Kronika

1950

zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy

V archivních záznamech vyznačena býv. Losenice jako osada uprostřed lesů, jež se mýtily. Nad srázem v osadě stál kostelík, pod srázem hučel potok a za potokem bušil průmysl železné hamry. Tak tomu bylo dozajista ve 14. století. Tehdáž byla Losenice průmyslovější než za dnů našich a také lidnatější. 
     Velký požár 7. dubna 1621, při kterém vyhořel kostel i valná část obce, znamenal vylidnění. Přesuny občanů jevily se v dobách poválečných a v poslední době v úvahu připadalo vystěhování občanů a osídlení jejich v pohraničí. Tím se stav dřívější snížil z býv. počtu nad tisíc (1075) na počet přes 800 občanů.

Policejní přihlášky
     Dne 14. ledna 1950 dochází k jednorázovému hlášení trvalého pobytu občanů, při čemž policejně hlášených bylo 635 občanů, stav odhláškami se snižuje k 31. prosinci 1951 o 30 osob. Počet dětí do 15 roků bez policejní přihlášky = 236.

Národní sčítání dle stavu k 1. březnu 1950:
Počet obyvatel..............878
Popis čísel.....................208.

Nábož. vyznání:
římskokatol............851
českobratrské..........27

3 sčítací komisaři
     Okresní národní výbor ve Žďáře jmenoval pro národní sčítání v roce 1950 tři sčítací komisaře v obci Velké Losenice: Pro sčítací obvod číslo 1. správce lihovaru Václava Tesaře, pro sčítací obvod číslo 2. ředitele Richarda Hladíka, pro sčítací obvod číslo 3. učitelku Annu Kratochvílovou. Jako sčítací revisor jmenován stavitel Jaroslav Mach.

Soupisy zeměděl., průmysl., živnostenských závodů
     Národní sčítání doplněno soupisem zemědělských závodů ke dni 27. května 1950, soupisem zvířectva ,stromů, keřů, průmyslových živnostenských závodů a strojů.

Zemědělci zařazeni do skupin:
1. skupina : zemědělci nad 20 ha............4
2. skupina: zemědělci 15 – 20 ha...........1
3. skupina:                 10 – 15 ha..........22
4. skupina:                   5 – 10 ha..........37
5. skupina:                     2 – 5 ha..........48
6. skupina: drobní zemědělci do 2 ha.....29

Celkem zemědělců.............................141, kteří  obhospodařují orné půdy 650 ha z celkové výměry katastru 1.205 ha.

Vzpomínkové oslavy
     Školní oslavy, ku kterým zvána veřejnost, týkaly se 100. výročí narozenin R. G. Masaryka, Mírové slavnosti dne 4. dubna, 80. výročí narozenin V.I. Lenina, Květnové revoluce a Dne vítězství, Slavnostní zahájení škol. roku 1950/51, 28. října, oslava 71. narozenin generalissima J. V. Stalina. 
     Oslavy Prvního máje konaly se v Přibyslavi, kde žactvo a občané společně se zapojilo do manifestačního průvodu a do dalšího programu na náměstí. Dovoz byl dvěma nákladními auty vyzdobenými a ověnčenými s obrazy presid. Gottwalda a V. J. Lenina.

Den čsl. armády
     Dne 7. října o 8. hod. večer v Kulturním domě oslaven Den čsl. armády. Přítomni byli příslušníci čsl. branné moci z Konstruktivy ze Sázavy. Po projevech přítomných pokračoval program vhodnými recitacemi, zpěvním pásmem sázavské posádky a hudebním programem. Úspěšně provedená oslava ukončena národními hymnami.

Oslavy Velké říjnové revoluce
     Místní akční výbor NF uspořádal oslavy 33. výročí Velké říjnové revoluce 6. listopadu za součinnosti osvětových složek s pestrým kulturním programem. Vyhlášeny byly závazky. Hymnami byla slavnost ukončena.

Zřizování pionýra
     Dle výzvy okres. výboru Čsl. svazu mládeže – okres. rada Junáka ve Žďáře byl uspořádána schůze 25. února, ve které tajemník Götz promluvil k žactvu národní a střední školy o založení a činnosti Pionýra. Nábor žáků proveden písemně. Slib pionýrů vykonán v neděli 4. června. Program byl vyplněn proslovem, recitacemi, pěveckými vložkami a vkusnými tanečky. Po slibu předali zástupci SČM symboly pionýra: rudý šátek, odznak a legitimaci.

