Kronika

1954

zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy

Vrch Peperek v luzné siluetě šumí,  
bájemi opředen, v útrobách i dnes duní.  
List z historie mluví o zašlé slávě,  
kdy stříbro i železo kutal ke své chvále,  
až z vrcholku crkot vody, pořine se,  
v Losenici vzácným prvkem oživne se!

Huňatý povrch Peperek procitl ze svého zadumání. Po silných kolejích jeho úpatí řítí se veliké kolosy parních strojů se značnými náklady. Ujíždějí přes býv. hranice k naší Moravěnce. Mnoho by mohl vypravovati tento zadumaný vrch a také vypravuje. 
     Dle nálezu geologů je svým homolovitým vzezřením vyhaslou sopkou, což dnes by mohly dosvědčovat poházené bludné balvany. Sopečná činnost by mohla býti obnovena po 150 letech. Veliké zemětřesení v r. 1328 (4. a 5. srpna) a menší otřesy v pozdějších dobách dosvědčují bývalou sopečnou činnost. 
     Potrubí vodovodu, kterým poteče voda s Peperku do naší obce, bude napájeti vodou silně radioaktivní, jak vědecky prozkoumáno. Dlužno zaznamenati i tento zjev. V pramenech vody při vývrtech nové trati při práci vrták a sekyra zapadly a zůstaly ponořené as měsíc a pozapomenuto na ně. Když byly předměty vytaženy, měly krásný zářivý povlak, jako oheň, který nedal se vůbec odrýpnout. Okysličení vzácným prvkem zasláno k vědeckému prozkoumání. 
     Při úpravě nové trati pod Peperkem nalezeno bylo více křišťálů, achátů a j. polodrahokamů. Z historie známo, že Peperek  (= zkomolená slova Berg – Werk = stroj vrtal vrch) byl vrchem dolujících havířů, a že doly zanikly po hrozném zemětřesení a ukryly prvky, které po staletí jsou ukryty v útrobách našeho vrchu.

Vzpomínky úmrtí Lenina
     Dne 21. ledna 1954 vzpomenuto při školní oslavě 30. výročí smrti V.I. Lenina, vůdce pracujícího lidu a jeho vzkaz mládeži „Učit se!“.

Vzpomínka únorové revoluce 1948
     Vlajková výzdoba 25. února 1954 připomenula únorovou událost revoluce v roce 1948 a vítězství pracujícího lidu před šesti roky pod vedením presid. Klementa Gottwalda. Uspořádána schůze u Limlů, kde proslov na thema „Zrádci národa ve službách nejhorších nepřátel naší vlasti“. Přednášel prof. Nováček. Přítomno 30 osob.

Mezinárodní den žen
     Dne 8. března 1954 promluvila k ženám při oslavě Mezinárodního dne žen učitelka Věra Rychlá na thema „Ženy bojují za mír a řídí se dle vzoru sovětských žen“. Účast 100 osob. Promítán byl film „Posel úsvitu“.

Mezinárodní den dětí
     3. června uspořádána oslavná besídka „Mezinárodního dne dětí“ jako radostná manifestace našich dětí za mír a štěstí dětí na celém světě. Projev přednesla Štolová ze Žďáru. Program vyplnily děti místní školy: zarecitovaly, zazpívaly, zatančily. Účast 70 osob (15 dospělých).

Oslava Dne armády
     Dne 21. září oslaven Den čsl. armády o 8. hod. u Roseckých. Vhodné vystoupení připravili žáci místní školy vložkami recitačními, hudebními a pěveckými. Ke shromážděným promluvil vojín letectva z Havlíčkova Brodu inž. Jančura jako zástupce armády. Rozvinula se debata a dotazů přibývalo zvláště od přítomných branců. Účastníků bylo 84, z nich 59 dospělých osob.

Vzpomínky úmrtí Gottwalda a Stalina
     Školní vzpomínky byly věnovány prvnímu výročí úmrtí presidenta Klementa Gottwalda a generalissima J. V. Stalina.

Školství
Změny v učitelstvu
     Učitelka Jaroslava Filipová nastoupila na místo na národní škole v Sázavě od 1. září 1954. Učitelka Růžena Tesařová onemocněla inf. žloutenkou a nastoupila zdravotní dovolenou 25.10. Jako nástupce přidělena zdejší osmiletce učitelka Marie Trnková z Žižkova Pole. Učitelka Věra Rychlá ustanovena od 1. srpna 1954 do Škrdlovic.
     Jednotná vzdělávací škola zdejší vykazuje k 1. září 1954 stav 165 dětí.

