Kronika
zpět1959
- Kronika obce Velká Losenice
- 24.2.2022
1959
zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy
JZD Velká Losenice
Čtvrtý rok činnosti: Nábor členů 173, III. typ
Ve čtvrtém roce činnosti JZD bylo rušno. Celkem ve společném hospodaření bylo 173 členů a obhospodařovalo 676,40 ha půdy, z čehož orné půdy bylo 537,90 ha. Záhumenky měřily 54 ha. Použito bylo mechanisace strojů a pracovní síly, pokud jich bylo zapotřebí. Jako tahounů bylo použito 4 traktorů, k nakládání 3 valníků, 2 pluhy, 2 traktorové brány, 1 hrudořez, 2 kombajny, mlátičky na elektrický pohon 2, 1 schonkovač bramborů, 2 secí traktorové stroje, 1 talířové brány, v celkové hodnotě Kčs 110 tisíc (mimo 2 kombajny a 2 mlátičky).
Jako doplněk si družstvo samo pořídilo mlátičku MA 90 v ceně Kčs 32 tis. Do vlastnictví obdrželo mlátičku dříve používanou v hodnotě Kčs 15 tisíc a 1 třídič bramborů v ceně Kčs 9.800. Kombajnů bylo použito k úspěšnému zvládnutí žní a to na 25 ha ječmene, 25 ha pšenice. Ruční práce byla organisována ve třech skupinách (po 30 členech), rozdělování práce příslušelo vedoucím skupin.
Jako předseda družstva zvolen Jan Němec čp. 30.
Vedoucími skupionáři byli: 1.) Václav Sedlák čp. 59.
2.) Jan Augustin čp. 101.
3.) Václav Nedělka čp. 40.
Každý měl na starosti 1/3 půdy 230 ha + 30 pracovních sil.
Pochvalný diplom
JZD se dostalo pochvalného diplomu od rady okres. nár. výboru ve Žďáře n. Sáz. – odbor zemědělský, 26. února 1959 za provedení včasné podzimní orby v roce 1958. Nové představenstvo zvoleno 2. února 1959.
Představenstvo
Jako předseda zvolen Jan Němec čp. 30., místopředsedou Tomáš Juránek čp. 62 (zootechnik).
Členové představenstva: (9 = star. + 8 čl.)
Tomáš Juránek čp. 62.
Josef Sobotka čp. 11. jako agronom,
Václav Sedlák čp. 59
Jiří Havlíček čp. 53, skladník,
Jaroslav Rosecký č. 10
Jan Zach č. 4
Karel Milfajt č. 22., ved. staveb. skup.,
Marie Halamová č. 167.
Revisní komise:
Marie Sedláková 145., předsedkyně,
Jiřina Rosecká 63
Jan Činčera 29
Josef Kamarád 111
Čeněk Martinů 58
Účetním byl zvolen Josef Rosecký 3
Pokladníkem Vladimír Liml 31
Plánovaná jednotka = Kčs 15,-, předpoklad její dodržení.
Zvířectvo
Hospodářské zvířectvo v JZD:
Skot celkem |
Z toho krav |
Vepřů celkem: |
Z toho prasnic: |
Koní |
Slepice |
||||||
plán |
stav |
plán |
stav |
plán |
stav |
plán |
stav |
|
plán |
stav |
|
405 |
435 |
182 |
160 |
0 |
400 |
71 |
71 |
43 |
1660 |
960 |
|
hříbat |
kachny (na výkrm) |
||||||||||
4 |
500 |
|
|||||||||
Adaptace staveb pro JZD
JZD provedla volné ustájení skotu v č. 59., 40 kusů chovných jalovic, v č. 19 rovněž 40 kusů na mladý skot žírný. Obě stavby byly provedeny ve formě adaptace stodol. Rovněž družstvo provedlo volné ustájení vepřů na hluboké podestýlce na 100 kusů rovněž stodoly v čp. 4.
Adaptace vepřínu 8 tisíc, volné ustájení v čp. 19 = 16 tisíc, v v čp. 59 = 23 tisíc Kčs. Rovněž se provedlo skupinové ustájení skotu a koní. Provádí se též výstavba vepřince na 200 kusů v čp. 2. as v ceně 80 tisíc Kčs.
Chov drůbeže
Chov drůbeže se zvýšil ze 360 kusů na 1.000 kusů. Roztříděny: v drůbežárně u Pyšlíka star. chov 640 kusů, je ustájeno v býv. továrně u Janáčků. Na zkoušku zakoupeno 590 kusů kachen od Státního rybářství v Náměšti nad Oslavou v ceně Kčs 3.500. Volně byly ubytovány na prozatímním rybníku stranou hřbitova, kde za 56 dnů průměrná kachna vzrostla na 2 ½ kg. Byly odprodány výkupnímu podniku Pribina v Přibyslavi.
Pícniny
V plánovaném hospodaření pěstována kukuřice na siláž na 7 ha 80 a, sklizeň = 32 vagony + krmná kapusta na 6 ha, sklizeň 91 = krmení na zeleno + krmná řepa na 6 ha, sklizeň = 5 ½ vagonů.
