Z dějin státu a národa
Národ náš prožívá v březnu opět vzrušené chvíle. Osudy českého národa jsou spojeny s osudy Říše. 14. března slovenský sněm prohlásil Slovensko za svobodný stát a téhož dne prohlášena Karpatská Ukrajina nezávislou. Osamostatněním Slovenska změnilo se i postavení zemí českých. Proto president dr. Emil Hácha odjel do Berlín, kde po delší poradě vložil osud českého národa a České země s plnou důvěrou do rukou Vůdce a kancléře Adolfa Hitlera, který přijal český národ pod ochranu Německé říše se slibem, že Čechům zaručí autonomní vývoj národního života a jeho vlastní svébytnost. Německé vojsko obsadilo 14. března večer Moravskou Ostravu, Frýdek a Vítkovice a 15. března vstoupilo několika proudy do Čech a Moravy. Obsazení provedeno v naprostém klidu. Tohoto dne přijel do Prahy říšský kancléř a ubytoval se na hradě Pražském. Z našich zemí zřízen Protektorát Čechy a Morava jakožto součást Velkoněmecké říše, který je autonomní a spravuje se sám. Vykonává svá výsostná práva vlastními úřady a úředníky. Protektorem jmenován Konstantin svob. pán šl. Neurath. Národní shromáždění bylo rozpuštěno, za úřední řeč určena čeština i němčina jako jazyky rovnoprávné. Nová vláda Eliášova. 23. března ustaveno Národní souručenství, do něhož jmenoval státní president zástupce ze všech krajů Čech a Moravy a které se stalo se všenárodním hnutím, udávajícím nové cesty našemu veřejnému životu.
Státoprávní změny byly takového dosahu a takové hloubky, že se mohl očekávati spíše chaos, nežli udržení kázně a pořádku. Český vládní aparát obstál však s úspěchem v zatěžkávacích zkouškách. Zřízením Nejvyššího úřadu cenového tvořily a regulovaly se ceny. Byly osamostatněny a vybudovány úřady práce pro vyrovnání nabídky a poptávky pracovních sil, vydán zákaz stávek, provedena bytová péče, upraveny podpory pro nezaměstnané, učiněna opatření proti zastavování závodů a hromadnému propouštění zaměstnanců, pracovní útvary sloučeny v odborové organisace. Provedena bytová péče o zemědělské dělníky, soustředěny pomocné živelné akce pro zemědělce, podpořeny žňové práce přihazováním osob, zakázáno opouštění míst zemědělskou čeledí a deputátníky. Péče o veřejné zaměstnance vyžadovala při likvidaci bývalé armády a ministerstva zahraničních věcí starost o převod do jiných odvětví veřejných služeb. Provedena prolongace a konsolidace státních pokladničních poukázek, vyhlášena daňová a devisová amnestie, upravena služba vnitřního státního dluhu, snížena cla na některé předměty denní spotřeby. V investiční politice pokračováno v pracech na dálnici a připraven program silniční, elektrisační a stavební. Válečné hospodaření přineslo zřízení vyživovací rady, úpravu obchodu jatečným masem, dobytkem a výrobky, mlékem, tuky, zavedení odběrných lístků na řadu předmětů spotřeby, zavedení bezmasých dnů, válečné přirážky na pivo, tabák, šumivé víno a kořalky.
Úkolů, před nimiž stojíme, jest ještě mnoho, ale jistě budou všechny zdolány a v řešení dalších problémů bude postupováno ukázněně a s rozvahou, jak doba vyžaduje.
Život v obci
Obecní zastupitelstvo Okresní úřad začátkem dubna sprostil Josefa Sedláčka funkce obecního knihovníka a později i členství obecního zastupitelstva a jmenoval knihovníkem a členem obecního zastupitelstva Františka Štědrého, zdejšího obchodníka. V červenci resignovali na členství obecního zastupitelstva Fr. Rosecký , Fr. Strašil, Jan Fišar, Václav Sedlák, Jaroslav Pleva, Frant. Remsa a Frant. Štědrý. Proto okresní úřad rozpustil obecní zastupitelstvo a jmenoval obecní správní komisi, jejímž předsedou jmenován Jan Zach, jeho náměstkem Frant. Mach a členy Jan Fišar, Václav Němec, Frant. Nedělka, Frant. Bauer, Frant. Štědrý a Josef Rosecký. Dodatečně byli jmenováni členy Antonín Zach a Jan Mokrý, ale ti funkci tu nepřijali. Nový starosta Jan Zach převzal úřad 25. září a s celou správní komisí ujal se s elánem obtížné a v této době zodpovědné správy obce stížené pracemi spojenými se zásobováním obyvatelstva.
