Kronika
zpět1957
- Kronika obce Velká Losenice
- 24.2.2022
1957
zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy
JZD Velká Losenice:
Druhý rok činnosti: III. typ
Rok 1957 je druhým rokem po založení JZD a ukazuje zvýšenou aktivitu i zvětšenou prosperitu. Do Jednotného zemědělského družstva vstoupilo 5 nových členů. Výměra půdní základny se zvýšila o 10 ha, celkem 267 ha.
Novostavba stáje v č. 2
Jako adaptace vystavěna z kravína a stodoly v čp. 2 stáj pro 130 kusů dobytka a obsadila se v měsíci červenci. Zřízena napajedla a krmná dražka a připravil se na škrabák, který elektrickým pohonem vyskladňuje hnůj až na vůz k odvozu. Na podzim se udělala nová přístavba jako přípravna krmiv, která se stájí spojena dvojkolejnou dražkou s provozem 5 vozíků. Náklad na výstavbu = 370 tisíc Kčs.
Drůbežárna
Jako novostavba u Pyšlíka zbudována Drůbežárna se sklípkem na 250 slepic, byla obsazena začátkem prosince 275 slepicemi a 18 kohouty jako A chovem (plemenný materiál). Kuřata jsou z Drůbežárny z Třeště a kohouti z aukčního trhu v Třebíči. Druh = Vlašky koroptví. Do 6 neděl slepičky byly odchovány v Drůbežárně v Sázavě, od 6 neděl do obsazení nové drůbežárny byly chovány v pojízdném kurníku na polích.
Pojízdný kurník byl dřevěný, v ceně Kčs 2.500,-. Po dostavbě drůbežárny byly slepice umístěny v novostavbě. Náklad rozpočten na 60 tisíc, postaven za 30 tisíc. Obě novostavby byly subvencovány částkou 100 tisíc. Drůbežárna je na jz. svahu, chráněna proti větru lesem a skýtá dobré předpoklady k chovu drůbeže.
Stroje
JZD pořídilo nový traktor Zetor 25 se závěsným vozem v cena 28 tisíc + 12 tisíc = Kčs 40 tisíc. Dále koupen robot s lištou na louky a vlečná lišta na jetel k Zetoru. Do provozu dány dva potahové vozy na valník za 8 tisíc a klanicový za 10 tisíc Kčs.
Dodávky
Dodávky byly splněny na 100%, brambor bylo o 12 vagonů jako nadplán. Celkem jařiny byly poškozeny silně krupobitím (80%), takže se nevybéře ani setové zrno. Mák zpustošen na 100%, dal nejlepší předpoklady sklizně, po krupobití přišel zaorat. Len byl také poškozen krupobitím na 35% a zbyl nekvalitní. Z 10 ha se sklidilo 140 q. Na jaře byl slibný, nemá řádnou pevnost.
Plnění zemědělských produktů v roce 1957
Jednotné zemědělské družstvo: |
Soukromý sektor |
||||||||
Zemědělské půdy 285,87ha |
Zemědělské půdy 493,04 ha |
||||||||
Dodávka |
předpis |
splněno |
% |
na volný prodej |
Dodávka |
předpis |
splněno |
% |
na volný prodej |
Hovězí maso |
95,60 q |
95,60 q |
100 |
|
Hovězí maso |
361,57 q |
|
100 |
51,62 q |
Vepřové maso |
69,18 q |
83,20 q |
120 |
14,02 |
Vepřové maso |
189,25 q |
|
100 |
188,852 q |
Žito |
274,50 q |
274,50 q |
100 |
|
Obilí |
924,81 q |
|
99 |
|
Mléko |
372 hl |
503 hl |
130 |
131 |
Mléko |
1555,90 hl |
|
100 |
159,84 hl |
Vejce |
|
|
|
|
Vejce |
85,493 |
|
104 |
|
Brambory |
23,65 q |
26,55 q |
114 |
2,90 q |
Brambory |
5469,26 q |
|
114 |
|
Traktorové stanici za práce polní 678 q brambor a 8.880 Kčs.
Rozpočtováno 18.000 pracov. jednotek, skutečná potřeba 15.700 pr. j.
Umělá hnojiva JZD
Spotřeba hnojiv JZD:
Strusky = 186 q, superfosfátu = 296 q, drasel. soli 164 q, ledku váp. = 100 q, síranu = 101 q, dusík. vápna = 28,5 q, vápence = 200 q.
Celkem umělých hnojiv = 1075,5 q, v částce Kčs 38.075,35.
Hospodářské zvířectvo
Stav hospodářského zvířectva v JZD k 31. prosinci 1957:
Koně ............................... 15 (v růz. čp.)
Hovězí dobytek ............. 136 kusů (z toho 43 krávy)
Prasata .......................... 168 kusů (z nich 2 kanci + 22 prasnic)
Hovězí dobytek ustájen v nové stáji čp. 2, prasnice s malými selaty v čp. 33 = 72 kusy, žír v čp. 21 v počtu 51 kus a v čp. 18 = 42 kusy. V čp. 18 se objevila červinka, 5 prasat uhynulo, dál se nákaza nešířila. Z chovu prasat: 1 kanec = superlativa + 4 prasnice v plemenné knize.
Pracovní jednotky v r. 1957
Uzávěrka a zhodnocení činnosti JZD vykázala:
Plánována jednotka = 17, plánov. jednotka v naturáliích = 6,85,
Skutečná jednotka = 12, plánov. jednotka v naturáliích = 2,65.
Kalendářní vzpomínky a oslavy:
Úmrtí Leninovo
Dne 21. ledna vzpomenuto při školní oslavě 32. výročí smrti V.I. Lenina. Žactvo seznámeno se životopisem a dílem vůdce pracujícího lidu a připomenut jeho vzkaz mládeži „Učit se!“.
- výročí únorových událostí
Rok 1957 připomíná deváté výročí vítězství čsl. pracujícího lidu, kdy převzal vládu do svých rukou. Historická událost byla připomenuta proslovem, zevně vlajkovou výzdobou.