Plnění zemědělských produktů v JZD v r. 1959
Jednotné zemědělské družstvo: |
Výnos na 1 ha: |
||||||
Dodávka |
předpis |
splněno |
% |
Kultura |
Celk. skliz. |
plán |
výnos |
Hovězí maso |
309 q |
452 q |
178,6 |
|
|
|
|
Vepřové maso |
196 q |
413 q |
210 |
|
|
|
|
Zrniny |
775 q |
1.625 q |
7 |
pšenice |
550 q |
21,5 q |
22 q |
žito |
|
1.470 q |
209,6 |
žito |
2.520 q |
22 q |
24 q |
ječmen |
|
31 q |
|
ječmen |
440 q |
21 q |
22 q |
oves |
|
124 q |
|
oves |
2.185 q |
22 q |
23 q |
Mléko |
6547 q |
7647 q |
115,2 |
|
|
|
|
Brambory |
132693 l |
203.000 l |
152,9 |
Brambory |
19.436 q |
180 q |
168 q |
Stav soukromých zemědělců a plnění dodávek v r. 1959
Soukromý sektor |
Drobní vlastníci: |
Povinné dodávky: |
|||
Dosud soukr. hospodaří v čp.: |
Mimo je 25 vlastníků zem. půdy od 0,10 ha do 0,50 ha, kteří obhospodařují celkem 9,20 ha zem. půdy. |
Jméno: |
Předpis |
Splněno |
% |
14., 34., 44., 52., 80., 84., 88., 97., 115., 127., 169., 170., 184. |
Vepřové maso |
2.072 kg |
2.305 kg |
111,2 |
|
Hovězí maso |
3.758 kg |
5.315 kg |
141,1 |
||
Zrniny celkem |
8.718 kg |
10.029 kg |
105 |
||
žito |
5.807 kg |
7.118 kg |
123,9 |
||
ječmen |
316 kg |
316 kg |
100 |
||
ostatní zrniny |
2.595 kg |
2.595 kg |
100 |
||
Brambory |
52.092 kg |
53.642 kg |
102,9 |
||
Vejce |
9.317 ks |
11.539 ks |
123 |
||
Mléko |
16.023 l |
26.741 l |
166,8 |
Příjmy:
Tržby: |
Plán |
Skutečnost |
Živočišná výroba |
1.082.088 |
1.210.665 |
Rostlinná výroba |
549.375 |
600.756 |
Ostatní výroba |
40.000 |
104.066 |
Celkem |
1.671.463 |
1.915.487 |
Pracovní jednotky v JZD:
Rok |
Na penězích v Kč |
V naturáliích: dávky |
1959 |
Kčs 14,50 |
1 kg žita, 50 dkg pšenice, 30 dkg ječmene neb ovsa, 180kg brambor, 1 kg sena, 2 kg slámy |
Povinné dodávky JZD – zahumenkářů:
Doplňkové dodávky: |
|||
Jméno: |
Předpis |
Splněno |
% |
Vejce |
10.790 ks |
25.727 ks |
238,4 |
Mléko |
15.320 l |
77.101 l |
503,2 |
Olejniny v JZD a dodávky:
Kultura |
celkem |
na 1 ha |
dodávka |
nadkong. |
mák |
5 q |
5 q |
1,75 q |
0,25 q |
len |
5 vag. 20 q |
21q |
5 vag. 20 q |
155 q |
Pracovní jednotky r. 1959
Uzávěrka a zhodnocení činnosti JZD
Plánovaná potřeba pracovních jednotek ................... 50.000
Skutečnost PJ .......................................................... 59.411
Plánovaná výše PJ ....................................................Kčs 15
Skutečnost ...............................................................Kčs 14,50
Cena naturálních dávek v penězích ........................... Kčs 4,93
Vyplacená záloha Kčs 8,- na PJ.
Pracujících sil 120 členů, každému skupináři přidělen počet 30, ostatní zaměstnáni v živočišné výrobě.
Úroda byla skutečně bohatá, bylo postaveno 26 tis. žit. panáků a 18 ½ tis. ovesných.
Dávky (rež.) u peněž. příjmů
Náklady: |
Kčs |
Daně, pojistné, úroky a splátky |
107.084,-- |
Na výrobu |
670.066,-- |
Příděl nedělitelnému fondu |
192.945,-- |
Příděl sociálnímu fondu |
57.525,-- |
Příděl kulturnímu fondu |
19.175,-- |
Příděl zajišťovacímu fondu |
4.258,-- |
Členům na pracovní jednotky |
864.434,-- |
Celkem |
1.915.487,-- |
Umělá hnojiva
Spotřeba hnojiv v JZD v roce 1959:
Síran 159 q
Ledek 480 q
Sůl draselná 410 q
Superfosfát 567 q
Dusíkaté vápno 73 q
Struska 200 q
Citranfaska 70 q
Vápno 1.1440 q
Pomoc JZD při požáru družstevníka
Družstevníku Františku Remsovi čp. 45., který postižen byl požárem vzniklým závadou od komína, při čemž družstvo utrpělo škodu Kčs 15 tisíc a to shořením otavy ve 300 q. Shořené naturálie mu družstvo znovu hradilo.
Dokončení stavby vodovodu
Vodovod byl dán do všeobecného provozu ve druhé polovici r. 1959. Dosud jsou zachyceny jímací prameny ve třech úsecích, které zatím ke spotřebě vody postačí. V území na Holém kopci jsou k použití asi čtyři prameny, které se mohou kdykoli na zesílení vodovodu použíti. Voda je zachycena ve hloubce as 4 m, je bezvadná a bez příměsků a dostatečně studená.
Vodojem je postavena na 160 m3 vody, t. j. množství vody na spotřebě 24 hodin (celý den). Při vodojemu je v činnosti odkyselovací stanice, ve které se voda destiluje a přitéká do obce jako bezvadná. Vydatnost zachycených tří pramenů = 1,80 l – 2 l za vteřinu. Možnost tlaku je v horní části obce 3 – 4 atmosféry, v dolní části obce = 5 atmosfér.
Na vodovod jsou připojeny požární hydranty, které jsou rozmístěny po obci ve vzdálenosti as 200 m. Počet hydrantů nadzemních = 15 kusů a podzemních hydrantů = 4. Na vodovodní síť je připojena většina občanů – 196, téměř ve všech číslech popisných. Vodojem je postaven od nejnižšího bodu v Díře čp. 124 (u Němců) 50 m, tž. výtlak vody 30 – 50 m.
Vodovod byl postaven na státní investice v částce Kčs 1.200.000. Přípojky k domům vpočteny částkou Kčs 136.000. Zřizování vodovodu v dolní části obce bylo velmi obtížné, ježto se jednalo o skalnatý úsek, kde muselo býti použito kompresoru a trhacích výbušnin. Na stavbě vodovodu se účastnila většina občanů na výkopech rozvodního řádu a přípojek. Přívodní řád od vodojemu k obci byl proveden bagrem.
Jako stálých dělníků na stavbě vodovodu bylo od firmy zaměstnáno asi 20. Prováděl závod Vodohospodářská obnova v Jihlavě.
Geologický průzkum terénu
Státní geologický ústav provedl 1. června 1959 vrtací průzkum terénu na Skále nad lihovarem, u hřbitova a j. Zjištěn byl živec, značné tvrdosti, který velmi výhodný na drť granulovanou pro výrobu prefabrikátů (materiál váže a nerozrušuje se a dobře drží) ve sloučení s cementem na stavby ve formě panelů. Zkušební vývrty budou rozšířeny, tvrdost kamene (prahorního původu) dle vzorků uznána jako výborný stavební materiál.
Kalendářní vzpomínky a úmrtí
Úmrtí Leninovo
21. ledna vzpomenuto při školní oslavě 34. výročí úmrtí V.I. Lenina. Žactvo seznámeno s životopisem a dílem pracujícího lidu a s jeho vzkazem mládeži „Učit se!“
11.výročí únor. události
Rok 1959 připomíná jedenácté výročí Dne vítězství čs. Pracujícího lidu v čele s presidentem Gottwaldem. Historická událost byla vzpomenuta školní oslavou, zevně vztyčený národní vlajky.