Národní jednota Přípravný výbor M. Národní Jednoty se spojenými zdejšími spolky katolickými pořádal 5. února přátelský ples. 5. března konal se zápis žen do N.J. a téhož dne měla schůzi u Roseckých MNJ, na které mluvil Jos. Morkus a tajemník Riedl a úkolech MNJ.
Národní souručenství Po nových událostech likvidovala Národní jednota i Národní strana práce. President dr. Hácha převzal vedení národa a utvořil nový a skutečně už jednotný útvar politický, který odpovídá starým touhám všeho našeho lidu po ukázněné svornosti a poctivém vedení věcí veřejných. Národ byl sjednocen v Národním souručenství. U nás konal se nábor do N.S. 23. dubna a přihlásilo se 100% členů. Místním vedoucím jmenován Jan Zach, starosta. 27. května konal se nábor do NS mladých, jehož vedoucím je Jindřich Pometlo. V okresním výboru NS zastoupena je naše obec Jos. Morkusem a V. Němcem. 3. září měla konat MNS dožínkovou slavnost, ale po výjimečné poměry odbývala se jen taneční zábava. 19. listopadu uspořádalo kateřinskou zábavu ve prospěch sbírky „Mladí sobě“.
Železnice, silnice, pracovní tábory Nové hranice druhé republiky po obsazení Sudet přeřízly na mnohých místech železnice a silnice. Spojení s Moravou stalo se nemožné. Proto vláda rozhodla se stavět železnice a silnice z důvodu komunikačních a i proto, aby zabezpečila nezaměstnaným lidem práci. Utvořila pracovní tábory. U nás v okolí měla se zrekonstruovat silnice z Přibyslavě na zemskou hranici. V Přibyslavi byla ubytována 1. rota pracovního útvaru č. 201. Úprava tato měla si vyžádat nákladu 1 milionu korun. Lokálka Něm. Brod – Brno měla ustoupiti nové železnici, po které by mohly jezdit rychlíky.
Dráha měla vésti buď přes Sázavu nebo pod Peperkem. Pan Dvořák – Šimek s p. ředitelem Jos. Kvačkem byl u generála Kajdoše, s kterým na Rusi vojančil a u ministra železnic. Vymáhal, aby železnice šla blíže Losenice, protože se proslýchalo, že Sázava urguje, aby šla přes jejich obec, takže bychom od nás měli ke dráze dál, než dosud. Začátkem ledna podávají okolní obce protest proti směru dráhy přes Sázavu. 18. a 20. ledna Frant. Liml a František Mach intervenovali v Přibyslavi a 27. ledna v Praze. Pak v důsledku změn a důležitých událostí ve státě se na čas na všechno zapomnělo. Teprve v půl roce pozorovat byl stavební ruch u Přibyslavě a Žďáru, kde se pracuje na nové železnici, která půjde pod Peperkem.
Odvody 1. března narukovali ke svým plukům Jos. Rosecký, Jan Sedlák, Jindřich Bratršovský, Václav Pometlo, Frant. Loukota, Jos. Dohnal, Jindřich Pometlo, Jan Zach, Lad. Augustin, Jan Uttendorfský, Ant. Fišar, Jos. Čumpl a Bedřich Novotný, který byl po prohlídce propuštěn. Všech těchto 13 branců bylo propuštěno domů 31. března. 13. března šli k odvodu tito branci: Oldřich Dolní, Fr. Wasserbauer, Jos. Wasserbauer, Václav Němec, Jos. Morkus a Václav Částečka. Z nich 4 poslední byli odvedeni.