Mezinárodní den žen
K Mezinárodnímu dni žen 10. března přednesena přednáška o významu žen – matek všech národů světa, které budou chrániti mír a štěstí svých dětí a promítán barevný film.
První máj
Spontánní projevy pracujících k Prvnímu máji se konaly ve středisku v Přibyslavi, kde mládež i dospělí manifestovali pro mír na celém světě a zavrhovali válku.
Den vítězství
Státní svátek Čsl. republiky oslaven proslovem, při němž projeven dík Rudé armádě za osvobození naší vlasti. Hudební i recitační vložky doplněny zpěvem i tanečky.
Mezinárodní den dětí
Mezinárodní den dětí – 1. červen byl slaven vzpomínkou, ve které dětem přán mír a projeven odpor proti nové válce.
Den armády
V Den čsl. armády 6. října vyslechlo žactvo osmiletky proslov zástupce z vojenského útvaru ze Sázavy. Na dotazy podal vysvětlení a poučil žactvo. V Kulturním domě večer sázavská vojenská posádka konala estrádu s žertovnými kuplety, vložkami písní a vojenskou hudbou, s ukončením taneční zábavou.
Velká říjnová revoluce
K školním oslavám 40. výročí Velké říjnové revoluce přednesl ředitel školy proslov. Besídkový program s hudbou doplněn zpěvem i tanečky. Účast 85 os. dospělých.
Štafeta
Štafeta přátelství a míru proběhla naší obcí 19. října od Pořežína na horní konec obce k Sázavě.
Děda Mráz
Před vánocemi uspořádána školní slavnost, při které vítán Děda Mráz. Po veselém programu rozdělena sladká nadílka.
Úmrtí presid. ZÁPOTOCKÉHO
V jeseni – 13. listopadu 1957 roznesla se po celé Republice zpráva o úmrtí druhého presidenta a vůdce dělnického hnutí.
Zemřel ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ, po krátké a vážné nemoci o 5 hod. ráno. Smuteční katafalk se zesnulým presidentem byl vystaven ve Španělském sále na hradě pražském. Zástupy lidu sem přicházely se rozloučiti se zesnulým presidentem. Pohřeb stanoven na den 18. listopadu; do Prahy došlo mnoho soustrastných projevů a zavítali smuteční hosté ze spřátelených států.
Smuteční akt byl zahájen o 1230 státní hymnou. Promluvil předseda vlády Viliam Široký. V 1 hod. houkaly nad celou Prahou a v Republice sireny a umlknul ruch budovatelské práce, kdy lid uctívá 5 min ticha památku presidenta. Rakev vynášena se zesnulým z pražského hradu a uložena na lafetu taženou koňmi, nastupuje cestu Prahou. Na Letenské pláni vzdali poslední „K poctě zbraň“ jako vrchnímu veliteli jednotky čsl. lidové armády, min. vnitra, lidových milicí.
Po celé trase průvodu dopravovaly státníka a vůdce lidu ohromné masy lidu. Na Václavském náměstí se rozloučil se zesnulým první tajemník KSČ Antonín Novotný, za sovětský lid J. Vorošilov, za polskou delegaci A: Zawadzki, za čínskou Li Sienien. Smuteční akt ukončen Internacionálou. Dále odjel motorisovaný čestný průvod od musea do krematoria, kde poslední projev pronesl předseda URO František Zupka.
Závěrečného obřadu se zúčastnili pozůstalí a pozvaní hosté. Naposledy zazněla na věčnou památku dělnického vůdce Píseň práce. Jeho ostatky pak byly zpopelněny. Urna uložena v Národním památníku na Vítkově.
Tryzna
Tryzna uspořádána v Kulturním domě 18. listopadu o 8 hod. večer. Na programu vystoupily děti střední školy recitací, hudební soubor MOB Smutečním pochodem od F. Chopena. O životě a práci dělnického presidenta Antonína Zápotockého promluvil ředitel Svoboda. Smuteční slavnost ukončena Písní práce. Účast 90 osob z nich 60 dospělých.
Volba presid. NOVOTNÉHO
V úterý - 19.10. sešlo se Národní shromáždění ČSR ke schůzi ve Vladislavském sále pražského hradu, aby zvolilo nového presidenta. K návrhu poslance Viliama Širokého hlasuje NS jednomyslně 353 hlasy a volí prv. tajemníka KSČ jako presidenta, poslance ANTONÍNA NOVOTNÉHO.
Nově zvolený president skládá ústavou předepsaný slib, nastupuje úřad.
Spontánní volby do K-O-MNV – 19.5.1957
Počet voličů |
Kraj. nár. výb. |
Okres. nár. výb. |
Míst. nár. výb. |
|||||
Odevzdáno hlas. lístků: |
||||||||
mužů |
žen |
celkem |
platných |
neplatných |
platných |
neplatných |
platných |
neplatných |
289 |
296 |
585 |
471 |
14 |
569 |
16 |
575 |
10 |
*Kraj. nár. výb. – jako zástupce zvolen Vlastimil Schejbal, zaměstnanec n. p. Žďasu ve Žďáře n. S.
*Okres. nár. výb. – jako zástupce zvolen Josef Růžička, ředitel nár. školy v Nových Dvorech
*Míst. nár. výb. – předsedou zvolen Antonín Sedláček čp. 193.
Nový MNV
Nový předseda Ant. Sedláček převzal úřad 1. června 1957, místopředsedou Václav Tesař, tajemník Břetislav Linhart, po resignaci Emanuel Štefl.
Funkcionáři
Členové rady míst. nár. výboru:
Sedláček Antonín, Tesař Václav, Linhart Břetislav (po resignaci Emanuel Štefl), Halama Jan, Juránek Tomáš, Mach Jan, předseda JZD, Sedlák Václav čp. 59.
Komise: 1.) zemědělská = 11 členů, předsedou Sedlák Václ.,
2.) finanční = 4 členy, předsedou Belán Jos.,
3.) pro školství, kult., zdrav. = 15, před. Svoboda D.,
4.) pro výstavbu obce = 8 čl., před. Tesař Václav, Výbor žen při MNV = 12 členek, před. Marie Šteflová.