MDŽ
K Mezinárodnímu dni žen 8. března přednesla projev uč. Mokrá a uvedla význam ženy – matky u všech národů světa a snahy, že budou chrániti mír a štěstí svých dětí. Promítnut byl vhodný barevný film. Vývěsky k MDŽ zhotovili žáci zdejší školy.
Přednáška
Dne 3. dubna uspořádána v Kulturním domě přednáška, na které promluvila delegátka z Ruska s obrazy diapositivem.
Pionýrská akademie
Dne 23. a 25. dubna uspořádána slavnostní akademie k 10. výročí založení pionýrské skup. organisace s táborákem na Skále (proti lihovaru) s proslovem, recitacemi, tanečky i zpěvy. Pionýrů = 123.
První máj
První máj byl spontánní manifestací za mír všech národů světa. Odjezd byl přeplněným autobusem do střediska v Přibyslavi, kde ke 3.600 pracujících promluvil předseda ONV Boh. Liml.
Den vítězství
Dne 8. května oslaven Den vítězství. Večer o 7 hod. šel průvod dětí od střední školy k pomníku padlých, kde recitace, vzpomínkový proslov uč. Slámy, položení věnce k pomníku padlých a naše národní hymny.
MDD
Mezinárodní den dětí – 1. červen – byl oslaven 7. června ve Žďáře na Radostných dnech pionýrů a mládeže na počest MDD a 10. výročí založení PO ČSM: „Ať mír, jak bílý holoubek nad celým světem letí, aby si mohly v míru hrát na světě všechny děti.“
Oslava sloven. povstání
8. září: Proslov k oslavě 15. výročí slovenského národního povstání přednesl Stanislav Smejkal, prof. ze Žďáru. Pěvecký kroužek osmiletky předvedl zpěvné vložky. Účast 40 dospělých.
Oslava Vel. říj. revoluce
6. listopadu: o 11. hod. prošla štafeta Vel. říj. revoluce obcí, náš pozdrav k polským hranicím.
8. listopadu: Oslava 42. výročí Velké říjnové revoluce s proslovem řed. Svobody a soubornou pionýrskou vložkou. Kino uvádí film: Děvče bez adresy. Účast 60 osob + 50 dětí.
Děda Mráz
22. prosince: Před vánocemi uspořádána školní slavnost k uvítání Dědy Mráze. Po veselém recitačním, zpěvném, tanečkovém a hudebním programu žáků osmiletky rozdělena sladká nadílka. Úhrada ze školních peněz a poskytnutých darů.
Čsl. svaz mládeže
Čsl. svaz mládeže má 35 členů. Předsedou je Alois Wasserbauer, kulturní referentka je uč. J. Šmahlová, sportovní referentka cvičí spartakiádu dorostenek Drahoslava Aubrechtová, jednatelka Marie Rosecká, propagačním referentem je Jos. Škarvada.
Členové rozděleni ve tři pracovní skupiny, každá má vedoucího svazáka i svazačku, kteří informují o činnosti při schůzích a podávají návrhy práce. Jako úkol převzal úpravu obce, brigádnickou pomoc při výkopu kanalisace, při stavbě asfaltové silnice po obci, práce to nezbytně nutné. Uspořádány besedy s poučením, jak se chovati ve společnosti.
Byly pořádány taneční hodiny ve dvou měsících po 15 – 20 párech. Cvičilo se od základu a mnozí se naučili pěkně tančiti a společensky vystupovati. Tančily se kolové tance: polka, valčík, mazurka a moderní: waltz, tango, foxtrot.
Svazarm
Současně s Čsl. svazem mládeže cvičil Svazarm. Jako předseda je Václav Wasserbauer, pokladník Jaroslav Strašil, instruktoři jsou z organisace ze Žďáru a příslušníci armády v záloze. Veškeré cviky se konají v Kulturním domě a na volném terénu. Střelecký kroužek se zúčastňoval střelby v malorážek a hodnoceno bylo cvičení a nejlepší střelci byli odměněni věcnými cenami, diplomem a odznakem „vzorný střelec“.
14 – 19letí zacvičují a navazují pak na základní vojenskou službu. Celá řada vojáků předává po návratu z vojenské služby členům různých kroužků svoje zkušenosti zejména z taktické přípravy, střelecké, rozpoznávání zbraní a jejich technika. Zvláště seznamuje členy s možností použití zbraní hromadného ničení. Svazarm čítá 56 členů.
Sokol
Tělovýchovná jednota Sokol – Velká Losenice čítá 100 členů = 40 dospělých + 60 dorostu. Pravidelných cvičení se zúčastňují mladší dorostenci a žáci ze školy. Veškerá činnost je soustředěna v Kulturním domě, v létě na místním hřišti u Machových.
Cvičení hodiny jsou rozděleny: na rozcvičku, cvičení na nářadí a hry v zimě, na hřišti: rozcvičku, fotbal, volejbal, česká házená, společenské hry s míčem. Cvičitelem spartakiády byl Václav Němec a Jos. Fišar, cvičitelkou Alena Jílková. Zvláštní pozornost věnovali žáci a mladší dorostenky nácvikům. Členové a výbor se scházejí 1x v měsíci. Předsedou je Václav Němec, náčelník sport. org. uč. Sláma, náčelnice Jílková, uč., hospodář Jan Halama.
Svaz čsl.-sovět. přátelství
Svaz českosovětského přátelství má 74 členy. Jako předseda zvolen ředitel Dobroslav Svoboda, jednatelem Václav Němec, pokladníkem uč. Sláma, čl. Vlad. Řehák. Členský příspěvek 5 – 10 Kčs. Byly rozprodány známky k zájezdu do Sovětského svazu. Žádný nebyl výhercem. Pořádány besedy se světelnými obrazy : otázky zemědělské v Sovětském svazu (sovchozy, plemenitba,chov ovcí, koní, skotu).
Svaz přátel účastnil se brigád pro místní JZD žňové, bramborové, výmlatu a brigád pro zvelebení obce.
Zdravotní středisko
ONV ve Žďáře zřídil pro Velkou Losenici a okolí zdravotní středisko v b. úřadovně matričního úřadu. Lékařskou službu vykonával Dr. Klíma z Přibyslavě dvakrát týdně : v úterý a ve čtvrtek. Současně bylo seřízeno zubní ambulatorium. Ošetření chrupu prováděl dentista Fr.Veverka ze Žďáru dvakrát týdně: ve středu a v pátek. Současně byla otevřena Poradna pro matky a kojence, vede Dr.Riedlová z Nového Města na Moravě : první a třetí čtvrtek v měsíci. Ordinace pro zdravotnictví jsou velmi početně vyhledávány.
