Kronika
zpět1955
- Kronika obce Velká Losenice
- 24.2.2022
1955
zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy
„PRÁCE A MÍR – JE NÁŠ CÍL.“
Pracovní úspěchy
Rok 1955 jevil velký pracovní úspěch. Normy byly plněny a překračovány v závazcích ku pospěchu republiky, lhůty dodávek byly mnohde zkracovány zlepšovacími návrhy. Výrobky naše byly oceněny za hranicemi a získávaly si stále většího zájmu a odbytu.
Nerušenou práci musí chránit mír a tu dochází k mnohým akcím, aby nebyl světový mír porušen a byl budoucím věkům uchráněn a aby byly zahnány vražedné úmysly ke vznícení světové války.
Mírové snahy
1.
Mezinárodní den žen konán 8. března v Kulturním domě o 8 hod. večer. K 10. výročí založení promluvila poslankyně Javůrková z Jihlavy. Žáci zazpívali a soubor Roseckého zahrál hudební vložky. Účast = 104.
2.
Mezinárodní den dětí 1. června pod heslem „Radost a mír dětem celého světa“. Heslo Mezinárodního dne žen znělo „Za šťastný život v míru, za nové úspěchy v budování socialismu“.
3.
Celostátní spartakiáda v Praze 18. – 23. června ukázala mohutností sílu mladých k obraně míru a vlasti.
4.
Sjezd obránců míru v Helsinkách mluvil mohutnou manifestací k celému světu k ochraně míru.
5.
5. světový festival demokratické mládeže ve Varšavě, kde promluvila mládež k celému světu.
6.
Konference šéfů vlád čtyř mocností v Ženevě 18. – 23. července měla přispěti k zmírnění mezinárodního napětí a k vzájemnému sblížení všech národů světa.
7.
Podpisová akce pro zachování míru na celém světě ukázala 800 miliónovými podpisy, jak lidstvo touží po míru a nechce válku.
Kalendářní vzpomínky a oslavy:
Úmrtí Leninova
Dne 21. ledna vzpomenuto při školní oslavě 30. výročí smrti V. I. Lenina. Přednesen životopis a dílo vůdce pracujícího lidu a vzkaz mládeži „Učit se!“.
První máj
Měsíc květen ukázal spontánní projevy k Prvnímu máji, kdy manifestovala mládež i dospělí k svátku pracujících ve středisku Přibyslavi, hlasováno pro mír na celém světě a projeven odpor proti strůjcům nové války.
Den vítězství
I oslavy Dne vítězství byly spontánní. Rudé armádě vzdán dík. Program vyplněn vložkami recitačními, hudebními, zpěvem i tanečky.
Den čsl. armády
Dne 4. října v 8 hod. večer v Kulturním domě oslaven Den čsl. armády. Vystoupil Umělecký soubor 1. Praha a cenný program zaměřil k práci desetileté pro hospodářský a kulturní rozkvět naší vlasti. Účast = 300 osob.
Manevry
V r. 1955 se odbývaly u nás velké vojenské manevry v době od 1. – 8. září.
Velká říjnová revoluce
Ke školním oslavám 38. výročí Velké říjnové revoluce přednesl ředitel školy proslov, zpěvy i tanečky pionýrek a hudbou doplněn besídkový program.
Děda Mráz
Uvítání Dědy Mráze 22. prosince ve střední škole bylo doplněno vhodným programem a nadílkou.
- výročí únor. událostí
Rok 1955 připomíná sedmé výročí únorových událostí v 1948, kdy pracující lid v čele s presid. Gottwaldem převzal vlády do svých rukou. Historická událost byla připomenuta proslovem, zevně vlajkovou výzdobou.
Školství - změny ve sboru
Učitelka Emilie Mokrá nastoupila od 1. září mateřskou dovolenou. Jako zástupce přidělena na zdejší osmiletku učitelka Marta Trojánková ze Žďáru.
Jednotná vzdělávací škola zdejší vykazuje 170 žáků: 87 chlapců + 83 dívky.
