Kronika

1951

zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy

3.rok PL
Prací k míru
     Dnem 1. ledna 1951 zahajujeme třetí rok „Pětiletky“, který nás zavazuje k pilné práci budovatelské a tím k udržení trvalého míru. Snahy k jeho upevnění se vyskytly při oslavách Mezinárodního dne žen 8. 3. 1951, které rovnoprávně se zapojily s muži budovat náš stát a bojovat proti válce a chránit mír.

Pochod míru 8.4.1951
     Manifestační pochod míru byl uspořádán v neděli 8. dubna za účasti as 750 osob, z nichž 260 dětí, 90 vojínů sázavské posádky, uniformovaných hasičů bylo 17, hudebníků 16, občanů 367. pochodovalo se při zesílené hudbě k pomníku padlých, kde byl tábor lidu s proslovem o udržení míru a o odhodlaném boji chránit mír po boku Sovětského svazu. Slavnost ukončena československo – sovět. hymnou.

Svátek pracujících, 1. máj
     Společné a jednotné oslavy Prvního máje se konaly ve středisku Přibyslavi. Do manifestačního průvodu se zapojili občané a děti. Na náměstí uspořádán tábor lidu, na kterém zhodnocen 1. máj jako svátek proletářského internacionalismu, který byl vždy manifestací za práva pracujících a za spravedlivý mír mezi národy a který zvláště dnes výrazem hrdinného odporu proti strůjcům nového požáru války, projevem solidarity s bojovníky za mír celého světa.

     Dovoz účastníků oslavy zajištěn autobusem, který se vracel s plným obsazením pro čtyřikráte. Celkem 200 osob. Manifestační průvod v Přibyslavi čítal 3.021 osobu.

Mezinárodní den dětí r. 1951
     Manifestační den dětí v den 1. června 1951 připomněl mládeži, že je součástí světového boje za mír, který spojíme s manifestačním nástupem našeho lidu ke hlasování za Pakt míru. Jedině snaživým úsilím zabezpečíme šťastnou budoucnost v míru.

Lidové hlasování pro Pakt míru
     Na základě výzvy Světové rady míru rozvíjí se obrovské hnutí masy pracujících za pakt míru proti remilitarisaci západního Německa a dochází k lidovému hlasování. Učitelé zasahovali uvědomovací kampaní při hlasování, aby výsledky byly zdárné. Hlasování u nás proběhlo 10. června 1951 a vykázalo výsledek 630 hlasů pro Pakt míru a remilitarisaci západního Německa, 3 občané se zdrželi hlasování. Účast 100%, hlasováno pro mír.

Nový školní a zkušební řád
     S rodiči žactva a občanstvem zahájena uvědomovací kampaň o školním a zkušebním řádu, který dnem 1. února vstoupil v platnost. Pojednáno o kázni a morálce, o žákovské knížce a jejím vedení, o klasifikaci žáků, o postupu do vyšších ročníků. Podány podrobné vysvětlivky k dotazům. Rodiče vyzváni, aby podporovali vzájemnou práci se školou, aby se děti nejen učily, ale také uměly.

Akce hovorů: Škola a vesnice
     Výsledek akce Hovorů: škola vesnici – vesnice škole proběhl 23. února a potrval 2 ¼ hodiny  za účasti 110 osob. Po uvítání zahájena akce státními hymnami a následoval projev Richarda Hladíka o stavu a vybavení národní školy, o práci učitelů ve škole i mimo školu, o pomoci občanům. Předneseny byly závazky žáků i učitelů a plánování další práce. Vyzval rodiče, aby vychovávali své děti v zásadách slavného učitele Jana Amose Komenského.
     Následoval projev ředitele střední školy. Kulturní vložky vystřídaly zpěv, hudbu a několik tanečků. Předvedeno pásmo „soutěžení žactva“. Přečten a vysvětlen nový řád školní. Referováno bylo o Lánské akci o náboru učňů do hornictví a hutnictví. Diskuse se týkala hlavně tohoto náboru učňů a byla zatím jen orientační. 
     Předseda MNV měl projev a přednesl závazky k dalšímu plnění, po něm následoval projev zást. ČSM o podniknuté práci a o dalších plánech. Zapěna Píseň práce a zdařilá kulturní akce, která často přerušována potleskem, byla ukončena.