Mírové manifestace
     Mírové manifestace čerpaly na školách program z vhodných recitací a článků i ilustrací. Vyučovací předměty  prolínaly myšlenky na mírové hnutí světové podle usnesení na III. zasedání větového výboru Obránců míru v Římě. Zdařilé  výkresy a vhodné slohové práce doplňovaly průběh mírových manifestací. Podpisové akce stockholmské mírové resoluce podepsalo žactvo spolu s třídními učiteli.

Akce Hovory s občanstvem
     Akci hovoru občanstva o škole a naší školské politice věnována velká pozornost. Členové ČSM v pořadu zazpívali a zahráli. Slavnostní projev pana tajemníka byl věcný a politicky informační. Učitelé ve svých projevech se snažili, aby byli občané co nejlépe seznámeni s úkoly, které naši školu i učitelstvo v tomto roce čekají. V návrzích se jednalo o zřízení mateřské školy, která by byla vhodnou opatrovnou malých dětí a průpravou k nástupu do školy národní.

Na pomoc Koreji
     V akci „Měsíce solidarity s korejskou mládeží“ uspořádána besídka s vhodnou přednáškou o Koreji a významu statečného boje korejských pro zachování míru na celém světě. Vyhlášeny závazky mládeže ke zlepšení školní práce. Sběrná akce na pomoc korejským sirotkům a dětem vykázala částku přes 2.000 Kč.

Soutěž mír. akce: mléčné závazky
     K vyhlášené soutěži o mírové akci v dodávce mléka v posledním čtvrtletí roku 1950 zaslány závazky na dodávku přes 300 l mléka nad vyměřený kontigent. Mnozí hospodáři se uvolili ze svých přebytků doplniti dodávku mléka za spoluobčany, kteří sami předepsanou dodávku vyrovnati nemohou. Závazky předány oběma školám písemně.

Školství: změny v učitelstvu
     Učitelka Emilie Mokrá ohlásila nepřítomnost ve školní službě pro mateřství dnem 1. října 1950. Jako výpomocná učitelka přidělena na národní školu Marie Čeplová, učitelka domácích nauk ze Žižkova Pole.
     Dnem 1. srpna 1950 odchází učitel Jaromír Kasal, byv ustanoven na střední školu v Přibyslavi. Dnem 1. září odchází učitelka Anna Kratochvílová, která ustanovena ředitelkou národní školy v Dlouhém. Jako nové síly na střední školu přicházejí: Od 1. září kand. prof. Dalibor Jičínský, 1. říjnem nastupuje službu vojenskou. Dnem 1. října ustanoveni: učitel Adolf Stodolovský a Vlasta Josífková, abiturientka gymnasia v Novém Městě na Moravě.

Doplnění inventáře chrámového
     V inventáři chrámovém přibyly tři ornáty s bohatou ornamentikou a s postavami svatých ve značném nákladu. K výraznému osvětlení hlavního oltáře instalovány čtyři reflektory a rovněž zapojeny čtyři k osvětlení postranních oltářů.

Matriční úřad při MNV
     Matriky předány byly matričnímu úřadu při MNV, který zahájil činnost dnem 1. ledna 1950 a umístěn v I. poschodí čp. 126 (Antonína Bratršovského) ve dvou místnostech: v přední umístěn matriční archiv, v druhé místnosti byla oddávací síň. Oddávací obřady vykonával předseda MNV  Antonín Sedláček, matrikářem byl ředitel Svoboda a náhradníkem učitelka Svobodová. 
     Užíván státní výsostný odznak relief českého lva zavěšený na stuze ve státních barvách. Matriční úřad byl od 1.4.1951 přestěhován do čp. 198 (Limlova vila). V oddávací místnosti umístěna busta presidenta Gottwalda a zavěšen plastický relief českého lva. 
     Matriční obvod se skládá ze sedmi obcí. V roce 1950 oddáno 25 snoubenců, z nichž velká většina pak se dala oddati ještě církevně.

Změny na poště
     Dnem 1. července 1950 stává se poštovní úřad národním podnikem a jako nová síla k obsluze telefonu jmenována Božena Halamová. K poštovnímu úřadu patří 5 telefonních ústředen a 43 abonenti, celkem 48 telef. čísel. Ve správě jsou 493 přihlášená radia. Pan přednosta pošty Karel Procházka je též hlasatelem místního rozhlasu, který má ústřednu na poštovním úřadě.