Závěrečné zkoušky na střed. škole
Žáci 8. p. r. se podrobili závěrečným zkouškám a to písemným a ústním. Písemné zkoušky se konaly 30. a 31. května, ústní 7., 8. a 9. června. Písemky byly z češtiny a matematiky. Podrobilo se jim 26 žáků, z nichž prospělo 23 žáků + 3 žákyně prospěly s vyznamenáním.
Předsedou zkušební komise byl ředitel Dobroslav Svoboda, zástupcem školské správy byl František Kerbr odb. učitel z Přibyslavě, ostatní členové byli: prof. Nováček, Růž. Svobodová a Vlasta Josífková.
Svaz české mládeže
Svaz české mládeže čítá 18 členů, předsedou jest Jan Augustin. Spolu se Svazarmem rozvinoval brannou výchovu. Svazarm má předsedu Jana Pátka. Cvičení se konají v Kulturním domě po čtrnácti dnech od 7 – 12 hod. Cvičí 60 osob (i z okolí Malá Losenice a Pořežín), cvičitelem Václav Kamarád a první pomoc má V. Kolouch.
Účast jest kontrolována namátkově majorem z okres. vojen. velitelství ve Žďáře Pávkem. Cviky theoretické a praktické následují: výcvik s puškou na ostro v Díře (proti stráni). V únoru pořádán Dukelský závod branné zdatnosti v běhu na lyžích se zatížením 30 kg včetně pušky směrem na Vepřovou – střelba z malorážky a hod granátem do terče.
Sokol
Sokol, místní jednota, čítá 25 členů. Předseda Karel Dolní cvičí dorost. Jednatelem jest Vlasta Josífková, cvičí dorostenky, cvičitelem žactva je Jos. Fišar + Jiří Mach. Pokladníkem = Jan Halama, sportovní referent má na starosti organisaci fotbalového družstva (Oldřich Pátek).
Svaz čsl. sovět. přátelství
Svaz čsl. sovět. přátelství má 40 členů, předsedou Václav Němec. Zúčastní se všech masových akcí.
Čsl. Červený kříž
Čsl. Červený kříž, místní skupina, předsedkyně Růž. Svobodová, jednatel Václav Kolouch, pokladníkem prof. Nováček. Má 80 členů. Dárců krve = 70. Zdravotní činnost osvětová: lékařské přednášky, zdravotní filmy, školení žactva v kursech BPZD a občanstvo v kursech PZD. Zdravotní hlídky 5 členné, 20 zdravotních hlídek s 10 vybavenými brašnami. Školní zdravotní družina složena z 27 členů. Ošetřených případů první pomoci během roku mnoho.
Požární sbor
Požární sbor má 26 členů, čestné funkce pozůstávají. Místní požární sbor zúčastnil se soutěže o nejlepší požární družstvo v okrese.
Hlídky
Žňové hlídky byly od 5. srpna do 20. září. Dvojice občanů se střídala od 9. – 1. hod a druhá do 5 hod. ve stáří 16 – 60 let. Správné konání hlídek bylo kontrolováno.
Kostel, vnitřní malba
V starožitném kostele byla provedena vkusná vnitřní výzdoba ve světlém tónu a vzorem umělého mramoru. Pečováno bylo o vkusnou úpravu sadu kolem kostela. Osvětlením za večera vynikala silueta kostela.
Autobusová doprava
Frekvence autobusové dopravy do Žďáru se značně zvýšila. Převoz každé jízdy 70 osob, průměr 250 lidí denně. Obyčejné jízdné do Žďáru Kčs 3,40, dělnická týdenní jízdenka Kčs 7,-. Měsíční obrat = 8 tisíc, roční přes 96 tisíc Kčs.
ČSAD, n. p., Žďár dala do provozu linky nový autobus pro 60 osob, frekvence zvláště v zimě značně zvýšena. Autobus se vrací a doplňuje provoz z Hamrů, jinak by frekvenci nezdolal, zvláště v ranním i odpoledním provozu.