Filmové jaro na vesnici
     Akce „Filmové jaro na vesnici“ uspořádána v Kulturním domě 31. března a pod heslem „ za mír a bohatou úrodu“. Žáci pozvali své rodiče k účasti na večerní akci, kde po kulturních vložkách (zpěvních a recitačních) promluvil předseda ONV František Dostál ze Žďáru a promítán film „Čína v boji“. Přítomno as 250 osob.

Oslavy 6. výročí Dne vítězství
Slib pionýrů
     Veřejné oslavy šestého výročí Květnové revoluce provedeny večer v Kulturním domě spolu se složením slibu pionýrů za přítomnosti zástupce MNV, zástupců Krajské politické školy v Račíně, sázavské vojenské posádky, ČSM. Po proslovech hostů složen slib pionýrů místní střední školy a národní i národních škol v Malé Losenici a ve Vepřové, celkem 57. 
     Slib složen do rukou podporučíka sázavské posádky. Pionýři přijali rudé šátky a pionýrskou legitimaci. Program vyplněn zpěvnými a recitačními pásmy, vhodnými tanečky. Národní škola se zapojila svou kulturní vložkou s recitacemi oslavnou scénkou. Písní práce byla slavnost s účastí 302 osob ukončena. Dětem dostalo se zákusků, které připravily žákyně střední školy a k nimž přispěly provianty.

Oslava 30. výročí KSČ
     K 30. výročí KSČ připravena školní slavnost, na které pojednáno o velkém úsilí KSČ k zachování míru a radostné práce v našem školství. Usnesení posledního zasedání ÚV KSČ  aplikováno na školní práci, práci v pionýrském oddílu i žákovské organisaci. 
     Vyložen a zdůrazněn význam strany, která jako neohrožený bojovník za práva utlačovaných, ale také jako ukazovatel nové cesty k lepšímu zítřku. V besedě ke dnům výročí založení KSČ dostalo se dětem poučení o historii strany a bojích prvních komunistů. Závazky pionýrů a žákovské organisace zaslány KV KSČ v Jihlavě.

Sokolský den ve Velké Losenici
     Tělocvičná jednota Sokol ve Velké Losenici pořádala 2. a 3. června Sokolský den, kterého se zúčastnilo žactvo v neděli 3. června. Na hřišti, kam dospěl průvod a kde vztyčena státní vlajka, pronesen proslov. Malé děti z národní školy zacvičily Pilné děti a pak větší Rozcvičku za spoluúčasti dětí z národních škol v Malé Losenici a v Sázavě. 
     Následovala cvičební hodina žáků a žákyň střední školy, dále cvičení s provazci, atletické vložky a v ukončení fotbalový zápas. Slavnosti se zúčastnilo 500 osob a na vstupném vybráno Kčs 7.005,--. Cvičících bylo celkem 200. Celek uvítán při teplém počasí jako příjemný.

Průběh veřej. projevů o škole 1.9.1951
     Při veřejném projevu o škole v den 1. září seznámeni byli rodiče a přátelé školy s hlavními úkoly v novém škol. roce 1951/52, kdy učitelé i žáci budou pomáhati v boji za mír a socialismus. Zvláště zdůrazněna byla péče ÚV KSČ o nových učebnicích. 
     Rodiče vyzváni, jak mají svým dětem pomáhati v učení a v plnění výchovných a vyučovacích úkolů. Kvitovány byly úpravy školní budovy o prázdninách, které prohlédla kádrová komise z Jihlavy dne 31. srpna 1951, školský referent KNV Karel Havlena s úředníkem kádrového oddělení. Vytyčeny byly další plány, závady budou postupně odstraňovány. Počet účastníků byl vzhledem ke žňovým pracím malý – 50 osob.