Čsl. Červený kříž
Čsl. Červený kříž měl 52 členy. Členský příspěvek byl 6,- Kčs. Jako předsedkyně zvolena Marie Sedláková, pokladníkem Boh. Sedlák, jednatelkou Marie Kolouchová. Instruktorem byl Dr. Klíma.
Učitelka Mokrá vede skupinu Družinářů jako velitelka. Zdravotní hlídky ustaveny v počtu 9. Pořádány 3 zdravotní přednášky s filmem, organisoval Dr. Klíma. Agilně se pracuje, srazů bylo 6. Ve Žďáře bylo cvičení pohotovosti při náletu na „ Žďas“. Součinnost byla kvalifikována se zdárným výsledkem. Jako dárců krve bylo 35 osob.
Civilní obrana – školení
MNV předvolal pozvánkami na osmitýdenní školení civilní obrany ve stáří 14 – 60 let. První skupina 44 osob byla ve školena od 5.1. do 13.3., druhá skupina 145 osob od 8.11.do14.12.59. Instruktorem kursu byl učitel Sláma. Školení se konalo vždy v pondělí od 7 – 9 hod. večer.Účastníci ve stáří 14 – 60 let byli odborně poučeni o atomech a ostatních zbraních nukleárních, seznámeni s maskami protiplynovými, poučeni o pomoci. Všem se dostalo při ukončení školení osvědčení o návštěvě a odznaku první pomoci.
Míst. Jednota Čsl. požár. ochrany
Čsl. svaz požární ochrany – místní jednota Velká Losenice má 25 mužů + 9 žen požárního družstva. Předsedou je Oldřich Chromý, velitel Karel Bratršovský . 17.října 1959 se účastnil požární sbor k zdolání požáru i Františka Remsy č.45. Podařilo se spojeným úsilím s jednotou ze Žďáru oheň lokalisovat.
Vyšetřující komisí bylo zjištěno, že požár vznikl závadou od komína. Žňových hlídek se účastnili členové požární jednoty po dvou v době 9 hod. – 5 hod.od 25. července do 4. září 1959. Vykonány byly domovní požární prohlídky a na závady a možnost vzniku požáru byli majitelé domů důrazně upozorněni.
Místní osvětová beseda
MOB vykonávala kulturní činnost při všech oslavách významných dnů v roce 1959. Divadelní kroužek sehrál 3. května divadlo Babička je formát. Účast 355 osob vybralo se Kčs 1.724,-.
18. května opakována veselohra „Babička je formát“. Přítomno 107 osob, výtěžek = Kčs 535,-. Vesnické divadlo z Prahy sehrálo 11. května pro děti pohádku „ Létající koberec“ s výtěžkem Kčs 573,- od 191 dětí . Pro dospělé hráno „Nedohledné dálky“. Účast = 54 osoby, vybralo se Kčs 324,-.
MOB doplnila částku na Kčs 1200,-. Dechová hudba řízena kapelníkem Frant. Roseckým a dirigentem Dobrosl. Svobodou koncertovala při oslavách Prvního máje v Přibyslavi, při pionýrských oslavách, při oslavě Velké říjnové socialistické revoluce. Pořádána taneční zábavy, z výtěžku podporovány potřebné akce.
Kulturní dům – státní kino
Národní divadlo v Praze věnovalo do Kulturního domu 134 lavic. Pořádány v něm všechny kulturní akce a oslavy. Cvičí se zde osmiletá střední škola, Sokol, Svazarm. Konají se zde schůze míst. nár. výboru a všech místních korporací. Také zde Družstevní škola práce.
V neděli hraje biograf odpoledne pohádky pro děti, večer pro dospělé. Od dubna se hraje též ve čtvrtek pro dospělé. Filmy jsou z naší výroby a též sovětské aj. Zájem obecenstva o film je značný. V lednu promítnuty II díly „ Osudy dobrého vojáka Švejka“, vstupné 3 Kčs.
Školství
Osmiletá střední škola vykazuje 172 dětí, z nich 74 chlapců + 98 dívek. Pionýrů 123. Od 1. září přesídlila učitelka Alena Jílková do Bobrové. Nově nastoupily Jana Šmahlová a Drahoslava Aubrechtová.
Pionýrská akademie k 10. výročí založení pionýrské skup. org. pořádána 23. a 25. dubna s pestrým programem. 22. prosince uspořádána akce Dědy Mráze s nadílkou. Škole se dostalo nového elektrického gramofonu, kterého bude použito k vyučovacím a nácvikovým účelům.
Duchov. správa – admin. v Nížkově
Duchovní správa v Nížkově připojena ke zdejší a farář Jaroslav Bošina jmenován administrátorem v Nížkově od 10. dubna 1958.
Poštovní úřad
Správcem poštovního úřadu jmenován Jos. Peňáz. Oprava budovy předána k provedení Komunálnímu podniku ve Žďáře n. Sáz., s úpravou nutno počítati v II. polovici r. 1960.
Telefonů = 39. Radiové koncese televisorů = 29. (Vel. Los. = 6, Česká Mez = 2, Sáz. = 4, Račín = 3, M. Los. = 3, Nové Dvory = 9, Pořež. = 1, Vepř. = 1). Rozhlas. koncese 571.
Důchodců = 422, měsíčně vyplácí Kčs 132 tisíc důchodů. Doprava je koncentrována na Žďár n. Sáz.: dvakrát denně (ráno a večer) autem čsl. Pošty. Sázenek 720 měsíčně, hlavně Sportky (sazba 3 Kčs). V obvodu poštovním se odebírá 512 deníků, měsíčně dochází časopisů a deníků za 9 tisíc korun čsl.
Autobusová doprava
Autobusová doprava je velmi čilá. Trať jízdní je do Žďáru II. na Velkou Losenici do Přibyslavě. Celkem denně 214 km. Přidán je vlečný vůz dle potřeby až do Přibyslavě, jinak zůstává u nás v Losenici. Průměr denně 500 osob, týdenní jízdenky = 75% a na 50%. Jezdí se 4krát, 5krát týdně střídavě s připojením do Přibyslavě.
První odjezd 435 hod. z Přibyslavě, z Losenice 505, večer 7 a ½ 12 hod. Stanoviště: staré nádraží Žďár a náměstí Přibyslav. Vlečňák přispívá k uvolnění místa v autobusu.