Závěrečné zkoušky na střed. škole
     Žáci jednoroč. učeb. kursu konali výroční zkoušky 14. a 15. května písemné a ústní 17. – 19. května 1954. Podrobilo se jim 26 žáků, z nich 5 prospělo s vyznamenáním. Žáci 8. p. tř. konali závěrečné zkoušky a to ústní 14. a 15. června (písemné a ústní ve dnech 20 – 23. června. Závěrečným zkouškám se podrobilo 20 žáků, z nich 6 žáků prospělo s vyznamenáním. Předsedou zkušební komise byl ředitel školy, zást. škol. správy František Pišín, učitel osmileté střední školy ve Žďáře, ostatní členové zkušební komise Růžena Svobodová, Věra Rychlá, Vlasta Josífková.

Spontánní projevy
     Měsíc květen ukázal manifestaci v den Prvního máje, kdy mládež i dospělí se zúčastnili oslav ve středisku Přibyslavi, kde zhodnocen význam Prvního máje jako svátku pracujících, kde hlasováno pro mír na celém světě a projeven odpor proti strůjcům nové války.
     I oslavy Dne vítězství byly spontánní. Rudé armádě a zemř. vůdci Stalinovi projeven dík. Program vyplnili vložky recitační i hudební i zpěvné a tanečky.

Spontánní volby do K-O-MNV
Spontánní volby do K-O-MNV konané 16.5.1954.

Počet voličů			Kraj. nár. výb. (kand.červené)		Okres. nár. výb. (kand. modré		Míst. nár. výb. (kand. bílé)
			Odevzdáno hlas. lístků:
mužů	žen	celkem	platných	neplatných	platných	neplatných	platných	neplatných
286	317	603	355	210	299	265	480	102

* Kraj. nár. výbor – Jako nástupce zvolen Vojtěch Šmolka, ved. Výzkum. ústavu bramborář. v Keřkově
* Okres. nár. výbor – Jako nástupce zvolen Josef Růžička, řed. nár. školy v Nových Dvorech
* Míst. nár. výbor – Předsedou zvolen Dobr. Svoboda, řed. střed. školy ve Velké Losenici

     Nový předseda MNV ředitel Svoboda převzal úřad 1. června 1954. Členů míst. nár. výboru = 9 (Sedláková Marie – 46 roků, Tesař Václav – 45 roků, Schimerling Hynek – 58 roků, Juránek Tomáš – 59 roků, Svoboda Dobroslav - 49 roků, Bratršovský – 33 roků, Halama Jan – 46 roků, Štefl Emanuel – 50 roků, Uttendorfský František – 38 roků.)

Rada míst. nár. výboru má 3 členy, předsedou ředitel Svoboda.
Zemědělská komise = 9 členů, předsedou Fr. Uttendorfský.
Oddíl výboru žen má 10 členů, předsedkyně Marie Šteflová.
Komise mandátová má 3 členy, předsedou  Karel Bratršovský.
Komise finanční má 4 členy, předsedou Jan Halama.
Komise škol. a kulturní 6 členů, předsedkyní Marie Sedláková.
Komise míst. hospodář. 6 členů, předsedou Tomáš Juránek.
Komise trestní má 3 členy, předsedou Emanuel Štefl.

Volby do NS
Spontánní volby do Národního shromáždění konané 27. listopadu 1954.

Celkový počet ve volebním okrsku 609:
Počet voličů, kterým byly dodány hlas. lístky.............................. 573
Počet voličů, kteří se zúčastnili hlasování....................................  573
Počet hlasovacích lístků neplatných................................................. 3
Počet hlasovacích lístků platných................................................. 570
Počet hlasovacích lístků uznaných za platné......................................6
Počet hlasů odevzdaných pro kandidáta NF................................ 564

Zvolen inž. Zdeněk Smékal, vedoucí laboratoře ve Žďáře n. Sázavou

Doplňky v kalendář. roce
     Ke školním oslavám 37. výročí Velké říjnové socialistické revoluce přednesl ředitel školy proslov; zpěvy i tanečky pionýrek a hudbou doplněn besídkový program.
     Uvítání Dědy Mráze v Kulturním domě 21. prosince bylo spojeno s nadílkou školním dětem.
     Naši všeobecně vzdělávací školu navštívil krajský školní inspektor Karel Babka a provedl prohlídku ve třídách.

Svaz české mládeže
     Svaz české mládeže čítá 25 členů, předsedou jest Josef Němec. Spolu se Svazarmem rozvinoval brannou výchovu.