Rybniční hospodářství v Kociperku
Od 16. června 1955 nastupuje v rybničním hospodářství správce Jan Kuboušek a asistent Vít Andrle. Dokončena byla výstavba dvou sádek betonových k přechovávání generační ryby (pstruha); přes léto slouží jako odchovné rybníčky pro plůdek pstruha duhového. Započato se stavbou hospodářské budovy pro potřeby zaměstnanců.
Plán roční výroby tržní ryby byl splněn 104%. Výtěr pstruha obecného na podzim byl překročen ze 600 na 700 = tisíc. Odchovné ryby po výlovu byly zakomorovány v rybníčkách. Tyto rybníky budou sloužiti k uchování obsádky na rok 1956. Ryby z podzimního výlovu byly expedovány do Prahy do distribučního střediska; pstruh duhový = 35 q, pstruh obecný 1,80 q expedován do Ostravy.
Zájem o koupi tržních pstruhů se u místních konsumentů neprojevil. Tržní pstruh = 18 až 25 dkg, prodejní cena za 1 kg = 23 Kčs. Výlov rybníka Pyšlíku 22. září = 16 q kaprů, byl ihned odvežen do Havlíčkova Brodu na zkonsumování. Prodejní cena = Kčs 15,- za 1 kg. Obecní pstruzi v počtu 200 odvezeni do sádek, bylo jich použito k výtěru. Ostatní generační ryby byly získány odlovem v potocích pomocí elektrického agregátu. Při tomto odlovu bylo chycen na potoce v Cikháji jikrnáč o váze 2,40 kg.
Jikry vytřené jsou uloženy v líhni na zvláštním samostatném aparátě, aby mohl býti sledován vývin a líhnutí plůdku z těchto jiker. Jiker z této ryby bylo asi 3.000. průměrná jikrnačka dává 200 – 400 jiker. Na rok 1956 byla uzavřena dohoda s Výzkumným ústavem rybářským, pobočka Brno, o nejužší spolupráci ve výběru generační ryby a v kontrolování využití jednotlivých druhů krmiv u pstruha duhového.
Práce během roku se dařila a s výsledky jsme plně spokojeni. Nejlepší přírůstek se projevil na rybníce planktovím, ve kterém byly připraveny pro obsádku všechny potřebné podmínky. Pro příští běh se plánuje rozšíření odchovných rybníčků pod stávajícím rybníkem Pyšlíkem. Na volných pozemcích a hrázích mezi rybníky jsou vysázeny ovocné stromy 1.300 počtem.
Lihovar
Výkup průmyslových brambor činil 73 vagony na škrob pro vývoz, náhradní surovinou bylo vadné obilí, většinou žito. Bylo vykoupeno 10 vagonů sadbových bramborů, určených pro vývoz většinou do Francie. Tříděny na holandském třídiči, průmyslové odrůdy Oseva, Přibyslav, skladuje 10 vagonů bramborů průmyslových. Výroba lihu 91% surového asi 460 hl, za hl 705,- Kčs. Z průmyslových brambor zpracovány 4 vagony, k rafinerii do Ústředí Spojené lihovary, n. p. Praha.
Mlýn
Mlýn byl uzavřen a nebyl v provozu.
Mlékárna, n. p. Pribina, provozovna Velká Losenice
Mlékárna Pribina, n. p. následkem poklesu v odbytu (prodeji) přírodních sýrů byla výroba v měsíci prosinci zastavena. V roce 1955 vykoupila provozovna ve Velké Losenici 681.411 l mléka o tučnosti 3,45%; na sýry bylo zpracováno na 72.413 kg. Prodejní cena nebyla změněna.
Syrovátka ze sýrů se odvážela do mlékárny v Polné k dalšímu zpracování (bílek a mléčný cukr). Bílek se používá ke krmení drůbeže a vepřového dobytka. Melasa používána k výkrmu skotu. Mléčného cukru se používá ve farmacii.
