Kronika

1974

zapsal kronikář Vladimír Štěrba, dělník

 Nový rok 1974 byl pěkný sváteční den. Po řadě mlhavých dní, kdy se slunce vůbec neukázalo, na Nový rok štědře rozlévalo svůj jas po celý den. Lidé se těšili nadějí, že se počasí už obrátí a nastane ta pravá zima jaká se ukázala už začátkem prosince. 
     Jenže před vánočními svátky se oteplilo, sníh, který už začal překážet dopravě, se pomalu tratil, až po něm zůstaly jen tu a tam stopy v úžlabinách a příkopech jak je sem vítr navál. Proroctví o dlouhé a tuhé zimě, bylo poněkud zvikláno. Leč, po jediném jasném dni na Nový rok se opět přivalily mlhy, mrholení i sníh znovu maličko napadl, teploty však zřídka klesaly jen nepatrně pod nulu.

Ledová kalamita
     A pak se to stalo. Začala narůstat jinovatka a v pondělí dne 14.1. večer náhle zhasla světla a již se nerozsvítila po celý týden až v sobotu. Neboť přišly ještě horší věci. Druhý den v úterý začalo pršet, déšť mrzl a vše se obalilo těžkým ledovým krunýřem. Odpoledne déšť ustal, ale na krajinu byl pohled neveselý. Trhaly se dráty elektrického a telefonního vedení, křoviny a stromy ohnuly větve a koruny až k zemi, lidé vyslovovaly obavy, aby se nezvedl silný vítr a nedovršil tak dílo zkázy.
     I tak doléhal temným večerem do vesnice praskot lámaných větví a korun z blízkých lesů a alejí podél cest. Smutný byl druhý den pohled na odrané koruny stromů. Žalostně trčely k nebi holé stožáry topolů, jejichž křehké dřevo nejméně vzdorovalo strašné tíze ledu a břízky, ty něžné krasavice, jindy tak pružné a teď jejich větve jak polámané a zmrzačené údy žalovaly na krutý osud. 
     Doprava toho dne byla úplně ochromena, lidé z odpolední směny nebyli dopraveni domů, neboť tato ledová kalamita postihla širokou oblast Vysočiny. Na mnoha místech v lesních úsecích musely být odstraňovány kmeny padlé přes silnici. Na pomoc při opravách energetické a spojovací sítě byli zmobilizováni odborníci ze sousedních okresů a z armády.
     Netrvalo dlouho toto ledové zakletí. Již příští den ve středu za poledne jen malounko vykouklo slunce skulinami v mracích a už se stromu rychle začaly zbavovat ledového obalu a narovnávat ohnuté větve a koruny. Žel mnohý už svou korunu nezvedne a ještě potrvá než zeleň jara zčásti skryje potrhaná těla. Jehličnany kupodivu dobře odolávaly námraze. Více jsou postiženy křehčí borovice a vytáhlejší  smrky, ale vcelku se nedá mluvit o nějaké katastrofě. Polomy nejsou u nás neobvyklé, letos bude snad škoda o nějaké procento vyšší.

    Přerušení dodávky elektřiny bylo víc než mrzuté. Občan zvyklý na služby elektrospotřebičů se ocitl rázem ve středověké tmě. Po půdách a komorách se hledala kdejaká svíčka, petrolejky a kahance a záhy tato svítidla zmizela z obchodů. Jistě mnohý proklínal i pramáti Evu, když nemohl sledovat utkání v hokeji, trouby a sporáky zůstaly studené, ledničky naopak roztávaly a mnohde ještě měli starost, aby jim jitrnice nezakysly. 
    A což teprve v hospodářských objektech. Dobytek se poklízel při svíčkách, dojičkám kameněly ruce od dojení, po mnoha letech se hnůj opět vyvážel na kolečkách. Nejhůře bylo ve vepříně. Bez elektřiny byl narušen celý systém automatického krmení a prasata nežrala. Věru bude na co vzpomínat, jak se vyznamenala zima roku 1974

Nepřízeň počasí
     V lednu a v únoru nenapadl už sníh, zem tedy nedostala potřebnou vláhu. I v březnu byly srážky jen nepatrné a k tomu ještě řadu dní, ba týdnů trvala neobvyklá tepla okolo 20°C, zem vyschla jak uprostřed léta, objevila se zeleň, stromy narašily jak tom bývá v normálních letech o měsíc později. 
     O to chladnější pak byly měsíce letní, od května až do července byla chladna a deště, senoseč se prodlužovala, koncem července, kdy u nás obvykle už začínají žně, nebylo možno začít, obilí nebylo stále dostatečně zralé a suché pro sklizeň, takže se začalo o měsíc později.