Sokol
     Sokol, místní jednota, čítá 40 členů. Předsedou jest Karel Dolní, jednatelkou Vlasta Josífková, cvičitelem Josef Fišar, pokladníkem Jan Halama. V červenci dokončil stavbu hřiště sport. referent Oldřich Pátek.

Svaz čsl. sovět. přátelství
     Svaz československo-sovětského přátelství má 38 členů, předsedou Jan Hromádka.

Čsl. červený kříž
     Čsl. červený kříž, místní skupina, předsedkyně Růžena Svobodová. Má 40 členů, dárců krve = 25, zdravotní hlídky = 5, koná kursy PZO.

Požární sbor
     Požární sbor má 29 členů, čestné funkce pozůstávají. Požární sbor zasáhl při lokalisaci požáru 4. února u Adolfa Rosického čp. 43, 27. března při lesním požáru na Peperku a 25. června v sousední obci Vepřové při požáru usedlosti Jindř. Starého. 
     Místní požární družstvo se zúčastnilo soutěže o nejlepší požární družstvo.

Hlídky
     Žňové hlídky byly od 25. července do polovice září. Dvojice občanů se střídala od 9. – 1. hod. a druhá do 5. hod. ve stáří 16 – 60 let. Správné konání hlídek bylo kontrolováno.

Kostel, nátěry střech
     V roce 1954 byl obnoven nátěr věže podkladovou barvou a pak krycí barvou světlezelenou a nedokončena střecha kostela (pouze dvojí podklad). Šindelem nově pokryta zvonice a pak nakarbulována pro delší trvanlivost.

Změny v duchov. správě
     Administrátor Václav Filip přeložen na nové působiště do Poniklé v Krkonoších. Na své místo se vrátil 1. květnem farář Jaroslav Bošina po vykonané vojenské službě.

Poštovní úřad
     Poštovní úřad vykazuje dopravní změnu. Dojížďka, která vykonávaná koněm do Sázavy ku vlaku dvakrát denně (více jak 40 roků) provozovatelem Janem Pátkem čp. 133 nahražena byla poštovním autobusem z Havlíčkova Brodu ne již do Sázavy k novému nádraží, ale přímo z Havlíčkova Brodu a ze Žďáru (2x denně). Poštovna v Sázavě byla zrušena. Počet telefonů omezen na 38.

Autobusová doprava
     Frekvence autobusové dopravy do Žďáru se značně zvýšila. Převoz každé jízdy = 70 osob, průměr 250 lidí denně. Obyčejné jízdné do Žďáru = Kčs 3,40, dělnická týdenní jízdenka = Kčs 7,-. Státní správa dala příslib nového autobusu, který by naložil 60 osob.

Rybniční hospodářství v Kociperku
     V r. 1954 byla započata a dokončena stavba betonových kruhových rybníčků v počtu 10 na odchov ročka pstruha duhového. Započato se stavbou dvou betonových sádek pro uskladnění generační ryby. Celkem je hotovo 40 rybníčků (à = 1.000 m²) pro výkrm běžné ryby; v zimě se jich požívá jako komory. 
     V r. 1954 na jaře se vytřelo 800 tisíc jiker pstruhů duhových + 1 ½ milionu jiker štiky a na podzim 300 tisíc pstruha potočního. Toto množství bylo použito z části pro vlastní potřebu, ostatek na zarybnění běhutých vod v republice: Slovensko, Kralický výběžek, Čes.-morav. Vysočina kraj Jihlavský.
     Po druhé byl výlov rybníku „Pod Pyšlíkem“. Výlov = 400 kusů vážných kaprů (= 600 q) + 1.500 kusů pstruha potočního a duhového. Na Vepřovském rybníku na jaře bylo vysazeno 1.000 kusů lipanů jako pokusné pěstění.

Mlýn, lihovar
     Mlýn nebyl otevřen, není v provozu. 
     Lihovar provedl výkup bramborů 55 vagonů 5.500 q, nadsmluvních = 300 q, sadbových = 25 vagonů. Brambory sadbové tříděny pro vývoz do Francie. Ostatní expedovány k výrobě škrobu v Ronově, kde Horácké škrobárny, Ústředí.