Pekárna, provoz. Vel. Losenice
Pekárna ve Velké Losenici, vedoucí mistr Josef Pátek. Spotřeba chleba 125 q + 16 q pšeničné mouky měsíčně. Peněžní obrat 300 tisíc ročně u chleba, 8 tisíc rohlíků. 1 kg chleba = 2,60, u rohlíků 60 q = 30 h, tuk. rohlíky = 54 g za 35 haléřů.
Samozásobitelům se nepeče. Větší opravy se neprováděly. Dovoz chleba a pečiva nákladním autem do 5 okolních obcí byl každodenní. Měsíční výkaz = 70 – 80 q chleba + 10 – 12 tisíc rohlíků; samotná Losenice = 60 q chleba + 12 tisíc rohlíků.
Komise z Brna zjistila, že pece nejsou způsobilé na velký provoz, stačily by jen pro výrobu v Losenici. Návrh učiněn, aby vyšší částky nebyly investovány do oprav pecí. Jedině by muselo dojíti ke stavbě novopecí. Odkazováno na moderní novostavbu pekárny ve Veselí, kde se již o vybudování pracuje. Zdejší provozovna by byla uzavřena snad od 15. února na neurčito. Spotřební zásoby by obstarávala pekárna Bohumír Čáslavský z Přibyslavě pečivem a Druž. podniky ve Stříbrných Horách chlebem.
Ústředí ves. jednot „Selpo“
Jednota, lidové spotřební družstvo v Sázavě s ústředím zásobuje celkem 13 obcí v prodejnách smíšeným zbožím konsumenty, ve dvou obcích pohostinstvím. Plán maloobchodu splněn na 106%. V r. 1954 byla provedena úprava prodejny K2 v budově pí Augustinové v ceně Kčs 17 tisíc. Byla zřízena chladící skříň, vybavení regály, pulty a vnitřní úpravou. V prodejně byl zřízen sklad textilií a hotová konfekce.
Vesnický trh
O poutní slavnosti uspořádána moderní přehlídka v Kulturním domě za účasti Okres. svazu spotřebních družstev, která spojena s prodejem konfekčního zboží. Uspořádán předvánoční trh v Kulturním domě.
Pohostinství H81
byla provedena změna vedoucích od 1. června převzal pohostinství přechodně Alois Uttendorfský a pak po dvou měsících dosazen jako vedoucí Antonín Bratršovský.
V pohostinství H82
u Limlů zřízen ze sálu sklad nábytku.
Oděva
Lidové oděvní družstvo v Novém Městě, Velká Losenice, vedoucí Karel Dolní. Zhotovovány práce konfekční seriové. Měsíční obrat seriové chlap. = 7.200 Kčs. Normální konfekce (oblek) Kčs 450, vlněný konfekční oblek = Kčs 1.200.
Jednota
Jednota, spotřební a výrobní družstvo, vedoucí Lud. Ryšavá. Vykazuje obrat Kčs 191.000. Plánuje se celoročně. Plán se nemůže splniti, ježto není úzkoprofilové zboží, které lidi žádají. Zásobování u některých druhů zboží jest nadnormální. Cena kožených bot = Kčs 170 – 300 dle vyrobených druhů.
Holičství
Místní národní výbor, provozovna Velká Losenice – holičství a kadeřnictví, vedoucí Jan Hromádka. Odvádí 300 – 500 účtenek bloku za týdenní práce holičské a kadeřnické. Měsíční obrat Kčs 1.200.
Zahradnictví
Zahradnictví Josefa Králíčka zásobuje zeleninou. Pěstuje zeleninové sazenice pro zahrádkaře, květinové sazenice k výsadbě hrobů. Znovuzřízeno 6 pařenišť a vodní nádrže k zalévání. Skleník je vytápěn ke zrychlenému vzrůstu sazenic zeleninových.
Proveden pokus zakeřování řízků rostlin thuji (zeravu) a vavřínu (lauris) pomocí vzrůstových stimulátorů (preparát objednán). Na dvou záhonech vysázeny velkoplodé a stále kvetoucí a rodící jahody, druh Ada Herzberg z Brna. Plodnost těchto jahod bude v příštím roce zvýšena a je po třikráte: v červnu, srpnu a říjnu, poslední v říjnu.