Seznam podkomisí:
a) bytová = 4 čl., předsedou Veselý Jos. čp. 189,
b) sběrová = 2 čl., předsedou Landsman St. 183,
c) bezpečnostní 5 čl., předsedou Pátek Jos. čp. 190,
d) vážní 2 čl., předsedou Veselý Jos. čp. 75,
e) zásobovací a výmlatová 3 čl., před. Juránek Tomáš 66,
f) Mandátová komise:1.) Řehák Vlad.
2.) Landsman
3.) Sedláková Marie
Soc. slož. MNV
Sociální složení nově zvoleného míst. nár. výboru:
3 dělníci + 4 členové JZD + 3 soukr. hospodař. Zemědělci + 2 technič. úředníci + 1 úředník + 1 učitel + 1 ostat. povol.
Školství – změny ve sboru
Osmiletá střední škola vykazuje 178 dětí, z nich 90 chlapců + 88 dívek.
Z učitelského kolektivu střední školy odchází do výslužby uč. Richard Hladík, po 43letém školním působení. Ministerstvo škol. a nár. osvěty vyslovilo mu pochvalné uznání v b. působišti Ždírci na menš. škole, pak při zproštění dík za práce v čes. menšině vykonané. Odbor pro školství a kulturu rady ONV ve Žďáře projevil mu při odchodu do starobního důchodu dík za práci vykonanou pro naše školy a naše děti a uznání vyslovil za dlouholetou činnost učitelskou.
Službu školní ve Velké Losenici konal od 16. října 1939 do 31. srpna 1957, obecní kroniku vede od 1. ledna 1940.
Odborná učitelka Růžena Svobodová ke své žádosti ustanovena na střední školu v České Lípě. Učitelskému sboru přidělena pro nižší stupeň učitelka Marie Železná ,absolventka pedag. školy v Jihlavě, na střední školu učitel Josef Sláma, s účinností od 1. září 1957.
Závěrečné zkoušky na osmiletce
Žáci 8. p. r. se podrobili závěrečným zkouškám počtem 28, chlapců 20 + dívek 8. Z 28 žáků prospělo s vyznamenáním 9 žáků (2 chlapci + 7 cívek). Písemné zkoušky se konaly 10. a 11. června, ústní 16. – 18. června. Zkouškám byl přítomen 17. června oši Vlad. Šacha a vedoucí škol. odboru Chroustovský. Zástupcem ONV byl Drahomír Lipka se Sázavy.
Ostatní členové byli: Josef Sláma, Alena Jílková, Marta Trojánková. Předsedou zkušební komise byl ředitel Dobroslav Svoboda.
Adaptace školy na Palouku
Adaptována oprava b. národní školy částkou Kčs 10.000. Výstavba zděného předního štítu s eternitem, z části nová krytina, oprava stropu v kabinetě a stropu v tunelu (průchodu).
Čsl. svaz mládeže
Čsl. svaz mládeže má 27 členů, vede uč. Marie Zelená, instruktorem jest uč. Jos. Sláma. Spolu se Svazarmem rozvinoval brannou výchovu. Cviky teoretické se v Kult. Domě v neděli odbývaly. Terénní výcvik dle kompasu s 2 kg zatížením se konal 8. května.
Sokol
Sokol, místní jednota čítá 76 členů. Předsedou uč. M. Zelená, náčelníkem uč. Jos. Sláma, náčelnicí Al. Jílková. Dorost – 20 členů cvičí Jos. Němec a Boh. Sedlák. Hospodářem jest Jan Halama. Cvičí se v Kulturním domě.
Svaz čsl. – sovět. přátelství
Svaz čsl. – sovět. přátelství má 86 členů. Vede Václav Němec, pokladníkem Václav Tesař, jednatelem uč. Jos. Sláma. Příspěvek 5 – 10 Kčs, ve známkách vybráno 450 Kčs.
Z činnosti: Přednáška o Ukrajině, o Knize, film Cestování po Sovětském svazu, vzpomínka u pomníku padlých, pokládání věnce a vztyčení státní vlajky. Účast na hromadných akcích: Prvního máje v Přibyslavi, v akci založení JZD.
Čsl. Červený kříž
Čsl. Červený kříž má 70 členů. Členský příspěvek stanoven na Kčs 5 ročně. Předsedkyně Marie Sedláková, pokladník Bohumil Sedlák čp. 145. Instruktor střediska Čsl. Č. k. přeškolil 21 členů na Družináře, vede uč. E. Mokrá.
Okresní svaz Družin ve Žďáře svolal pohotovostní sraz, na němž Družina předvedla výkon činnosti a zdravotní zdatnosti. Osvědčila se tak, že byla vyhodnocena mezi nejlepší Družiny na okrese. Znovu ustanoveny zdravotní hlídky, v počtu 9.
Skupina pořádá 4 zdravotní přednášky s filmem. Přednášel Dr. Klíma z Přibyslavě. Členové při jarním úklidu vydláždili chodník kamennými kostkami před školou a pořídili dvě sedadlové lavice – kus Kčs 250. Agilně se pracuje, srazů bylo 12, dobré školení bylo v 90 hod. V celém obvodu = 52 dárců krve, v Losenici = 35 dárců.
Míst. jednota Čsl. požární ochrany
Místní jednota Čsl. požární ochrany má 27 členů – mužů. Založeno družstvo žen v počtu 10. Funkcionáři pozůstávají. Požární svor místních jednot ČSP zúčastnil se soutěže o nejlepší požární družstvo v kraji.
Dne 5. července zasáhl činně při požáru lesa v polesí Račín a rovněž při požáru usedlosti V. Mokrého v Nových Dvorech. Žňových požárních hlídek se zúčastnili všichni členové požární jednoty. Dne 1. listopadu vykonali členové domovní požární prohlídky. Prohlédnuto bylo celkem 210 hospodářských usedlostí a shledáno bez závad 120.
