Kronika
zpět1952
- Kronika obce Velká Losenice
- 24.2.2022
1952
zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy
- rok PL
Prací k míru
Ve čtvrtém roce Pětiletky určen program dle hesla Mezinárodního dne žen: „Za Pakt míru, za rozkvět vlasti, za štěstí našich dětí“. Své vlasti a dětem můžeme prospěti jedině tvořivou prací a té můžeme dosíci jedině v míru. A mír dle významného hesla III. sjezdu obránců míru ve Vídni „Může býti zachován a mír musí být zachován“. Dle výroku generalissima J. V. Stalina „Mír bude zachován jen tehdy, vezme-li lid věc zachování míru do svých rukou“.
Vzpomínka úmrtí V. I. Lenina
Místní osvětová komise uspořádala 21. ledna v hostinci Jos. Roseckého a osmé hodině vzpomínkový večer k 28. výročí úmrtí V.I. Lenina s přednáškou a recitačním pásmem „V. I. Lenin“.
Vzpomínka únorové revoluce r. 1948
Vlajková výzdoba veřejných budov a školní oslavy připomněly 25. února historickou únorovou revoluci v roce 1948 a vítězství pracujícího lidu před čtyřmi roky vedením presidenta Klementa Gottwalda.
Mezinárodní den žen
Při večerní oslavě Mezinárodního dne žen 8. března promluvila k ženám jako instruktorka učitelka Růžena Tesařová. Proslov zaměřen k heslu „ Za Pakt míru, za rozkvět vlasti, za štěstí našich dětí“. Kulturní vložku obstarali žáci střední školy (17 dětí), zarecitovali a zazpívali. Oslava konána ve střední škole za účasti 36 osob.
Akce: Hovorů s občany o škole
Akce Hovorů s občany o škole proběhla 11. března v hostinci Jos. Roseckého a potrvala 2 ¾ hod. Zahájena kulturní vložkou. Následoval projev ředitele Richarda Hladíka o stavu a vybavení národní školy, o práci učitelů ve škole i mimo školu, o pomoci občanům.
Předneseny byly závazky učitelů a plánování práce. Rodiče vyzváni, by vychovávali děti v kázni a zásadách slavného učitele národů J. A. Komenského. Následoval projev ředitele střed. školy Dobroslava Svobody a po něm došlo k dotazům a návrhům.
Debata potrvala téměř do 11. hod. Účast rodičů = 35 osob, účinkujících dětí bylo 30. Jako instruktor pro Hovory s občany o škole jmenován škol. ref. ONV ředitel národní školy Ferd. Dejmal z Malé Losenice.
Projednávání stát. rozpočtu Čsl. rep. na rok 1952 NS
Veškeré žactvo bylo seznámeno vhodným způsobem s činností Národního shromáždění, které 24. března přistoupilo k projednávání návrhu státního rozpočtu ČSR na rok 1952. Poukázáno k tomu, že státní rozpočet na rok 1952 je rozpočtem mírovým a budovatelským, který soustřeďuje všechny hlavní finanční zdroje našeho národního hospodářství, ale je také závazným plánem.
Manifestační projev proti bakteriolog. válce
Dne 8. dubna byl konán manifestační projev v hostinci Jos. Roseckého 8. hod. večer. Kulturní vložku přednesli v recitačním pásmu o míru a jeho ochraně žáci národní školy, v pásmu sborovém za doprovodu hudebního žáci střední školy. Ředitel národní školy promluvil o míru a ochraně míru, ředitel střední školy o bakteriologické válce a boji proti ní.
Podepsány byly resoluce proti bakteriologické válce a porušování míru. Vysloveny byly závazky ve prospěch Koreje (2% čistého platu uč. Ad. Stodolovským a dělníkem Jiřím Zachem.) Přítomno 65 osob a 50 dětí, celkem 115 osob.
Svátek pracujících - 1. máj
V den Prvního máje zúčastnili se žáci 4. a 5. post. roč. a žáci střední školy (mladší žáci v průvodu rodičů) dle vyzvání MAV NF oslav ve středisku Přibyslavi a společně se zapojili do manifestačního průvodu, který čítal 1.500 osob. Na náměstí uspořádán tábor lidu, na kterém zhodnocen 1. máj jako svátek proletářského internacionalismu, který byl vždy manifestací za práva pracujících a za spravedlivý mír mezi národy, který zvláště dnes výrazem hrdinného odporu proti strůjcům nového požáru války, projevem solidarity s bojovníky za mír celého světa.
Dovoz účastníků oslavy byl zajištěn velkým autobusem, který se vracel s plným obsazením po dvakráte. Celkem přítomno 150 osob.