Vazba smutečních kytic a věnců prováděna hlavně o Dušičkách, případně při pohřbech. Celkem as 120 kusů. Pokusně vysazeny mandloně (pět ze semen) volně na záhoně.
Obnova
Obnova, krajský podnik v Jihlavě, ved. Lad. Sobotka. Provádí se veškeré opravy kožené, gumové, plátěné i teplé obuvi. Materiál dodává Obnova, kraj. pod. Havlíčkův Brod. Obrat měsíčně průměr. = Kčs 1.400, roční Kčs 15.000.
Truhlářství
Truhlářství, k. p., vedoucí Alois Wasserbauer, prováděl vodohospodářské stavební práce truhlářské v Jihlavě. Jednalo se o 20 dílčích oken (240 x 180 cm), 30 kusů dveří, 6 vrata (4 x 4 m) k průjezdům různých melioračních strojů aj. vodárenských.
Ovocnářství
Ovocnářství se dařilo ukázkově, zvláště švestkám. Silně zarodilo 6 štěpů Lützensatzká, 22 štěpů Wangelheimová, 6 švestek Hamounová, 6 štěpů Panná, zarodily 3 hrušně Pařížanky, 3 hrušně typu Strevax.
Úroda černého rybízu vynikla. Všech 24 stromů jabloně Croncelské a 8 štěpů Bojkových bylo postiženo strupovitostí (fysikladiem). Stromy tyto byly pěstovány ukázkově a bude nutno některé druhy přeroubovat novými odrůdami jednak krajovými a též objednanými rouby ze Stát. výzkumného ústavu z Průhonic.
Malířství
Mistr Jan Halama v komunálním podniku ve Žďáře prováděl malby veřejných budov i privátní, rovněž i potřebné stavební i nábytkové nátěry. Volné chvíle věnuje opravám radií.
Hospodářské dodávky v roce 1955
Předpisy zemědělských dodávek v roce 1955 málo pozměněny, u větších zemědělců nepatrně sníženy. V průměru činila dodávka obilí na 1 ha orné půdy 680 kg, z toho 200 žita + asi 80 kg krmného obilí. Podotknouti nutno, že takováto norma byla stanovena z celkové výměry orné půdy.
Dodávka brambor byla asi 16 q z 1 ha orné půdy. Na př. zemědělec s výměrou 10 ha orné půdy byl povinen odevzdáti 160 q brambor. Maso vepřové: norma na 1 ha 41 kg, maso hovězí 78 kg, mléko 333 l, vejce 215 kusů; tato dodávka byla stanovena z celkové plochy zemědělské půdy, t. j. z polí, luk a pastvin.
V celku podotknouti, že předpisy dodávek byly únosné s připomenutím, že nelze v zemědělském závodě i při nejlepší vůli tuto regulaci dobře prováděti, neboť je tu více činitelů, jež rušivě zasahují do těchto plánů. Na př. tento rok velmi rušivě zasahovala tu příroda sama. Plnění bylo v celku velmi uspokojivé, u některých zemědělců pozůstávají dlužné nedodávky.
Výkaz o plnění dodávek:
Zrniny 180.732 q = splněno = 98% |
Brambory 871.280 q = splněno = 106% |
||
Žito |
Ječmen |
Oves |
|
128.007 q = 12 vag. |
65,93 q = 0 vag. |
461,32 q = 4 vag. |
|
Maso vepřové: |
Maso hovězí: |
||
304 q 86 kg = 100% splněno |
571 q 28 kg = 80% splněno |
||
Mléko: |
Vejce: |
||
252.731 l = splněno 85% |
130.352 = splněno 85% |
||
Z výkazu patrno, že někteří zemědělci dluhují značnější množství určitých produktů. Měli by tito zemědělci uvažovat, jak by výhodněji hospodařili. | |||
Počasí v roce 1955
Rok 1955 se vyznačoval až příliš abnormálním počasím. V měsíci lednu bylo velmi proměnlivo, sněhu bylo 10 – 15 cm a téměř bylo bez mrazu. V pondělí, 17. ledna, kolem 6 hod. ráno se rozpoutala nad našim krajem velmi silná bouře s prudkou vichřicí, blýskalo se a několikrát zahřmělo, zjev v tomto čase zcela nevídaný. Vichřice způsobila velké škody, obzvláště na lesních porostech.