Mlékárna, n. p
Pribina, provoz. Velká Losenice
     Mlékárna, Pribina, n. p., provozovna Velká Losenice, v roce 1954 vyměnila v mlékárně parní kotel, ježto starý kotel musel báti z provozu vyřazen. Sýry v letních měsících byly již převáženy do Stříbrných hor a uloženy do starých štol k dalšímu zrání. Expedovány pro trh domácí. Po dobu 2 měsíců při výměně kotle byl provoz v mlékárně zastaven. 
     Na sýr bylo zpracováno 682 tisíce litrů mléka a vyrobeno 60 tisíc kg sýra: Prodejní cena Kčs 27,- za 1 kg. Prodej sýrů representoval částku Kčs 1.620.000,-. 
     Vyráběn plísňový sýr Niva. Plísňová náplň dodávána z laboratoře Laktos v Praze. Každého roku pořádány jsou krajské přehlídky mléčných výrobků (máslových výrobků, tvarohu, sýrů a p.) Na těchto přehlídkách byly sýry zařazeny do I. jakost. skup. Při celostátní přehlídce konané v Bratislavě byly zdejší sýry zařazeny do I. třídy. 
     Dodávka obcí z okolí: Malá Losenice, Pořežín, Nové Dvory, Sázava, Rosička, Matějov, Česká Mez. Nejvyšší tučnost mléka v měsíci listopadu 3,911% tuku, nejnižší v květnu 3,668% tuku. Provoz byl celoroční. V zimních měsících měl podnik značné potíže při vypínání elektrického proudu. Celková dodávka mléka splněna nebyla; hlavně nesplnily předpis větší rolníci.

Pekárna, provoz. Velká Losenice
     Okresní svaz spotřební družstva „Pekárna“ Velká Losenice, vedoucí mistr Pátek. Spotřeba 150 q chlebové + 12 q pšeničné mouky měsíčně. Peněžní obrat ročně 300 tisíc u chleba, 8 tisíc u rohlíků. Cena chleba zlevněna: 1 kg chleba = 2,60 Kčs. Pečivo: 60 g = 0,30 Kčs, tukové pečivo, rohlíky o váze 54 g = 35 haléřů. 
     Pro samozásobitele se již nepeče. Provozovna byla zlepšena o prosívačku na mouku ze skladiště do dílny. Seřízena pomocná výheň elektrická po rošty dvou pecí. Dovoz chleba a pečiva do okolních 6 obcí děje se nákladním autem každodenně. Měsíční výkaz = 130 q chleba a 15 tisíc rohlíku; samotná Losenice = 60 q chleba + 12 tisíc rohlíků.

Sloučení vesnických jednot „Selpo“
     V roce 1954 k 1. říjnu dochází ke sloučení Vesnických jednot ve Velké Losenici v Nížkově s Ústředí v Sázavě. Předsedou je Josef Šorf z Nížkova, obchod. vedoucí je Em. Štefl z Velké Losenice. Celkem = 31 jednotek? 14 koloniálů + 2 průmysl. prodejny + 2 prodejny obuvi + 2 prodejny Masny + 1 prodejna pečiva. Celkem 21 prodejna + 16 pohostinství. Zaměstnanců (včetně administrativních pracovníků + učňů) = 56.

Vesnický trh
     Dne 4. července uspořádán na oslavu Mezinárodního dětského dne Vesnický trh s kulturním programem, na kterém účinkoval soubor míst. osvět. besedy vedený kapelníkem Roseckým a spoluúčinkovaly děti místní školy. Na trh se dostavili JZD v Nových Dvorech a prodávalo maso a masité výrobky z nadsmluvních přebytků. 
     Vesnická jednota byla zastoupena různým zbožím včetně cukrovinkami o Jakubské pouti a v předvánočním trhu uspořádaném v Kulturním domě.

Lidové oděvní družstvo
     Lidové oděvní družstvo v Novém Městě na Mor. pobočný závod 12 Velká Losenice, vedoucí Karel Dolní: Zhotovovány práce konfekční i zakázkové. Měsíční obrat = 15 tisíc Kčs. Normální oblek = 450 Kčs, vlněný oblek v kompletní ceně Kčs 1.800,-.

Obnova
     Obnova, minister. míst. hospodář. Havlíčkův Brod, vedoucí Sobotka Lad. Provádí se veškeré opravy obuvi kožené, gumové, plátěné i teplé obuvi. Obrat měs. = Kčs 1.350, roční Kčs 15.000,-.

Jednota
     Jednota, spotřební a výrobní družstvo, vedoucí Lud. Ryšavá. Vykazuje obrat 190 tis. Kčs. Plánuje se měsíčně, někdy plán splněn, jindy ne. Některé zásoby vykazují nadbytek, jiné menší výběr. Cena kož. bot = Kčs 170 – 300,- dle výrob. druhů.

Holičství
     Oblastní komunální podnik služby města Žďáru, provozovnu Velká Losenice, vedoucí Jan Hromádka. Odvádí 300 – 400 účtenek bloku za týd. práce holičské a kadeřnické. Měsíční obrat 1.100 Kčs.