Oslavy výročí Dne vítězství
V den 7. výročí osvobození naší republiky 7. května uspořádán o 6. hod. večer oslavný průvod od místní továrny Plastimatu, který pochodoval s hudbou k pomníku padlých, kde položen věnec s rudými růžemi a modrými šeříku a kde promluvil ředitel národní školy z Nových Dvorů Josef Růžička k historickému dnu našeho osvobození Rudou armádou, jíž patří náš dík a zvláště velkému vůdci generalissimu Stalinovi. Účast 150 dětí a 50 občanů.
Mezinárodní den dětí
Dne 31. května uspořádána oslava Mezinárodního dne dětí o ½ 9 hod. večer ve střední škole. Program zahájili žáci střední školy hudební a zpěvní vložkou a recitačním pásmem „Mír dětem“(žáci národní školy). Slavností projev přednesla učitelka Tesařová na heslo „Pro radostný a šťastný život dětí“. Účast 61 dětí a 15 dospělých osob.
Oslava Dne čsl. armády
Dne 27. září oslaven den čsl. armády o 8. hod. večer v hostinci Jos. Roseckého. Vhodné vystoupení připravili žáci obou škol, čímž zpestřili program. Byly to vložky recitační a hudební ve vhodném pásmu. Ke shromážděným promluvil prof. Nováček a pak zástupce čsl. armády četař Šedek. Vysvětlil význam čsl. armády ku dnešnímu dnu, poukázal na ochranu světového míru a na pomoc armády pracujícímu lidu. Rozvinula se debata a dotazů stále přibývalo. Počet účastníků 101 osoba, z nichž účinkovaly 43 školní děti.
XIX. sjezd VKS (b.) v Moskvě
Ke dni XIX. sjezdu VKS (b.) v Moskvě 5. října vyzdobeny třídy obou škol vhodnými nástěnkami a hesly a vyhlášeny závazky: zkvalitnění školní práce, kolektivní vzájemná výpomoc, zvyšování sběrů.
Měsíc čsl.- sovět. přátelství
V „Měsíci čsl.-sovět. přátelství“ zaslal předseda MAV NF barevné kruhové štítky s výtiskem „Československo-sovětské přátelství 7.11. – 12.12.“ k výzdobě školních oken. Školní nástěnky byly doplněny významnými ilustracemi a úryvky z tisku časopisů.
Při vyučování naplňovány promyšlenými náměty jednotlivé vyučovací předměty sovětskou thematikou. K akci vyhlášeny vyplývající závazky „Poznej Sovětský svaz a jeho mírovou politiku!“.Pro školní potřebu předplacen časopis „Svět sovětů“. Sekretariát okres. nár. výb. Čsl. svazu mládeže ve Žďáře nabídnul v rámci „Měsíce přátelství“ k rozprodeji 20 odznaků SČSP a k nim přiobjednáno ještě 12 a rozprodáno mládeži.
Oslavy 35. výr. Velké říj. revoluce
Místní národní výbor za účasti kulturních složek uspořádal slavnostní besídku k 35. výročí Velké říjnové revoluce dne 6. listopadu o osmé hodině v hostinci Jos. Roseckého. Kulturní vložku připravili žáci obou škol. Pásmo s recitacemi a zpěvy „Sedmý listopad“ přednesli žáci národní školy. Pásmo sborů s doprovodem hudby a tanečky předvedli žáci střední školy. Proslov měl prof. Nováček, o ruském jazyku a kursech ruštiny promluvila uč. Jozífková a vyzvala k podání přihlášky do LKR. Slavnost ukončena Písní práce. Celková účast 108 osob (dětí 60, dospělých 48.)
Štafetový běh
V neděli 9. listopadu o 10. hod. dopoledne proběhla naší obcí štafeta se zdravicí k 35. výročí Velké říjnové revoluce od býv. továrny k pile Machově na trati k železničnímu podjezdu u Konstruktivy. Jako běžci byli žáci střední školy. Žáci národní školy štafetě nahlíželi.
III. sjezd obránců míru ve Vídni
Ve dnech 12. – 19. prosince probíhal ve Vídni Kongres národů za mír, kterému byla věnována pozornost. Žactvo uvědoměno 20. prosince o III. sjezdu obránců míru, jehož významným heslem: „Mír může bát zachován, mír musí být zachován!“.
Oslava 73. narozenin generalis. J. V. Stalina
Dny čsl.-sovět. přátelství vyvrcholily oslavou 73 narozenin generalissima J. V. Stalina. Ve vyzdobených třídách a zvláště zdobeném portrétu Stalina promluvili ředitelé škol ke shromážděnému žactvu. Připomněli životopis generalissima, dějinný význam jeho díla pro pracující lid celého světa, jeho zásluhy o porážku fašismu a nacismu a o osvobození národů střední Evropy.
