Kronika

1953

zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy

5. rok PL
   Romantické zákoutí v malebné zeleni zdejší obce potřebovalo komunikační zlepšení, aby více oživlo. V posledním roce Pětiletky skutečně dosaženo po této stránce velkého úspěchu.

Autobusová doprava
     Dnem 1. května 1953 zahájena pravidelná autobusová doprava ČSSA na trati Žďár – Sázava – Velká Losenice: Stanoviště jest před Limlovým hostincem. Jako vedoucí šofér stal se Jiří Sobotka, zdejší rodák. Autobusu užívají pracující, kteří dojíždějí na pracoviště ve Žďáře I. a II. Doprava do Žďáru a zpět se střídá šestkrát denně. I ostatní občané využívají tohoto výhodného dopravního prostředku k různým řízením na úřadech ve Žďáře a také i k nákupu. Jízdné = Kčs 3,40. Autobus bývá o některých jízdách vpravdě přeplněn.

Nová dráha v Nížkoboldě
     V roce 1953 se k nám značně přiblížila železniční komunikace. Nikdo by neřekl, že po půlstoletí dojde u nás k provozu na nové trati k bližšímu novému nádraží než bylo v Sázavě. Nová trať se vine u samého Havlíčkova Brodu do delšího tunelu, pokračuje zátočinami podle staré trati neb i odbočkami a Nížkoboldě vjíždí na smělý železobetonový viadukt 200 m dlouhý s 10 pilíři a devíti klenbami 16 m širokými (každý pilíř = 6 m dolní šíře, nahoře 4 m), kraj = 22 m hloubky, největší hloubka = 36m, pokračuje romanticky pod zádumčivým Peperkem a odjíždí do Dolních Hamrů, kde zastavuje těsně u národní školy.
     Viadukt s hloubkou 36 m je jistě na novotrati jako ojedinělý a dává ráz jako nějaké alpské dráhy. Nové nádraží je v prozatímní úpravě jako dřevěné v Nížkoboldě v blízkosti viaduktu. Provoz na jednokolejné trati zahájen 23. prosince 1953. Nová stanice „Sázava – Velká Losenice“ přemístěna ze staré stanice v Sázavě, kde v roce 1897 na podzim jela prvně dráha v naší blízkosti a nyní po 55 letech se ruší. Po úpravě silnice k novému nádraží bude cesta zkrácena a bude trati as ½ hodiny. 
     Po výstavbě nové nádražní budovy budou dány do provozu dva podchody jako nástupiště, aby frekvence nebyla zdržována. Úprava odboček kolejí, pomocných budov se bude rozkládati na prostoře 1 km dlouhé.

Vzpomínkové úmrtí V. I. Lenina
     Dne 21. ledna 1953 vzpomenuto při školní oslavě 29. výročí smrti V. I. Lenina. Ředitel školy přednesl životopis a dílo vůdce pracujícího lidu a vzkaz mládeži „Učit se!“

75. narozeniny ministra Nejedlého
    Dne 10. února 1953 dožil se ministr škol. věd a umění prof. Dr. Zdeněk Nejedlý 75 let. Oslava jubilea provedena a ve třídách, kde předneseny proslovy o životě a díle jubilantově. Následovaly vložky recitační a hudební úryvky z děl klasiků, které akademik Nejedlý oslavil a zvěčnil.

Vzpomínka únorové revoluce 1948
     Vlajková výzdoba veřejných budov a škol. oslavy připomněly 25. února historickou únorovou revoluci v roce 1948 a vítězství pracujícího lidu před pěti roky pod vedením presid. Klementa Gottwalda.

Mezinárodní den žen
     Při odpolední oslavě Mezinárodního dne žen 8. března promluvila k ženám jako referentka uč. Růž. Tesařová. V letošním roce pořádán Mezinárodní den žen pod heslem „Za mír mezi národy, za socialismus v naší vlasti, za štěstí dětí“. Celková účast 115 osob, z nich 50 dětí. Po přednášce promítán zvukový film „Mikoláš Aleš“.

Úmrtí generalissima Stalina
     Dne 5. března 1953 smutná zpráva ohlásila úmrtí předsedy Rady ministrů SSSR a tajemníka ÚV KS Josefa Vissarionoviče Stalina, vůdce a učitele komunistické strany sovětského lidu a pracujících celého světa. Pohřben 9. března v Mausoleu vedle vůdce pracujících V.IJ. Lenina. Pohřbu se zúčastnila čtyřčlenná delegace vedená presid. Klementem Gottwaldem. 
     V den pohřbu konána v Praze na Václavském náměstí smuteční tryzna, na které promluvil předseda vlády A. Zápotocký a V Široký. Přenosem z Moskvy vysílán pohřeb generalissima Stalina ze Sloupové síně Domu Svazu do Mausolea, vyslechnuty smuteční projevy Malenkova, Beriova, Molotova. Dělové salvy ohlásily ukončení smutečného aktu a uložení rakve vedle rakve Leninovy. 
     Tryzna sledována byla ve střední škole, kde přítomny 34 osoby dospělé vedle školní mládeže střední školy. Národní škola vyslechla celý průběh tryzny a přenos pohřbu z Moskvy na svém školním rozhlasu. Učitelské sbory obou škol projevily k úmrtí generalissima Stalina soustrast, která dle sdělení ÚV. KSČ v Praze bude tlumočena Ústřed. výboru KSSS a sovětskému lidu.