Stavba obecního vodovodu
Myšlenka zařízení obecního vodovodu vznikla v roce 1938 jímáním pramenů. V r. 1942 byl proveden projekt a r. 1943 ing. Jakušev z Havlíčkova Brodu dal prováděti jímání pramenů a svodní řady k vodojemu na Holém kopci, v r. 1949 byl proveden na hrubo vodojem a odkyselovací stanice. Ve stavbě se dále nepokračovalo pro vzniklé poměry a zvonu se o stavbě vodovodu začalo r. 1957, v roce 1958 bude asi vodovod dokončen.
Vodojem prováděný 1949 si vyžádal nákladu 1 milión 200 tisíc. Hlavní řád potrubí měří 1.008 m a závod potrubí po obci = 6 km. Dokončení stavby vodovodu si vyžádá 1 milión 500 tisíc.
Vodojem a odkysel. stanici s jímáním pramenů stavěla obec ve své režii a další dokončení stavby vodovodu provádí Vodní hospodářská obnova v Jihlavě. Práce na vodovodě byla prováděna místními občany a placena byla dle vykonaných norem. Veškeré potrubí na stavbu vodovodu objednala obec od Hutní odbytové základny v Plzni, aby se práce dala uskutečnit a dokončit. Od obce převzala projekt Vodohospodářská obnova v Jihlavě. Program práce byl r. 1958 dokončen ve vodojemu a odkysel. stanici.
Hlavní přívod a část rozvedení v obci byl proveden v r. 1957 a na b. rok 1958 zbývá 3.500 m rozvodu i s přípojkami. Dokončení stavby vodovodu je plně zajištěno k úplnému dokončení v r. 1958. Celková investice na obecní vodovod činí 2.700.000 Kčs.
Rybniční hospodářství v Kociperku
V r. 1957 dostavěna hospodářská budova (pro potřebu zaměstnanců). Poskytnuta investice 24 tis. Kčs. Započato s oplocováním objektů v délce 1.200 m. Zřízena byla laboratoř, která bude sloužiti pro práce našich výzkumníků při řešení některých problémů v chovu pstruhů. Tyto práce vede ing. Kupka z Výzkumného rybářského a hydrobiologického ústavu v Brně.
Výsledky hospodářské: V r. 57 byla překročena výroba o 41%, takže všichni pracovníci zdej. oddělení podílející se na výrobě budou odměněni premiemi (okolo 3 tisíc Kčs). Výtěr u pstruha obecného 1.140 tis. jiker, u pstruha duhového 1.700 tis. jiker, mareny 1.200 tis. jiker. Cena kons. = 21 Kč, duhák 26, mareny 10.
Pstruhů odprodáno 27 q, maren 13 ½ q, 21 q kapra. Ročků prodáno 158 tisíc: kraj Brno, Jihlava, Pardubice. Největší výlovek byl pstruh ve stržanovské přehradě 2 14 kg.
Výlov rybníka Pyšlíku konán 3. září: 23 q bílí kapři (ke krmení) + 12 q kapra + tržní ryba + 4 q pstruha. Celkem 39 q z rybniční rozlohy 9 ha, výlov za 2 roky.
V líhni provádí se zajímavý pokus s oteplováním vody, který má specielně sloužiti umělému odchovu lipana k zarybnění vod na Vysočině. Teplota normální kolísala 0,3 – 0,7; v době výtěru z 1o ranní teploty na 7o večerní. Pokus s oteplováním vody se zdařil u duháka, který se normálně vytírá ve zdejších poměrech koncem dubna, byl vytřen již 9. ledna.
Lihovar
Výkup brambor průmyslových činil 105 vagonů, průměr. škrobnatost 16,8. Škrobnatost snížena proti normálním roků vzhledem, že málo slunce v době vegetace a příliš mokra o 1,5%.
Zpracováno 15q brambor na lih, z čeho bylo vyrobeno 160 hl lihu. 90 vagonů brambor převezeno do škrobárny, z čehož se vyrobí v Ronově, Horácké škrobárny, škrob = 12 vagonů čistého vypraného škrobu k vývozu do západních států.
Pro zpracování náhradní vadného obilí z kraje Pardubice a Liberce došlo 16 vagonů, z čehož bude 560 hl lihu. Celkem výpalek se získá 1260 t. Výpalky se rozdělují dle dodávky průmyslových brambor do lihovaru. Cena průměrná za 1 q průmyslových brambor = 20,40 Kčs, za výpalky se vybírá 10 Kčs za 1 tunu. Bylo vykoupeno 22 vagonů sadby. Brambory uloženy ve skladišti a jsou určeny k vývozu do Francie.
Mlýn
Mlýn nebyl otevřen a není v provozu.
Sběrna mléka pro mlékárnu
Sběrna mléka jest v čp. 177, vedoucí Anna Nedělková. Sběr je každodenní, místních dodavatelů = 102, největší dodávka denní 541 l, nejméně 409 l (v neděli). Použit měřič mléka na 10 l a na 30 l.
Náhodně berou se vzorky mléka za účelem zjištění tučnosti a dávají se do bedničky se vzorkovničkami. Normální tučnost = 3,5%, tučnost 4%, nejvyšší 5%, nejslabší 2,8%, účinek seslaben sebráním mléka neb dodávkou včerejšího mléka.
Vzorky se zasílají do Hesova Pribiny, kde tučnost po rozboru potvrdí a vrátí. Mléčné dodávky jsou v konvích dováženy do mlékárny ke zpracování neb přímo do Hesova. Konev = 25 l, k provozu = 22 konve, v létě 26 (28) konví. Konve jsou alumíniové, v mlékárně čištěné. Zvláštní přístroj měří mléko různé – litr s fial. barvou do přístroje.
Zkouší se, zda mléko kyselé, sladké, odtučnělé (sebrané) i smíchané s kozím. Sběr i odvoz mléka ráno. Prázdné konve se vymění za plné. Z Hesova dovážejí odběratelům odstředěné pro malé selátka, rozdělují se 2 – 5l. Přísná kontrola dodávky je nutná, aby nedocházelo ke zkracování množství a snižování tučnosti.