Jaro toho roku bylo velmi mokré a hrozně studené. O velikonocích 10. a 11. dubna po oba dny hustě pršelo a sněžilo, ještě 18. dubna nebylo možné na pozemky ani vkročiti. Rolníci byli při takovémto počasí velmi netrpěliví. Ještě o sv. Jiří, 24. dubna, se v poli nepracovalo, odpoledně toho dne se hustě chumelilo. Polní práce počínaly zcela ojediněle 26. dubna. Velmi studené počasí a noční mrazíky velmi škodily polním plodinám.
Ozimy byly velmi špatné. Veliká byla nouze o krmení a zvláště o brambory. Tyto se sázely ještě po 20. květnu. Následující měsíc červen byl velmi deštivý, takže nebylo možno ani na lukách pracovati. Senoseč začínala teprve 1. 7. a končila ku dni sv. Jakuba, t. j. losenickou poutí. Ke dni 15. července neměli mnozí rolníci ještě ani jednou projety brambory. Mokré a jinak teplé počasí bylo velmi příznivé na vzrůst pícnin.
Žně v naší obci počínaly teprve po 20. srpnu. Téměř každodenně bouřilo a slunečního svitu bylo velmi málo. Ku konci měsíce bylo ještě obilí na poli, ovsy ještě nedozrály. Výnos zrna byl slabý a bylo namláceno z 1 panáku žita 10 nejvíce 12 kg zrní, t. j. asi 20 q z 1 ha. Všichni větší zemědělci kupují chléb v obchodech, neboť po splnění kontigentu jim pro vlastní spotřebu velmi málo zbude.
100 kg žita se platilo 84 Kčs, 1 kg chleba se platil 2,80 Kčs. Následkem dlouhotrvající zimy hned na jaře byla všechna vegetace značně opožděna, v týdnu od 18. – 25. září se teprve sklízely ovsy a otavy na lukách se počínalo teprve sekati.
Po celý měsíc listopad se pilně pracovalo na polích i na lukách. Byly pouze dva silnější mrazíky a to 1. a 2. listopadu. Počasí bylo tak příznivé, že mnozí rolníci vyháněli dobytek na pastvu, aby si tím uspořili píci na zimu. Ozimy velmi pozdě zaseté, scházely teprve koncem tohoto 11. měsíce a i počátkem měsíce prosince. Též i v prosinci bylo počasí velmi příznivé a značně teplo a téměř bez sněhu a mrazu. Některé dny byla teplota 10 – 12 °C nad nulou.
Lesní hospodářství, příděly paliva
Uhelné listy byly v platnosti a na rodinu se počítalo 8 q uhlí. Objednávky byly u Uhelných skladů ve Žďáře, volné uhlí pokud bylo na skladě. Rovněž i příděl palivového dříví byl regulován přes Uhelné sklady. Příděl palivového dříví na domácnost byl 1 m3, v ceně as Kčs 90,-.
I v letošním roce byly stanoveny kvóty dodávek užitkového dřeva, které ze selských lesů byly předpisovány, v mírnějším množství s ohledem k tomu, že v předcházejících letech byla těžba v těchto lesích překročena.
Hledání brambor. škůdce
Okresní národní výbor ve Žďáře nařídil přes MNV hledací dny mandelinky bramborové a to 6. července , 19. července (generálně), 30. srpna (generálně). Nepatrný výskyt brouka byl ihned lokalisován.