Četnická stanice zrušena
     Četnická stanice byla dnem 1. ledna 1950 zrušena, jako poslední velitel byl Josef Šrámek. Likvidaci prováděl štáb. strážmistr Ludvík Kratochvíl.

Kulturní dům
     V r. 1950 jmenována národní  správa Kulturního domu a správcem jmenován Josef Veselý čp. 189, po půl roce byla správa odvolána. Zvukové kino „Máj“ promítalo filmy v sobotu a v neděli.

Reorganisace MNV
     Místní národní výbor byl reorganisován a počet doplněn na 20 členů. Zřízeny byly referáty:
I.bezpečnostní a plánovací: předsedou Antonín Sedláček + členové
II.zemědělský: předsedou Josef Sedláček + členové
III.školský, osvěty, těles. vých.: předsedou Dobr. Svoboda +5 členů
IV.sociální a zdravotní: předsedou Jan Veselý +4 členové
V.  průmysl., řemesel, dopr., techn.: předsedou Josef Králíček + 4 členové
VI.obec. výživy a vnitř. obchodu: předsedou Alois Půža + 5 členů
VII.finanční: předsedou Vladimír Liml + 4 členové

Funkcionáři
     K zabezpečení jarních polních prací jmenována 6členná komise, zmocněncem pro jarní práce ustanoven Josef Pleva. Za svoz a výmlat zodpověden Rudolf Pátek. Za včasné provedení orby odpověden Čeněk Martinů.

Přípravný výbor JZD
     Přípravný výbor Jednotného zemědělského družstva byl ustanoven v obci ke konci roku 1950. Čítá  30 členů, z nich 5 zemědělců. Předsedou zvolen Emanuel Štefl, místopředsedou Josef Ptáček, jednatelem prof. Václav Nováček. Činnost omezovala se na příděly krmiv, pracovní síly placeny přes JZD.

MAV NF
     Místní akční výbor NF ustaven byl po únorových událostech v r. 1948, měl 15 členů, prvním předsedou byl Václav Pešek, jednatelem Josef Sedláček čp. 97. Druhý předseda Emanuel Štefl resignoval v lednu 1951 a novým předsedou zvolen Stanislav Wasserbauer. Členů 9 a nyní 7. Činnost se jevila v koordinaci oslav a podávání posudků o jednotlivcích a jejich postoji k lidově demokratické republice.

Újezdní tajemník
     Újezdním tajemníkem byl Ladislav Marek, kterého vystřídal v listopadu Josef Němec z Vepřové a půl roce zase úřadoval Lad. Marek z Nových Dvorů.

Úprava obce, mosty
     V roce 1950 se pracovalo na stavbě betonového mostu v Olšinách a na kanalisaci obce z Olšin přes zahradu Václava Musila čp. 47, kanalisace dodělána v roce 1951 k Limlovým sádkám. 
     Přistoupeno i k regulaci mlýnského náhonu starým řečištěm pod hlavní most. Hlavní prací jest vozovka od dřívějších Vepřovských lávek k Pyšlíku, kde otevřen lom v místě na Čihadle. Poznamenati sluší, že kámen je prvotřídní, rovného tvaru a proto v r. 1951 vyvážen na regulaci do okresu Jihlava. 
     V zimě byl hotoven most u mlékárny Pribiny a v důsledku stavby rozšířeného železobetonového mostu musela býti převedena státní silnice II. třídy najížďkou obloukem k lomu před lihovarem. Skaliska vystřelována a na úpravě pracovali všichni občané s ohledem na nedostatek pracovních sil. Stálých pracovních sil bylo málo. 
     Na vodovodu se v roce nepracovalo.

Stavba rodinných domů
     V roce 1950 bylo započato se stavbou rodinných domů, které vlastnicky patří: čp. 209 Emanuelovi Šteflovi, čp. 210 Jaroslavu Machovi a čp. 210 Janu Němcovi. Materiál získán přídělem, jednak koupi. Pracovních sil bylo poskrovnu, bylo třeba vlastního úsilí. Novostavby doplněny budou sady.

Družstevní lihovar a spojené podniky
     Úroda bramborů byla dobrá. V roce 1950/51 vykoupeno 88 vagonů brambor ke zpracování lihu a 30 vagonů sadby určené pro vývoz do Francie. Finanční obrat na lihu činil 6 milionů, na sadbě 600 tisíc Kčs. Vyrobilo se 984 hl lihu a odvezeno do rafinerie do Smířic. Výroba zahájena 28.11.1950 a skončena 4.4.1951, průměr škrobnatosti = 18,6%.