Mlékárna, Pribina, n. p., provozovna Vel. Losenice
Mlékárna, Pribina, n. p., provozovna ve Velké Losenici. Příjem mléka = 851.463 l z Vel. a Malé Losenice, Nových Dvorů, Pořežína, Sázavy a Rosičky, o tučnosti 3,732%, o tukové jednici 3,178470.
Na sýry Niva bylo zpracováno 619.019 litrů vyrobeno 65.962 kg sýru. Ostatní mléko předesponováno do Hesova a do Polné. Cena sýru Nivy = 23 Kčs za 1 kg. Zásobovány kraje Jihlavský a Brněnský, částečně Ostravský. Syrovátka – hlavní část ke zkrmování a menší množství do mlékárny v Polné, kde se vyrábí mléčný cukr.
Pekárna
Pekárna vykazuje přerušený provoz. Dílna ruinována, započato s výstavbou komínu, stavba nedokončena. Vedoucí Jos. Pátek dováží pečivo ze strojových pekáren ve Stříbrných Horách a sice každodenně.
Lovecká společnost
Lovecká společnost je sdružena z obcí: Vel. Losenice, Pořežín, Nové Dvory. Myslivecký hospodář je Jos. Šrámek z Pořežína. Obhospodařuje 1200 ha. V místě = 9 členů. Dodávky z ulovené zvěře (místní) = 60%. V r. 1957 = 8 srnčí + 18 bažantů + 27 zajíců. Jelen byl povolen jeden, ale nestřelil se.
50% zvěře je ničeno kosením trávy na lukách a jetelích, hlavně při hnízdění; mimo tu i škodná. Zastřeleno 8 lišek + 19 dom. koček + 15 vran + 2 psi. Poměrně se zvýšil stav jelenů, kteří působí na polních kulturách velké škody. Státní lesy proto žádaly o zvýšený odstřel a mají povoleno odstřel 50 hole (= laně + selata) + 17 kusů jelena.
Lesní družstvo v Přibyslavi střílí 21 hole + 5 jelenů. Zvěř černá se udržuje na stejné výši, k odstřelu došlo ve Vepřové = 4 kusy, nejsilnější = 97 kg, ostatní kusy do 60 kg. Stav koroptví se pomalu zvyšuje; plánovaný odstřel 9 kusů, střeleno 6.
Lesní hospodářství
Dodávka ze selských lesů = 85 plnometrů, ze státních 250 plm. Klády: vlákniny = 130 m3 + dlouhé 150 m3, z toho 50 m3 doloviny + 100 m3 pilařské kulatiny.
Bylo vysázeno: 1.200 jedlí + 7.000 smrků + 3.000 lip na Holém kopci do oplocených prostor proti zvěři. Pro selské (b. obecné) lesy prodáno 5 tisíc smrků (1 tisíc = 120 Kčs) + 2 tis. borovic (1 tisíc = 98 Kčs).
Dříví přídělové pro obec: požadováno 350 m3, dodáno 220 m3. Cena 1 m3 = 98 Kčs. Dříví bylo dodáno ze stát. lesů od Račína (200 m3) a od obce 20 m3.
Oplocení při vysazování lesních sazenic je nutné, ježto srnčí zvěř dělá velké škody. Letos dochází při výsadbě jedle v Pasíčkách (u Bečkova pole) a u Salvátora.
Hospodářské dodávky v r. 1957
Hospodářské dodávky byly dodávány v předem stanovených termínech, které každému byly včas oznámeny. Celkově dodávky byly ve výši min. let, plnění a to hlavně u zrnin probíhalo za stížených okolností. Očekávalo se všeobecně, že s ohledem na poškození kultur suchem a krupobitím, budou učiněny určité úlevy v jejich plnění.
Bylo umožněno všem postiženým, aby dodávky byly vyrovnány produkty náhradními. Bylo tudíž dodáváno ve většině případech v zrninách žito a to i tam ,kde nezbylo pro vlastní spotřebu na chleba. V mase byla nabídka daleko větší než v předešlých letech, avšak byla tu regulace dle stanoveného výkupního plánu. V celku dodávka vepřů byla zase o mnoho vyšší než jiná léta a to hlavně na smluvní výkrm, tj. státní nákup. Tento systém se plně osvědčuje.
Pokud nějaké menší nedodávky např. máku nebyly splněny, stalo se tak náhradně. Zvláště nutno podotknouti , že pěstování lnu v tomto roce zklamalo téměř úplně a to vlivem špatného počasí: následkem studeného jara a pak dlouhotrvajících dešťů v létě, len nedostal vlákno a tudíž jako takový byl pro zpracování méně hodnotný, ponejvíce byl označován jako „koudelný“ a cena jeho se pohybovala od 40-60 Kčs. Dle záznamu nebyl tak kritický rok za celých 70 roků.
Počasí v roce 1957
V měsíci lednu bylo téměř beze sněhu i bez mrazu. Občas sněhové přeháňky nebo déšť se sněhem. Jízda byla možná jen na vozech, saní se vůbec neužívalo. V únoru téměř beze sněhu a mrazu při teplotách 6-12oC. 16 února mnoho zemědělců pracovalo v poli a oralo a docela dobře se dalo sít. Podobný únor nebyl snad nikdy u nás zaznamenán.
V příštím měsíci březnu bylo zase bez mrazů a bylo mnoho deštivých srážek. Bylo možno pracovati v poli, avšak síti se zdálo každému ještě brzo. Místní JZD s pásovým traktorem rozorávalo meze. Získalo asi 1/3 celkové výměry nejlepších a nejbližších polí. V dubnu převládalo suché počasí. Srážek bylo velmi málo. Dle některých úkazů a pranostik „ Na Velký pátek pršelo“- mokrá místa na polích velmi špatně vysychají – lze předpokládat, že letošní rok bude suchý.