     Každým rokem odjíždí naši kombajnisté na žně do krajů, kde začínají dříve. Letos byli na Vyškovsku odkud zase přijeli řidiči zase na pomoc k nám.

     Počasí zasáhlo pak nepříznivě i do sklizně brambor. Stálé deště, zima a sníh už od října znesnadnily podzimní práce natolik, že zemědělci jen s obtížemi dobývali úrodu okopanin. Práce na polích v té době se rovnala hrdinství. Kola traktorů se protáčela v rozbahněné půdě. Jeden traktor nemohl vytáhnout naloženou fůru, ba ani dva a musel se připojit třetí. Hlína na polích přímo tekla pod koly a přenášela se na silnici v množství, že byl místy ohrožen silniční provoz nebezpečím smyku.

Problém odpadu
     Letos také vlivem častých dešťů se neprojevil nedostatek vody. Projevila se však jiná věc. Okresní hygienici zjistili, že naše pitná voda není nezávadná a tak nám ji vodáci občas jezdí posolit chlorem. A tak leckterému pijáku vody po roztočení kohoutku přejde chuť na doušek pramenité, když ucítí „příjemnou“ vůni a pošle si raději pro pivo. 
     Je to smutné konstatování, že už i na vesnici zasahují průmyslové zplodiny a narušují zdravé prostředí. Lidé, pravda, žijí mnohem lépe a pohodlněji, více spotřebovávají, ale produkují také více všelijakých odpadů, se kterými si neví rady. Tímto problémem se často zabývá i rada MNV. Hledá se prostor pro skládku odpadu, aby občané nemuseli různé obaly a nepotřebné haraburdí vozit do lesů v okolí a do potoka. Také s popelem je potíž. V domácnostech se zařizuje ústřední topení, lidé chtějí mít teplo od sklepa až na půdu, spálí 100q uhlí za rok, a co s popelem? 
     Ovšem, že množství spáleného uhlí se projevuje i v ovzduší. Při nízkém tlaku, kdy kouř padá k zemi, je po vesnici smradu a čoudu jak kdysi na brodském nádraží. Dříví se používá jen na roztop a lesáci na palivové dříví nemají odbyt. Dříve se odvezla z lesa každá větvička, každý pařez se vydobyl, dnes odpad zůstává v lese a mají-li ženské vysazovat navou kultůru, musí napřed vyčistit prostor a zbylé větve spálit. Věru, že ve městě je povětří čistší, protože nové byty jsou vytápěny dálkově a z vysokého komína se kouř snáze rozptýlí.

    Také moderní zemědělská výroba narušuje idylické venkovské prostředí. Vane-li vítr od severu, pak téměř celá vesnice cítí jaké menu se právě připravuje pro krávy a soustředěných několik tisíc prasat ve vepříně šíří po okolí ne právě libý pach vepřového. Ovšem že funkcionáři lidosprávy a vedení zemědělského podniku se zabývá zlepšováním životního prostředí, bývá jednáno o rozšíření zeleně v obci, ale zatím nelze vypracovat plán tohoto opatření. 
    Připravuje se totiž rozsáhlá přestavba kanalizační sítě. Povrchová voda se má odvádět hlavním kanálem do potoka, odpadová voda z domácností se svede dvěma hlavními větvemi mimo vodní tok do Díry, kde má být vybudována čistící stanice odpadních vod.

Výstavba
    Zatím pokračuje práce na budově N. V., kde letos byla provedena elektro a vodoinstalace, částečně vnitřní omítky. Úhrn provedených prací a investic vyjadřuje částka 126 649 Kčs.

V Pořežíně byla dokončena stavba společenské budovy nákladem 56 426 Kčs. 
18 816 Kčs stálo dokončení záchodů v kulturním domě. 