Připomenuta státnická moudrost, s níž vede národy Sovětského svazu při výstavbě socialismu a komunismu cestou budování a boje za světový mír. Zdůrazněny jeho přátelské city k národům Československa, jeho zásadní postoj v době Mnichova a velkorysou pomoc, kterou z jeho podnětu poskytuje Sovětský svaz naší republice od konce války. Recitovány básně a zapěny písně, předneseny i hudební vložky. Oslavy ukončeny sovětskou hymnou.
Oslavná besídka k 73. narozeninám generalissima J. V. Stalina konána v Kulturním domě dne 21. prosince. Kulturní vložku přednesli žáci střední školy, následovala přednáška prof. Nováčka a pak promítán film „Tajné poslání“.
Školství: změny v učitelstvu
Učitelka národní školy Emilie Mokrá nastoupila mateřskou dovolenou dnem 1. března. K zastupování přidělena učitelka Jaroslava Filipová ze střední školy. Učitel střední školy Adolf Stodolovský působí od 1. září jako zaměstnanec KV ČSM v Jihlavě.
Závěrečné zkoušky na střed. škole
Ve škol. roce 1951/52 se konaly na střední škole závěrečné zkoušky: písemné zkoušky 3. a 4. června, ústní 9. – 11. června za předsednictví Jaroslava Plicky, učitele národní školy ve Žďáře, za přítomnosti plánovacího referenta ONV pracov. úřadu Aloise Ficbauera, za přítomnosti zástupce lidové správy Václava Tesaře a ředitele střední školy Dobroslava Svobody.
Zkoušce se podrobili 23 žáků (12 chlapců + 11 dívek). Devět žáků (4 chlapci + 5 dívek) bylo odměněno za zkoušku vykonanou s vyznamenáním diplomem a jejich jména byla oznámena veřejnosti místním rozhlasem. S vyznamenáním = 39%.
Svaz české mládeže
Svaz české mládeže čítal 25 členů a jako předseda byl Květoslav Svoboda, jednatelem Josef Pátek. Činnost vykázal v rekonstrukci hřiště, náklad získával z výtěžku zábav. Přistoupil do Svazarmu (Svaz spolu s armádou) a rozvíjel brannou výchovu.
Činnost Sokola
Sokol, místní jednota, čítá 100 členů. Místostarostou je Jaroslav Mach, jednatelem František Hřebíček, pokladníkem Josef Rosecký, vzdělavatel Vladimír Štěrba, náčelnice Vlasta Josífková. Plnily se podmínky Tyršova odznaku, sehráno 6 zápasů v odbíjené, kopaná sehrána s mužstvem Sokola Polná, Žďár, Nové Město, Přibyslav, vítězně pak se Světnovem.
Programem bylo: Společně pokračovati brigádami se ČSM v úpravě hřiště. Podniknuty byly vzdělávací zájezdy:
1. do jižních Čech (Sezimovo Ústí, České Budějovice, hrad Hluboká),
2. do Moravského Krasu (krápníkové jeskyně, propast Macocha),
3. na koňské dostihy do Pardubic. V činnosti bude pokračováno.
Požární sbor
18.6.1952 požár ¾ 8 večer.
Požární sbor má 20 členů, funkcionáři pozůstávají. Sbor zasáhl při požáru v čp. 186 na pile Františka Macha vzniklého úderem blesku. Škoda lokalisována včasným zásahem. Požární sbor volán dvakrát mimo obec, nemohl se záchr. prací zúčastnit, ježto nemá rychlé dopravy. Dozor jednoho člena byl pravidelně při žňových hlídkách.
Hlídky
Požární hlídky stanoveny po dobu letních měsíců, začaly 20. července a skončeny v září. Dvojice občanů od 16 do 60 let se střídaly a hlídky konaly od setmění do svítání. Správné konání hlídek bylo kontrolováno.
Stavby v obci
Obec podnikla vozovkové práce od Černého kříže k obci, dohotoven k čp. 114 (k Novákovým). Přípravné práce k regulaci býv. obecního rybníka u Limlových byly započaty, rybník vyčištěn a vykopány základy pro stěny projektovaného basénu. Krajský národní výbor z akce 5M vyinvestoval částku Kčs 150 tisíc.
Rybniční hospodářství v Kociperku
V polovici listopadu zahájen provoz na pstružní líhni v nově upravené budově. Úprava budovy vyžadovala dobu 1 roku, je jednopatrová s byty pro 2 ženaté zaměstnance a 4 praktikanty. Celá výstavba pstružního hospodářství bude vyžadovat 10 milionu Kčs. Rybničním správcem je odborník p. František Pudil.