Jarní práce v polích byly téměř ukončeny až na malé výjimky. Velká vedra byla ve dnech 12.,13.,14., dni tzv. „zmrzlých bratří“, což je zjev nikdy nevídaný. Sucho dostoupilo vrcholu kolem 20. , další dny do konce měsíce bylo sucho a při tom velmi studené noci. Bude veliká nouze s pící a krmením vůbec.
Suché počasí v červnu způsobilo na všech kulturách veliké škody. Trávy na lukách a jetele na polích suchem vyprahují. Jařiny jako ovsy a ječmeny jsou krátké a velmi řídké. Z jiných krajů jsou hlášeny místní bouřky, v celku je však veliké sucho všude. Teprve 21. června odpoledne při bouři něco napršelo. Vyprahlá země však tuto vláhu ihned ztrávila. Sena bylo méně o polovinu, jetele na usušení žádné.
A v dalším měsíci červenci pokračovala velká vedra, jakých tu nebylo pamětníka. Bylo naměřeno 37oC tepla a dusno bylo hrozné. V neděli, 7.července tepelná vlna vrcholí, v úterý 9. července ve 3.hod. odpoledne se přihnala směrem od Přibyslavě prudká bouře s krupobitím.V trati Šípách až Malá Robízeň byl oves vytlučen více než na 50%. Kolem poloviny měsíce nastala změna počasí a vydatně pršelo. Srážky byly značné. Přeháňkové počasí a časté bouřky trvaly v příštím měsíci. Obilí se sklízí jenom pomalu po fůrkách. Žita a pšenice je nejméně o třetinu méně a to jak zrna tak i slámy. Jařiny jsou velmi řídké a krátké, místy úplně suchem zničené.
Dne 13.srpna o 11. hod. v noci se přihnala nová silná bouře s větrem a kroupami. Pod zahrádkou Jana Mokrého čp.136 byla po celý druhý den nanešena vrstva kroup do výše 80 cm. Kusy ledu byly velikosti vlašských ořechů. Na jařinách a podzimních pšenicích je celkově označeno od 60 – 85 %. Je všeobecně usuzováno, že tento rok je skutečně kritický.Následkem studeného jara a pak velikého sucha byla úroda velmi slabá. Zkázu dokončilo krupobití.
O žních a v měsíci září bylo studeno a deštivo, takže oves i otavu nebylo možno skliditi. Ještě 15. září bylo dosti ovsa neposečeného a otavy byly na lukách. Strach z nouze o krmení nutil zemědělce ke hromadnému odprodeji dobytka, hlavně koní. O ty nebylo zájmu. Studeno a deštivo bylo ještě ke konci září. Bylo tu ještě viděti ovsy a otavy dosud nesklizené, mokrým počasím znehodnocené.
Převrat počasí nastal kolem 5. října. Nastaly teplé a suché dny pohodlné pro sklizeň bramborů a řepy; takto ustálené počasí trvalo po celý měsíc. Všude bylo viděti pásti se dobytek, neboť byl strach z nouze o krmení. S polí se sklízela bramborová nať, v lese se překotně hrabalo stelivo. Stálé sluneční počasí přálo, že všechny práce mohly býti dobře dodělány.
I další měsíc listopad byl mírný a bylo možno jej hospodářsky využíti. Prosinec byl bez mrazu a beze sněhu. Měkké počasí bylo i o svátcích; vcelku však možno označiti rok jako abnormální. Ještě dlužno poznamenati, že výskyt myší v posledních měsících byl tak veliký, že ohrožoval úrodu pro příští rok.
Hledání brouka bramborového
Krajský národní výbor v Jihlavě nařídil míst. nár. výb. hledací dny mandelinky bramborové. Akce prováděna v 15. obvodech. Výskyt mandelinky byl ihned lokalisován. Generální hledací dny byly v neděli 7. července, 21. července a 4. srpna.
Včelařství
Rok 1957 byl pro včelařství velmi příznivý. Začátek jara pro chladné počasí a mrazivé nebyl vhodný, pak suché počasí v dubnu do polovice května a v červnu velká parna. Následkem byla velká snůška z lesů. Výnos včelstva průměrně 20 kg, rojů téměř nebylo. Celkem = 33 včelstev, včelařů = 8. Dodávka na včelstvo organisované = 1,60 kg, celkem = 28,80 kg. Nákupní a výkupní cena = 24,50 Kčs, maloobchodní cena prodejní 30 Kčs.
Obnova, správkárna
Obnova, krajský podnik v Jihlavě, ved. Lad. Sobotka. Obslouženo 1.700 zákazníků. Roční obrat vykázal 17 tis. Kčs. Provádí se oprava veškeré obuvi letní i zimní. Pláště celuloidové se přijímají a zasílají k opravě do Třebíče. Punčochy a ponožky zasílány do správkárny do Havlíčkova Brodu. Zásobování materiálem vyřizuje Obnova, k. p. v Havlíčkově Brodě.
Prodejna obuvi
Jednota, okres. svaz spotřeb družstev ve Žďáře, provozovna Velká Losenice, vedoucí Lud. Ryšavá. Vykazuje roční obrat 220 tisíc Kčs. Zásobování probíhá normálně. Čtvrtletní plány jsou dodržovány. Velký zájem je o gumovou obuv, dodávky jsou dle plánů. Značná poptávka se jeví po přezůvkách. Cena kožených bot 134 – 308 Kčs.
Truhlářství
Truhlářství Aloise Wasserbauera je nadále soukromou živností po dobu tří roků. Pomocných sil není. Provádějí se práce námezdní, pro místní JZD (okna, dveře, různé práce pro Drůbežárnu) a práce údržbářské. Pro budovy obou škol učiněna nabídka na dodávku nových oken a dveří, neb další opravy jak oken, tak dveří jsou naprosto nemožné. O uskutečnění bude uvažováno a rozhodnuto.