Zvláštní zájezdy byly: na Vranovskou přehradu, na hrad Hlubokou, na Slovensko do Bratislavy. Cena jízdy do Žďáru = 3,40 Kčs, do Přibyslavě = 3 Kčs, ze Žďáru do Přibyslavě = 6 Kčs. Týdenní lístek dělnický do Žďáru = 7 Kčs. Největší obsazení = 150 osob. Vedoucí provozu je Jiří Sobotka, jezdí 8 roků. Nadpočetných hodin nemá, místo nich má placené volno. Roční obrat 72 tisíc.
Státní rybářství v Kociperku
V roce 1959 nově přidělen jako baštýř Jos. Zikuška z Veselí. Z melioračních prostředků byl zahrnut původní potok v obnoveném rybníku Pyšlíku a okraje rybníku vyčnívaly, takže plocha rybníka se zvětšila o 3 ha. V rybníčcích v provozu obsazeno pstruhem dubovým 128%. Jedná se o ročka a konzumního pstruha, největší váha = 2,60 kg. Do Polska se expedovalo 130 tisíc jiker pstruha obecného v hodnotě 4 tisíce Kčs.
V líhni vytřeno celkem 1 milion 200 tisíc pstruha obecného a 2 200 tisíc maren. Jako exkurse zde byly: 11 škol všeobecných, zemědělská vysoká škola, lesnická z Brna. Ze zahraničních delegací zde byla sovětská a polská, došlo i k zájezdům Čsl.svazu rybářů z Jihlavy a Brna.
Po úhradě meliorační Pyšlíku počítá se s výlovem 15 – 20 q kapra a pstruha. Konzumní cena kapra Kčs 11, pstruha = 21 za 1 kg. V příštím roce se jedná o rozsáhlou výstavbu odchovných rybníčků a úpravu projektu. Perspektiva značně stoupá a dá se předpokládat, že po příští úpravě výroba se zvětší nejméně o 100%.
Dlužno poznamenati tragické utonutí žáka 6. třídy zdejší osmiletky Jaroslava Stránského z Vepřové dne 8. června v rybníku Pyšlíku. V hodině tělesné výchovy nedbal při plování vyučující učitelky, vzdálil se přes zákaz do středu rybníka, kde zapadl do původního potoka a utonul. Pohřben byl na hřbitově v Borové.
Livovar
Horácké Lihovary a škrobárny Havlíčkův Brod, provozovna Velká Losenice. Plán výkupu brambor = 109 vagonů splněn 112 vagony, byl ukončen 4. října Škrobnatost bramborů = 17.34%, všechny průmyslové brambory expedovány do továrny Ronov. Sadbových bramborů bylo přijato 22 vagonů, jednak pro výkupní závod ve Žďáře, jednak pro Horácké lihovary.
Z výrobou lihu bylo začato 2. listopadu a zpracovány odpadní brambory ze škrobáren a mejdýlkárny ve Žďáře a z klokosu (=čistý hroznový cukr). Mimo výroby lihu byla zahájena výroba krmiv pro hovězí dobytek v JZD pro celé velké okolí: Nížkov, Rosička, Buková, Hamry, Sázava, státní statky Ronov, Špinov, Nové Dvory, Vepřová, Malá Losenice, Pořežín, Račín. Denní výroba = 300 hl, jako základní suroviny = škrobárenské zdrtky.
V polovici února bude ukončena výroba lihu a bude pokračováno ve výrobě zakvašených krmiv pro hovězí dobytek v JZD. Lihu 300 hl z odpadových surovin, prodejní cena Kčs 564 bez zdanění. Výpalky a krmivo se prodávají za 1 Kčs hektolitr. Investiční stavba nebyla, jen běžná údržba byla prováděna.
Mlýn
Mlýn nebyl otevřen, není v provozu.
Mlékárna, místní provozovna
Mlékárně dodávaly mléka místní obec Velká Losenice, Pořežín, Nové Dvory, Sázava, Rosička, Česká Mez. Plán ve výkupu v r. 1959 byl zvýšen o 7% proti loň. roku 1958. Vyráběly se sýry Niva se zelenou plísní 73 207 kg, à Kčs 23, v částce 1 686 061,-.
Značná část mléka byla předisponována do mateřského závodu v Hesově na výrobu smetanového krému „Pribináček“ pro Prahu a Brno, zvláštními dovozy: denně dvakrát do Prahy a jedenkrát denně do Brna. Syrovátka odebírána JZD místním i z okolí (Vel. Los., Malá Los., Nové Dvory, Pořežín) za 100 l = 1,20 Kčs. Nejvyšší dodávka mléka do mlékárny v měsíci září (2 522 l) nejnižší v lednu (1953 l) a v květnu (1979 l). Tučnost nejvyšší říjen, (3,789%), nejnižší květen (3,597%).
Plíseň do sýrů Niva je polotuhá v lahvičkách z mlékáren v Praze. Jedné lahvičky plísně se používá asi na 400 l mléka. Plíseň se musí do tří týdnů spotřebovat, pak ztrácí schopnost se rozmnožovat – odumírá. Dle množství mléka se používá 5 - 6 lahviček denně. Sběrna mléka v čp. 177, prováděla Anna Nedělková jak od části družstevních krav, tak i soukromě hospodařících, včetně záhumenkářů.
Pekárna
Pekárna vykazuje přerušený provoz. Dílna je rozbourána, stavba nepokračuje. Pečivo se dováží denně ze strojních pekáren ve Stříbrných Horách, vedoucí Jos. Pátek.
Lovecká společnost
Lovecká společnost Velká Losenice, myslivecký hospodář Jos. Šrámek z Pořežína. Členů = 12 (Vel.Los.), celkem společnost V. Los. + Pořežín – Nové Dvory = 19 členů. Dodávky ulovené zvěře = 60%. Stav koroptví se poměrně zvýšil a zlepšil. Dodávka = 12 kusů, bažantů přibylo, střeleno 30, dodávka = 6 kusů, stav zajíců se zlepšil, odstřel 44 zajíci, dodávka = 30 kusů. Srnčí odstřel 10 kusů, dodávka = 12 kusů.
K odstřelu jelení zvěře byly povoleny 2 kusy, ve skutečnosti střeleny 3 kusy, z nich jeden na plnění dodávky státním lesům. Jako škodná střeleno 13 lišek + 5 koček + 24 vran + 2 psi. Stav černé zvěře proti očekávání se velmi snížil, k odstřelu nedošlo.