Oslava Dne čsl. armády
     Dne 25. září o půl osmé hod. večer oslaven Den čsl. armády v hostinci Jos. Roseckého. Vhodné vystoupení při zahájení připravili žáci obou škol, čímž zpestřili program. Byly to vložky hudební s vhodným pásmem recitačním. Jako hlavní řečník promluvil poručík Karel Peterek z vojenské posádky z Havlíčkova Brodu. 
     Vysvětlil význam čsl. armády ku dnešnímu dni, poukázal na ochranu světového míru a na pomoc, kterou pomáhá pracujícímu lidu. Rozvinula se debata. Slavnost ukončena písní práce, kdy účinkující žactvo se rozešlo. V debatě bylo pokračováno, neb přednesených námětů stále více přibývalo; čile se vyvíjela do pokročilých hodin. – počet účastníku byl 120 osob, z nichž účinkovalo 50 školních dětí.

Beseda k nástupu branců
     Dne 15. října se konala beseda s branci, kteří dnem 1. listopadu 1951 nastoupí k výkonu základní vojenské služby v naší lidově demokratické armádě. Začátek byl o osmé hodině večer v hostinci Josefa Roseckého. Po kulturní vložce tří písní s doprovodem harmoniky pozdravil brance krátkým projevem učitel Stodolovský, pak promluvil poručík letectva z Havlíčkova Brodu Slovák Bočák. Informoval brance o nástupu a výcviku vojenském, při čemž se rozvinula delší debata. Účast byla 50 osob, účinkujících žáků ze střední školy bylo 30.

Oslavy 34. výročí Velké říjnové revoluce
     Místní národní výbor za součinnosti osvětových složek uspořádal oslavy 34. výročí Velké říjnové revoluce o osmé hodině večer v hostinci Josefa Roseckého. Vhodné vystoupení připravili žáci obou škol, čímž zpestřili program. Zazpívali za doprovodu orchestru tři sbory, zarecitovali vhodné básně a sborové pásmo „ K Velké říjnové revoluci“. 
     Jako pověřený člen učitelského sboru, učitel Stodolovský promluvil manifestační projev k zahájení „Měsíce československo–sovětského přátelství“ a k 34. výročí Velké říjnové revoluce, popularisoval snahy sovětské mírové politiky i význam poslání Svazu československo-sovětského přátelství. Písní práce byla slavnost ukončena. Účinkovalo 65 žáků se svými učiteli, přítomno 38 osob.

Přednáška prof. Dorna
     V „Měsíci přátelství“ pořádána 20. listopadu v hostinci Josefa Roseckého odborná přednáška prof. Dorna Heřmana ze Žďáru na thema „Výklad agrobiologie a travopolné sestavě zaměřené na hlubokou orbu s použitím předradličky“. Počet účastníků 28.

Oslava 55. narozenin presid. Gottwalda
     Oslavnou vzpomínkou 55. narozenin presidenta republiky Klementa Gottwalda v den 23. listopadu. Portrét presidentův vkusně vyzdoben. Po proslovu ředitele o životě a významu díla presidenta Gottwalda a o jeho úsilí o světový mír, vyzváno žactvo dle myšlenky presidentovy „Učit se!“ – ke svědomité práci. Přečteny úryvky ze života presidentova, zarecitovány básně a zapěny písně. Hymnami slavnost ukončena.

Svaz čsl.-sovět. přátelství
     V „Měsíci československo-sovětského přátelství“ zaslal místní národní výbor k výzdobě oken barevné kruhové štítky s výtiskem „Měsíce přátelství“ a dobou trvání 7.11. – 5.12. Nábor členů československo-sovětského přátelství vykázal počet 30.