V ovocném sadu budou doplněny zákrskové štěpy dosud neužívanými výpěstky od našeho výzkumníka Václ. Bláhy z Libovic u Kladna. Jednalo by se o druhy Blaho libovický „hranáč Otcovo“, Blahovo „panenské“ a j., Oldenburk, Bränhahnové, Zvonkovo, Superb Lakston, Blakben na podnožích EMI. Objednávka v počtu 100 šlechtěnců bude z jara vysazována. Druhy nejsou aklimatisovány a pokusně budou zde vyzkoušeny.
Malířství
Mistr Jan Halama, zaměstnán v k. p. Okres. staveb. podniky ve Žďáře, provádí malby veřejných budov i privátní, rovněž i stavební a nábytkové nátěry: Honorován dle úkolové práce a stanových norem měsíčně 1.200 Kčs.
Holičství
Místní národní výbor, provozovna Vel. Losenice, holičství a kadeřnictví, vedoucí Jan Hromádka. Odvádí 400 účtenek bloku za týden za práce holičské a kadeřnické. Měsíční obrat = 1.000 Kčs. Plánuje se elektric. strojek na stříhání vlasů. Provádějí se ondulace trvalé, vlažné a vodové. Používán aparát s tělísky topnými a helmou na sušení vlasů. Vlasy se vlhčí a formují skřipci.
Zahradnictví
V zelinářské zahradě mistra Jos. Králíčka pěstována sadba zeleniny a zelenina pro konsum. Význačný je salát druh „Chlouba zahradníků“, který dorůstá až 1 kg vázy. Při výsadbě se rozložil tolik, že musel být prořezáván přes jeden.
Zeleninu odebíraly Krajský výkupní podnik Žďár a zásobovány místní prodejny – Jednoty. Z okrasných květin pěstovány na záhonech: Zinia, hledíky, mečíky, astry, macošky, velkokvěté karafiáty. Hledíky jsou plnokvěté a pestrobarevné.
Vazba kytic je příležitostná /oslavy školní, rodinné aj.). Sazenice pěstovány pro zahrádkáře a výsadbu hrobů. Jahody stále plodící se velmi osvědčily, kvetly od května až do zámrzu. Nejvíce květů bylo v podzimu /říjnu), plody byly již kyselejší, protože bylo málo slunečno.
Sudetská reneta, štěp dobře zdoluje mrazům a každoročně plodí ovoce, které při uskladnění vydrží přes celou zimu. Zavádí se pokusné pěstování léčivých bylin: šalvěje lékařské, pelyňku, thymiánu, routy, ibišku.
Opravy u kostela
Starožitný kostel byl vyzdoben dvěma barevnými mosaikovými okny s motivy růžicovými vpředu hlavní lodi, ostatní okna pozůstávají. Hřbitovní zdi kolem kostela byly opraveny a opatřeny vkusnou bránou a postranní brankou. U nového hřbitova byla v nástavbě hřbitovní zasazena železná brána s vkusnou výzdobou. Od 1. ledna 1957 se stává hřbitov majetkem obce a přechází do její správy, hrobař je obec. zaměstnancem.
Kulturní dům
V r. 1957 byly položeny základy ke stavbě přísálí, které bude přistaveno do dvora podél sálu. Stavba se zatím přerušila, ježto se jedná o otázku, jak vyřešit stavbu vzhledem k tomu, že v sále Kulturního domu cvičí Sokol i škola.
Je zapotřebí tělocvičny a zvláštní umístění sedadel a různého tělocvičného nářadí. Z toho důvodu se pomýšlí na postavení sálu, který by vyhovoval jako tělocvična pro spolky a jako sál k pořádání kulturních podniků. Do oken sálu a šatny byly pořízeny zelené voskované rolety, počtem 15 po 86 Kčs, tedy přes Kčs 1290. Kuchyň byla rozšířena a vybavena kuchyňským nádobím nutným pro občerstvení při zábavách.
Kolem byl Kulturní dům oplocen drátěným plotem a zplanýrován a přilehlý pozemek byl oset pažitem.
172 sedadla vyřaz. v Nár. div. v Praze pro Kulturní dům
Rozhlasová reportáž v Praze ohlásila zprávu, že v Národním divadle budou vyřazována sedadla a přidělována kulturním podnikům k používání. Řed. Malý sestavil žádost o příděl pro Kulturní dům. Ve zprávě uvedl, že zde v Losenici byl občan, který právě v Praze vojančil, když 1881 hořelo Národní divadlo a který z hořícího divadla vynášel obrazy (olejomalby) aj. předměty zachraňoval.
Byl to Jan Mach (zv. Šlosar) z č. 33. narodil se v r. 1859 a zemřel jako 97letý 1. února 1956. Za tyto zachraňovací práce obdržel od Národního divadla pochvalný diplom a povolen mu volný vstup, kdykoli by do Národního divadla zavítal. Tohoto vyznamenání však nepoužil a když Národní divadlo ho k návštěvě pozvalo a osobně ho chtělo přivézti do Prahy, již pro vysoké stáří a churavost nebyl možný.
Tato vzpomínka dobře zapůsobila k příznivému vyřízení žádosti. Ředitel z Nár. div. inž. Schwarz odpověděl, že první vyřazená sedadla jsou již rozebrána, ale brzy dojde na další vyřazování; žádost nutno obnoviti, příznivě vyřízena bude. Na podzim 1957 byla na ředitelství Nár. div. zaslána nová žádost. K vyřízení došlo 24. července 1958, kdy dovezeno z Prahy 128 sedadel a po měsíci 44. Celkem dodalo Nár. div 172 sklápěcí sedadla, většinou vyřazená z galerie.
Státní kino
Státní kino převzal do své správy kraj. nár. výbor v Jihlavě od 1. dubna 1957 a pověřil okres nár. výbor správou za vedení odboru pro školství a kulturu rady ONV ve Žďáře.
Vstupné pro děti = 1 Kčs, pro dospělé 2-3 Kčs vybíráno před představením . Vstupné se předává k vyúčtování míst. nár. výb., který odesílá za půjčení filmů 40% z hrubé částky a obec si ponechá 60% na osobní a veškeré výdaje na nákupy. Jihlava dostane 40% za propůjčení filmů.