Dále byla pořízena nová ústředna místního rozhlasu v částce 36 449 Kčs. V Nových Dvorech byla dokončena oprava školy za 176 680 Kčs. Od pěti nových rodinných domků byly položeny kanálové roury v délce asi 150 m. Z fondu N. V. byly pořízeny roury a výkop a zahrnutí mechanizačními prostředky. Práci provedli občané bydlící v těchto domcích sami.
     Při MNV byl ustaven sbor pro občanské záležitost. Vedoucí je paní Tesařová. Tento sbor pracuje dobře, vede v patrnosti kulatá výročí občanů, jako jsou např. výročí končící nulou, zlaté svatby, vstup žáků do občanského života apod. K těmto výročím posílá sbor vkusně provedená blahopřání, nebo pamětní listy.

Společ. složky
     Ze spolků, které v obci jsou, jsou aktivní: požárníci, myslivci, ČSČK, Svaz žen. SSM vykazuje slabší činnost a provádí se akce k oživení této významné společenské složky. Aktivitou se může prokázat tělocvičná organizace Sokol. Na ohrazeném kluzišti se sice nebruslilo, protože mrazy nebyly, ale koncem letošního roku bylo dáno do provozu umělé kluziště ve Žďáře a naši sportovci získali možnost sehrát tam se svými soupeři z jiných vesnických jednot několik hokejových utkání.

Doprava
    Autobusová doprava byla letos od května, kdy se mění jízdní řády, rozšířena o 2 nové spoje a sice 6,15 odjezd z Losenice do Žďáru a další a další odjezd ze Žďáru 16,20 přes Losenici na Přibyslav. Tento spoj získal značnou oblibu občanů, kteří si po práci vyřizují ve městě různé nákupy a jiné záležitosti, že nemusí čekat na večerní autobus odjíždějící ze Žďáru před 18tou hodinou. 
    Autobusová doprava na kratší vzdálenosti vůbec převažuje nad železniční, přibývá také osobních aut a tak osobní vlaky jezdí skoro prázdné. Z Losenice na zastávku šlapat 2 km se nikomu nechce. Ze zastávky na Žďár denně odjíždí 10 vlaků na Brod.
    Pro lepší spojení se světem se provádí i přestavba silnice k Pořežínu. Údolíčko, do kterého se silnice stáčela v ostrých zákrutech bylo přehrazeno rovějším náspem, po kterém se vybuduje nová vozovka.

Narození a úmrtí:
                           V. Losenice,          N. Dvory,      Pořežín
narození                 20                            5                   Ø
úmrtí                      13                            2                   3
Sňatků bylo celkem 17.

JZD
Několik zpráv z místního JZD.

Výnosy plodin po ha:
Pšenice     28,4 q                        brambory     194,7 q
Žito          27,3  q                        řepa             523,9 q
Oves        36,8 q                          jetel II.         92,5 q  suché hmoty
Ječmen     40,- q                          jetel I.           88,3 q

Len pro stálé deště neuschl a nebyl sklizen. Rovněž jetel na semeno se zaoral, protože záhy napadl sníh. Bylo připraveno 180 vagónů senáže z jetelotrávy.

Výstavba
       Byla vybudována senážní jáma na 70 vag. hmoty. Dále pokračovala výstavba sociální a administrativní budovy. Po přípravném jednání bylo rozhodnuto rozšířit družstvo o Malou Losenici a Vepřovou. Datum sloučení stanoveno od 1.1.1975.  Celková výměra zemědělské půd bude 2485 ha, osob zde zaměstnaných 500. 
       Tendence ke slučování družstev vycházejí z potřeb lepšího využití těžké mechanizace a za účelem specializace. Konkrétně ve sloučeném družstvu se počítá ve Vepřové a M. Losenici s pěstováním sadbových brambor. V plánu je výstavba kravína pro 1000 krav na katastru Velké Losenice. Proti slučování není mezi družstevníky zásadního odporu. 
      Lidé už lépe chápou tyto racionalizační procesy, mající za cíl zvýšení efektivnosti zemědělské výroby. Nesouhlas se sloučením projevilo 15 rodin v Malé Losenici. Jako příklad, že nastoupená cesta je správná lze uvést řízení skladu náhradních v N. Dvorech, který zásobuje nejen místní JZD, ale široké okolí.