Lesní hospodářství. Příděl paliva
Dodávky z družstevních lesů byly 97 m3 . Z obecních býv. 320 m3 . Vysázeno bylo u JZD ve svých lesích na 7 tisíc sazenic (převahou borovic), ve státních lesích 21 tisíc sazenic (5 tisíc borovic + 12 tisíc smrků + 4 tisíce modřínů). Na Holém kopci oplocovali na Peperku u Malé skalky 360 m, tj. obvod dvou oplocenek. Osázeno 8 tisíc jedlí a přisazovati se bude buk (as 8 tis.)
Obci bylo dodáno jako příděl 80 m3 dříví palivového. Konsumentům byl prodán za 100 Kčs. U jelení zvěře zůstává stav na stejné výši, do čehož zasahuje jelení oblast, do které spadají tyto lesní závody: Přibyslav, Nové Město, Polička, Křížová. Dle sčítání v této oblasti pohybuje se asi 370 kusů jelenní zvěře, z toho na rok 1959 bylo plánováno 170 kusů k odstřelu, střeleno jen 162 kusy. Plánovaný odstřel jelenů se provádí výběrovým odstřelem, avšak byl střelen jeden dvanácterák, který byl chovný. Jelenů paroháčů dle sčítání = 137, z toho jsou 3 čtrnácteráci, 2 šestnácteráci. Ostatní jeleni jsou běžného paroží. Pro neúnosné škody hlavně na polích je stále plán odstřelu jelení zvěře na stejné výši, nebo bude na r. 1960 ještě zvýšen.
Počasí v r.1959
Rok 1959 začíná velmi hezkým počasím v lednu, mírné mrazíky asi kolem 10 o C, sněhu bylo kolem 30 cm. Již počátkem měsíce února se počítalo, že zima bude co nejdříve u konce. Tento měsíc svým teplým počasím podobal se spíše měsíci dubnu a květnu. A když sníh úplně roztál, nebylo téměř žádných holomrazů. To mělo velký vliv na ozimy, které se na podzim r. 1958 se za velmi ztížených podmínek vpravovaly do země, ba byly do konce případy, že obilí ručně nasázené pro veliké mokro nebylo vůbec do země zaděláno.
Vlivem tohoto příznivého počasí v měsíci březnu se silně zakořenilo a poskytovalo naději na vysokou sklizeň. Po celý měsíc březen převládalo pěkné teplé počasí, bylo beze sněhu a bez mrazu. Pozemky kolem 20 ha byly dosti suché, takže bylo možno započíti se setím. Jarní pšenice v JZD byla seta na den sv. Josefa, oves a ječmen v týdny od 22. – 29. března do velikonoc, které byly 29. března, bylo již z polovice zaseto. I nejtěžší pole se nechala pěkně zasít. Denní teplota se pohybovala kolem 16 oC. Takovéto počasí u nás skutečně stojí za to, aby bylo zaznamenáno, neboť se opakuje velmi zřídka.
V měsíci dubnu bylo stále hezky, pilně se pracovalo na polích, odměna za vykonanou práci byla stanovena pracovními jednotkami, které byly normovány např. na krmení a ošetřování 1. páru koní měsíčně DPJ, krmení vepřů za 100 kg přírůstků 5 PJ, vláčení 4 ha polí jedenkrát místo 1 1/4 PJ atd. V měsíci květnu pokračovalo pěkné suché počasí s občasnými menšími deštíky. Sázení bramborů bylo ukončeno kolem 20. května. Ku konci měsíce vydatně namoká a dnem 3. června začala senoseč.
Sena bylo asi o 1/3 méně oproti průměru let minulých. Pracovalo se pilně a nepřetržitě na senách, bramborách, řepě a kukuřici. V dalším měsíci, který byl rovněž velmi pohodlným a teplota dosahovala až 30 o C, se pokračovalo ve sklizni sena. Toto se sklízelo téměř bez práce a dováželo se do míst, kde byl ustájen dobytek a koně. Od 18. – 22. července vydatně a hustě pršelo, takže práce byla přerušena.
V měsíci srpnu byla velmi krásná pohoda při sklizni obilovin. Žita se sekala pouze jen malými žačkami s koňmi. Úroda byla skutečně bohatá. V JZD bylo zaseto 120 ha žita a postaveno bylo asi 27 tisíc panáků. Obilí při svážení se z větší části venku mlátilo a sláma stahovala. Též něco žita a ovsa nevymláceno a stahováno. Oves byl též uskladňován v několika větších stodolách. Na otavy bylo krásné slunečné počasí, takže sušení nevyžadovalo téměř žádnou práci. Sklízelo se ze řádků, shrnuto pohrabáčem. Sklizeň otavy se přes to protáhla do 15 září. Brambory v měsíci srpnu nebo počátkem měsíce září potřebovaly velmi nutně aspoň jeden vydatný déšť, což mohlo míti veliký vliv na sklizňové výnosy.
Po celý měsíc srpen a září, tj.téměř 8 týdnů vůbec ani jednou nepršelo a slunečno bylo od rána do večera. Nikdo ze starších občanů takové počasí nepamatoval. Podle starých záznamů bylo podobné počasí v r. 1806, kdy v tuto letní dobu nezapršelo 56 dní. V tomto roce 1959 trvalo such 65 dní a ani po této době se nedostavil déšť, nýbrž jen slabé mrholení. Půda byla velice utvrdlá a práce v poli silně ztížené. S vybíráním bramborů bylo započato 12. září a vybíralo se již na plno. Úroda brambor byla jenom slabá a činila tak v průměru 150 q po 1 ha.
První sníh přišel 12. listopadu, avšak přes den zase roztál. Práce na polích bylo ještě mnoho a na lukách též. V tomto měsíci bylo jenom několik menších mrazíků, jinak bylo počasí velmi příznivé. Ještě v prosinci bylo bez mrazů a teprve na vánoce napadlo menší množství sněhu. Dne 30. prosince asi v 6 hod. večer se dostavila silná bouře. Silně se blýskalo a hřmělo, zjev v této době nevídaný. Posledního dne v roce bylo počasí teplé jako v máji. ( V letních měsících bylo naměřeno až 37o C tepla).
Hledání mandelinky bramborové
Krajský národní výbor v Jihlavě nařídil míst. nár. výborům společný hledací den mandelinky bramborové 26.července. Hledací povinnost od 10 – 65 roků. Akce prováděna v 15 skupinách. Výskyt na více místech byl ihned lokalisován. Postřik s letadel byl prováděn 25. června 1959.
Včelařství
Rok 1959 byl pro včelařství příznivý. Průměr včelstva ve výnosu 8 1/2 kg medu. Celkem = 12 včelařů + 50 včelstev. Dodávka ze včelstva = 1,60 kg, celkem dodávka medu 3 včelařů přihlášených u včelařského spolku = 96 kg. Cena medu 22,50 dodávka = Kčs 2 160,-. Rojení bylo slabé. Celkem všech úlů zazimovaných včelstev = 57.