     Družstevní mlýn vykázal semelek 23 vagonů chlebového obilí ve mzdě pro samozásobitele z Velké a Malé Losenice, z Pořežína a části Nových Dvorů. Sešrotováno 10 vagonů obilí. Mele se a šrotuje od 1.9.1950 do 30.6.1951. Výnos za zpracování obilí = 102 tisíce Kčs.

Mlékárna Pribina
     Místní mlékárna zpracovala 873.727 l mléka, hlavní výroba Nivy 90.900 kg, celkem 43.150 bochníků; cena bochníku Kčs 360. Hotové zboží se expedovalo do ústředí Pribiny v Hesově a odtud šlo do konsumu. Dodavatelů = 450. Tučnost mléka se zvyšuje: V roce 1948 průměrná tučnost celoroční 3,48, v roce 1949 se zvyšuje na 3,55, v roce 1950 na 3,71.

Plastimat, n. p.
     Plastimat, n. p., mateřský závod ve Chropyni u Kroměříže, zásoben je každé čtvrtletí podle hlášení stanoveného plánu. Chod není přerušen, plnění plánu v r. 1950 na 135% a splněn do 28.10.1950. Soutěžících 95,7%, 9 úderníků a 3 nejlepší pracovníci. Pracuje se osm hodin v jedné směně. V roce 1950 byl provedena adaptace nové řezárny na automaty. Vedoucím n. p. byl Alois Půža.

Baťa, n. p. 
     do r. 1946, OKG (Obuv, kůže, guma) po roce změněno na Jas. Vedoucí Jos. Ryšavý. V roce 1950 obrat 1.062.055 Kčs. Prodává se obuv a punčochy, pneumatiky na kola, hračky.

Pekárna, nár. pod.
     Nájemcem Pometlovy pekárny byl v roce 1947 – 1949 mistr Jaroslav Kamarád. Od 1.1.1950 převzal Rozvoj, družstvo Havlíčkův Brod, od 1.9.1950 převzala Jednota, Žďár a vedoucím byl Josef Pometlo do 1.9.1951. Pekárna stává se nár. pod.
     Vedoucím je Josef Pátek, spolupracovníkem jest Jaroslav Kamarád. Pekárna, n. p., je pro celé okolí a zásobuje 9 obcí. Zásobování je velmi čilé, do dvojpece se sází 8krát denně, zpracuje se 13q na 350 bochníků, rohlíků 3 tisíce po třikrát týdně. Peněžní obrat na chlebě = Kč 1.440.000 + rohlíky = 46.000, celkem Kč 1.486.800. 1 kg lístkového chleba = 8 Kč, volného (bez lístku) 16 Kč, 1 rohlíka na potravinový lístek = 1 – 2 Kč, volný prodej 2 – 4 Kč.

Dvě masny
     V Losenici máme dvě masny: čís. 63 (dř. Antonín Bratršovský), čís. 67 (dř. Tomáš Juránek). Zřízeny od 1. prosince 1949 s ústředím Kostelec u Jihlavy. Uzeniny a vepřové dodává rozdělovna Nové Město, telecí a hovězí Žďár (bourací středisko). Obrat v roce 1950 byl celkem 3.050.000 Kčs.

Fa. Wasserbauer: tiskárenský nábytek
     Firma Alois Wasserbauer, strojní truhlářství, věnuje se speciální výrobě tiskárenského nábytku asi 8 roků a dodává výrobky do Prahy, nyní výhradně na Čsl. závody polygrafické, n. p., Praha. Počáteční obraty byly kol milionu, v roce 1950 na 200 tisíc. 
     Závod má strojní výrobu od r. 1923, pracuje s moderními stroji velmi zručně a přesně. Zároveň má pohřební ústav od roku 1936 a sklad rakví. V ovocnářství projevil pan mistr velký úspěch. Vysázel sad ½ ha štěpy 136 vysokokmeny a 150 zákrsky. Nejlépe se osvědčují švestky a slívy.