Oslava 72. naroz. generalis. Stalina
     72. narozeniny generalissima Stalina vzpomenuto 21. prosince. Po proslovu ředitele, kde vylíčen životopis a dějinný význam Stalina pro pracující lid celého světa cestou budování a boje za světový mír mezi národy, předvedeno recitační pásmo, přečteny úryvky z časopisů o Stalinovi, vítězné jeho armádě i sovětském lidu, zapěny písně. Oslava ukončena sovětskou hymnou.

Školství: Změny v učitelstvu
     Učitelka Emile Mokrá nastoupila školní službu dnem 4. února 1951 po skončené mateřské dovolené. Učitel střední školy Adolf Stodolovský, který působil jako vychovatel hornických učňů na dole Presid. Beneš v Libušíně u Kladna, vrátil se 1. září 1951 na své působiště. Učitelka Jaroslava Kolouchová – Filipová nastoupila 1. září 1951 mateřskou dovolenou.

Závěrečné zkoušky na střední škole
     Ve škol. roce 1950/51 se konaly na střední škole závěrečné zkoušky: písemné zkoušky 8. a  9. června, ústní 11. – 14. června za předsednictví ředitele střední školy dívčí v Novém Městě na Moravě Jindřicha Rozsypala, za přítomnosti zástupce lidové správy Václava Tesaře, pracovníka úřadu ONV Dvořáka ze Žďáru, za okres. zaměst. radu Emila Novotného, za organisaci POJ a ČSM vedoucího Vladimíra Štěrby. 
     Zkoušce se podrobilo 27 žáků (14 chlapců + 13 dívek). Šest žáků (3 chlap. + 3 dív.) bylo odměněno za zkoušku vykonanou s vyznamenáním diplomem a jejich jména byla oznámena veřejnosti místním rozhlasem.

Svaz české mládeže
     Svaz české mládeže vedl předseda Emil Novotný, jednatelem byl J. Milfajt, pak Jar. Rosecký, jednatelem Vlad. Štěrba, 15.11. Ad. Stodolovský, jednat. Marie Wasserbauerová.
     Členové byli činni a to zvláště v pěveckém kroužku a oslavách. Svazáci jsou vedoucími pionýrských oddílů /Růž. Lindlová, Vlast. Jozífková, Ad. Stodolovský). Založili loutkařský kolektiv „Usměváčci“. Zahájili premiéru při ukončení měsíce čsl.-sovět. přátelství „Kuřátko“. MNV pochopil činnost nejmladších budovatelů a nové kulturní služby na vesnici a do vínku dal 12 tisíc Kčs.

Činnost Sokola
     Předsedou Sokola zvolen Jar. Peterka, jednatelkou Růž. Tesařová, vzdělavatelem Dobr. Svoboda, náčelníkem Jan Milfajt. Členů = 90. V r. 1951 se konal 2. a 3. června Sokolský den za spoluúčasti okolních vesnic pod vedením sokolského kroužku, který je založen na školách (Sáz., M. a V. Los.) Dětí cvičilo 150, ostatních cvičících 50 členů. Účastníků 800, příjem 10 tisíc Kčs. 
     Jednota Sokol má založený oddíl „kopané“ (22 členů). Hráli o krajský pohár zápas s mužstvem Sokola Nová Včelnice (Etink). Pro hostující mužstvo skončil zápas vítězně jen jednou brankou (3:4). Losenické družstvo hraje za dosti těžkých podmínek, ježto má málo hráčů. Tělovýchova byla po sklizni zastavena, ježto v Kulturním domě je skladiště obilí. Činnost byla hlavně v létě a soutěžilo se v Tyršově odznaku zdatnosti. Používáno bylo obecního hřiště někdy i v soumraku.

Požární sbor
     Požární sbor má 21 členů. Velitelem zvolen Karel Bratršovský, jednatelem František Wasserbauer, cvičitelem Jiří Zach. Sbor zakoupil elektrickou poplachovou sirenu za Kčs 8.161,- od Hasičské výzbrojové ústředny, krajské rozdělovny v Jihlavě.