Úmrtí presid. Gottwalda
     Prezident ČSR po návratu z Moskvy z pohřbu generalissima Stalina vážně ochuravěl a přes veškeré úsilí o zdolání nemoci zemřel 14. března 1953 o 11. hod. dopoledne. Smutná zpráva o úmrtí presidenta republiky a předsedy KSČ Klementa Gottwalda rozšířila se po celé zemi a pracující lid těžce nesl ztrátu svého vůdce. 
     Pohřeb se konal ve čtvrtek 19. března o 13. hod. odp. Rakev vystavena ve Španělském sále na Hradě. Ve čtvrtek zastavena na všech pracovištích práce na 5 minut a také veškerá doprava v republice. Současně vzdaly závody, železnice a lodi poslední poctu pětiminutovým zněním siren a píšťal. Tryzna při pohřbu presidenta Klementa Gottwalda uspořádána o 16. hod. odp. ve střední škole. 
     Ve smuteční dekoraci praporů umístěna busta presidenta Gottwalda v zeleni rostlých a kvetoucích květin. Čestnou stráž stali pionýři. Ke shromážděným promluvil předseda MNV a ředitel školy. Pak vyslechnut přenos z pohřbu z Prahy, poslechnuty projevy předsedy vlády Antonína Zápotockého a maršála Sovětského svazu N. A. Bulganina z Václavského náměstí. 
     Zazněly československé a sovětské státní hymny a dělové salvy. Rakev s tělesnými pozůstatky presidentovými převážena motolafetou k Národnímu památníku na hoře Vítkově, kde byla pohřbena. Účast na tryzně 105 osob, z nich 45 dospělých.

     K úmrtí presidenta Klementa Gottwalda vyložil MNV kondolenční listiny, které s podpisy 680 osob předány ONV ve Žďáře.

Volby presid. Zápotockého
     V sobotu 21. března sešlo se Národní shromáždění ČSR ke schůzi ve Vladislavském sále pražského hradu, aby zvolila nového presidenta. K návrhu posl. V. Širokého hlasuje NS a jednomyslně volí předsedou vlády Antonína Zápotockého presidentem Československé republiky. Nově zvolený president skládá ústavou předepsaný slib.
     Dosavadní náměstek vlády Viliam Široký byl jmenován presidentem republiky předsedou vlády Československé republiky a složil předepsaný slib do rukou presidenta republiky.

Nový ministr školství
     Ministr školství, věd a umění prof. Dr. Zdeněk Nejedlý jmenován náměstkem předsedy vlády. Novým ministrem školství a osvěty jmenován Slovák Ernest Sýkora.

Oslavy Svátku práce
     Dne 30. dubna večer v Kulturním domě uspořádala Újezdní osvětová beseda ve Velké Losenici „Večer písní a tanců“, na které spoluúčinkovali žáci obou škol. Národní škola předvedla recitační projev s vložkami zpěvnými „Májová píseň“. Střední škola zazpívala a zatančila národní tanečky a s hudbou zazpívala národní písně. Všech dětí bylo 100, dospělých 154.

     Manifestačního průvodu v den Prvního máje ve středisku Přibyslavi se zúčastnili starší žáci v průvodu rodičů a pochodovali na náměstí, kde uspořádán tábor lidu. Zhodnocen byl 1. máj jako svátek všech pracujících, manifestováno za právo a spravedlivý mír mezi národy, projeven odpor proti strůjcům nové války a plná solidarita s bojovníky za mír celého světa. Dovoz účastníků zajištěn autobusem, který se vracel s plným obsazením po dvakráte.

Oslava 8. výročí Dne vítězství
     Dne 8. května o 8. hod. večer konalo plénum MNV slavnostní schůzi, na které promluvil ředitel střední školy o historickém dnu našeho osvobození Rudou armádou, jíž patří dík, zvláště vůdci a našemu příteli generalissimu J. V. Stalinovi. V kulturní vložce přednesli žáci národní školy recitační pásmo „Nezapomenutelný květen“. Žáci střed. školy zazpívali národní písně a předvedli soubor tanečků. Hudba vesele zahrála. 
     Účast 50 dospělých, 60 dětí, 15 hudebníků. V neděli 10. května o 10 hod. dopoledne uspořádán běh Vítězství jako hold Rudé armádě na trati 800 m od střední školy k horní části obce a k pomníku padlých a sice žáky střední školy.