Branná výchova V naší obci bylo středisko branné výchovy. Vedoucí odbor. učitel Dřevíkovský z Přibyslavě zahájil činnost 22. ledna schůzí starostů z V. Losenice, Sázavy, Pořežína, Nových Dvorů, Račína a Vepřové. Vyučovalo se do poloviny března v neděli ve 3. skupinách ve škole. Účinnost branné výchovy byla odvolána minister. škol. a nár. osv. 27. 3.1939.
Místní školní rada během školního roku dala opraviti střechu školní budovy, postavila na straně Činčerově nový plot zahrady, dala naolejovati podlahy tříd a provedla menší opravy budovy.
Škola Učitelka domácích nauk Ang. Stará byla 1. března přeložena do pense. Okresní školní výbor poděkoval jí za všechnu svědomitou práci. Na školu přidělen byl přespočetný učitel Jaroslav Benda ze Slovenska, který u nás působil od 10. března do prázdnin. Nařízením vlády stanoví se nejvyšší počet dětí ve třídě 45. Proto byla otevřena dnem 1. září zatímní pobočka při II. třídě, v níž vyučoval Josef Tlustoš do 30. října a po něm Richard Hladík, který byl ministerstvem školství a národní osvěty propuštěn ze služeb na státních školách s poděkováním za práci na nich vykonanou a zemskou školní radou přeložen na své definitivní místo u nás.
Vzhledem na nebezpečí rozšíření dětské obrny byla škola zavřena od 14. září do 30. října. U nás onemocnělo dětskou obrnou Libuše Čumplová z I. třídy a na obrnu zemřel 27letý František Rosecký. Lékařské prohlídky žactva konal p. dr. Půlpán každého měsíce. Žactvo bylo pojištěno u pojišťovny „Legie“ proti úrazu. V prosinci onemocněl Bohumír Milián ze II. třídy defterií.
Zdejší „Hospodářský spolek pro okres přibyslavský“ likvidoval. Podle podmínek stanov tohoto spolku dostala škola zbylou peněžní hotovost, která byla uložena u zdejší Kampeličky (385,50 Kč) a u Okres. záložny hospodářské v Přibyslavi (150,35 Kč) s podmínkou, že za obnos ten budou zakoupeny školní knihy a pomůcky.
Pan Jan Zach, zdejší rolník, čp. 33. daroval škole na pomůcky 58 Kč, jež vybral jako pokutu za polní pych.
Rodičovské sdružení V únoru bylo ustaveno rodičovské sdružení. Zúčastnilo se 68 rodičů. Předsedou zvolen Alois Waishaupt, jednatelem Václav Švec, členy výboru Ant. Zach, Frant. Bauer, Frant. Kohout, náhradníky Jan Mach, Jan Fišar a Jindřich Henzl. V rámci oslav svátku matek pořádala škola besídku pod protektorátem rodičovského sdružení. 5. listopadu bylo obnoveno rodičovské sdružení za přítomnosti 31 rodiče. Předsedou zvolen opět Alois Waishaupt i výbor zůstal týž. Projednáno bylo, jak se bude škola s rodiči starati o chudé žáky a řešeny zdravotní poměry žactva. Dětem bude zkoumán zrak, sluch, chrup a vliv výživy na celkové zdraví žáků.
OPM V lednu zaslala okresní péče o mládež dar 100 K na ošacení chudých dětí. 14 nejchudším koupeny boty a rozdáno 15 páru punčoch. V prosinci darovala OPM na ošacení dětí 10 páru punčoch a 300 K. Místní školní rada a výbor rodičovského sdružení podělili děti punčochami a 10 žákům darovali 30 K.
Fara 29. srpna odstěhoval se zdejší farář Tomáš Oberšlík po 12letém působení ve zdejší obci, který na svou žádost byl jmenován děkanem v Hořicích v Podkrkonoší a téhož dne přistěhoval se k nám přidělený administrátor p. František Červinka, bývalý administrátor fary v Miletíně u Hořic, rodák z Jablonce n/Jiz. 2. října posílaly přifařené obecní úřady žádost biskupu královéhradeckému, aby jmenoval administrátora Fr. Červinku zdejším farářem, protože si z krátkou dobu svého působení u nás získal mnoho přízně a lásky.