Hlídky
     Hlídky zavedeny přede žněmi od 15. července do 15. září a sice dvojice občanů a jeden hasič všech od 16 do 60 roků. Správné vykonávání hlídek bylo kontrolováno SNB.

Regulace a kanalisace obce
     V rámci státního plánu na rok 1951 provádí Krajskovodohospodářská služba v Jihlavě stavby obce na regulaci a kanalisaci v částce 2 ½ milionů. Uskutečněny byly dostavby mostů u lihovaru a v Olšinách, regulace 400 m potoka Loseničky od čp. 156 až ke Stávku nově zřízenému. 
     Kanalisace provedena od potoka Loseničky až k rybníku u Limlových, pokládány roury železobetonové o průměru 100 cm, vyrobené KSV v Jihlavě, dř. majitele Františka Limla. V Kociperku otevřen velký lom na stavební kámen jednak na stavby vlastní, ale též vyvážen do okolí (Pohled, Bělá), výroba 1.200 m³. Vodovod se do plánu v r. 1950 ani 1951 nedostal.

Pstružní hospodářství v Kociperku
     V roce 1951 na jaře zarybničeny sádky pstružní násadou (pstruh duhový) v množství 43 tisíce kusů, velikosti pulce – 3 cm). Na podzim při výlovu vzrostly do 15 cm při dobrém krmení kukuřič., rybí moučkou. Na zimu přemístěny do rybníku ve Žďáře 2. a z jara budou rozvezeny do rybníků státních. Do potoku v lese bylo nasazeno 5 tisíc kusů.

     U vepřovské lávky vystaveny kryté líhně (pro 1 milion kusů), k nimž zvláštní přítok vody z Branteckého potůčku; přistavena jednopatrová budova pro ošetřující personál a kanceláře. Pokračovati se bude i v roce 1952. Z líhně plůdky 3 cm budou přemisťovány do sádek, které budou rozšiřovány po louce Kociperku (1 sádka = 40 tisíc kusů). Vzrůstu se daří v důsledku okysličované a pramenité vody lesní, která je čištěna v čistící stanici na hlavním přítoku vodním.

Rybník pod Pyšlíkem
     Dojde k úpravě hráze velkého rybníka a práce bude urychlena, aby rybník na jaře r. 1952 byl zastaven dle plánů čsl. státních statků a rybničních hospodářství ve Velkém Meziříčí, pod jejichž dozorem se všechny práce konají.

Lesní hospodářství
     V roce 1951 byla zvýšena z 250 m³ na 380 m³ a to bez kůry, takže celková těžba se rovná 420 m³. Mimo to byla zavedena dodávka dřeva z malolesů a to u majitelů lesu od 1 ha, celková dodávka naší obce z malolesů mimo obecního lesa = 315 m³, takže celková těžba ze zdejších lesů = 735 m³. 
     Z toho bylo vyrobeno  60% kulatiny + 12% paliva + 20% vlákniny + 8% doloviny. V r. 1951 byla zřízena nová lesní škola na t . z. Bečkově poli o výměře 20 a. Byla celá osázena jednoletým smrkem v počtu 130 tisíc kusů, mimo to byly zalesněny další 4 ha opuštěných polí. 
     Většina těchto polí se nachází u sázavského katastru pod novou tratí. Pro domácnost v r. 1950 jako příděl = 70 kg dříví á 1 Kčs včetně dovozu, v r. 1951 dáváno po ½ prm dřeva = 200 Kčs i s dovozem.

Lovecká společnost
     V r. 1951 byla rozšířena lovecká společnost z nařízení ONV o Nové Dvory a Pořežín; má 15 členů, předsedou jest Josef Rosecký čp. 3, mysliveckým hospodářem Jaroslav Mach. Z tohoto okrsku byla pro letošní rok stanovena dodávka zvěře a to 14 kusů srnčího, 126 zajíců, 98 bažantů a 48 koroptví. Dodávka byla splněna až na bažanty, kterých se střelilo polovička.