Mezinárodní den dětí 1953
     Mezinárodní den dětí zahájen besídkou, která byla radostnou manifestací našich dětí za mír a štěstí dětí na celém světě. Po krátkém proslovu ředitele školy o postavení dětí v kapitalistických a koloniálních zemích a o šťastném životě dětí v zemích tábora míru. Po kulturní vložce (recitační a zpěvné) sledován školský rozhlas, který věnoval MDD svůj program.

Hovory s občany o školské reformě
     Dne 15. června večer uspořádána schůze Hovorů s občanstvem o školské reformě. Referáty přednesli ředitelé obou škol národní: zák. týkající se předškolního věku žáků a přijímání do 1. post. roč. a pokračování do 5. post. roč., tak přestup do 6. post. roč; střední: další zák. post. roč., ukončení docházky a vstup k dotazům, které se týkaly přestupu do 6. post. roč. osmiletky a pak vstupů žáků do povolání po ukončení docházky. Počet účastníků = 61.

Oslava Dne čsl. armády
     Dne 26. září oslaven  Den čsl. armády o 8. hod večer u Roseckých. Vhodné vystoupení připravili žáci osmiletky vložkami recitačními, hudebními a zpěvnými. Ke shromážděným promluvil četař rot z Havlíčkova Brodu. Vysvětlil význam a účel armády. Rozvinula se debata a dotazů přibývalo zvláště od přítomných branců. Účastníků bylo 55.

Oslavy 36. výr. Velké říj. Revoluce
     Místní národní výbor za účasti kulturních složek uspořádal 8. listopadu slavnostní besídku k 36. výročí Velké říjnové revoluce v Kulturním domě. Po proslovu ředitele přednesli žáci místní školy pásmo z národních písní a recitací a předvedli tanečky. Kino sehrálo zvukový film „ Zlomená pouta“. Přítomno 200 osob.

Symfonický orchestr
     Místní osvětová beseda pořádala s Okresní osvětovou besedou ve Žďáře dne 6. prosince koncert složený ze symfonií našich mistrů i cizích. Zahrány i národní písně, solisté zručně zhostili se svých úloh. Účast = 180 osob.

Oslava 74. narozenin J. V. Stalina
     Oslavná vzpomínka 74. narozen generalissima J. V. Stalina konána v Kulturním domě 20. prosince. Proslov přednesl řed. Svoboda, pak promítán zvukový film „Skladatel Glinka“.

Akce Dědy Mráze 1953
     Dne 31. prosince provedena ve střední škole akce spojená s nadílkou Dědy Mráze. Zazpívány národní písně, předvedeny tanečky. Na mapě sledována cesta Dědy Mráze v Sovětském svazu a pak u nás.

Školství – změny v učitelstvu
     Učitelka Emilie Mokrá nastoupila mateřskou dovolenou dnem 1. března. K zastupování přidělen učitel Oldřich Měšťan z národní školy v Přibyslavi. Od 1. září byla na zdejší škole ustanovena Květoslava Staňková, roz. Nováková, která působila na národní škole v Matějově.

Závěrečné zkoušky na střed. škole
     Závěrečné zkoušky žactva IV. třídy střední školy se konaly 8. a 9. června (písemné) a 15. – 17. června ústní. Složení zkušební komise: Jaroslav Plicka, učitel národní školy ve Žďáře, jako předseda, Dobroslav Svoboda, ředitel střední školy, za MNV Václav Tesař, správce lihovaru, Bohuslav Klimeš, zast. úředník ONV, zástupce pracovních sil. 
     Závěrečným zkouškám se podrobilo 19 žáků. IV. tř.: 12 chlapců a 7 děvčat, s vyznamenáním 5 (= 26,3%). Patnáctiletý dorost byl roztříděn dle vlastní volby vyplývající z osobních zájmů. Žáci III. ročníků vykonali výroční zkoušky, jimž se podrobilo všech 38 žáků zdejší školy. S vyznamenáním prospělo 5 žáků (13,2%). Z celkového počtu žactva třetí třídy zůstalo zapsáno do jednoročního kursu 26.

1.9.1953 zříz. osmiletá střed. škola
     Ve školním roce 1953/54 spojena národní škola (1. – 5. post. roč.) se střední (6. – 8. post. roč.) v jednotnou vzdělávací školu „Osmiletou střední školu ve Velké Losenici“, ředitelem jmenován Dobroslav Svoboda.

Poštovní úřad
     Poštovní úřad vykázal zvýšený provoz. Počet telefonů omezen na třicet. Pošta převzala prodej novin. Peněžní ruch se velmi zvýšil při výměně peněz na poštovním úřadě ve Velké Losenici v době od 1. do 4. června 1953. Výměnné středisko Státní banky čís. 913/8 seřízeno bylo pro 7 obcí: Velká a Malá Losenice, Pořežín, Vepřová, Račín, Sázava, Nové Dvory. 
     Finanční komise skládala se z Dobr. Svobody jako vedoucího a Václava Tesaře jako pokladníka. Členové byli : K Procházka, V. Švec, J. Gabrielová, B. Halamová.