Kapacita líhně 2 miliony. Jsou to pstruzi obecní (potoční) a duhové, štiky a mareny. V r. 1958 vše již v provozu a produkce: 700 tisíc pstruha obec. + 1.300 tisíc duhových potěrů + 100 tisíc maren + 1 milion štik. V přízemí 110 aparátů pro pstruhy a mareny a 20 aparátů pro štiky. Plechové aparáty Rückel-Vacek, 10 Chaseových skleněných a 10 Kennensgrietrových na štiky.
V líhních jsou jikry z výtěru generačních ryb z potoku Loseničky, Fryšavy a částečně vychovaných v rybnících pod ředitelstvím státních rybníků ve Velkém Meziříčí. V skleněných aparátech vylíhlá ryba po ztrátě žloutkového váčku se ihned vsazuje do rybníků, kdežto u pstruhů se v aparátech krmí a část ve stadiu očních bodů se zasílá rybářským spolkům. Pak se dávají do betonových kolébek a dál do kruhových rybníčků, kde se odkazují a připravují pro přírodní prostředí.
Odkrmený plůdek se bude dávat do odchovných rybníčků, kterých do r. 1956 plánováno 65. V těchto rybníčkách se bude odchovávat roček ve velikosti 16 cm (8 – 16 cm) a lázeňská tzv. „porcová“ ryba ve váze 18 dkg z 2/3 pstruha duhového, 1/3 pstruha potočního. Krmení bude zajištěno v okolních jatkách (Havl. Brod, Nové Město, Kostelec, Žďár.) Budou to sleziny, mozečky, krev a všechny konfiskáty, krevní moučky, masové moučky a plevelná ryba. Spotřeba krmiva pro ročka, lázeňskou rybu a generační rybu = 100 q.
Voda do líhně vede se z branteckého potoka, jde přes hrubý filtr (štěrk velikosti pěsti), mramorovou drť z Nedvědic, dále do jemného filtru, kde cirkuluje přes tři druhy mramorové drtě velikosti 7 mm, 5 mm a 4 mm. Filtračního materiálu = 480 q. Teplota vody k líhnutí = 3 – 4 oC, při odchovu plůdku v rybníčkách 18 oC, což jest teplota nejvhodnější (nejvyšší žravost pstruhů, která vyhovuje.) Jednu závadu dlužno uvésti: velká propustnost spodku v rybníčkách, takže bude nedostatek vody z potoka Loseničky a bude nutno při rozšiřování pstružního hospodářství obnoviti rybník Pstruží na cestě k Račínu a nebude-li ani tato reservace vody stačiti, obnoví se rybník nad Vepřovským rybníkem směrem k Račínu.
Rybník pod Pyšlíkem
Rybník pod Pyšlíkem bude obnoven. S pracemi započato v roce 1952. Subvence na obnovu rybníka zajištěna. Komise zjistila, že jsou zde výhodné podmínky pro rybniční hospodaření, rybník s přilehlými pozemky zkonfiskovala a částečně dala uživatelům pozemků jako náhradu pozemky farské a obecní. Po úpravě přibudou lovcům k honitbě i divoké kachny jako nový přírůstek.
Hráz byla zavezena, použit okrejpr. Započato bylo s obvodní stokou, která změní směr potoka od vepřovských lávek kolem lesa. V roce 1952 postaven též betonový požerák (výpust) s ochranným žebr. brlenem proti úniku ryb. Obnova hráze stála 250 tisíc. Po vyjítí nového rybnič. zákona byl celý potok i s branteckým sestátněn, od pramenů k Velké Losenici bude sloužiti jako reservace pro generační výlov, od Losenice do Sázavy (řeky) bude pronajímán na rybářské lístky.
JZD 1. typ
JZD je v I. typu, předsedou Em. Štefl, místopředsedou Jos. Ptáček, jako pokladník od července Lud. Němcová. Byly konány schůze a hovory s občany. Pracovní síly byly přidělovány přes JZD na jarní a letní zemědělské práce.
STS
Strojní traktorová stanice Brigáda – Rudý prapor změnila v dubnu své stanoviště do Nových Dvorů. Místním zájemcům vykonávala další služby hlavně při trhání lnu a sekání obilí se samovazy. Platební sazby se řídily dle ha výměry.
Hospodářské dodávky v roce 1952
Dodávky všech druhů produktů byly předepisovány všem soukromě hospodařícím rolníkům od 50 arů výše. Zemědělci podle velikosti hospodářství byli zařazeni do velikostních skupin:
I. skup. 20 ha a výše,
II. skup. 15 – 20 ha,
III. skup. 10 – 15 ha,
IV. skup. 5 – 10,
V. skup. 2 – 5,
VI. skup. ½ - 2 ha
dodávky předpisovány s ohledem na velikostní skupiny a s ohledem na počet členů rodiny jednotlivých rolníků. Procentně byly dodávky proti předešlému roku znatelně vyšší. Nejvyšší dodávky až 20 q chlebovin (obilí) z 1 ha, nejnižší 13 q z 1 ha. Dodávka obilovin byla přesně terminovaná a sice s ohledem na regulaci elektrické energie stanoven nejzašší termín 15. září, ponejvíce splněna ihned při sklizni, neb rolníci prováděli výmlat ihned s pole.