Účast je slušná, příjem za neděli 400-500 Kčs. Za rok bylo hráno 80krát. Návštěva 120-150 na jedno představení. V sousední obci Nových Dvorech pořídilo si JZD vlastní přístroj a tím návštěvu zdejšího kina oslabili. Průměrná návštěva zaručuje nyní druhé místo v okrese dle počtu obyvatel v místě.
Poštovní úřad
Poštovní úřad ve svém obvodu vykazuje 9 televisorů (Vel.Los. = 1. Malá Losenice =1, N. Dv. = 2, Sáz. = 2, Račín = 3.) Radiokoncese = 547, telef. stanic = 40. Důchodců 394, výplata = 122 tisíc Kčs.
Vedoucím úředníkem byl Jos. Peňáz, vystřídal Mir. Krejčí a Jan Hladík. Jako manipulantka u telefonu je Jana Krčálová. Na poštovním úřadě přijímány hrací lístky Sportky v průměru 600 Kč za měsíc. První a druhé pořadí výher dosud žádný nevyhrál.
Autobusová doprava
Autobusová doprava je velmi čilá. Pravidelná linka je do Žďáru II. Hromadné zájezdy konány na motorové závody v Brně, na koňské dostihy v Pardubicích. Autobus je na 60 osob, bývá přeplněný až přes 100 osob. Měsíční tržba = 8 tisíc, roční obrat = 100 tisíc Kčs. Vedoucí autobusové dopravy je Jiří Sobotka.
Žaludek obce Vel. Losenice
Domácí porážky byly povolovány po splnění dodávkové povinnosti = 226 vepřů. Kruponování prováděl mistr Jiří Zach. Krupony musejí býti ve stavu bezvadném a z každého je placeno podle počtu vyrobených kruponů. Celé boty z kruponu = 29 Kč.
Výrobky se vyvážejí za hranice za velmi výhodnou devisi. Kruponové boty jsou pórovité, vhodné pro léto, studené pro zimu. Za účelem kontroly byly zavedeny trojdílné kruponky, které každý obdrží zároveň s povolením k porážce na MNV, jeden díl pro míst.nár. výbor, druhý je pro kruponáře a třetí pro majitelé vepřů za účelem kontroly ku zdanění vepřů.
Nedá se kruponovati vepř nemocný horečkou. Vyřazují se krupony poškozené více než 50%.
Masna
Masna, vedoucí Tomáš Juránek, vykázala roční obrat 520 tisíc Kčs. Konsumentům prodáno 23 q sádla, 70 q uzenin, 70 q masa, 4 q konserv. O posvícení a vánocích prodáno 6 q kaprů. Prodejnu navštívilo 2 300 osob. Dodávku zboží obstarává pobočka kraj. pod. Masna z Nového Města na Moravě.
Dvě jednoty ve Velké Losenici
I. Vedoucí Fr. Tonar. |
II. Vedoucí Jos. Mach |
|||
Celkový obrat Kčs 1.328.000 |
Celkový obrat Kčs 1.300.000 |
|||
Chléb (rohlíků 65.000 ks) |
432 q |
Chléb a pečivo |
|
506 q |
Mouka |
220 q |
Mouka |
115 q |
|
Cukr |
182 q |
Cukr |
124 q |
|
Máslo |
21 q |
Máslo |
15 q |
|
Mléko (hl) |
380 hl |
Železářství |
165 q |
|
Lihoviny (hl) |
430 hl |
Lihoviny |
9 hl |
|
Ovoce a zelenina |
242 q |
Ovoce a zelenina |
290 q |
|
Textil (Kčs) |
342.000 |
Stavební hmoty (q) |
960 q |
|
Kuřivo (Kčs) |
55.000 |
Kuřivo |
24.000 Kčs |
|
Knihy (ks) |
96 |
|
|
Pohostinství Liml – Bratršovský
I. Vedoucí Vladimír Liml |
II. Vedoucí Antonín Bratršovský |
||
Celkový obrat Kčs 281.444,10 |
Celkový obrat Kčs 275.000 |
||
pivo |
326,22 hl |
pivo |
300 hl |
víno |
4,36 hl |
víno |
800 hl |
lihoviny |
9,28 hl |
lihoviny |
6 hl |
limonády - lahví |
7.367 |
limonády - lahví |
15.000 |
kuřivo - Kčs |
48.135 |
kuřivo - Kčs |
50.000 |
cukrovinky - Kčs |
13.689 |
cukrovinky - Kčs |
11.000 |
uzenin (kg) |
241,2 |
|
|
Finance v r. 1957
Státní spořitelna ve Žďáře, jednatelství ve Velké Losenici:
Stav vkladů k 31. pros. Kčs 483.500
Školní úspory vykázaly Kčs 5.947
Finance obce Velké Losenice:
Příjmy obce r. 1957 Kčs 192.831,89
Vydání obce v r. 1957 Kčs 188.624,39
Na školu národní Kčs 9.137,50
střední Kčs 15,135,24
Výkaz občanů v r. 1957
narozených |
zemřelých |
sňatků |
|||||
chlapců |
děvčat |
Celkem |
mužů |
žen |
Celkem |
občan. |
církev. |
4 |
1 |
5 |
4 |
1 |
5 |
22 |
22 |
Rukodělné práce občanů
Hospodaření zemědělců bylo v JZD a v soukromém sektoru. Jako dělníci dojížděli autobusem každodenně do Žďáru nebo do b. Zámku Žďáru na budování kombinátu Žďárské strojírny a železárny a do Stavebních závodů ve Žďáře. Pracovali též na místním obecním vodovodu.
Výkaz o obecní knihovně za rok 1957
Krás. liter. |
polit. liter. |
nauč. liter. |
časopisů |
čtenářů |
výpůjček |
800 knih |
164 knihy |
62 knihy |
8 |
92 |
579 |
Celkem svazků 1.026 knih |
Knihovník Josef Belán |