     Starých peněz k výměně přijato Kčs 6.668.27,90, v nových penězích vyplaceno Kčs 232.503,99. Výměna provedena 590 občanům za 1.781 osobu. Do 300 Kčs staré měny vyměnilo se šedesát korun nových jedné osobě. Další přinesené částky se krátily v poměru 1:50. Nové peníze jsou jednak kovové mince a též papírové bankovky.

Svaz české mládeže
     Svaz české mládeže má 25 členů, předsedou je Jiří Sobotka, jednatelem Boh. Částečka. Je ve spojení se Svazarmem. Branné cviky se konají jednou týdně, cvičitelem a předsedou je strážmistr Ivan Michalides. Za letního počasí vybudováno příslušníkem SH spolu se členy SČM a Sokolem překážková dráha pro letní závody branné zdatnosti na trati pod Pyšlíkem.

DSO – Sokol
     Dobrovolná sportovní organisace Sokol má 44 členy. Předsedou je řed. Svoboda, jednatelem Karel Dolní, pokladníkem Josef Rosecký, František Hřebíček sportovním technickým referentem. Pro rekonstrukci hřiště dobrovolnými brigádami kopaná hrána nebyla.

Požární sbor
     Požární sbor má 25 členů, funkcionáři pozůstávají. V tomto roce nebyl k požáru volán ani v místě ani v okolí. Z vlastních prostředků zakoupil dodávkové auto 1,5 t v částce Kčs 37.000. Dozor jednoho člena byl pravidelně při žňových hlídkách.

Hlídky
     Požární hlídky stanoveny po dobu letních měsíců, začaly 20. července a skončeny v září. Dvojice občanů od 16 do 60 let se střídaly a hlídky konaly od setmění do svítání. Správné konání hlídek bylo kontrolováno.

Rybniční hospodářství v Kociperku
     Státní rybářství, n. p., Velké Meziříčí, provozovna ve Velké Losenici, má telefon číslo 3. Pracuje úspěšně. Odchovné rybníčky pro výchovu ročka (pstruha obecného a duhového) rozšířeny o dalších 19, pro odchovné tržní ryby postaveno 9 rybníků o výměře 0,33 ha pro každý jednotlivý. Tyto rybníky byly připraveny a hned budou použity k osazení. 
     V roce 1953 přistaveny budova hospodářská se zařízením (kuchyně k přípravě krmiva, elektrická chladírna, garáž, nahoře sýpka pro uskladnění krmiv). Kolem vysázen sad s 250 stromky.

     K provozovně zavedeno elektrické osvětlení. Z jara bylo vytřeno 400 tisíc jiker pstruha duhového, z nichž 250 tisíc dodáno rybářským spolkům na Slovensko, ze zbytku odchováno 80 tisíc ročků v délce 7 – 15 cm.
     Na podzim vytřeno 150 tisíc jiker pstruha potočního, dále 1 milion jiker mareny. V rybníku planktonovém zakomorováno 2 tisíce kusů generačních pstruhů duhových, vychovaných rybářstvím ve Velkém Meziříčí. Tito jsou připraveni pro jarní výtěr r. 1954. Očekává se 1.500 tisíc jiker. Na potoce Loseničce označkováno 100 kusů pstruha obecného (stříbrnými značkami do dolejší čelisti s číslem evidenčním a úvazkem nylonovým) za účelem poznání jeho růstové schopnosti.

Rybník „Pyšlík“
     Rybník „Pyšlík“ o výměře 8 ha byl prvně vyloven a docíleno pěkných výsledků, obzvláště vyloveno 300 kusů potoč. pstruha o průměrné váze ½ kg, kromě hlavní obsádky kaprů, kterých 9q = 600 kusů.

Hospodářské dodávky v roce 1953
     Dodávky zemědělských produktů stanoveny okres. splnomocníkem ministerstva výkupu v Praze Jos. Novotným v pevných normách podle výměru každého zemědělce. Zemědělské podniky byly rozděleny do šesti velikostních skupin: I. přes 20 ha, II. od 15 – 20 ha, III. od 10 –15 ha, IV. od 5 – 10, V. 2 – 5 ha, VI. do 2 ha od 0,50 ha.

     Předpis dodávek ve velikost. skupin. I. – III. měl větší dodávkové úkoly než skupiny další, v nichž jsou zastoupeni drobní zemědělci. Na př.: zemědělec ve skup. I. měl dodati 6,50 kg z 1 ha orné půdy, zemědělec ve skup. III. měl dodávkovou povinnost 2,50 kg z 1 ha orné půdy. V celkovém množství byly dodávky proti roku předchozímu vyšší, v mnohých případech byly nesplnitelné. 
     Dodávky obilní byly plněny ihned po žních a to chlebové obilí do Kulturního domu a do sálu hostince u Limlů. Krmné obilí bylo uskladněno v místním lihovaře. Rovněž i seno a sláma byly odevzdány ihned po sklizni a to seno do uprázdněné stodoly ve faře a sláma do stodoly u Lojků čp. 91. Brambory průmyslové byly uskladněny v lihovaře a sadbové z velké části dováženy do Sázavy na nádraží k dalšímu odesílání na Slovensko. 