Zásoby sklizně odváženy do Kulturního domu as 10 vagonů, v hostinci Fr. Limla 5 ½ vagonů. Cena chlebového obilí Kčs 315 za 1 q. Brambory sázeny v několika druzích z větší části jako brambory sadbové množitelské. Přehled nad touto sadbou má Oseva, Havlíčkův Brod, která všechny porosty kultur svými zaměstnanci v době vzrůstu kontroluje. Tyto brambory jsou po sklizni od množitelů odebírány a odváženy buď přímo do stanice Sázavy, z menší části uskladněny po dobu zimní v místním lihovaru.
Aby se zamezilo roztříštěnosti různých sort bramborů, byla pro tento rok určena pro zdejší obec jediná odrůda brambor vysoce průmyslových zv. „Kotnow“. Dále byly pěstovány ve značné míře brambory průmyslové různých odrůd k účelům lihovarským. Tyto jsou rovněž po sklizni odváženy do družstevního lihovaru. Další v menší míře jsou brambory jedlé pro účele samozásobitelské a brambory krmné pro hospodářská zvířata. Pro dodávky byly jedlé brambory dodávány v menším množství.
Ceny množitelských sadbových brambor jsou stanoveny dle stup. šlechtění a průměrná cena Kčs 170,-. Brambory průmyslové byly vykupovány s ohledem na % škrobu, průměrná cena 90 – 110 Kčs, brambory jedlé 90 – 100 Kčs. Předpis dodávek splněn 150% - 80 vagonů. Seno bylo dodáváno při sklizni (v červnu) a uskladněno ve stodole v Rychtě. Cena Kčs 150. Rovněž sláma byla v době výmlatu vykupována a uskladněna v býv. továrně Technoplastu čp. 157., 1q = 65 Kčs.
Dodávky dobytka hovězího i vepřového byly stanoveny výkupním plánem a detailně rozvrstveny na jednotlivá čtvrtletí. 1 kg hovězího jateč. 8 – 20 Kčs dle tříd a kvality; jednotnější cena u vepřů = 29 – 32 Kčs živé váhy za 1 kg. Mimo se dodávala drůbež a to množství 2 kg na 1 ha orné půdy. Cena za 1 kg živé váhy = 43 Kčs. Značné byly dodávky vajec, z 1 ha = 21 kusů, kg = 43 Kčs.
Dodávky mléka určovány podle velikosti podniku a dle počtu chovaných dojnic. Průměrná denní dodávka se pohybovala kol 800 l mléka, které výrobci dodávali do místní sběrny u pí Pátkové čp. 177. Průměrná cena Kčs 4,50 při tučnosti 3 ½ %, při menší tučnosti je cena přiměřeně nižší, při vyšší tučnosti – vyšší. Z dodávaného mléka se několikrát v měsíci odebírají vzorky, které jsou odesílány do kontrolní laboratoře v Havlíčkově Brodě, kde se tučnost lučebně zjišťuje.
Z olejnatých plodin dodáváno lněné semeno (cena 6 – 15 Kčs za 1 kg), mák (17 Kčs), hořčice (10 Kčs za 1 kg). Len stonkový dodáván do Družstevní tírny ve Žďáře, cena Kčs 500 za 1q. K výkupu hospodářských plodin nutno přiřadit oves a ječmen, celkem 550 q, při ceně ovsa Kčs 265 a ječmene 270 Kčs. Všechny dodávky splněny stanovenými produkty a z nepatrné částky splněny náhradními (t. j. jinými produkty), celkem splněny 100%. Mléko přes značný kontigent bylo dodáváno ještě volně a to hlavně v posledním měsíci roku ponejvíce drobnými rolníky. Příplatek na 1 l volného mléka v měsíci prosinci byl 9 Kčs.
Místní tajemník
Funkci místního tajemníka vykonával Josef Močuba. Jednalo se o nákupy a prodeje všech vázaných produktů, občas o revise u rolníků. Funkci zastával od 15.2. do 30.9.