Včelařství
Rok 1955 byl kritický pro včelařství, studené jaro, pak deštivo, chladné počasí znemožnilo vývoj včelstev. Následkem toho včelstva byla slabá a rojů takřka nebylo. Dodávka = 1,60 kg z jednoho včelstva. Výnos medný takřka nebyl. Dodávka = 35 Kčs, v ceně 24,50 Kčs za 1 kg. Maloobchodní cena = 30 Kčs za 1 kg.
V důsledku nepatrného výnosu byl objednaný med pro povinnou dodávku Včelařským spolkem ve Žďáře ze Slovenska. Příděl cukru pro včelstvo ke krmení = 7 kg, nezdaněná cena 4,80 Kčs. Celkem přiděleno 196 kg pro 28 včelstev.
Žaludek obce, kruponování vepřů
Domácí porážky vepřů povolovány po splnění dodávkové povinnosti: 110 vepřů. Krupony přebírá Fr. Křesťan, koňský řezník v Přibyslavi. Zpracovány jsou v továrnách Kraj. kožodělného průmyslu v Kostelci u Jihlavy. Z nich se vyrábějí boty, kabelky a sedlářské potřeby. Surovina je levná a pro stát velmi finančně výhodná.
Kruponování provádí mistr Jiří Zach na místech majitelů vepřů. Kruponuje ve Velké Losenici a v okolních obcích. Za 1 kg kůže = 8 Kčs. Prémie jsou zrušené. Poškozené kůže jsou bezcenné na úkor ztráty kruponáře. Kruponování v Nových Dvorech se koná na jatkách při JZD, ale též se kruponuje v soukromí.
Masna – Juránek
Masna – Jednota 21, vedoucí Tomáš Juránek, vykázala roční obrat 570 tisíc Kčs. Prodáno konsumentům: 27 q sádla + 75 q uzenin + 70 q masa, konservy = 4 q, ryby = 100 (filé) + 400 kaprů o vánocích. Dodává Masna kraj. podnik v Kostelci u Jihlavy, pobočka továrny v Novém Městě na Moravě.
Jednota – Tonar
Jednota, spotřební a výrobní družstvo K1 Velká Losenice, vedoucí Fr. Tonar. Celkový obrat 1.240.300 Kčs. Chléb = 228 q, mouka = 106 q, cukr = 102 q, máslo = 98 q, lihoviny = 7 hl, ovoce = 92 q, zelenina = 78 q.
Jednota – Macek
Jednota, spotřební a výrobní družstvo K2 Velká Losenice, vedoucí Jos. Macek. Celkový obrat 1.116.400 Kčs. Chléb = 206 q, mouka = 184 q, cukr = 91 q, máslo = 26 q, lihoviny = 9,1 hl, ovoce = 118 q, zelenina = 121 q.
Pohostinství u Limlů
Komunální pohostinství u Limlů:
Výčep piva = 389 hl, víno = 6,90 hl, lihoviny = 8,25 hl, limonády = 5.200 lahví.
Pohostinství u Bratršovských
Komunální pohostinství u Roseckých, vedoucí Ant. Bratršovský od srpna:
Výčep piva = 120 hl, víno = 300 hl, lihoviny = 2,30 hl, limonády = 3.000 lahví, cukrovinky obrat 6.000 Kčs.
Zrušení trafiky
Prodejna kuřiva, ved. Marie Činčerová, odhlášena byla z prodeje dnem 1. března 1955. tabákové tovary prodávány ve všech Jednotách.
Finance v r. 1955
Státní spořitelna ve Žďáře, jednatelství ve velké Losenici:
Stav vkladů k 31. prosinci 1955 Kčs 378.362,-
Školní úspory činily Kčs 8.762,-
Příjmy obce v roce 1955....................... Kčs 67.556,18
Vydání obce v roce 1955...................... Kčs 60.919,63
Na národní a střední školu..................... Kčs 16.160,40
Výkaz občanů v r. 1955:
narozených |
zemřelých |
sňatků |
|||||
chlapců |
děvčat |
Celkem |
mužů |
žen |
Celkem |
občan. |
církev. |
3 |
5 |
8 |
5 |
1 |
6 |
17 |
17 |
Rukodílné práce občanů
Zaměstnání občanů bylo v soukromém hospodaření. Jako dělníci dojížděli autobusem každodenně většinou do Žďáru, neb do b. Zámku Žďáru na budování kombinátu Žďárské strojírny a železárny a do Stavebních závodů ve Žďáře. Dělníci, kteří loni dojížděli na stavbu vodní přehrady mezi Stržanovem a Světnovem, tuto ukončili a přesunuti byli na stavbu vodního díla do Křižanova. Ke konci roku pracovali na melioraci pozemků ve Skrejšově u Polné.