Zahradnictví
     Zahradnictví Jos. Králíčka zásobuje místní Jednoty zeleninou jako povinnou dodávkou pro zásobování. V postaveném zimním skleníku přiměřeně vytápěném připravuje sazenice zeleniny (celeru, salátu, zelí, rajčat i květin – begonie, pelargonie, lobelky, chrysanteny a j.).
     Vázání věnců a kytic vykazuje obrat 100 kusů o dušičkách.

Truhlářství
     Truhlářský n. p. Al. Wasserbauer dokončil vodohosp. stavební práce truhlářství v Jihlavě. Vyrobil 300 sazeckých desek pro Polygrafické závody v Praze. Materiál byl získáván s obtížemi v krajských prodejnách u soukromých živnostníků.

Z včelařství: 
     Na doporučení včelaře Pražáka ze Zbraslavě podnik se zabýval zdokonalením včelařských úlů, t. z. v. Listováků (zasouváků) v 10 typech.

V sadu daly odrůdy peckovic velmi dobrou úrodu. I úroda malvic byla u některých druhů dobrá. Sudetská (Jesenická) reneta narodila na 5 štěpech 75 kg plodů. Černý rybíz projevil rovněž velkou úrodu.

Malířství
     Mistr Jan Halama v kom. pod. ve Žďáře prováděl malby veřejných budov i privátní, rovněž i potřebné stavební nátěry i nábytkové. Volné chvíle věnuje opravám radií, zabývá se v poslední době sestavením televisní přijímačky, která bude jistě první v Losenici v provozu.

Lidová tvořivost, malby na textilu
     Mistr Josef Chmel, malíř čp. 174. Původně pracoval v n. p. Český křišťál v Čelničkách u Kamenice nad Lipou v malbách na skle pro vývoz. Po přesídlení věnoval se malbě na skle, porculánu, též i malbě obrazů olejovými barvami. Provádí ruční malby na hedvábí a džoržet. Šátečkách. 
     Jako vkusné motivy jsou většinou květinky (růže, tulipány, macošky, karafiáty, sedmikrásky). Šátečky si získaly velký zájem a zadávány ve velkém počtu. Materiál získáván v konfekčních závodech v různých městech. Látkové barvy dodává fa Průmysl barvy ku malování na textil, Praha. 
     5 kg lahvičky barev = 5 Kčs,-. Materiál na šátek = džoržet 1 m = 25 – 28 Kčs, hedvábí 42 – 45 Kčs. Spotřeba na 1 šátek = 0,75 m. Výrobní cena = 50 Kčs včet. materiálu i odborné práce v obchodech = 70 – 75 Kčs. 
     Ručně též malovány šálky 1 m, šíře 20 cm na obou koncích šálek v ceně 15 Kč, v obchodech 25 Kčs. Vzory jsou dle přání zákazníků. Odborná malba vyžaduje: slabou kresbu štětcem (3/4 hod.), kolorisování barvami (2 hod), ostříkání krajů (1/2 hod.) Barvy jsou vyráběny z uhlí chemicky, obsahují etér, benátský terpentin a vitrolak a různá ředidla. 
     Rukodílná práce prováděna na zakázky. Vzorky šátečků 30 kusů zaslány do Bulharska. Do Francie zaslán 1 kus s motivem Hradčan, okraje s květy a listy a nápisem „Prague“. Hedvábné šátečky s vzorkem figurálním Číňanem zaslány v 15 druzích do Prahy. Na zakázky též na černém klotu, nebo na sametu, na saténu polštářky pokojové malovány jako dekorační na postele (motivy Karlštejn, krajinky, na dětské polštářky figurky, lovecké motivy i květinové s růžemi).
     V plesovém období zaslány vzorky halenek a plesových úborů do Jihlavy s květovanými motivky. Lidová tvořivost našeho mistra vykazuje nákup barev za 6 tisíc Kčs, které již vypotřeboval.