Choroby dobytka, vepřů
Choroby a drůbeže byly ve značném měřítku a to zvláště u vepřů. Jedná se hlavně o obrnu vepřů, infekční nemoc, která v mnohých případech zničila celé chovy. Jelikož očkovací látky proti této nemoci nebylo, museli se onemocnělí vepři co nejrychleji odvézti na porážku. Jiná nemoc je tzv. žaludeční chřipka, když žaludek přestal pracovati a tak nestrávená potrava v žaludku způsobí zanícení a tím nucenou porážku. Zjištěn byl též mor drůbeže.
Lesní hospodářství
Lovecká společnost
Funkcionáři lovecké společnosti v roce 1952 pozůstávají. Předpis dodávek v roce 1952 = 85 zajíců, 3 srnci, 14 koroptví, 20 bažantů. Dodávka splněna až na 20 zajíců, za které byli náhradou dodáni bažanti kohouti. Ze škodné odstřeleno 5 lišek.
Těžba dříví v obecním lese byla 420 m3 (plm.) Z toho byla 60% kulatiny, 30% vlákniny (papírků), 10% paliva. Ze selských malolesů předepsána dodávka 3 plm z 1 ha lesní půdy. Byl proveden sběr lesních semen s výsledkem: 35 kg lipových semen, 22 kg kaštanů, 44 kg olší, 30 kg ostatních různých lesních semen (smrků, modřínů, borovic).
Likvidace Technoplastu
Zbytkové sklady
Technoplast, od července 1952 přejmenován n. p. Plastimat, Ústředí v Chropini na Mor. Vedoucí Jar. Černý. Pracovalo se na hřebenech, sponách, vlásenkách do 20. července, pak továrna s 42 dělníky zrušena. Stroje byly odvezeny do Chropině, zbytky materiál do Žďáru do Brněnských sléváren, papírové odpadky věnovány do sběru národní škole.
Dělníci počtem 13 přemístěny doTOKOSu ve Žďáře II., 7 dělníků do brněnských sléváren ve Žďáře I. Dovoz dělníků autobusem. V býv. továrně bydlí vedoucí pekárny Jos. Pátek. Umístěny jsou zde zbytkové sklady Velkoskladu potravinářského v Jihlavě. Uloženy potravinářské věci. Dvě obytné místnosti dočasně zabrány pro Ústav národ. zdraví, poradna pro matky, děti v Novém Městě.
Pribina, provozovna, n. p. Vel. Losenice
V důsledku neplnění plánu ve výkupu mléka byla snížena výroba sýru Niva na malé množství a to z důvodu, že sýry jsou vyráběny z plnotučného mléka. Tuku bylo zapotřebí nutně k výrobě másla. Mléko bylo zpracováno ve zdejší mlékárně ze tří obcí /zdejší Sázavy a z Vepřové). Dodavatelé = 245, nejnižší tučnost v únoru 3,64, nejvyšší v říjnu 3,84. V prosinci byla zvláštní dodávka Nivy do Anglie. – Pribina, provozovna v Velké Losenici, dříve družstevní podnik, od 1. října 1952 je národním podnikem.
Lihovar, n. p., Vel. Losenice
Družstevní lihovar od 28. září byl znárodněn a přičleněn pod Moravské lihovary, n. p., Brno. Úroda bramborů podprůměrná, škrobnatost = 17%, na zpracování 78 vagonů (obce Velká a Malá Losenice, Račín), na sadbu = 25 vagonů, výběrová elita pro místní výsadbu. Vývoz as 12 vagonů do Francie. Vývoz surového lihu 18.11. Do konce prosince = 98 hl. Celková výroba = 300 hl, plán splněn na 112%. Cena 1 hl surového lihu před znárodněním Kčs 1.500, po znárodnění cena upravena na Kčs 2.373.
Mlýn
Mlýn provádí námezdní mletí pro zemědělce – samozásobitele, roční semelek = 20 vagonů žita a pšenice. Vybírá se obilí (mýto), místo hotového placení.
Pekárna, n. p., Vel. Losenice
Oblastní pekárna, n. p., zásobuje 9 obcí. V jakosti pečiva jí přiznáno dvakrát I. místo na Kraj. kvalitářské přehlídce ve Žďáře. Zaměstnány 3 síly, k provozu používán telefon čís. 1. Zásobování moukou provádějí Pardub.-jihlavské mlýny v Havlíčkově Brodě vlastním autem.
Peče se osmkrát denně, měsíčně se spotřebuje 150 q chlebové a 12 q pšeničné mouky. Peněžní obrat roč. 1.500.000 u chleba, 385.000 u rohlíků. Cena 1 kg lístkového chleba = Kčs 8,-, volně Kčs 16,-, Rohlík na lístek 1 – 2 Kčs, bez lístku 2 – 4 Kčs. Peče se i domácí chléb (samozásobitelům) = 95 bochníků týdně, selská mouka se vyměňuje (1 kg = 75 dkg mouky + pecné 1,50 Kčs).