Kulturní dům
V Kulturním domě došlo k menším vnitřním opravám a vymalování sálu i zasedací síně.
Výbor žen při MNV
sehrál divadelní hru „Její pastorkyně“, spolupůsobil při uskutečnění zájezdu armádního souboru 1. kola v Praze, uspořádal poutní zábavu. Z výtěžku koupena opona (2 tisíce Kčs) a přispěl značně 3 tisíci Kčs k vymalování a úpravě sálu.
Státní kino
Provedená restaurace Kulturního domu v částce Kčs 80 tisíc. Promítací stroj, který dosud seřízen na promítací žárovky, byl znovuzřízen velkým nákladem na vysokofrekventní lampu, takže filmy se promítají barevné. Za rok 1955 návštěvníků normálních představení 7.584 osob. Promítnuto 58 představení + 8 dětských představení.
Poštovní úřad
Poštovní úřad vykazuje 532 radiokoncesionářů a 2 televise (mistr Halama v Losenici a tajemník Peterka v Sázavě). Počet telefonů = 40. Peněžní obrat přes 9 miliónů Kčs (9.264.000).
Televise ve Velké Losenici, mistr Halama
Televise u mistra Halamy: Hotový výrobek, televisní přijímač Tesla, byl zakoupen ve Žďáře dne 18. 12. 1954 za částku Kčs 2.000. Přijímač televisní je stavěn do okruhu 50 km od vysílače, který vysílá programy z Prahy. Ježto je vzdálenost z Prahy asi 110 km, musí býti přijímač opatřen dvoulampovým anténním předsilovačem, aby bylo možno na tuto vzdálenost přijímati kontrastní obraz.
Antena 5 elementová byla sestavena amatersky, postavena na stožár 17 m nad zemí. Podmínky pro příjem obrazu i zvuku jsou střídavé. Počasí vlhké a mlhavé má pro příjem lepší podmínky. Televisor je přímo sesilující přijímač o 23 elektronkách, včetně obrazovky o průměru 25 cm. Sestaven pouze na jednu stanici vysílací.
Televisní programy se vysílají většinou večer od 6 – 10 hod, každý den mimo pondělí. I ve dne jsou vysílány přímé přenosy z divadel, hřišť a slavností. Kromě toho se vysílají premiérové filmy a populární vědecké přednášky a aktuality denních událostí a koncerty. Za příznivých podmínek je obraz i zvuk téměř 100%. Letní podmínky příjmu jsou náchylny k poruchám, zimní období je příznivější. Televisor je rušen kolem jedoucími motorovými vozidly. Poplatek na televisní přijímač činí 15 Kčs měsíčně + 1 hod. poslechu = 12 haléřů.
Druhý televisor seřízen u Juránků v září 1955 (majitel Miloslav Juránek), který měl slabý příjem z dosud nezjištěných důvodů, byl odhlášen. Kompletní cena = Kčs 2.980,- + antena Kčs 360,-, tedy televisoru s rozhlasovým přijímačem a antenou Kčs 3.340,-.
Obecní knihovna, výkaz
Stav obecní knihovny vykázal:
Svazků = 752, časopisů = 12 (dom. 8, sovět. 4)
Čtenářů bylo 94, výpůjček 222, pro mládež 60.
Obecní knihovnu prozatímně vedl H. Schümmerling, taj. Bývalý obec. knihovník Vlad. Štěrba přesídlil do pohraničí.