Hospodářské dodávky
     Předpisy zemědělských dodávek byly v roce 1954 sníženy o 20% zvláště u větších zemědělců, snad z toho důvodu, že v předešlých létech byly neúnosné. Ježto ceny zemědělských produktů stanoveny jako kontigenty pro každý zemědělský podnik jsou nízké, byly stanoveny ještě ceny tzv. nákupní a to u všech zemědělských výrobků, kteréžto ceny by měly přinésti veliké výhody těm zemědělcům, kteří po splnění kontigentu mohou ještě přebytky na volný trh prodávati.
     A sice na př. u pšenice a žita: výkupní (vázaná) cena činila 90 Kčs za 100 kg obilí. Cena nákupní těchto druhů obilovin činila 230 Kčs. U bramborů jedlých, kde cena za 100 kg byl Kčs 21, cena volná byl Kčs 42,  u bramborů škrobových, které byly proplaceny dle obsahu škrobu v přibližné ceně 18 – 24 Kčs, volná cena nákupní Kčs 47,-. Brambory uznané jako sadbové započitatelné do kontigentu stály 42 Kčs, volné přes 60 Kčs. 
     Ještě markantněji rozdíly těchto cen se projevily v mase, třeba zavedena byla akce smluvního výkonu a to jak skotu, tak i vepřů. V této akci se chovatel smluvně zavázal, že během přesně vyznačené doby dodá na státní nákup určitý druh dobytka. Cena těchto dodaných kusů byla stanovena volně s ohledem na maso vyrobené a dodávané na víc v nadplánu. Tyto ceny u skotu jatečného se pohybovaly od 7 – 9,30 Kčs za 1 kg váhy, kdežto  ceny nákupní činily pouze 1,60 Kčs – ve skup. A  = 5 Kčs, u vepřů činila tato nákupní cena dle váhy kusů a sice od 15,- do 16,50 za 1 kg živé váhy. Cena vázaná byla od do 6,50 Kčs.
      Mimo tyto příplatky poskytnuto bylo každému chovateli i dosti značné množství jadrného krmiva k umožnění výkrmu těchto smluvních dodávek. A sice: na výkrm hovězího dobytka, který dosáhne váhy 400 kg, bylo poskytnuto 400 kg krmného obilí, z větší části kukuřice, která byla určena této akci za nízké ceny. Cena její za 100 kg obnášela 88 – 92 Kčs. Na 1 vykrmeného vepře poskytoval stát 200 kg kukuřice.
     Podobné ceny byly stanoveny u mléka a vajec, kde příplatek činil více než 100%. Výkupní cena průměrné tučnosti 3 ½ % činila Kčs 1,10 za 1 litr, cena volá při téže tučnosti byla Kčs 2,30 s dalším poskytnutím poukazu na zlevněný nákup krmiv pro dojnice. Cena vajec byl 8,40 Kčs za 1 kg, cena nákupní byla dobově stanovena v průměru asi 18,- Kčs za 1 kg (= 18 kusů). 
     Dlužno poznamenati zcela nový výskyt nemoci hovězího dobytka v čp. 29 u Jana Činčery, jde tu o nákazu u březích a zapuštěných krav a jalovic. Dle veterinárního pojmenování se jedná o nákazu „bank“, v přesnějším vyjádření nakažlivé zmetání krav. Případ byl pouze ojedinělý a vzbuzoval velkou pozornost v kruzích veterinárních. 
     Nakažlivé nemoci vepřů nevyskytovaly se v tom rozsahu jako v létech předchozích snad zásahem, že tyto kusy byly dvakrát do roka proti nakažlivé obrně vepřů, jakož i proti červince vepřů povinně očkovány. Dodávková výměry pro zdejší obec byla 80 vagonů bramborů, z větší části bramborů průmyslových (60%), bramborů sadbových 30 a ostatních jako krmných a jedlých 30%.

Lesní hospodářství, příděly
     Správa státních lesů ve Žďáře, ředitelství. Příděly dřeva byly nepatrné, pro 1 domácnost přidělován 1 m³ palivového dříví v ceně 85 – 90 Kčs. Ředitelství státních lesů příděly pro domácí spotřebu předává Uhelným skladům ve Žďáře v ceně Kčs 60,-, které toto dříví samy obcím poukázaly. Příděl pro domácnost na uhelný list činil 8 q uhlí ročně. V domácnostech pro hospodářství dány dva uhelné listy a příděl zvýšena as na 20 q ročně (8 – 12 q).

Počasí v roce 1954
     Měsíc leden 1954 a únor byl suchý s častými mrazy, které trvaly téměř  6 týdnů. Mrazy dostoupily až 27 ^oC, vodovody byly většinou zamrzlé a vodní proudy byly většinou slabé. Menší deště přišly 26. a 27. března. Nutno pro budoucí zaznamenati počasí. 
     Celý duben byly sněhové přeháňky, takže polní práce započaly kolem 25. dubna. První jařiny byly sety 27. dubny, brambory se sázely 10. – 15. května. V těchto dnech stále byly mrazy a silné studené sněhy, takže nic nerostlo. Veliká byla nouze o slámu a seno pro hospodářské zvířectvo. V důsledku takto opožděných prací jak senoseč, tak žně o několik týdnů později a sice první obilí dozrálo kolem 20. srpna. 
     Rovněž i práce podzimní se tak posunuly o 3 až 4 týdny na pozdější dobu. Poněvadž podzimní počasí bylo dosti příznivé, nezůstalo na polích nic nesklizeno a i všechny práce byly tak zvládnuty. Téměř celý prosinec byl bez sněhu, takže byla domněnka, že vánoce budou zelené. Lidové rčení o tom říká: Zelené vánoce – bílé velikonoce. 
     Teprve ke konci roku se dostavila zima se slabou sněhovou pokrývkou. Rok 1954 nevykázal větších bouří a lijáků. V lesích nedocházelo k výparům a tím se nedařilo vzrůstu hub. Následkem pozdních jarních mrazů nebylo ani lesních plodů (borůvek, malin, a j.).