Jednoty (býv. Masny)
Jednota 7. (ved. Bratršovský), vykázala obrat 130 q masa + 50 q uzenin, 25 q sádla. Roční peněžní obrat 750 tisíc.
Jednota 8. (ved. Juránek) vykázala obrat 110 q masa a uzeniny (= 60% + 40%), 20 q sádla. Roční obrat ½ milionu. Oběma Jednotám dodávala Masna, Nové Město.
Lidové oděv. družstvo
Lidové oděvní družstvo v Novém Městě, pobočný závod 52 Velká Losenice otevřen 15. dubna 1952, vedoucí Karel Dolní. Zhotovovány veškeré opravy. Prosperita se zvyšuje, obrat nových látek včet. příprav = 36 tisíc Kčs, z látek konsumentů = 70 tisíc Kčs. Práce na 1 oblek hodnocena 2.300 Kčs (látky i přípravy dodány), volně oblek 7 tisíc.
Obnova
Obnova, n. p., Ústředí Žďár, vedoucí Sobotka, vykázala peněžní obrat 50 tisíc. Provádí veškeré opravy kožené obuvi, gumové, filcové, semišové, plátěné. Správkárna otevřena 1.11.1950.
Jednota, nákupní a spotřební družstvo, Ústředí Žďár, vedoucí Lud. Ryšavá. Zásobuje Velkoobchod obuví, poboč. sklad Gottwaldov; prodej obuvi, punčochy a drob. Zboží zásobuje Jednota, Ústředí Žďár. Obrat = 750 tisíc Kčs. Letošní stanovený plán nebylo možno splnit v důsledku přeměn.
Komunální podniky - (holič Hromádka, malíř Halama)
Oblastní komunální podnik Žďár zapojil provozovnu Jana Hromádky od 1.4.1952. Odvádění bloků týd. práce holičské a kadeřnické (obojí pohlaví) 400 – 500 účtenek, měsíční pohyb = 5 tisíc Kčs.
Do téhož komunálního podniku se přihlásil Jan Halama od 1.5.1951. Provádí veškeré malby bytů a nátěry oken, dveří, nábytku. Pracovní doba = 48 hod. týdně. Pracovní jednotka = 16,80 Kčs. Provoz celoroční. Volné chvíle věnuje radioamaterství.
Zahradnictví (samostatné)
Mimo komunál je závod zahradnický Josefa Králíčka, dodavatele obou zdejších Jednot (salát, zelí, karfiol, kapusta). Hlavní pěstování hřbitovních květin (sazenic), vázání kytic a věnců. Dušičkový obrat = 100 kytic v obnosu Kčs 15 tisíc. Závod prosperuje od r. 1949, založen od základu.
Komunál. pod. (truhlář Alois Wasserbauer)
Od 1. července 1952 zapojen do komunálu závod Aloise Wasserbauera. Provoz pozůstal, vyúčtování přes oblastní sdruž. Komunální podniky ve Žďáře. Vyrábí se tiskárenský nábytek s 1 pracovní silou. Výroba značně omezena, není dostatek materiálu. Pohřební ústav je zapojen do Skp. oblast. Kom. podniku od 1. července 1952. Hotové rakve jsou dodávány k provozu v druhé polovici roku, jedině vyrábí soustředěná výroba v Semilech.
Domácí průmysl
Sběrna pro síťování stor je u Jos. Štěrby pro Ortex, lid. výr., Jablonné nad Orlicí. Zaměstnáno 6 dělníků. Kčs 350. (od 1.000 ok = 7 Kčs). Síťovány story 2 x 2,50 m v barvě krémové bez výšivek a třásní. Zásilky se zasílají k doplnění.
Poštovní úřad
Na poštovním úřadě nebylo personálních změn. Provoz úřadu se stále zvyšuje jak v podání tak v dodávce. Podaná rekomanda = 2752 kusů, došlá rekom. 36.081. Podané balíky 3361, došlé 5723. Počet radiokoncesionářů = 520; přestárlých důchodců = 240, jimž bylo vyplaceno Kčs 2.912.460. Celkem peněžní obrat v roce 1952 = 48.825.498,-.
Státní kino
Státní kino bylo letošního roku uzavřeno, ježto v sále kina bylo uskladnění obilí. Teprve 1. března se začalo hrát. Koncem měsíce srpna bylo do sálu kina znovu uskladněno obilí a 16. srpna se hrálo naposled. Na četné intervence bylo obilí odvezeno až v prosinci a prvně se začalo hráti 14. prosince. Během roku bylo uspořádáno 31 představení. Jedna třetina připadá na české filmy, ostatní jsou většinou filmy ruské. Návštěva průměrně 100 osob na jedno představení.