Domácí průmysl: story
     Síťování stor jest domácím průmyslem, sběrna pro výrobní družstvo „Drutex“, ústředí v Praze, je u pí Aloisie Částečkové čp. 121. 
     Story se dělají jednobarevné různých velikostí ze tkané příze. Za tisíc ok = 7 Kč. Stora o rozměrech 2 m x 2 ½ m při 8 hod. práci denní znamená výkonnost 50 tisíc ok po dobu 12 dní a výdělek Kčs 350. Pracuje se v zimních měsících s obratem 42 tisíc korun. Story se doplňují třásněmi světlejších odstínů zatím bez barevných výšivek.

Hospodářské dodávky
     Hospodářské dodávky v roce 1950 = 1250q chlebového obilí. Po splnění tohoto úkolu obcí dodáno 200q obilí navíc, ovsa a ječmene (krmného obilí) dodáno 500q, brambor 80 vagonů, úkol mléka = 215 tisíc litrů ročně, úkol masa 250q vepřového + 600q hovězího, vajec 115 tisíc kusů. Rovněž krmivo (seno, sláma) bylo dodáváno.

Hledací akce mandelinky bramborové
     Hledací akce škůdce mandelinky bramborové prováděna dle nařízení ONV – hosp. ref. školní mládeží. Bramborové natě prohlédnuty v červnu 15. a 24., v červenci 3., 10., 17. a 23., v srpnu 1., 8., 13., 21., 28., v září 4., 12., 19., 26. a v říjnu 2., 9., 16. s výsledkem negativním.

Lesní hospodářství
     Přesto, že bylo v našich lesích těženo v době okupace přes 200% normální těžby, při nové taksaci zvýšila se nám zásoba dřeva v lese z 5.500 m³ na 1.150 m³. V důsledku toho nový hospodářský plán povoluje normální těžbu 250 m³ ročně. 
     Během posledních pěti let bylo zalesněno půdy nelesní 4 ha, takže celková lesní plocha = 90 ha. V roce 1950 v březnu 29. zemřel lesní hajný Jan Novotný a po něm byl jmenován hajným Josef Novotný. V roce 1950 byl zastřelen 1 jelen, 1 laň, 8 srnců, 4 kozy, 160 zajíců, 40 bažantů, 60 koroptví. – 1 m³ dřeva se zpeněžil průměrem 300 Kčs.   

Včelařství
     Místním včelařským důvěrníkem Včelařského spolku ve Žďáře jest od r. 1943 Emanuel Štefl, který má 26 úlů, pak je Ant. Štěpánek, má 18 úlů. Celkem 8 včelařů = 61 včelstev. Dodávka 82 ½ kg splněna na 100%. Kontigentní cena = 60 Kčs, volný prodej = 160 Kčs. Letošní rok byl na pastvu pro včely dobrý.

Počasí v r. 1950
     Jaro v roce 1950 bylo suché až do konce června, takže zemědělci značnou část dobytka nabízeli ke prodeji s obavou před nedostatkem krmiva. V měsíci červnu vůbec nepršelo a tepla byla veliká, sucho bylo takové, že obilí usychalo na stojatě. Jinak rok 1950 byl značně úrodný zvláště co do množství a jakosti zrna. Osevní a sklizní plán byl normován okres. nár. výborem a v celku byl plněn uspokojivě.

Obecní finance 1950
Příjmy obce v roce 1950.............. Kčs 1.135.889,60
Výdaje obce v roce 1950............. Kčs 2.560.357,10
Na národní školu vydáno.............. Kčs      29.500,-
Na střední školu vydáno................Kčs      33.200,-

Obraty dvou Jednot
Velké finanční obraty vykázaly:
Jednota 23 (vedoucí František Tonar)............... Kčs 2.500.000.
Jednota 22 (vedoucí Josef Macek).................... Kčs 2.000.000.

Výkaz o pohybu občanů v roce 1950:

narozených			zemřelých			sňatků
chlapců	děvčat	Celkem	mužů	žen	Celkem	občan.	církev.
9	4	13	12	12	24	25*	18

* na matr. úřadě

     Dne 1. srpna 1950 zemřel nejstarší občan velkolosenický Jan Sobotka ve stáří 98 roků. Při svěžesti a paměti počítal s plnou stovkou, ale nedožil se jí.

Obecní knihovna
Stav obecní knihovny vykázal ke dni 31.12.1950:
Celkem svazků..............443.
Z počtu:
     zábavných svazků.....402,
     naučných svazků.........28,
     pro mládež svazků......13.

Čtenářů bylo 70, výpůjček 1.500.
Obecním knihovníkem byl Vladimír Štěrba.