Černá zvěř v našich lesích
     Jako zvláštní zjev po dlouhá léta u nás nevídaný byl objev černé zvěře v našich lesích. Poněvadž tato zvěř nebyla z počátku pronásledována místními střelci, rozmnožila se během roku do té míry, že bylo nutno o odstřel této škodné  se vážně postarati.
     Tato zvěř v houfech 10 – 15 kusů vycházela za večerů a nocí na kultury polních plodin, zle je ničila. Tyto škody byly zvlášť veliké na polích blíže lesů, nejvíce u obce Vepřové. Odstřel této zvěře je velice nesnadný a do jisté míry nebezpečný, neboť starší kusy zvěře této mají velikou ostražitost a je-li toto zvíře poraněno, rozzuří se a ohrožuje dokonce i člověka. 
     Na ničení této zvěře byly sezvány celé výpravy střelců a jejich zásahem bylo několik kusů zastřeleno. Největší kus snad 3 roky starý  kanec, který byl postřelen jistým střelcem z Vepřové a který teprv třetího dne byl spatřen a zneškodněn v lese nad Blažkovem u Sirákova, vážil přes 200 kg.

Hledání bramborového škůdce
     Co se týče škůdce mandelinky bramborové nebyl výskyt její během roku 1954 téměř ani zjištěn, ačkoliv bylo několik hledacích dnů provedeno v neděli: 27. června, 11. a 25. července, 8. a 29. srpna a pak dětský hledací den 25. září.

Včelařství
     Rok 1954 byl kritický pro včelařství. Jaro bylo velice nepříznivé, i v jarních měsících trvaly zimy, takže včelstva se nevyvinula včas před snůškou. Následkem pozdního vývinu nemohla včelstva dodatečně využíti krátko trvající deštivé a studené počasí. Rojů takřka nebylo. Výnos medný minimální. 
     Včelstva do zimy byla celkem slabá. Celkem zazimovalo 43 včelstev. Dodávka 1,20 kg z jednoho včelstva. Dodáno 35 kg medu v ceně 12 Kčs z 1 kg. Maloobchodní cena = 18 Kčs za 1 kg. Celkový výnos medu (z lučních květů a malin) minimální. Příděl cukru ke krmení včel na zimu = 7 kg na jedno včelstvo, nezdaněná cena Kčs 4,80 za 1 kg. Celkový příděl 252 kg cukru.

Žaludek obce – krupony z vepřů
     Domácí porážky vepřů povolovány po splnění dodávkové povinnosti: 140 vepřů. Krupony přebírá Fr. Křesťan, koňský řezník v Přibyslavi. Okres. nár. výbor nařídil, aby kruponáři vykupovali kůže sami, aby se nedodaly zmetky. Veškerou odpovědnost béřou kruponáři na sebe. Za kůže mají vykupovat po 6 Kčs za 1 kg. Je-li nepořezaná, dostane premii 30 haléřů více, t. j.  6,30 Kčs. Pak-li je poškozena, je 5 – 6 Kčs. 
     Za letošní rok jsou tři mistři navrženi jako nejlepší kruponáři. Jako první z nich je náš mistr Jiří Zach, druhý mistr Lempera z Malé Losenice a třetí mistr od Nového Města. Vyznamenáni budou premiemi. Krupony přebírá Krajský kožodělný průmysl v Kostelci u Jihlavy. Z nich vyrábí v kožodělných podnicích boty, kabelky a všechny sedlářské potřeby. 
     Celkem surovina je levná a pro stát velmi finančně výhodná. Kruponování se provádí na místech majitelů vepřů. Mistr Zach kruponuje ve Velké Losenici a Pořežíně a v několika číslech okolních vesnic.

Masna – Juránek
     Masna – Jednota 21 (vedoucí Tomáš Juránek) vykázala obrat 145 q masa uzenin (54% + 46%), sádla 13 q, konservy 3 q, ryby = 400 kusů. Roční obrat činí 400 tisíc Kčs. Dodává Masna, pobočka Kostelecké továrny v Novém Městě na Moravě.

