Kronika

1947

zapsal kronikář Richard Hladík, ředitel školy

„Máte-li školu a děti – učte!“ 
      Významný výrok pana předsedy ONV JUDr Vlčka z Chotěboře nemálo urychlil otevření měšťanské školy ve Velké Losenici. Došlo bezodkladně k činu a pak teprve následovaly písemné formality. Hned na začátku roku 1946 dochází k prohlídce školní komise a stanovení újezdu školního pro novou měšťanskou školu, který dosud utvořen a schválen nebyl.

Kolaudace budov obou škol
     K předložené žádosti újezdní školní rady ve Velké Losenici stanovil okresní národní výbor v Chotěboři na den 8. ledna 1947 kolaudační řízení ve věci povolení stavebního užívání adaptačních úprav pro budovu obecné a budovu měšťanské školy ve Velké Losenici v čele v předsedou ONV JUDr Jos. Vlčkem, za přítomnosti pana okres. škol. inspektora Rudolfa Čapka, technic. znalce Ing. Aloise Krauze, úřed. lékaře v zast. MUDr. Mil. Lišky; za místní obec přítomni 4 zástupci, za zatímně přiškolené obce: Malou Losenici 3, za Vepřovou 3 a Pořežín 1, za přizvané obce: Sázavou 2 zást., Nové Dvory 3 zástupci.

     Úřední prohlídkou bylo zjištěno, že stavební úpravy předepsané dřívějším příkazem byly provedeny a komise vzhledem k příznivému výsledku komisionelního řízení navrhla, aby stavebníku, t. j. MNV ve Velké Losenici, bylo uděleno užívací povolení předmětných budov za podmínek v protokole vytčených.

Zřízení újezdu pro měšť. školu
     Táž komise provedla úřední šetření stran přeměny nově zřízené měšťanské školy ve Velké Losenici na měšťanskou školu újezdní podle zák. 233/1935 Sb. Vyslechnuti byli zástupci obcí v okruhu 5 km od místa školy a přednesli svoje vyjádření. Pro připojení k újezdu byly obce: Malá Losenice, Vepřová, Pořežín, které dostačí k utvoření předmětného újezdu, ježto stav žactva, který v této otázce je činitelem rozhodujícím, odpovídá zákonným předpisům a příslušným směrnicím školských úřadů. Odpor k připojení projevily obce Sázava a Nové Dvory.

Vzpomínkové oslavy
     MNV s MRO a Svazem národní revoluce uspořádaly oslavy Květnové revoluce a Dne vítězství dne 11. května 1947. Po smutečních bohoslužbách vyšel průvod na místní hřbitov, kde na hrobech partyzánů položeny věnce a přednesen vzpomínkový projev. Průvod seřazen odchází k pomníku padlých, kde vztyčena státní vlajka a vyjádřeny projevy díkůvzdání za osvobození a hold  českým matkám, které národu daly hrdiny – obrance vlasti. 
     Odhalena pamětní deska padlému Aloisu Sobotkovi z čp. 41., která zasazena do pomníku padlých za prvé světové války 1914 až 1918.

MRO uspořádala k 63. narozeninám presidenta Dr Edvarda Beneše oslavný večírek 28. května s pestrým programem recitacemi a hudbou.

Oslava státního svátku 28. října byla v obou školách a k ní přizváni občané. Předneseny projevy ředitelů o boji Čechů a Slováků za svobodu a samostatnost a jejim dosažení, o odpovědnosti za jeji udržení, o obětech občanů, kteří v bojích padli. Projevem vděk za práci obou presidentů a spolupracovníků, zvláště pak Sovětskému svazu. V programu oslavné recitace a scénky, které nacvičily žákovské samosprávy a zpěvní vložky. Ukončení bylo národními hymnami. K 28. říjnu žáci vyzdobili pamětník padlých vojínů a hroby zde odpočívajících partyzánů.

Taneční parket v Olšinách
     Místní organisace KSČ zřídila taneční parket v Olšinách o výměře 100 m² a odvádí obci roční nájem 200 Kč.

Zřízení míst. veřej. rozhlasu
     K stoupajícímu ruchu v obci a naléhavosti potřeby dochází ke zřízení místního rozhlasu veřejného po obci, který se skládá z 1 rozhlasové ústředny umístěné na poště o výkonnosti 75 W značky Tesla, 10 reproduktorů 10 W a 2.000 m drátu. Dodána prostřednictvím firmy Karel Liška z Města Žďáru za cenu Kč 58.760 a doplňkem celkem na 90 tisíc korun čsl. 
     K uhrazení nákladu vykonána sbírka po obci a vynesla Kč 15.300, různými příplatky obecními P na zábavách) a zvláštními dary. Dožinky vynesly pro rozhlas Kč 24.847.