     Ceny všech těchto produktů byly úředně stanoveny pevnými cenami. Produkty, které přesahovaly dodávkový úkol, byly stanoveny se značným příplatkem. Případů, kdy jich mohlo býti využito, bylo málo. Úředně stanovená cena žita s příplatkem činila 90 Kčs za 100 kg. Po splnění dodávkové povinnosti mohl zemědělec obdržeti za 100 kg žita 230 Kčs, mimo poukazu na zvláštní příděl otrub a to v množství 40 kg na každých dodaných 100 kg žita. Cena krmného obilí činila 56 Kčs za 100 kg ovsa a 57 Kčs za 100 kg ječmene. 

     Bramborů byla v celku úroda dobrá, takže dodávkové povinnosti byly dobře splněny. Dodáno bylo v celku všech druhů bramborů téměř 120 vagonů. Brambory průmyslové byly propláceny dle obsahu škrobu 1,10 Kčs za 1%, brambory sadbové podle odrůdy a stupně pěstění, cena se pohybovala od 34 do 37 Kčs, brambory jedlé asi 21 Kčs za 100 kg a krmné 18 – 21 Kčs. 
     Dodávky hovězího dobytka a vepřového byly splněny dle přesně vyznačených čtvrtletních úkolů a to přímo do vagonů ve stanici Sázava. Jatečná telata byla všechna dovážena na městské jatky do Žďáru. Do Žďáru byl dovážen všechen dobytka z obce po zrušení nákladní stanice v Sázavě, t. j. do dne, kdy byla dána do provozu nová trať. Ceny hovězího dobytka byly velmi rozdílné a pohybovaly se po 1. červnu od 1,50 Kčs do 4,50 za 1 kg živé váhy. Ceny vepřů od 90 kg výše 6,30 Kčs za 1 kg živé váhy. Ceny jatečných telat (dovezených do Žďáru) činily 2,40 Kčs, nejvýše 3,60 za 1 kg živé váhy. 

     Dlužno poznamenati, že přes veškerá veter. opatření bylo při chovu vepřů mnoho případů uhynutí a to někde i celé chovy. Jednalo se zvláště o nakažlivou obrnu vepřů a u selat o epidemii chřipkovou. Nadkontingentní dodávky vepřů byly propláceny vyšší cenou a to 16,50 Kčs za 1 kg. Případů volných prodejů v obci bylo velmi málo. Menším zemědělcům bylo předepsána dodávka máku. Cena máku = 4 Kčs za 1 kg. Větší zemědělci měli povinnost pěstování lnu. Dodávka činila asi 460 kg stonků a 60 kg lněného semene z 1 měřice (= 20 q). Len po odsemenění byl dovážen do Lnářské tírny v Žďáře. Tam byl len zařazován do jakostních tříd a cena činila od 60 – 135 Kčs za kg. Úroda lnu byla celkem dobrá a tím také mohly býti splněny i dodávky.

     Jako produkty, kterému bylo věnováno nejvíce pozornosti, bylo mléko. Předpis dodávky činil 360 – 450 l z 1 ha zemědělské půdy dle velikostních skupin. Cena mléka 90 haléřů, později 1,10 Kčs při tučnosti 3 ½ % (po 1. červnu). Předepsaný plán mléčné dodávky byl splněn přibližně na 75%. Nedodané množství bylo převáděno k tíži na příští rok. Dodávka vajec byla celkem splněna, propláceno 8,40 Kčs za 1 kg (t. j. asi 18 kusů vajec).

Stavby v obci
     V rámci akce 5M znovuzřízena nádrž rybníka u Limlových v rozloze 30 x 50 = 1.500 m², která sloužiti bude jako bezpečnostní nádrž. Zřízen byl i průjezd pro plavení koňských potahů. Bylo pokračováno v provádění kanalisace podél výše uvedené vodní nádrže v délce 60 m a uloženo potrubí o světlosti 80 cm. Provedena přípoj kanalisace od Kulturního domu v délce 50 m. Celkem investice stavební = 50 tisíc Kčs.

Rozšíření a úprava hřbitova
     Provedeno rozšíření veřejného hřbitova o výměře 30 x 50 m, přístavba 30 m směrem k obci. Přibylo 1.500 m². Hodnota díla obnáší 50 tisíc, na což stát přispěl částkou 13 tisíc Kčs, zbytek provedli občané z Velké Losenice a přifařených obcí v rámci dobrovolných brigád. Úprava zdiva včetně znovuzřízení a úpravy nového vchodu ke kostelu byla provedena svépomocí přifařených obcí (farníků). Rozšířením elektrického osvětlení dvěma žárovkami při kostele vynikla noční silueta.