Lumír 8. ledna pořádal humoristický večírek. Na valné hromadě 22. ledna byl zvolen předsedou Jaroslav Pleva, režiserem Frant. Liml a jednatelem Jindř. Nedělka. 19. února pořádán Lumírem ples, z jehož čistého výtěžku obdarována škola 150 K na zakoupení knih do žákovské knihovny. 26. prosince sehrána divadelní hra Blumenthall-Kadlburga „U bílého koníčka“. Z čistého výtěžku věnoval Lumír zdejšímu Sokolu 250 K.
Sokol v letošním roce nevykazoval žádnou činnost, až ve výborové schůzi 31. července bylo usneseno obnoviti činnost. Od začátku školního roku začalo se cvičit. 16. prosince pořádána cvičná hodina mládeže, při níž rozdány žactvu dárky.
Jednota Orla vyznačovala se letos houževnatou činností pro dostavění katolického domu, což se skutečně z velké části podařilo. Dům byl tak dalece seřízen, že bylo možno požádat o jeho kolaudaci a dětská besídka byla uspořádána už v jeho místnostech. I pravidelné cvičení žactva bylo možno uskutečniti. Jako zvláštní událost v jednotě tohoto roku lze uvésti rozloučení s jejím vzdělavatelem farářem Tomášem Obršlíkem, který po mnohaletém působení v naší farnosti odešel jako děkan do Hořic v Podkrkonoší a s náčelnicí Annou Bělohlávkovou, která se také odstěhovala do Hořic.
Sbor dobrovolných hasičů byl letos mimo hasičskou župu. Na základě vládního nařízení byl místní sbor vyzván Zemskou hasičskou jednotou, aby opětně vstoupil do nově zreorganisované zemské hasičské organisace. Na základě nových stanov vstoupil místní sbor do okres. hasič. Jednoty v Chotěboři. Hasičská župa přibyslavská byla zrušena. Náš sbor dostal nové pojmenování: „Hasičský sbor ve Velké Losenici“. Konal mimořádnou valnou hromadu, na které byly přijaty nové stanovy a provedeny volby nového výboru. Starostou a velitelem zvolen Jos. Bratršovský, čp. 25., náměstkem velitele Jaroslav Morkus, jednatelem Jan Mokrý a pokladníkem František Hromádka. Sbor uspořádal ples a věneček. Letos v obci nehořelo.
Četnická stanice Do poloviny března byla stanice obsazena normálně: velitelem vrch. strážmistr Fr. Hanuš a strážm. V. Klímou. Po obsazení Čech a Moravy bylo nařízeno odevzdání všech zbraní na stanici. Pro zbraně přijeli němečtí vojáci 22. března. 4. dubna byla četnická stanice obsazena tříčlennou německou policií, která byla asi za měsíc odvolána. V červnu přidělen stanici štábní strážm. Ant. Hejný, který po krátkém čase byl přeložen do Přibyslavi, odkud za něho přišel k nám strážm. O. Brožek. Od srpna byla posádka čtyřčlennou. Praporčík Ludvík Piluša byl služebně přikázán do V. Losenice.
Na poštovním úřadě nastaly změny hned počátkem roku. 11. února byl přidělen podúředník Jan Havel z Košic, který musel Slovensko opustit po 16ti letech. 23. února byl přeložen do Seče posel Karel Strouhal. 22. března byl úřadu přidělen zřízenec Josef Kučera z Nových Zámků na Slovensku a současně ředitelství přeložila Jana Havla do Něm. Brodu. 14. června Jos. Kučera byl přeložen do Přelouče a sem za něho přidělen posel Theodor Hlavatý, uprchlík ze Sudet. Konečně 24. září přidělen úřadu poštovní pomocník Otto Zimmermann, který studoval a jeden rok sloužil u pošty na Slovensku. Osobní stav k 31. prosinci 1939 vykazoval: přednosta revident Karel Procházka, pomocník Otto Zimmermann, doručovatelé: Václav Švec pro Vel. Losenici, Nové Dvory a Pořežín, Bohumil Dařílek pro část V. Losenice u lihovaru, Díru, Malou Losenici a Branty, Theodor Hlavatý pro Vepřovou a Račín.