JZD
     V roce 1950 zvolen přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva s 30 členy. Předsedou zvolen Em. Štefl, místopředsedou Jos. Ptáček, jednatelem prof. Václav Nováček. Činnost se jevila v přídělech krmiv. Pracovní síly propláceny přes JZD.

STS
     Strojně traktorová stanice „Brigáda – Rudý prapor“ byla otevřena 27. března 1951. Stanoviště je v truhlárně Jana Janáčka. Traktory jsou 4: 2 Škoda 30, 2 Zetor 25. Činnost stanice spočívá ve výpomocných pracích zemědělců v okruhu sedmi obcí (V. a M. Los., Pořežín, N. Dv., Sáz., Vepř., Rač.). Zoráno 4 tis. ha, odvezeno 10 vagonů bramborů, 5 vagonů obilí. 
     Soustavně se pracuje bez přerušení. Jako pomocné stroje k traktorům jsou: secí stroje, trhač lnů, sazeč bramborů. Všechny práce byly předem sjednány na smlouvy. Poplatky byly vyměřovány podle velikosti skupin. Traktory též rozvážely materiál při regulaci obce, kámen z lomu, potřeby do lihovaru a továrny.

Hospodářské dodávky
     Dodávky se dle 5LP u všech produktů zvýšily, např. žita a pšenice bylo určeno a také dodáno 1550 q, krmení 550 q, brambor 80 vagonů, mléka zvýšeno na 247 tisíc, t. j. průměrná denní dodávka 750 litrů. Dobytek zvýšen dodávkou o 10%, vajec = 140 tisíc kusů.

Mlékárna Pribina
     V roce 1951 snížena výroba sýrů, část mléka zvláště ku konci roku odvážena do centrály, odtud od Brna, Prahy a j. velkých středisek. Niva = 82.750 kg do Pribiny k tuzozemské potřebě. Letošní výroba = 1.800 kg „Zlato“, nižší formát á kg 100 Kčs do Pribiny a pak do konsumu. Dodavatelů = 330, v poslední době ubyly obce Malá Losenice a Nové Dvory i dvůr Ronov, dodávají přímo do Pribiny v Hesově. ROH věnovalo dělnictvu mlékárny standartu za překračování norem vzornou práci.

Družstevní lihovar
     Úroda brambor v roce 1951 podprůměrná, výkup na zpracování = 68 vagonů o průměrné škrobnatosti 18%, na sadbu 28 vagonů neznámo zatím kam. Pracuje se od 27. listopadu. Značná část bramborů reexpedována k jedlým účelům, vývoz lihu do rafinerie ve Smiřicích.

Plastimat
     Plastimat, mateřský závod v Chropini u Kroměříže, zásobuje každého čtvrtletí podle hlášení stanoveného plánu, chod není přerušen. Plněný plánu v m. r. 135% letos splněn plán do 28. října 135%. Soutěžících 95,7%, 9 úderníků + 3 nejlepší pracovníci. 
     V m. roce adaptace nové řezárny na automaty, letos předělána brusírna. Výroba hlavně hřebenů celluloidových a rozesílání na velkoobchody drobným spotřebitelským zbožím. Pracuje se v jedné směně 8 hodin. Byl podán jeden zlepšovací návrh a byla tím ušetřena jedna pracovní síla (na obrábění hřebenů). Normy v r. 1951 splněny na 5,52%. Vedoucím byl Alois Půža, od srpna Jaroslav Černý.

Domácí průmysl
     V domácnostech se pletou nákupní tašky pro sběrnu v Přibyslavi a dodávají se do Konopy, n. p. v Českém Krumlově. Materiál je hedvábí černé barvy, rozměry 80 x 60, celkem 676 ok. Při pilném síťování denně se vyrobí 10 tašek a to znamená 54 Kčs. Pracujících 11.