Rodinné domky
     V roce 1953 postaveny rodinné domky a to Josefem Belanem čp. 212 a Antonínem Opatkem čp. 213.

     Ze stavebních investic vystavena na katastru velkolosenickém v trati Šípech na Stráni budova k účelům přechovávání uhynulých zvířat a k dalšímu převozu ke kafilérii v Havlíčkově Brodě. Místo bylo vyhlédnuto proto, aby nákaza se nerozšiřovala. Okresním drnomistrem byl jmenován mistr František Špička a přiděleny mu všechny obce v býv. okrese Přibyslavském (počtem 30).

Nová dráha
     Stavba železniční novotrati trvala s malými přestávkami téměř 10 roků. Prvně projel vlak novotratí 6. prosince 1953. Oficielně byl zahájen provoz 23. prosince 1953, kdy projela po této trati vládní delegace.

Jízdní řád autobusové dopravy
     Jízdní řád autobusové dopravy od 1.5.1953: 
Odjezd z Velké Losenice do Žďáru: 5⁰⁵, 7¹⁰, 1¹⁰, 16¹⁵, 21⁰⁵. 
Příjezd ze Žďáru: 6⁵⁰, 12¹⁰, 15¹⁰, 18, 22¹⁰. 
     Zastávky: Limlův hostinec, Sázava – křižovatka, Dolní Hamry, Žďár – nádraží, Žďár – náměstí. Používá se autobusu značky Škoda, denní provoz 50 občanů (při 1 jízdě); jeví se potřeba velkého vozu pro 70 osob, ježto frekvence je velmi značná.

Funkcionáři v obci
     Okrskovou službu SNB prováděl strážmistr Ivan Michalides. Funkci místního tajemníka vykonával od 1. června 1953 Hynek Schimerling. – dodávky hospodářských produktů reguloval Karel Procházka, výkupní pracovník okres. plnomocníka ze Žďáru, který pravidelně 1x týdně přijížděl do obce a záležitosti se zemědělci vyřizoval.

Rada žen při MNV
     Rada žen při MNV, předsedkyně Marie Šteflová, pečovala o sociální otázky: zásobování obyvatelů , potřeby zdravotní služby, hygiena, výstavba obce, školství.

Mlékárna n. p. Pribina, provoz. Velká Losenice
     Mlékárna Pribina, n. p., v důsledku nedostatku mléka a tuku pro konsum byla výroba sýrů úplně zastavena. Následkem toho byla vyřazena i mlékárna z provozu a to od 1. března do 25. července. 
     Pak výroba povolena do konce roku úplně k provozu. Jelikož stávající sklepy jsou nevyhovující zvláště v letních měsících, jsou příliš teplé, hledány byly sklepy, které by odpovídaly přiměřené teplotě a vlhkosti. Po dlouhém jednání byla uvolněna stará škola ve Stříbrných Horách, která se počala upravovat a rozšiřovat k výhodnému užívání. 
     V příštím roce v letních měsících budou sýry zrát již v nových sklepech. Plán v dodávce mléka ve Velké Losenici splněn nebyl u některých pro vysoké dodávky, pro uhynutí krav a nedostatek jadrných krmiv.

Horácké lihovary, n. p., provoz. Velká Losenice
     Od 1. ledna 1953 místní lihovar byl převzat novým podnikovým ředitelstvím v Havlíčkově brodě s názvem Horácké lihovary, n. p. Úroda bramborů mírně podprůměrná, škrobnatost 19,4%, výkup 48 vagonů ke zpracování na lih, 22 vagonů uskladněno sadby bramborové pro použití na vývoz a v tuzemsku. Výroba zahájena 19. listopadu do konce prosince bylo vyrobeno 652 hl lihu, splnění plánu na 112%.

Mlýn
     Mlýn uzavřen v důsledku nedostatku elektrické energie dnem 1. září 1953.

Pekárna, provoz. Velká Losenice
     Okresní svaz spotřební družstvo, Pekárna Velká Losenice A/2, vedoucí mistr Josef Pátek. Zásobování moukou provádějí Pardubicko-jihlavské mlýny v Havlíčkově Brodě – Perknově vlastním autem. Peče se osmkrát denně. Spotřeba 150 q chlebové a 12 q pšeničné mouky měsíčně. Peněžní obrat ročně 300 tisíc u chleba, 8 tisíc u rohlíků. 
     Prodáváno volné pečivo i chléb. Cena chleba = 2,80 Kčs za 1 kg, u pečiva o váze 60 g = 0,35 Kčs. Peče o samozásobitele: 1 krát týdně se peče 30 chlebů. Podnik telefon číslo1. zařídil k rozvážení chleba a pečiva dodávkové auto, ježto rozšířen dodávkový provoz do 6 obcí.