Počasí v r. 1952
Počasí bylo velmi zajímavé. Sníh padal v únoru, místy držel i v březnu; i 5. dubna někteří zemědělci vozili hnůj do vzdálenějších polí na saních. Kolem 10.4. nastala tepla v této době nezvyklá (až 25 oC). Srážek bylo velmi málo. Následkem sucha postiženy některé obilniny, že zaschly na polích; nejvíce poškozen len, který nevyrostl do výše 50 cm.
Dlužno zaznamenati 6o mráz z 20. na 21. květen, který způsobil pomrznutí květů a tím neúrodu ovoce a lesních plodin. V druhé polovině srpna přeprchalo a bylo zima, sluneční svit nebyl viděn. V září se počasí nezlepšilo a 20. začaly mrazy 4o a sněžilo. Ještě před sv. Václavem byl na polích oves a otavy zůstaly na lukách. Žita a pšenice se počaly síti počátkem října.
Deštivé a studené počasí bylo po celý říjen, ozimy nebylo možno zasíti, otavy zůstaly na lukách (posečené i neposečené), pastva pro dobytek vůbec nebyla. Brambor bylo méně než jiná léta a nebylo je možno vybrati. Silná vrstva sněhu napadla 8. listopadu a silnice zaváty. Čekalo se stále, že pěkné počasí ještě přijde, ale nepřišlo. Práce na polích zůstaly nedodělány, otavy z větší části nesklizeny.
Včelařství
Včelařství se v r. 1952 nedařilo, počasí nebylo příznivé (mrazy i sníh v květnu), pastva hynula. Rojů nebylo, včelaři museli přikrmovati. Stav = 52 včelstev, včelařů = 9. Dodávku medu na 100% splnil p. Štefl a p. Štěpánek. Cena 1 kg na dodávku Kčs 60, volný prodáván za Kčs 200.
Hledání bramborového škůdce
Okresní národní výbor ve Žďáře nařizoval přes MNV hledací dny mandelinky bramborové (amerického brouka). Těchto dnů bylo 15 a konány většinou v neděli ráno. Hledání zúčastnili se všichni občané ve věku od 16 do 60 roků. Výskyt byl zjištěn v 1. příp. na pozemku Karla Bratršovského čp. 7 ve trati Rotteichu, kde byly nalezeny larvy tohoto brouka.
Finance v r. 1952
Jednota 23 obrat 3.050.132 Kčs, Jednota 22 = 2.700.000 Kč.
(roč. 40 tisíc l mléka = Kčs 160 tisíc)
Příjmy obce v roce 1952................. 1.252.273,49 Kčs
Výdaje obce v roce 1952................ 744.396,38 Kčs
na národní a střední školu................21.155,97 Kčs
Sbírka ve prospěch Koreje vynesla 10 tisíc Kčs.
Kampelička, nyní Státní spořitelna ve Žďáře, jednatelství Velká Losenice:
Stav vkladů k 31. prosinci Kčs 1.900.000,-
Školní vklady (místní školy) = 18.976,80
Žaludek obce
Domácí porážky v r. 1952 povolovány po splnění dodávkové povinnosti: 175 vepřů.
Krupony z vepřů
Od 3. října 1952 nařízeno, že se musí stahovati kůže z vepřů z domácích porážek (krupon), aby se ušetřily drahé dovozy ze zahraničí, odvádění na jatky v Přibyslavi. 1 kg se platí 30,-, dodávka 3 ½ - 10 kg. Krupováno 55 vepřů, provádí mistr Jiří Zach čp. 44.
Komunální pohostinství
1.) u Limlů: pivo 352 hl + víno 4,65 hl + lihoviny 3,43 hl (peněžní obrat = 710.000 Kč)
2.) u Roseckých: pivo 280 hl + víno 5,20 hl + lihoviny 6,20 hl (peněžní obrat = 870.000 Kčs)
Celkem: pivo 632 hl, víno 9,85 hl , lihoviny 9,63 hl (peněžní obrat 1.580.000,-)
Obrat kuřiva v hor. trafice Kčs 680.000, v dol. Kčs 660.000. (Celkem = Kčs 1.340.000)
Pohyb obyvatelů v 1952
narozených |
zemřelých |
sňatků |
|||||
chlapců |
děvčat |
Celkem |
mužů |
žen |
Celkem |
občan. |
církev. |
9 |
8 |
17 |
3 |
3 |
6 |
21 |
18 |
Obecní knihovna
Stav obecní knihovny vykázal k 31.12.1953:
Svazků = 602, časopisů 7 (dom. 4, sovět. 3).
Čtenářů bylo 109, výpůjček 1.565.
Obecním knihovníkem byl Vladimír Štěrba.
Výpůjčky knih jednou týdně (3 hodiny).