Obecní hřiště
     K podnětu Svazu české mládeže dochází ke zřízení hřiště na trati u Horního rybníka, které slouží k používání tělovýchovným spolkům a též školám.

Úřední den ONV
     Okresní úřad v Chotěboři přikázal  1 úřední den v měsíci pro občany pro porady, aby si je mohli na místě vyříditi.

Poradna
     Okresní péče o mládež v Přibyslavi seřídila v místě Poradnu pro matky a kojence, která se konala vždy jednou za měsíc. Dojížděl stát. obvod. lékař z Borové MUDr. Půlpán.

Kino „Máj“
     Místní zvukové kino „Máj“, které řídila obec, nabídnuto do státní správy.

Uhelné brigády
     Nábor. Akce pro uhelné brigády, t. j. 1% mužů zapojila dva občany do práce: Františka Částečku a Ladisl. Augustina.

Zemědělské dodávky
     Dodávky zemědělských produktů byly poněkud zvýšeny podle stanoveného dvouletého plánu. V celku nebyly vysoké a byly snadno splnitelné. V našem státě byly některé kraje postiženy velikým suchem, kterým však neutrpěla naše horská oblast, třeba že bylo nutno obilí dovážeti z ciziny. Vysočina splnila dodávky 100%.

Družstevní lihovar
     Prosperita družstevního lihovaru záležela hlavně ve výkup a skladování brambor. Brambory se během jarní doby třídily a deponovaly se jako uznaná sadba množitelům v nižších krajích republiky, pak vývozem do Francie a Italie.

Kolekce dřevařské
     Firma Leopold Rosecký vykázala největší vzestup výrobní: hlavně to byly rohačky, lyže a dětské vozíky. Kolekce hlavně pro obchodní dům „Labuť “ v Praze znamenala měsíční obrat 60 tisíc Kč.

Stavební ruch
     Stavební ruch nemohl se rozvinouti následkem toho, že téměř všechny stavební hmoty byly vázány a uvolnění stalo se pouze na povolení okresního národního výboru.

Občanská pracovní povinnost
     Zavedeny byly požární hlídky od 1. června 1947 povinně. Nařízena též pracovní povinnost na vyhazování sněhu na okresních silnicích ve věku od 16 do 60 let.

Průmysl květinářský
     K oživení obce zavedena jako domácí průmysl. Výroba umělých květin pro 50 až 60 osob, pro něž pozváni instruktoři k zapracování dělníků.

Školy: změny učitelů
     V učitelském obsazení byly změny. Na obecnou školu přidělena za onemocnělou Růženu Tesařovou učitelka Jarmila Petrová, od 1. září učitel Vladimír Pohořelý, po něm 15. říjnem učitelka Drahomíra Paulexlová. Na Měšťanskou školu ustanovena od 1. září Libuše Sochova za Miroslavu Rampasovou. Dnem 31. prosince 1947 odchází do dočasné pense učitelka Božena Fialová.

Fara, změny farářů
     Z naší obce se odstěhoval farář František Červinka do Rokytnice nad Jizerou po osmiletém působení. Občané se sním neradi loučili, neb to byl kněz vzorný a dobrý kazatel. Jako administrator ustanoven František Michálek.

Dary OPM
     Okresní péče o mládež v Přibyslavi přidělila 4 větrovky, 4 dívčí pláště, 76 balíků americ. cukrovinek v ceně Kč 380.

Příspěvky OPM
     Členské příspěvky OPM v Přibyslavi poukázány částkou Kč 2.457,60.

Příjmy a výdaje obce
Příjmy obce v roce 1947..................... Kč 421.226
Výdaje obce v roce 1947.................... Kč 400.338
Na obecnou školu vydáno................... Kč 34.350
Na měšťanskou školu vydáno.............. Kč 34.100

Jako národní daň zaveden dobrovolný příspěvek 1 Kč na osobu ve prospěch veřejné knihovny obecní.

Výkaz o pohybu občanů 1947:

narozených			zemřelých			sňatků
chlapců	děvčat	Celkem	mužů	žen	Celkem
18	7	25	5	4	9	12

Počasí v r. 1947
     Dne 27. února 1947 o 11 hod. noční byla sněhová bouře se hřměním a daly se očekávati meteorologické poruchy. Rok 1947 se vyznačoval neobyčejným suchem, úroda na horách byla dobrá, obilí dosti sypalo; nedostatek píce jetele i otavy znamenal hromadný odprodej dobytka. Deště přišly až v říjnu, zima byla mírná. Letní vedra dostoupila až 36^o teploty.

     Řízené hospodářství vedeno potravinovými lístky, příděl textilu vázán šatenkami.