Maloobchodní cena medu za/kg = 30 Kčs. V čp. 3 a 186 byla zjištěna roztočová ničivá nákaza včel s parasitem ve vzdušnicích včel, bude zahájeno léčení. Zvláštní zjev 1 včelstva uvádí mistr Alois Wasserbauer čp.184: Jedno včelstvo, které přišlo do snůšky opožděně, bylo velmi silné. Pro podzimní krmení 15. srpna bylo dáno osmi včelstvům do prázdných medníků po hrnci se třemi litry sladiny všem do úlů. Ráno při kontrole zjištěno, že všechny hrnce byly prázdné ani jedna mrtvolka až v jednom včelstvu zůstala sladina netknuta a plný hrnec mrtvolek utopených včel. Hrnec = 5 l a asi ½ 2 kg včel utopených.
Druhý den se zjev stejně opakoval. Příčina nebyla známa a nebyla přes všechno úsilí a zájem zjištěna. Včelstvo zůstalo velmi oslabené a nedokrmené. Asi v polovici října všechna včelstva byla zužována k přezimování. Zjistilo se, že v plodišti úchylného včelstva bylo 5 rámečků díla podlomeno pod horní loučkou a ku předu všech pět obsazených souší k česnu pokáceno. Rámečky byly vyměněny pěknými soušemi a včely řádně nakrmeny. Případ tento je pozoruhodný a nevysvětlitelný. Všechny úly jsou konstruovány na nepřímo studenou stavbu nejnovějšího typu „Vysouváků“ na míře rámečků o rozměrech 39 cm x 27 ½ cm.
Služba zákazníkům
Obnova – provozovna Velká Losenice, vedoucí Lad. Sobotka z Malé Losenice. Opravuje se všechna obuv veškerého druhu: kožená, gumová, plátěná a filcová. Koženou obuv na platformy zasílá do Havlíčkova Brodu, punčochy do Jihlavy, gumovou obuv do Mělníka do vulganisační dílny. Zákazníků = 1 800, roční obrat 18 tisíc.
Prodejna obuvi
Jednota 410, provozovna prodejna obuvi, Velká Losenice, vedoucí Lud. Ryšavá. Obrat = 165 tisíc. Největší zájem o gumové zboží, zvláště přezůvky. Letního zboží se jeví nedostatek. Pracovní boty v ceně Kč 35 – 45 – 55, vycházkové boty Kčs 90 – 300,-. Veliká poptávka je po punčochách krepsilonových.
Modelárny Žďasu
Modelárny Žďasu, žďárské strojírny a železárny, umístily filiální výrobu dřevěných modelů Alois Wasserbauer ve Velké Losenici čp. 184. Pracuje 8 zaměstnanců. Jako vedoucí Vlastimil Vodehnal. Dle daných plánů se dělají dřevěné modely pro slévárny na ocelolitiny, na válcovací zařízení a těžké lisy.
Činnost modelárny je od 1. září 1959. Modely slouží pro odformování budoucích odlitků. Modely se vypravují nátěrem. Umístění je dočasné, než se dostaví nová budova modelárny ve Žďáře nad Sáz.
Kovářství
V pracovním sektoru v popředí zaujímá místo kovářská dílna Václava Milfajta s jeho bratrem Karlem, kteří pilně pracují ve družstevním sektoru. Vedle práce manuelní jsou zde stroje na pohon elektrický: ventilátor, vrtačka, svářečka (při vysokém napjetí sváří se litina i železo), bruska i buchar na tlučení.
Provádí se opravy nutné pro výstavbu v JZD, nutné pro polní hospodářství (nářadí), opravy strojů: pásového traktoru, kolového traktoru, žaček a secích strojů, vyorávačů bramborů, bran a pluků; kovají se koně, které v hospodářském provozu. Zpracuje se 10 – 15 q železa. Obrat činí 700 pracovních ročně.
Malířství
Mistr Jan Halama u k. p. Okresní stavební podniky ve Žďáře. Provádí vkusně malby veřejných budov i privátní, rovněž stavební i nábytkové nátěry. Práce honorovány jako úkolové dle stanovených norem. Mzda = 1.200 Kčs měsíčně. Pracuje též na opravě radií a seřizuje televisní reproduktory.
Holičství
Provozovna holičská a kadeřnická, vedoucí Jan Hromádka. Celkový obrat Kčs 12 tisíc, zákazníků = 400, službu provádí též v obci Vepřové – v pátek. Odvádí 200 účtenek bloku za týden ze práce svého oboru. K vytápění holírny dal MNV nová železná kamna v ceně Kčs 280,-. Ondulace provádí paní Marta Hromádková, potřebné náčiní je zajištěno v provozovně.
Zahradnictví
Mistr Josef Králíček, s. p., zastává službu vrátného v ČSAD ve Žďáře, zahradnictví se věnuje sníženou měrou. Konsumenty zásobuje hlavně salátem a cibulí. Ve pěstování se dařilo plodnosti jahodám plnoplodícím. Zájemci byli obslouženi sazenicemi zeleniny a květin. Příležitostně byly vázány kytice a věnce zvláště o Dušičkách, též ke koupi listopadky a chrysamtény. Na požádání prováděna úprava a osazení hrobů na hřbitově.
Žaludek obce – Velká Losenice
Krupony vepřů
Domácí porážky vepřů byly povolovány po splnění dodávkové povinnosti. Kruponáři dle nových směrnic jsou považováni jako samostatní mistři a tím podléhají dani z obyvatelstva. Mistr Jiří Zach kruponoval z domácích porážek 120 vepřů, vedle mistr Václ. Němec a mistr František Čumpl kruponovali dohromady 80 kruponů.
Třídy kruponů jsou tři: I. třída = bezvadný hodnocen Kčs 12, II. třída poškozeny při práci (pořezáním) = Kčs 8, III. třída poškozený hlavně svrabem neb strupovitostí hodnocen Kčs 3,50 za 1 kg. Krupon má rozdílnou váhu od 2 – 9 kg. Návrh na osvobození od kruponování domácí porážky vydá pouze veter. lékař s dodatečným schválením ONV.
Krupony zpracují n. p. koženodělné, sběrna je v Jihlavě, preparují je taninem a ztužují. Hotové výrobky se vyvážejí do ciziny (dámské kabelky, aktovky, školní brašny a p.), též se dělají boty (cena = Kčs 50), hrubé krupony se dávají pro sedlářské potřeby.
