopravě
26.9. byla v agitačním středisku (zasedací síň M.N.V.) beseda o kronice
3.10. přijel svou hudbou opět potěšit nám již známý soubor Morava z Brna
Stavby
Situace ve výstavbě rodinných domků. V současné době je v Losenici rozestavěno 11 domů, 4 jsou na nových parcelách, ostatní se provádí přestavbou, nebo přístavbou na parcelách starých. Byla povolena také stavba několika chat na katastru obce.
Doprava
Po dokončené úpravě silnice k Pořežínu, bylo jednáno o prodloužení autobusové linky do této osady. Za tímto účelem byla za osadou zřízena otočka, od občana Pavlíčka vykoupena kolna stojící v ohybu silnice a bránící výhledu. Tato kolna byla zbořena. Zatím zajíždí do Pořežína autobus linky losenické o půl osmé a z linky Račínské okolo 13té hodiny.
Volby
Významnou událostí v životě obce byly jistě volby do zastupitelských orgánů. Volby byly připravovány odpovědně a důstojně a tak také proběhly. Na předvolební schůzi konané dne 1.10. v místnosti jídelny JZD se sešlo 105 občanů. Místnost byla zcela zaplněna. Učitelky ZDŠ předvedli se skupinou žáků kulturní vložku, pásmo básní a písní připomínající vývoj revolučního hnutí dělnické třídy, její vítězství i radostné a cílevědomé budování společnosti nové, beztřídní. Pro pamětníky tohoto vývoje, bylo toto pásmo jistě velice působivé.
Předseda Čermák zhodnotil splnění minulého volebního programu a navštívil program nastávajícího funkčního období. Vyjádřeno peněžní hodnotou, bylo prostavěno 2 036 000 Kčs, odpracováno bylo 24 465 brigádnických hodin, z toho 9 400 hodin zdarma. Realizace nového volebního programu představuje částku 6 až 7 mil. korun.
Pozoruhodné, že na této významné schůzi nebylo téměř diskutujících, což není obvyklé. Proti očekávání se nikdo nedotkl ani zvýšení ceny brambor, skutečnosti to jinak v té době mezi lidem značně přetřásanou.
Jak již bylo řečeno, volby proběhly důstojně a zúčastnil se jich plný počet zapsaných voličů. Před budovou M.N.V. vyhrávala kapela a občané přicházeli odevzdat svůj hlas pro kandidáty Národní fronty a to jsou tito:
Do M.N.V.
- Burešová Zdena, stát. zaměatnanec
- Čejka Emerich, člen JZD
- Čermák Jaroslav, člen JZD
- Částečková Jiřina, členka JZD
- Dejmalová Eliška, členka JZD
- Dohnal Jaroslav, dělník
- Holzman Josef, stát. zam.
- Homolová Ludmila, čl. JZD
- Kajuk Vlastimil, zam. OPS
- Kasal Jiří, člen JZD
- Lancmanová Olga, čl. JZD
- Marek Bohumil, dělník
- Ondra Jiří, člen JZD
- Petrů Karel, stát. zam.
- Rosecký Jaroslav, člen JZD
- Rosecký Leopold, člen JZD
- Rosecký Oldřich, dělník
- Sobotka Josef, člen JZD
- Svoboda Josef, dělník
- Šmahelová Vlasta, školnice
- Špinar Jaroslav, dělník
- Veselý Jan, dělník
- Vytlačil Vladimír, ředitel ZDŠ
- Závodný Pavel, důchodce
- Zažímal Josef, učitel
Do ONV: Jaroslav Slaný
Do KNV: Svatoslav Hájek
Do ČNR: Filip Pejchal
Do Sněmovny lidu: Bohuslav Chňoupek
Do Sněmovny národů: Věra Stočková
Po volbách pak 11.11. byla ustavující schůze N.V. kde z pléna byli zvoleni tito funkcionáři:
Předseda: Čermák Jaroslav (též předseda komise veřejného pořádku)
Tajemník: Ondra Jiří
Členové rady: Čejka Emerich, před. kom. finanční
Špinar Jaroslav, před. komise pro výstavbu
Místopředseda: Petrů Karel, před. komise školské a kulturní
Lancmanová Olga, před. komise sociální a zdravotní
Rosecký Leopold, před. komise občanského výboru
Kajuk Vlastimil, člen rady
Kasal Jiří, člen rady
Vytlačil Vladimír, člen rady
Složení MNV je takové, že jsou zde zastoupeny všechny organizace v obci. Z politických stran KSČ, ČSL, dále JZD, Svaz žen, ČSČK, myslivci, požárníci, sportovci, SSM. Průměrný věk členů je 39 roků.
Pohyb obyvatel
V tomto roce se narodilo: V. Losenice, N. Dvory, Pořežín
24 6 1
zemřelo: 9 4 4
Počet obyvatel celkem: 881 274 88
Počet čísel domů: 239 79 35
Sňatků bylo celkem: 32
Zásobování palivem
S přicházející zimou doléhají na občany starosti s otopem. Se zaváděním ústředního topení do bytů se značně zvýšily nároky na palivo, tyto nároky Uhelné sklady ve Žďáře nemohou uspokojit a vykrývají objednávky jen z poloviny. Občané jsou nuceni vyhledávat jiné zdroje paliva a to jsou odpady při těžbě dřeva v lesích a při zpracování dřeva v průmyslových podnicích.
V deskách jako příloha kroniky se ukládají tyto materiály:
- Soubor fotografií V. Losenice, očíslovaných a opatřených legendou
- Studie k přestavbě obce, návrh to architektů a výtvarníků družstva Dílo
- Šest hlasovacích lístků pro volby do zast. orgánů
- Článek z Rudého Práva týkající se stavby ZDŠ
- Zpráva JZD o hospodaření družstva
- Čtyři čísla Zpravodaje vydávaného agitačním střediskem v době voleb.
Potvrzeno Místním národním výborem Velká Losenice, podpis předsedy