Vesnické spotřeb. družstvo „Selpo“
     Od 1. října 1953 ustanoveno bylo Vesnické spotřební družstvo ve Velké Losenici „Selpo“, má za úkol zásobiti v obvodu obyvatelstvo veškerým zbožím potravinářským, průmyslovým i stavebním. Provádí výkup nadsmluvních přebytků zemědělských. Předseda Emanuel Štefl. Spadají pod něj veškeré vesnické prodejny i pohostinství (= 21 jednotek = 12 prodejen (koloniálních, Masny) + 9 hostinců.) Zaměstnanců v prodejnách 25, v Ústředí Selpa v Velké Losenici 3 zaměstnanci.

Lidové oděvní družstvo
     Lidové oděvní družstvo v Novém Městě na Mor., pobočný závod 12, Velká Losenice, vedoucí Karel Dolní. Zhotovována zakázková produkce, rušněji v býv. měně; po měnové reformě stav zakázek se snížil. Obrat do června 60 tisíc Kčs, po červnu 15 tisíc Kčs. Cena obleku ve st. měně 2.300 Kčs, v nové měně 450 Kčs. Volný oblek = 10 tis. ve st. měně a 1.800 Kčs v nové měně. Mzda 280 Kčs na 1 hod., znormované na oblek 38 hod. Měsíční mzda 850 Kčs ve výkonnosti 100%.

Obnova
     Obnova, n. p., Ústředí Žďár, vedoucí Sobotka, vykázala peněžní obrat celkem Kčs 15 tisíc. Provádí se veškeré opravy obuvi kožené, gumové i jiné zakázky.

Jednota
     Jednota, spotřební družstvo Velká Losenice, vedoucí Lud. Ryšavá. Zásobuje prodejnu Gottwaldov, Světlá nad Sáz., Jednota Žďár (drob. zboží). Obrat = 140 tis. Plánuje se měsíčně, někdy plán splněn, jindy ne. Ceny sníženy na 50% u gotonových  punčoch (= umělé hedvábí), dále sníženy ceny drobného zboží (aktovky, kufry a p.)

Komunální podniky: holičství, malířství
     Oblastní komunální podnik ve Žďáře, provozovna holičská a kadeřnická Velká Losenice, vedoucí Jan Hromádka, odváděl 300 – 400 účtenek bloku za provedené týd. práce holičské a kadeřnické obojího pohlaví. Měsíční pohyb = 1.100 Kčs.

Stavební podniky okresu Žďár mistr Jan Halama, provádí veškeré malby ve školách i privátní: malby pokojů, nátěr oken, nábytku, dveří. Pracuje se úkolem, týdně = 48 prac. hod. Měsíční mzda = 900 – 1.000 Kčs, práce celoroční. Volné chvíle věnuje opravě radií.

Zahradnictví (bez komunálu)
     Zahradnický závod Josefa Králíčka zásoboval zdejší Jednoty zeleninou (salát, květák, zelí, kapusta). Hlavní práce věnoval květinářství (prodej sazenic), vázání kytic a věnců. Dušičkový obrat = 100 kytic. Pohřebních věnců vázáno 50.

Truhlářství (kom. pod.)
     Od 1. července 1953 přeřazen do Okres. staveb. konkubinátu v Novém Městě na Mor. závod Aloisa Wasserbauera, býv. majitel stal se vedoucím. Příděl materiálu byl skrovný. Velkou stavební práci obstaral si vedoucí pro Krajskou vodohospodářskou službu v Jihlavě (70 dvojitých oken + 50 dveří.) Závod zásobil úplně dřevem asi 18 m³. Provoz strojním zařízením s 1 pracovní silou.

Pohřební ústav (vedoucí Anna Wasserbauerová) jevil zvýšenou činnost. Odprodáno 35 rakví.
Sad Wasserbauerův značně vzrostl. Některé odrůdy ovocné dosti urodily po čtvrtém roce výsadby, takže se počítá v roce 1954 s ovocnářskou výstavou.

Počasí v r. 1953
     Zvláštní počasí bylo tohoto roku. Jaro začalo dosti brzo, takže o velikonočních svátcích (5. dubna) bylo téměř zaseto. Od polovice března bylo stále slunné počasí s nočními mrazíky. Přes den byla zima a často silné větry. Následkem sucha vypadaly ozimy velmi špatně. Studené počasí s častými mrazíky bylo celé jaro. 12. května mrzlo a padal sníh a místem se tvořily závěje. Toho dne byl silný mráz 10 stupňů. Sníh se udržel místy až do 15. května. 
     Nouze o krmení byl veliká. Není pamětníka takového počasí, které bylo na podzim v roce 1953. Déle než dva měsíce bylo suché slunné počasí, pravý opak roku 1952. Ku konci roku byl celý měsíc prosinec při nepatrných mrazech beze sněhu. Teprve na Štědrý den se slabě na ½ cm nachumelilo. Bylo veliké sucho, zvláště o vodu byla nouze, mnozí rolníci ji museli dovážeti.