Agenda úřadu v minulém roce velice stoupla. Na počátku roku měla telefonní ústředna 12, koncem roku 15 účastníků. V srpnu byla zřízena hovorna v Malé Losenici a tím se rozšířilo telefonní spojení se Sázavou, Novými Dvory a Malou Losenicí. Od 1. října byla telefonní služba u zdejšího úřadu prodloužena od 7 hodin ráno nepřetržitě do 18 hodin večer. Tím má venkov možnost v polední přestávce nejen telefonovat , ale odesílati veškerou poštu i peníze. Pošta odjíždí na nádraží již o 14.45 a není možno z bezpečnostních důvodů peníze přijímati. Mimo to je zařízeno trvalé telefonní spojení s Přibyslavou, která má službu celou noc a se Žďárem, kde úřadují do 21. hodiny, takže je možno v noci přivolati lékaře jak z Přibyslavi, tak i ze Žďáru. To pan přednosta Procházka činí na požádání rád a ochotně, neboť říká, že je upřímným bratrstvím a kamarádstvím ulehčíme těžký osud národa a nás všech.
Družstevní mlékárna ve Velké Losenici byla na podzim r. 1938 vystavěna družstevním lihovarem a spojenými podniky z. s. sr. o. ve V. Losenici v jeho budovách. Stavebně připravena dána byla „Mlékařskému a pastevnímu družstvu v Přibyslavi“ k požívání. Tato pobočka zvýšila počet členů mlékařského družstva o 60 členů. Výroba započala dnem 15. ledna 1939. Zpracuje se denně 700 l mléka. Výroba je zde zařízena pouze na sýry různých druhů. Dnem 1. března zaveden při mlékárně sběr vajec. Vejce se odesílají do Hesova, kde se ukládají v chladírně. 27. prosince p. správce Čapek z Hesova informoval hospodáře u Roseckých o hospodaření mlékáren a o dávce mléka, kterou jednotliví chovatelé musejí ihned odváděti do mlékárny.
Družstevní lihovar pořídil letos nový jednoplamenný cornwaldský kotel a pařák v ceně přes 80 tisíc korun. Hospodářské družstvo skladištní a výrobní v Přibyslavi zřídilo při zdejším druž. lihovaře sklad hnojiv, hospodářských potřeb a výkup obilí.
Továrna na celluloidové zboží firmy Rudolf Pekárek Rok 1939 začal nepříznivě. Továrna nemohla plně zaměstnati dělnictvo. Po 13. lednu se situace zlepšila, takže zaměstnávala 47lidí. Po ztrátě Sudet a Slovenska, jež byly hlavními spotřebiteli výrobků, práce ochabla, ale během května, kdy vývozní poměry do Sudet a Slovenska se upravily, továrna pracovala na plno. V červenci začíná boj o mzdy, neboť ceny životních potřeb stouply. Po dohodě byly mzdy zvýšeny o 15%. Dělnictvu byla doporučena organisace, neboť nebylo by možno ve spleti různých nařízení bez zásahu sekretariátu dělnické organisace správně dle zákona vyhověti všem povinnostem vůči dělnictvu, hlavně pokud se týče úpravy mezd. 15. listopadu bylo docíleno opětné zvýšení mezd o 10%, pro domácí dělnictvo o 20%. Po zřízení dělnické organisace nastal v továrně jiný život, neboť dělníci sami se svými hlídači a správa závodu konstatuje, že zřízení organisace prospělo i závodu. V letních měsících vyráběly se hlavně brýle proti slunci, v srpnu česací hřebeny. Pracovalo 60 lidí v továrně a 20 doma až do konce prosince a je zajištěna práce i pro leden, nebývalá to věc, protože v prosinci vždy bývalo málo práce.
Úroda Náš kraj nebyl postižen živelnými pohromami, jako mnohé jiné kraje české a moravské, proto úroda u nás byla přes jinak nepříznivý rok celkem pěkná. Brambory se vybíraly v deštivém a chladném počasí. Stanovené ceny: žito 142 K, oves 114,50 K, brambor konsumních žlutomasých 42 K, bílomasých 38 K a průmyslových 29 K. Podzimní hospodářské práce pro nepříznivé počasí byly zpožděny. Z 28. na 29. září byl v noci velký mráz, který trval 3 dny. Vše zmrzlo. Od 27.12. do konce roku ohromné mrazy až 30o.