Zabíjejí se prasata lehčí váhy od 1 – 2 q, což je v důsledku, že zrušena povinná dodávka sádla. Sběr kostí zůstává nadále v platnosti, z 1 vepře = 5 kg. Do roka se zabíjejí 1 – 2 prasata.
Očkování – proti moru
V r. 1959 se vyskytl mor vepřů v Počítkách, o. Žďár. Bylo podniknuto očkování proti moru a sice serum hromadné – 14 dní provedena druhá serová akce – 14 dnů provedena vakcinace vepřů tzv. trvalá imunita. Tím se šíření moru úplně zastavilo za proočkování vakcinou proti moru vepřů u všech obcí v okrese Žďár. Nákaza se tímto očkováním úplně zlikvidovala.
Masna
Masna, prodejna Jednoty Žďár, vedoucí Tomáš Juránek. Vykázala roční obrat Kčs 460 tisíc. Prodejnu navštívilo 2.300 osob. Konsumentům prodáno 20 q sádla, 78 q uzenin, 75 q masa, 4 q konserv. O vánocích prodáno 5 q kaprů. Zboží dodává pobočka kraj. podniku v Kostelci prodejnou Masny z Nového Města na Moravě.
Dvě Jednoty ve Velké Losenici
I. Vedoucí Fr. Tonar. |
II. Vedoucí Jos. Mach |
||||
Celkový obrat Kčs 1.235.000 |
Celkový obrat Kčs 1.050.000 |
||||
Chléb |
398 q |
Chléb |
|
465 q |
|
pečivo (rohlíků) |
|
90.000 |
pečivo (rohlíků) |
|
85.000 |
Mouka |
378 q |
Mouka |
172 q |
||
Cukr |
85 q |
Cukr |
110 q |
||
Máslo |
15,5 |
Máslo |
6 q |
||
Mléko (hl) |
360 |
Železářství |
88 q |
||
Lihoviny (hl) |
4,25 |
Lihoviny |
3 hl |
||
Ovoce a zelenina |
289 q |
Ovoce a zelenina |
215 q |
||
Textil (Kčs) |
426.600 |
Stavební hmoty (q) |
760 q |
||
Kuřivo (Kčs) |
21.800 |
Kuřivo |
21.000 |
||
Knihy (ks) |
124 |
|
|
||
Dvoje pohostinství ve Velké Losenici
I. Vedoucí Vladimír Liml |
II. Vedoucí Antonín Bratršovský |
||
Celkový obrat Kčs 280.000 |
Celkový obrat Kčs 285.000 |
||
pivo |
490 hl |
pivo |
680 hl |
víno |
580 l |
víno |
660 l |
lihoviny |
470 l |
lihoviny |
405 l |
limonády - lahví |
5.800 |
limonády - lahví |
1.700 |
kuřivo - Kčs |
45.000 |
kuřivo - Kčs |
50.000 |
cukrovinky - Kčs |
46.000 |
cukrovinky - Kčs |
18.000 |
uzenin (kg) |
320 kg |
uzenin - kg |
505 kg |
obědy |
2.000 |
|
|
Finance v r. 1959
Státní spořitelna ve Žďáře, jednatelství Vel. Los.:
Stav vkladů k 31. prosinci 1959 ........................... Kčs 901.937
Školní úspory vykázaly k 31. prosinci 1959 ...........Kčs 14.067
Finance obce Velké Losenice:
Příjmy obce v roce 1959 ............................ Kčs 248.965,42
Vydání obce v roce 1959 ............................Kčs 240.783,74
Na školu národní .........................................Kčs 6.936,45
střední ........................................ Kčs 10.178,05
Pohyb obyvatelstva v r. 1959
narozených |
zemřelých |
sňatků |
|||||
chlapců |
děvčat |
Celkem |
mužů |
žen |
Celkem |
občan. |
církev. |
11 |
6 |
17 |
5 |
6 |
11 |
10 |
10 |
Rukodílné práce občanů
Rukodílné práce občanů: hospodaření zemědělců v JZD a v soukromém sektoru. Jako dělníci každodenně dojížděli do Žďáru a b. Zámku Žďáru na budování kombinátu Žďárské strojírny a železárny a do závodů Stavebních ve Žďáře a též v TOKOZ u v b. Klášteře. Na stavbu vodovodů na různých místech pracovalo 15 dělníků. Dojíždějících dělníků do podniků = 130.
Obecní knihovna
krás. liter. |
polit. liter. |
nauč. liter. |
časopisů |
čtenářů |
výpůjček |
873 |
105 |
43 |
12 |
71 |
932 |
Celkem svazků 1.021 knih |
|||||
Knihovníkem: Josef Belán |
Televise v naší době
V uzávěru zápisu zmíním se ještě o epochálním vynálezu – televisoru, kterých i v Losenici 6. Doba trvání této kroniky od r. 1933 – 59 vykázala řadu vynálezů, z nichž televisní obrázky zasluhují popředí. Nejlepší značka doby „Athos“ je z čsl. Tesly v ceně Kčs 4.300.
Možnost přijmu obrázků je ze 7 různých stanic: pro vých. Čechy = Krásné u Hlinska, druhá vysílačka u Brna na kopci Kojále, Drahanská vysočina, třetí pro již. Čechy na Kleti u Českých Budějovic, čtvrtá na Petřínské rozhledně, tři vysílačky jsou na Slovensku. Možný příjem z Vídně bez zvuku (mají jiný kmitočtový rozsah zvuku).
Nejvyšší stožár vysílací = 314 m u Brna, nejvýše položená vysílačka již. Čechy 1.100 m n. m. V současné době jsou nejlepší jakosti televisory Astra a Ametist, ze sovětských Temp – Rubin a Zarja. Největší úhlopříčka obrazovky bude u televisoru Narcis s délkou 53 cm. Každá vysílačka musí míti jiné rozměry anteny. Počet elektronek se pohybuje od 15 – 25. U starších typů televisorů byl zaručený příjem do 50 km, u typu novějších do 150 km.
Toto je závislé na povaze terénu, např. kopce. Televisní vlny se šíří jako světlo, t. j. přímočaře, jakékoli narušení této linie má neblahý vliv na příjem. Značný podíl ve vývoji televise měl německý vědec Braun, první vysílání celovečerních pořadů zahájila USA. U nás televise začala vysílat své programy v r. 1953. Stálý vývoj naší televise má v budoucnu dospěti k dokonalé televisi i barevné a tak daleko, že pořady televise bude uváděti současně i kino.
KRONIKA UZAVŘENA 31. PROSINCE 1959
Ve Velké Losenici dne 31. prosince 1959
Richard Hladík, kronikář