Včelařství
     Rok 1953 nebyl zvláště příznivý pro včelstvo, bouřlivý červenec 15.6. až 10.7. Jaro chladné, rojů málo, snůška podprůměrná. Dodávka medu splněna u 2 včelařů, 7 nesplnilo. Ze včelstva stanovena 1,50 kg medu. Včelstev 57 (19 +14 splněno). Dodávka předána sběrači Včelařského spolku. Kontrol. cena 12 Kčs, vol. nadsmluv. 29 Kčs, prodejní cena spotřební 36 Kčs. Příděl cukru na přikrmování včelstev 6 kg (výkupní cena 4,80 Kčs za 1 kg).

Hledání bramborového škůdce
     Okresní národní výbor ve Žďáře nařizoval přes MNV hledací dny mandelinky bramborové (amerického brouka). Hledací akce se zúčastnili všichni občané od 16 do 60 roků. Výskyt nebyl zjištěn. První hledací den 6. července, generální den 19. července (neděle odpoledne) a 30. srpna (neděle odpoledne).

Lesní hospodářství
     Správa nad lesy převedena Čsl. státními statky – lesní hospodářství od 1. ledna 1953.

Žaludek obce
     Domácí porážky v r. 1953 povolány po splnění dodávkové povinnosti 160 vepřů. Krupony z domácích porážek vepřů odváděny po celý rok 1953 do Přibyslavě.
     Mistr Jiří Zach uznán diplomem KNV v Jihlavě jako jeden z nejlepších odborníků kruponářů v kraji a jako premii obdržel 300 Kčs n.m. Činnost vztahovala se na místní obec a Pořežín a 4 obce okolní. 1 kg kruponů se platil 6 Kčs, sádlo 11 Kčs.

Jednoty (býv. Masny)
     Jednota 7. (vedoucí M. Bratršovská) vykázala obrat mas a uzenin 190 q (= 55% + 45%), sada 15 q masové konservy 300 kusů, ryb 300 kusů. Roční obrat 440 tisíc Kčs. 
     Od 1. října spadají obě Jednoty pod „Selpo“.

     Jednota, vesnické družstvo ve Velké Losenici č. 1. (vedoucí Fr. Tonar), všeobecná prodejna druž. podniku od 1. října 1953. Celkový obrat 1.764.000, v poměru 1:5 = 3.728.000 Kčs. Výdej mléka = 30.000 l, chleba = 420 q, mouky = 165 q, cukru 80 q, másla = 12 q, vejce = 9.000, švestek 70 q, ovoce celkem 1 vagon, lihoviny (kořalky) = 10 hl.

     Jednota, vesnické družstvo ve Velké Losenici č. 2. (vedoucí Jos. Macek.) Celkový obrat 560.000 Kčs, st. m. 2.800 tis., chléb = 100 q, mouka = 120 q, máslo = 10 q, lihoviny = 8 hl.

Jednoty: Pohostinství
Komunální pohostinství u Limlů:
Pivo = 401 hl, víno = 3,90 hl, 4,21 kořalka = hl 12,12; limonád 1850 lahví.
Peněžní obrat Kčs 405.000.

Kuřivo
Obrat kuřiva v hor. trafice: 437.030 cigaret, 640 doutníků, 1840 kusů tabáků (balíčků).

Finance v r. 1953
Stav vkladů k 31. prosinci 1953 = Kčs 252.273,49.
Školní úspory (obě školy)............. Kčs 5.037,62.

Příjmy obce v roce 1953.............. Kčs 1.152.114,-
Vydání obce v roce 1953............. Kčs    744.396,38
na národní a střední školu............. Kčs      21.155,97

Sbírka ve prospěch Korej vynesla Kčs 812,-.

Výkaz občanů v roce 1953

narozených			zemřelých			sňatků
chlapců	děvčat	Celkem	mužů	žen	Celkem	občan.	církev.
5	6	11	2	5	7	26	26

Obecní knihovna, výkaz:
Stav obecní knihovny vykázal:
Svazků = 680, časopisů 10 (dom. 7 + sovět. 3)
Čtenářů bylo 130, výpůjček = 1.147.
Obecním knihovníkem byl Vladimír Štěrba.
Výpůjčky knih jednou týdně (2 hodiny)

Státní kino
     Státní kino „Máj“ hraje zvukové filmy v neděli, návštěva dobrá, průměrně 100 osob.

Různé
     K zápisu v letošním roce nutno připojiti mimořádnou investici finanční MNV při zakoupení dvou sedadlových železných lavic velmi nutných pro národní školu. Zásilka dodána přímo výrobním podnikem Konova v Karviné, závod 03: Vysoké nad Kysucou. 
Dodáno 51 lavic v celkové hodnotě Kčs 61.612,-.