Jednota – Tonar
     Jednota, spotř. a výr. družstvo Sázava K1 Velká Losenice (vedoucí Fr. Tonar). Celkový obrat Kčs 1.050.000. Výdej mléka = 32.400 litrů, chléb = 400 q, mouka = 185 q, cukr = 90 q, máslo = 18 q, vajec = 7.000 kusů, švestky = 20 q, lihoviny = 12 hl.

Jednota – Macek
     Jednota, Sázava K2 Velká Losenice (vedoucí Jos. Macek). Celkový obrat = Kčs 1.108.00. Mouka = 125 q, chleba = 350 q, cukr = 100 q, máslo = 13 q, ovoce = 50 q, zelenina = 30 q, lihoviny = 2 hl.

Pohostinství u Limlů, u Sedláčků:
Komunální pohostinství u Limlů:
Výčep piva 10^o = 125 hl, 7° = 230 hl, celkem = 355 hl piva, víno = 604 litry, lihoviny = 7,20 hl, limonád = 4.400 lahví.

Komunální pohostinství, vedoucí A. Sedláčková. Provoz od 19. 6. do 31. 12. 1954:
Pivo = 138 hl, víno 5 hl, kořalka = 10 hl, limonád = 5.000 lahví.

Kuřivo
Obrat kuřiva v trafice (vedoucí M. Činčerová). 
Cigaret prodáno 396.780 kusů, doutníků 510 kusů, 1.873 balíčků tabáků.

Finance r. 1954
Státní spořitelna ve Žďáře, jednatelství ve Velké Losenici.
Stav vkladů k 31. prosinci 1954 = Kčs 269.305,-
Školní úspory činily............................. Kčs    8.233,-

Příjmy obce v roce 1954............................ Kčs 97.456,76
Výdaje obce v roce 1954
Na střední a národní školu.......................... Kčs 14.044,62

Výkaz občanů v roce 1954:

narozených			zemřelých			sňatků
chlapců	děvčat	Celkem	mužů	žen	Celkem	občan.	církev.
11	3	14	6	3	9	18	18

Rukodílné práce občanů
     Většina občanů byla zaměstnána v hospodaření soukromém, neboť i úřady si přály, aby nadále pracovníci ze zemědělských podniků neodcházeli. Jako dělníci dojížděli autobusem každodenně ponejvíce do Žďáru na budování kombinátu Žďárské strojírny a železárny (slévárny).
     Jistá část byla zaměstnána u Stavebních závodů rovněž ve Žďáře; asi 15 dělníků pravidelně dojíždělo na práci stavby nové přehrady mezi obcí Stržanovem a Světnovem, asi 5 dělníků pracovalo při dokončování stavby železnice.

Funkcionáři v obci
Předsedou Komunistické strany byl Jan Halama, výbor byl 7 členný.
Předsedou Akčního výboru zvolen Vladimír Řehák, výbor byl 7 členný.
Novým státním zaměstnancem jmenován Josef Vaněk ze Sněžného od 1. prosince 1954. 
Dosavadní strážmistr Ivan Michalides přemístěn do Sněžného.

Předsedkyní výboru žen při míst. nár. výboru byla Marie Šteflová. Výbor má 7 členek. Pořádal 1 divadlo + 2 zábavy. Z pokladního zůstatku přes Kčs 3.000 věnoval na akci Děda Mráze Kčs 500 na opravu hřiště 1.500, nákup pojízdné stříkačky na postřik ovocných stromů v ceně Kčs 600,-.

Obecní knihovna
Stav obecní knihovny vykázal:
Svazků = 752, časopisů = 12 (dom. 8, sovět. 4)
Čtenářů bylo 99, výpůjček = 298, pro mládež = 75.
Půjčovné za knihu 20 haléřů po dobu 14 dní.
Kartotéku čtenářů s výpůjčkami a odpisy vracených knih vedl obecní knihovník Vladimír Štěrba.

Státní kino
     Státní kino hrálo v Kulturním domě vždy v neděli večer za hojné účasti obecenstva. Celkem účastníků 6.800 osob. Plánováno 5 tisíc Krajskou správou v Jihlavě. 
     Jednotné vstupné = 2 Kčs. Pro děti hráno 4 krát za rok v neděli odpoledne, při vstupném 1 Kčs. Dosud promítán černý film + od nového roku dostane kino nové technické zařízení s uhlíkovým prosvicováním, čímž získá kino ještě větší obliby. V roce 1954 sehrány 62 filmy  tu i cizozemské.