Baraba, n. p. dř. Konstruktiva
     Konstruktiva převedena na firmu Baraba, ve stavbě se pokračovalo s menším počtem dělníků. V barákové kolonii byli pracovně zasazeni bohoslovci a kněží v počtu 130 osob, odvolání před vánocemi m. r. na jiné pracoviště. V r. 1950 vystavěn podjezd přes silnici k Sázavě as 6 m, pro který dřívější silnice byla prokopána a snížena až 1 ½ m. Pokračováno na stavbě viaduktu u řeky Sázavy a ve skále pod Peperkem a ke Šlaghamrům.

Komunální podniky
     Komunální podniky okresu žďárského uložily hostinským Františku Limlovi a Josefu Roseckému, aby vstoupili do tohoto podniku na jaře r. 1951; hostinec u Zlatého kříže byl uzavřen. (nynější majitel Jan Augustin.)

Telefonní kabel
     Od poštovní budovy zasazen byl podzemní kabel, který nahoru vede k Machově pile a dolů postupuje k lihovaru. Vrchní vedení je dosud v provozu. K telefonnímu provozu zapojeno 45 účastníků a 5 telefonních hovoren. Počet radií v poštovním obvodu = 540. Jako nová síla k obsluze telefonu ustanovena Božena Halamová od 1. června 1951. Prosperita poštovního úřadu se značně zvýšila.

Změna na farním úřadě
     Dnem 1. prosince 1951 nastoupil vojenskou povinnost farář Jaroslav Bošina do Libavy. Jako administrátor ustanoven po dobu jeho nepřítomnosti Václav Filip. Inventáři chrámovému se dostalo nového oltáře Panny Marie Lurdské, který získán značnými milodary věřících a postaven v síni chrámové lodi.

Počasí v r. 1951
     Počátkem března 1951 dalo se již pracovati na polích, sněhu bylo vůbec málo; plískanice se sněhem se dostavily v dubnu, takže se práce zdržely a ukončeny až počátkem května. Rok byl celkem příznivý a dosti s vlahou, bouřky jen zřídka. Do vánoc téměř bez sněhu a mrazů. Úrodnost střední, hlavně z důvodu, že nebylo dostatek dusičnatých hnojiv. 28. října v ½ 9 hod. večer se objevila silná polární záře od severu k východu.

Hledání bramb. škůdce
     Hledací akce mandelinky bramborové jednak školních dětí i dospělých od 15 – 60 let nařízena ve dnech 22. května, 2., 16. a 24. června, 2. a 18. července a 1., 13. srpna. Výskyt škůdce nebyl.

Obecní finance 1951
Příjmy obce v roce 1951........... 1.135.888,90 Kčs
Výdaje obce v roce 1951.......... 2.560.357,10 Kčs
Na národní školu vydáno........... 29.500 Kčs
Na střední školu vydáno............ 33.200 Kčs

Kampelička: stav vkladů k 31.12.1950 = Kčs 1.189.020,-
                      stav vkladů k 31.12.1951 = Kčs 1.411.774,-

Žaludek obce
Domácí porážky v r. 1951: vepřů 552 (m. r. 940) + 10 ovcí (10 ovcí + 1 koza)

Komunální pohostinství:
(od ½ roku)               
     u Limlů: pivo 161 hl + 3,20 hl vína + 2,95 hl koř.
     u Roseckých:  pivo 106 hl + 4,60 hl vína + 3,24 hl koř. 
     Celkem...........pivo 267 hl, víno 7,80 hl, koř. 6,19 hl

Obrat kuřiva v hor. trafice Kčs 708.000, v dol. 558.000 = roč. 1.266.000.

Výkaz o pohybu občanů v roce 1951:

narozených			zemřelých			sňatků
chlapců	děvčat	Celkem	mužů	žen	Celkem	občan.	církev.
7	12	19	8	14	22	24*	13

* na matr. úřadě

Obecní knihovna
Stav obecní knihovny vykázal ke dni 31.12.1951:
Celkem svazků 543, časopisů 6 (dom. 3 + sovět. 3)
Čtenářů bylo 98, výpůjček 1.108
Obecním knihovníkem byl Vladimír Štěrba.