Zvláštní úkaz přírodní 18. září ráno asi o půl 2 pozorováno v obci zemětřesení. Nádobí se třáslo a bylo slyšet dunění.
Různosti 15. ledna konala se v obci sbírka Národní pomoci pod názvem „Česká koleda“. Sebralo se 1.197 K, 2 q brambor a 1 q žita. 22 října druhá sbírka Národní pomoci vynesla 1.034 K. 16. dubna proveden v obci sběr odpadků pro dar Národ. pomoci za součinnosti obec. Zastupitelstva, hasičského sboru a žactva. Sebralo se asi 20 q odpadků.
17. března vyhlášena policejní hodina od 8. hod večer do 6. hodin ráno. Za týden pak byla prodloužena do 11. hodin. Nařízeno do 18. března odevzdat všechny zbraně na četnickou stanici, které potom němečtí vojáci odvezli. 23. dubna konal se nábor Národního souručenství. 1. září nařízeno úplné zatemnění v obci od soumraku do svítání, až do odvolání a zakázán poslech cizího rozhlasu.
20. listopadu vedli naši hospodáři do Přibyslavi 48 koní k odvodu. Bylo odvedeno 23 koní, z nichž 5 to je 10% všech – bylo odebráno ihned a 18 zůstalo prozatím doma.
V roce konaly se časté soupisy: v listopadu soupis drůbeže a dojnic a v prosinci veškerého zvířectva.
V našem okolí na podzim manévrovalo německé vojsko tábořivší v Přibyslavi. 9. října projel naší obcí německý trén, asi 17 vozů a 18. října kanonýři.
V letošním roce vysázelo se v obci 90 jabloní, 45 hrušní, 30 švestek, 10 blum, 14 vlašských a 25 lískových ořechů, 30 angreštů, 25 rybízů. Mimo tyto ovocné stromy vysázeno 100 topolů, 4 jeřáby, 8 jedlí 4 chvojky, 12 akátů, vesměs ze školek hornostudeneckých.
V r. 1939 narodilo se u nás 15 chlapců a 7 děvčat, zemřeli 4 muži a 5 žen.
Vliv událostí na život Změna poměrů po obsazení našich zemí způsobila v druhé polovině března prvou a začátkem října druhou nakupovací horečku. Lidé dělali si zásoby potravin, látek, obuvi – zkrátka všeho. To mělo za následek, že drahota stoupla – a bylo pojednou málo zboží.
Od 19. září zdraženo kuřivo, lihoviny, pivo o válečnou přirážku a občané přihlašovali se o lístky na příděl mýdla. Od 2. října zavedeny odběrné lístky na potraviny: na maso, mouku, chleba, cukr, kávu, čaj, mléko a jeho výrobky…a od 9. října vše se kupuje již na lístky.
Od 1. října nesmí se používati osobních aut, od 10. 10. všech ostatních motorových vozidel, jen těch, které dostaly k tomu povolení.
V listopadu zaveden bezmasý den. V hostincích nesmějí se podávati v pátek masité pokrmy.
Stanovené ceny: hovězího masa 18 – 20 K, vepřového 20 K, másla 25 K, mléka 1,40 K, mouky 3,20 K, vejce stálo ke konci roku 1 K a káva počátkem r. 1940 zakázána prodávat.
Stavební ruch v r. 1939 Jan Uttendorfský, č. 23, podnikl stavbu obytného stavení a hospodářské části stavení. Stavěl Kubálek, Žďár. Zdejší stavitel stavěl Silvestru Mifkovi víkendovou vilku v Díře, Františku Morkusovi, čp. 24, hospodářskou kůlnu, Jaroslavu Morkusovi, čp. 27., obytný dům, Marii Rosické, čp. přístavbu obytného stavení a kůlny, Janu Brožovi stodolu a kůlnu a Václavu Wasserbauerovi přístavbu kůlny. Tyto stavby provedl pan stavitel Fr. Mach. Firma Baťa ve vlastní režii provedla stavbu prodejny.
|